22 Ad 38/2013-33   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: P. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2013, č. j. ……………..,     t a k t o :     I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobce   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalované   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím žalované ze dne 29. 5. 2013, č. j. ……………… byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě OSSZ Uherské Hradiště ze dne 22. 5. 2013, podle kterého není účastník řízení invalidní, neboť nejde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.   Proti rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 12. 6. 2013 doručené žalované dne             14. 6. 2013. Rozhodnutím žalované ze dne 2. 7. 2013, č. j. …………….. byly námitky zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne 29. 5. 2013 bylo potvrzeno.   Žalobou ze dne 30. 8. 2013 napadl žalobce rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2013. Namítl, že při hodnocení jeho zdravotního stavu nebylo přihlédnuto k možnostem uvedených v § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb., při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti nebylo přihlédnuto k jeho předchozí pracovní činnosti. Dle jeho názoru se nejedná o zdravotní postižení vykazující omezení lehčího stupně. V současné době jeho zdravotní stav neumožňuje výkon žádného zaměstnání. Navrhl proto, aby jeho zdravotní stav byl přezkoumán posudkovou komisí MPSV ČR. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhl, aby přezkoumávané rozhodnutí žalované bylo zrušeno.   Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 10. 10. 2013 poukázala na to, že se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem, v takovém případě je rozhodnutí žalované závislé především na odborném lékařském posouzení. Navrhla proto, provedení důkazu posudkem PK MPSV ČR ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění.   Z posudkové dokumentace Okresní správy sociálního zabezpečení Uherské Hradiště bylo zjištěno, že žádost o invalidní důchod podal žalobce dne 22. 6. 2012, posouzen byl OSSZ Uherské Hradiště dne 22. 5. 2013 tak, že se nejedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav v souvislosti se stavem po tříštivé zlomenině patní kosti vlevo následkem úrazu ze dne 21. 6. 2012. Zlomenina byla řešena dne 29. 6. 2012 osteosyntézou a dne 22. 3. 2013 byla provedena extrakce kovového materiálu. Dle chirurgického vyšetření ze dne 29. 4. 2013 je zlomenina plně zhojena, konfigurace patní kosti je správná, noha je bez otoku. Uvedený posudek byl posléze podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 29. 5. 2013, č. j. ……………. Proti rozhodnutí podal žalobce námitky, v nichž uvedl, že má neustále zdravotní problémy po úraze patní kosti, s ohledem na špatný zdravotní stav není schopen žádné výdělečné činnosti. K námitkám doložil lékařská vyšetření, sice traumatologické vyšetření MUDr. Guřana, Ph.D. ze dne 12. 6. 2013 a MUDr. Budoše ze dne 5. 6. 2013.   Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu s přihlédnutím k uplatněným námitkám dle § 5 písm. j), § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, za tím účelem nechala vypracovat posudek ze dne 25. 6. 2013. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nebyly pochybnosti. Po prostudování doložené podkladové dokumentace i zdravotní dokumentace připojené k námitkám (traumatologické vyšetření MUDr. Guřan ze dne 12. 6. 2013, MUDr. Budoš ze dne 5. 6. 2012) a vlastním zjištěním při jednání dospěla lékařka k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnost, rozhodující příčinou je stav po tříštivé zlomenině patní kosti vlevo následkem úrazu ze dne 21. 6. 2012. Dle RTG vyšetření ze dne 29. 4. 2013 je zlomenina plně zhojena. U žalobce se jedná o omezení pohybu v hlezenním kloubu levé nohy lehčího stupně v popředí s bolestivostí po větší zátěži – dlouhá chůze, nejedná se o ztuhnutí hlezenního kloubu. Zdravotní stav je stabilizovaný při dodržování léčebných a režimových opatření. Lékařka LPS ČSSZ prostudovala lékařské nálezy uplatněné v průběhu řízení o námitkách a konstatovala, že obsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do dne námitkového řízení. V posudkovém hodnocení bylo horní rozmezí položky 11 oddíl B, kapitola XV, přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., voleno i s přihlédnutím ke vzdělání – vyučen instalatérem a k pracovní profesi – posuzovaný jako instalatér na plný pracovní úvazek. Z výše uvedených důvodů lékařka LPS ČSSZ nepotvrdila posudkový závěr OSSZ Uherské Hradiště, neboť zdravotní postižení hodnotila jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (léčení již trvá rok) s funkčním postižením lehkého stupně. Stav po zlomenině kosti patní je označeno jako omezení rozsahu pohybu lehčího stupně, nejedná se o ztuhnutí kloubu hlezenního. Stav umožňuje výkon přiměřeného zaměstnání při dodržování preventivních zdravotních a pracovních opatření. Na základě citovaného rozhodujícího zdravotního postižení se zařazením v kapitole XV, oddíl B, položce 1 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, takže posudkový závěr zněl, že není invalidní dle § 39 odst. 1 zdp.   V rámci přezkumného soudního řízení byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 26. 11. 2013. Posudková komise za účasti odborného lékaře – ortopeda hodnotila zdravotní stav žalobce za jeho účasti na základě podkladové a zdravotní dokumentace uvedené v obsahu posudku, jehož doručení účastníkům zajištěno, zároveň byl přešetřen při jednání přítomnými lékaři. Doložil dále nález traumatologie MUDr. Guřan ze dne 13. 11. 2013. Bylo zjištěno, že se jedná o muže ve věku 53 let, vyučeného dělníka s praxí ve výučním oboru, který utrpěl v červnu roku 2012 zlomeninu patní kosti vlevo, řešeno chirurgicky. S časovým odstupem po zhojení zlomeniny byla provedena v březnu roku 2013 extrakce kovového materiálu a podle rentgenologického nálezu byla zlomenina plně zhojena v dobrém osovém postavení a podle traumatologického nálezu byl funkční rozsah pohybů v hlezenním kloubu jen minimálně omezený a při jednání posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí je horní hlezenní kloub plně funkční a omezena je o jednu třetinu funkce dolního hlezenního kloubu. Pro udávané subjektivní obtíže, tj. k odstranění bolestivosti při delším zatížení levé nohy, je výhledově indikováno trvalé zpevnění dolního hlezenního operační dézou. Jiná funkčně závažná zdravotní postižení prokázána nebyla. Posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinou byl stav po zlomenině patní kosti, míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena podle kapitoly XV, oddíl B, položka 11 přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., v platném znění 20 %. K hodnocení byla použita horní hranice daného procentního rozmezí pro vykonávanou výdělečnou činnost, protože samotná lehká porucha funkce dolního hlezenního kloubu by byla hodnocena jen dolní hranicí procentního rozmezí. Nejedná se o ztuhnutí hlezenního kloubu nebo o postižení obou hlezenních kloubů dolních končetin, funkčně významného stupně, které by posudková komise hodnotila použití horní hranice daného procentního rozmezí. Pro další zvýšení podle § 3 odst. 1, 2 vyhlášky nebyly shledány již podklady, při nepřítomnosti více závažných zdravotních postižení a při výše uvedeném zohlednění kvalifikačního potencionálu posuzovaného použitím horní hranice procentního rozmezí. Pro změnu podle § 4 citované vyhlášky nebyly shledány důvody. Rovněž se nejednalo o stav uvedený v § 6, kdy je pojištěnec schopen vykonávat výdělečnou činnost jen za zcela mimořádných podmínek. Posudková komise tedy hodnotila stejně jako lékařka námitkové agendy ČSSZ stav jako dlouhodobě nepříznivý, vzhledem k délce trvání léčby a přetrvávající lehké funkční poruše dolního hlezenního kloubu. Tyto skutečnosti však ještě nezakládají neschopnost výdělečné, respektive pracovní činnosti. Porucha funkce kloubu je lehkého stupně i podle traumatologického nálezu MUDr. Guřana. Eventuální déza dolního hlezenního kloubu není operací, která by vedla k dalšímu zlepšení funkce hlezna jako celku, vede jenom k odstranění bolestivosti nohy, a to trvalým zpevněním dolního hlezenního kloubu. Nad rámec výše uvedeného posudková komise sdělila, že ani při použití horní hranice daného procentního rozmezí a i při maximálním zohlednění předchozí výdělečné činnosti by pokles pracovní schopnost nezakládal ani I. stupeň invalidity.   K jednání dne 12. 12. 2013 konající se u Krajského soudu v Brně se žalobce nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, jak vyplývá z připojené doručenky, protože v místě bydliště nebyl zastižen, byla mu zásilka (písemnost) vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky dne 2. 12. 2013.   Zástupce žalované navrhl, aby bylo rozhodnuto v souladu s posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 26. 11. 2013.     Při posouzení věci vycházel Krajský soud v Brně z následujících skutečností, úvah a právních závěrů:     Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).   Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).   Bylo třeba nejprve zjistit, zda žalobce ke dni vydání přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 2. 7. 2013, splňoval podmínky § 39 odst. 1, 2 zdp či nikoliv. Bylo nutno posoudit, zda pokles pracovní schopnosti činil nejméně 35 %, 50 % či 70 %. V daném případě se jedná o důchod podmíněný dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu závisí především na jeho odborném lékařském posouzení. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuj své orgány, posudkové komise. Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí jsou oprávněny nejen k celkovému přezkoumání zdravotního stavu a dochované pracovní činnosti občanů, ale též k posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jejich vzniku, trvání či zániku. Nicméně i tyto posudky hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v ust. § 77 odst. 2 s.ř.s. Přitom však takový posudek, který zcela splňuje požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti bývá zpravidla důkazem ve věcech stěžejním. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti, který je kladen na posudky posudkových komisí a spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především však s těmi, které namítá účastník uplatňující nárok na invalidní důchod, jakož i v tom, zda podaný posudek obsahuje náležité zdůvodnění svého posudkového závěru tak, aby byl tento závěr přesvědčivý pro soud, který nemá ani nemůže mít odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení plné invalidity závisí především. Tak také bylo v posuzované věci postupováno.   V dané věci i v návaznosti na návrh žalobce vyjádřený v obsahu žaloby soud provedl v rámci přezkumného soudního řízení důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně. Z geneze hodnocení zdravotního stavu posuzovaného vyplývá, že stěžejní zdravotní komplikací je stav po úrazu, který utrpěl v červnu loňského roku – zlomeninu patní kosti vlevo řešenou chirurgicky. Dle názoru soudu posudková komise přesvědčivým a podrobným způsobem zdůvodnila a vyhodnotila rozsah uvedeného funkčního postižení v souladu s posudkem ČSSZ pracoviště Brno ze dne 25. 6. 2013, na rozdíl od posudku OSSZ Uherské Hradiště ze dne 22. 5. 2013. Hodnotila zdravotní postižení jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav (léčení již trvá rok), avšak s přetrvávající lehkou funkční poruchou dolního hlezenního kloubu. Uvedený stupeň funkčního postižení byl uveden i v traumatologickém nálezu MUDr. Guřana, který posuzovaný posudkové komisi předložil. Soud proto vycházel z hodnocení obsaženého především v citovaném posudku PK MPSV ČR v Brně, považoval jej za věcně správný, dostatečně logicky a srozumitelně odůvodněný. Vyjma posudku OSSZ Uherské Hradiště ze dne 22. 5. 2013, posudek ČSSZ pracoviště Brno ze dne 25. 6. 2013 i posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 26. 11. 2013 popsaly prakticky shodně zdravotní stav žalobce.   Za podstatnou skutečnost v posuzovaném případě soud považuje tu skutečnost, že uvedené posudky vyhodnotily pokles míry pracovní schopnosti žalobce shodně. Pokud tedy uvedené posudky obsahují jednoznačný závěr, podle něhož u žalobce je konstatován dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, avšak zdravotní stav nelze zařadit pod kategorii invalidity I., II. či III. stupně, není důvodu o správnosti závěrů učiněných v těchto posudcích pochybovat.   Soud proto uzavírá, že posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 26. 11. 2013 považuje za správný, logický, bezrozporný, odůvodňující a hodnotící zdravotní stav posuzovaného ke dni rozhodování žalované. Soud proto nepochybil, pokud nevyhověl námitkám žalobce vznesených v žalobě i v průběhu přezkumného soudního řízení. V souladu se stanoviskem žalované proto uzavírá, že nebyl dán důvod k vyhovění žalobě, a proto dle § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Žalobce ve věci samé nebyl úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 12. prosince 2013 JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová