22 Ad 8/2013-34       ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: J. P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. 1. 2013, č. j. ………………..,     t a k t o :     I. Rozhodnutí ČSSZ ze dne 29. 1. 2013, č. j. ……………   s e   z r u š u j e   a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.   II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím žalované ze dne 21. 9. 2013, č. j. ………………….. byla žalobci ode dne         6. 11. 2012 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí byl posudek o invaliditě OSSZ Brno-venkov ze dne 3. 9. 2012, kterým bylo zjištěno, že ode dne 3. 9. 2012 již neodpovídá jeho zdravotní stav invaliditě III. stupně, nýbrž invaliditě I. stupně.   Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky.   Rozhodnutím žalované ze dne 29. 1. 2013, č. j. …………… bylo rozhodnutí žalované ze dne 21. 9. 2012 změněno tak, že žalobci náleží ode dne 6. 11. 2012 namísto invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně, invalidní důchod pro invaliditu II. stupně. Invalidní důchod pro invaliditu II. stupně náleží ve výši 7.821,- Kč měsíčně.   Žalobou ze dne 5. 2. 2013 doručenou téhož dne Krajskému soudu v Brně, doplněnou na výzvu soudu formou úředního záznamu ze dne 15. 2. 2013, se domáhal  žalobce zrušení přezkoumávaného rozhodnutí žalované s námitkou, že jeho zdravotní stav se stále zhoršuje, nebylo přihlédnuto k hospitalizační zprávě ze dne 16. 10. 2012, kterou k žalobě přiložil. Je vyučen soustružníkem s mnohaletou praxí, v dosaženém věku však již není schopen žádnou práci si zajistit.   Z posudkové dokumentace OSSZ Brno-venkov bylo zjištěno, že v rámci kontrolní lékařské prohlídky dne 3. 9. 2012 učiněné lékařkou OSSZ Brno-venkov, byl přezkoumán zdravotní stav žalobce a učiněn  posudkový závěr, dle kterého rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzovaného s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, oddíl A), položka 8c), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 45 %. Z uvedeného vyplývá, že je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, nejde již o invaliditu III. stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona ani o invaliditu II. stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, ale jde o invaliditu I. stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) citovaného zákona. Uvedený posudek byl posléze podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 21. 9. 2012.   V rámci námitkového řízení přezkoumala žalovaná napadené rozhodnutí v plném rozsahu dle § 5 písm. j), § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění, za tím účelem nechala vypracovat posudek ze dne 6. 11. 2012. Posudkový závěr ČSSZ, pracoviště Brno, vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nebyly pochybnosti. Po prostudování doložené podkladové zdravotní dokumentace a vlastním zjištění při jednání dospěla lékařka k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jako hlavní rozhodující zdravotní postižení byla určena ischemická choroba srdce u obézního diabetika. Lékařka však konstatovala, že zdravotní stav nebyl posouzen lékařkou OSSZ Brno-venkov objektivně, naopak uvedla, že zdravotní stav je stacionární až zlepšen, stabilizován na léčbě, hlavně co se týče kardiálního postihu, nově byly potvrzeny jak komplikace cukrovky, tak i syndrom karpálního tunelu. Od předchozího jednání dne 22. 8. 2011 došlo k posudkově významnému zlepšení zdravotního stavu, tento odpovídá invaliditě II. stupně. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu tak bylo určeno zdravotní postižení uvedené v kapitole IX, oddíl A), položce 1b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu byla podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky zvýšena tato hodnota o 10 %, celkově na 50 %. Posuzovaný tudíž je invalidní dle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jedná se o invaliditu II. stupně dle § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona. Na základě uvedeného posudku žalovaná ve věci rozhodla dne 29. 1. 2013 rozhodnutím, které je předmětem přezkumného soudního řízení.   V rámci přezkumného soudního řízení byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 17. 4. 2013. Posudková komise za účasti odborné lékařky – interní lékařství – hodnotila zdravotní stav žalobce za jeho účasti na základě podkladové dokumentace, doložené zdravotní dokumentace uvedené v obsahu posudkového zhodnocení posudku, který následně poté byl doručen účastníkům řízení. Jednotlivé lékařské nálezy byly posudkově zhodnoceny a poté na základě komplexního posudkového zhodnocení komise konstatovala, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodujícím zdravotním postižením je chronická ischemická choroba srdeční po opakované revaskularizaci věnčitých tepen pro významnou stenozu a restenozu kmene s klinickými projevy recidivující NAP, s dysfunkcí levé komory srdeční s větším počtem rizikových faktorů, s omezením výkonu při běžném tělesném zatížení. Pro rozsah postižení bylo provedeno zařazení podle kapitoly IX, oddíl A), položka 1c), přílohy č. 359/2009 Sb. v platném znění, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 60 %, s ohledem na předchozí výdělečnou činnost horní hranice byla navýšena o dalších 10 %, takže celková míra poklesu pracovní schopnosti činí 70 %. Zlepšení ani trvalá stabilizace zdravotního stavu v rozhodném období nebyla objektivně prokázána. V důsledku tohoto zhodnocení pak byl učiněn posudkový závěr, že k datu vydání napadeného rozhodnutí se jednalo o invaliditu podle § 39 odst. 1 zákon a č. 155/1995 Sb. v platném znění, šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona.   Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek dle § 51 odst. 1 věta první s.ř.s.   Žaloba je důvodná.   Na základě zásadní žalobní námitky – nesprávné posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři, soud vyžádal posudek PK MPSV ČR v Brně, který podrobně zhodnotil zdravotní stav žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí, a to na základě všech existujících lékařských nálezů. Vůči samotnému posudku žalobce nevznesl námitky. Soud zhodnotil vypracovaný posudek jako objektivní, úplný a přesvědčivý a pojal ho jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěry posudku činí napadené rozhodnutí žalované nesprávným a v rozporu se zákonem. Soud proto rozhodnutí žalované zrušil a věc vrátil správnímu orgánu k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1 s.ř.s.). Žalovaná v dalším postupu je vázána právním názorem Krajského soudu v Brně, sice zohlední prokázanou skutečnost, že u žalobce jsou nadále dány podmínky k invalidnímu důchodu pro invaliditu III. stupně dle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění (§ 78 odst. 5 a odst. 6 s.ř.s.).   Žalobce ve věci samé byl úspěšný, náklady řízení mu však nevznikly, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,     má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 30. dubna 2013      JUDr. Eva Lukotková, v.r.  samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová