30 A 96/2011 – 33   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y             Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Jany Kubenové a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobkyně: J. T., zastoupené JUDr. Zbyňkem Dvořákem, advokátem, se sídlem Erbenova 2978, Tábor, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, odbor dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravy a správních agend, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30.3.2011, č.j. KUZL-20641/2011,     t a k t o :          I.  Rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, oddělení dopravy a správních agend ze dne 30.3.2011, č.j. KUZL-20641/2011     s e    z r u š u j e     a  věc  s e    v r a c í    žalovanému k dalšímu řízení.      II.    Žalovaný  je povinen  zaplatit ve lhůtě do 30 dnů od právní  moci rozsudku žalobkyni prostřednictvím  JUDr.  Zbyňka Dvořáka,  advokáta  se  Erbenova 2978,  Tábor, náklady řízení v částce 9 200 Kč.   O d ů v o d n ě n í :     I. Vymezení věci        Magistrát města Zlína, odbor občansko-správní, svým rozhodnutím ze dne 10.2.2011, č.j. MMZL 12847/2011 (dále jen správní orgán I. stupně) zastavil z důvodu zjevné právní nepřípustnosti  řízení o žádosti žalobkyně o odpočet bodů z karty řidiče podle ust. § 123e odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen zákon o silničním provozu), které bylo zahájeno dne 14.1.2011. Žalovaný odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.   II. Žalobní námitky        Žalobkyně uvedla, že dne 11.1.2011 podala námitky proti záznamu bodů v registru řidiče ve smyslu ust. § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Podstatou námitek bylo, že ji nebyly rok po spáchání posledního přestupku (bodového záznamu) odečteny 4 body postupem dle ust. § 123e odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu. Správní orgán I. stupně její námitky zamítnul s tím, že se jimi nebude zabývat, neboť dosud nebylo rozhodnuto o námitkách předchozích. K jejímu odvolání vydal žalovaný rozhodnutí, které je napadeno žalobou. Žalobkyně dále uvedla, že přípisem ze dne 29.12.2009 jí bylo oznámeno dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče. Proti bodovému záznamu podala námitky a tudíž byly včas přerušeny lhůty k pozbytí řidičského oprávnění. Námitky ze dne 11.1.2011 byly skutečně podány v době, kdy nebylo pravomocně ukončeno řízení o námitkách proti záznamu bodů. Lhůta k pozbytí řidičského oprávnění se přerušuje podáním včasných námitek, a to až do doby pravomocného skončení řízení o námitkách. Z toho plyne, že žalobkyně řidičské oprávnění nepozbývá. Není tedy důvod, aby jí po uplynutí 1 roku nebyly odečteny 4 body. Nepozbyl-li řidič řidičské oprávnění, protože dosud nenabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí námitek, nic nebrání tomu, aby mu byl proveden odečet 4 bodů, jestliže po dobu 1 roku nebyl zaznamenán další bodový záznam (§ 123e odst. 1 písm. a) silničního zákona). Během této doby je totiž držitelem řidičského oprávnění a současně uplynul 1 rok od posledního bodového záznamu. Z ust. § 123c odst. 1 zákona o silničním provozu pak plyne, že celkově lze zaznamenat nejvýše 12 bodů. Bodový systém je pak nástrojem preventivním, jehož účelem je působit na řidiče, aby se nedopouštěl opakovaně dopravních přestupků. Prokáže-li se totiž v řízení o námitkách proti záznamu, že řidič dodržuje podmínky pro odečet bodů a nedopouští se dalšího přestupného jednání, je zachován účel právní úpravy a mělo by dojít k odečtu bodů.   III. Obsah vyjádření žalovaného k žalobě        Žalovaný uvedl, že správní spis správního orgánu I. stupně obsahuje všechny potřebné dokumenty, tj. oznámení o uložení pokut v blokovém řízení dle ust. § 123b odst. 2 písm. a) a § 128 odst. 3 zákona o silničním provozu, oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění, námitky žalobkyně a další její podání. V posuzovaném případě se žalobkyně v období od 10.11.2008 do 14.12.2009 dopustila celkem pěti přestupků proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Za jednotlivé přestupky byla pravomocně postižena PČR nebo obecní policií.  Přestupky byly zaznamenány do její evidenční karty řidičky, a to až do dosažení celkového počtu 12 bodů. Správní orgán následně zcela v souladu se zákonem dle ust. § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu oznámil žalobkyni, že pozbyla řidičské oprávnění a tudíž je povinna odevzdat řidičský průkaz do 5 pracovních dnů. Žalovaný pak obsáhle argumentuje, z jakých důvodů nesouhlasí s názorem žalobkyně, že v posuzovaném případě mělo dojít k odečtu 4 bodů.   IV. Replika žalobce        Žalobkyně uvedla, že dle ust. § 123f odst. 4 zákona o silničním provozu se včasným podáním námitek proti záznamu bodů, kterým bylo dosaženo 12 bodů, přerušuje běh lhůt stanovených v ust. § 123c odst. 3 téhož zákona, a to až do doby pravomocného rozhodnutí o těchto námitkách. Lhůta k pozbytí řidičského oprávnění v důsledku jejího přerušení neuplynula. Argumentem a contrario tedy řidič až do pravomocného rozhodnutí o námitkách je držitelem řidičského oprávnění a má nárok na odečet bodů, protože mu to žádná jiná norma neupírá. Jiný výklad by byl nepřípustnou rozšiřující analogií v neprospěch účastníka řízení. Takový postup není ani v rozporu s principem bodového hodnocení.   V. Právní hodnocení soudu        Z obsahu správního spisu soud zjistil pro posouzení věci následující podstatné skutečnosti: Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení žalobkyně a výzva k odevzdání řidičského průkazu byla vydána dne 29.12.2009, č.j. MMZL 105078/2009. Proti tomu podala žalobkyně dne 6.1.2010 námitky. Součástí správního spisu je i podání žalobkyně ze dne 11.1.2011 označené jako „NÁMITKA“. Žalobkyně zde především uvedla, že podáním námitek proti bodovému záznamu, kterým bylo dosaženo 12 bodů, se přerušuje lhůta k pozbytí řidičského oprávnění dle ust. § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu. Řidič tedy řidičské oprávnění nepozbývá, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jsou námitky proti záznamu bodu zamítnuty, resp. po nabytí právní moci pokračuje běh lhůty předtím přerušené. Nepozbyl-li řidič řidičské oprávnění, protože dosud nenabylo právní moci rozhodnutí o zamítnutí námitek, nic nebrání tomu, aby mu byl proveden odečet 4 bodů, jestliže po dobu 1 roku nebyl zaznamenán další bodový záznam (§ 123e odst. 1 písm. a) silničního zákona). Během této doby je totiž držitelem řidičského oprávnění a současně uplynul 1 rok od posledního bodového záznamu. V jejím případě byl poslední záznam ze dne 5.10.2010, tedy více než 1 rok zpětně. Proti rozhodnutí o dosažení 12 bodů podala v 5 denní lhůtě námitky. Řízení o nich dosud neskočilo, a proto je stále držitelkou řidičského oprávnění. Ačkoliv splnila všechny podmínky, odečet bodů jí nebyl proveden. Navrhla, aby s ní správní orgán zahájil řízení o této námitce dle ust. § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu a provedl odečet bodů v souladu se zákonem. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 3.3.2011, č.j. MMZL 105078/2009 byly námitky žalobkyně proti záznamu bodů v registru řidičů zamítnuty. Rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 10.2.2011, č.j. MMZL 12847/2011 bylo zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o odpočet bodů z karty řidiče podle ust. § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, které bylo zahájeno dne 14.1.2011, a to z důvodu zjevné právní nepřípustnosti. V odvolání proti tomuto rozhodnutí především uvedla, že správní orgán I. stupně pochybil, neboť její žádost nesprávně vyhodnotil jako žádost a vedl řízení o žádosti, ačkoliv její podání bylo označeno jako námitka proti záznamu bodů ve smyslu ust. § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu. Tomu ostatně odpovídá i obsah tohoto podání, které směřuje proti neprovedenému odečtu bodů v registru řidiče. V tomto bodě je tedy správní orgán I. stupně nečinný.  Navrhla proto nadřízenému orgánu, aby uložil správnímu orgánu rozhodnout o námitce nebo, aby o ni rozhodl sám. Rovněž zopakovala argumentace ze své žádosti. Žalovaný odvolání žalobkyně zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Ve svém rozhodnutí vypočítává přestupky, které vedly  k dosažení 12 bodů, a to včetně jejich bodového ohodnocení. Rovněž rekapituluje průběh správního řízení o námitkách proti dosažení 12 bodů. Její žádost byla posouzena podle jejího obsahu dle ust. § 37 odst. 1 správního řádu jako žádost o odečet 4 bodů a postup dle ust. § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu.        Dle § 123c odst. 1 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zaznamenává řidičem dosažený počet bodů pouze do celkového počtu 12 bodů.        Dle § 123c odst. 3 téhož zákona příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.        Dle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu řidiči, kterému nebyla ode dne uložení pokuty v blokovém řízení nebo nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu byl v registru řidičů zaznamenán naposled stanovený počet bodů, pravomocně uložena sankce za přestupek nebo trest za trestný čin, spáchaný jednáním zařazeným do bodového hodnocení, po dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, se odečtou 4 body z celkového počtu dosažených bodů. K tomuto dni provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností záznam v registru řidičů o odečtení bodů z dosaženého počtu stanovených bodů řidiči, a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne, kdy vznikl řidiči nárok na odečtení bodů.        Dle § 123f odst. 1 citovaného zákona, nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.        Dle § 123f odst. 2 citovaného zákona, shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče.        Dle § 123f odst. 3 citovaného zákona, shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.        Dle § 123f odst. 4 citovaného zákona, podá-li řidič námitky proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů, běh lhůt stanovených v § 123c odst. 3 citovaného zákona se přerušuje ode dne doručení námitek příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do dne, v němž rozhodnutí podle odstavce 3 nabude právní moci.        Z výše uvedeného § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu vyplývá, že řidič může podat proti záznamu bodů provedenému v registru opravný prostředek, kterými jsou námitky. Smyslem citovaného ustanovení bylo umožnit řidiči uplatnit proti nesprávně provedenému záznamu opravný prostředek v podobě námitek, o kterých je povinen příslušný obecní úřad způsobem dle § 123f odst. 2 a 3 citovaného zákona rozhodnout. Ačkoliv § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu výslovně připouští podání námitek proti aktivnímu úkonu příslušného správního orgánu, resp. provedení záznamu, analogicky lze výkladem dospět k závěru, že řidič je oprávněn brojit námitkami též proti nečinnosti příslušného obecního úřadu, tedy i v situaci, kdy příslušný správní orgán neprovede v registru záznam odečtu bodů dle § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19.4.2012, č.j. 5 Ans 8/2011-63). Žádost žalobkyně správní orgány posoudily jako žádost o odečet 4 bodů. Dle výše uvedené judikatury Nejvyššího správního soudu proti nečinnosti obecního úřadu lze brojit námitkami. V posuzovaném případě žalobkyně požádala o odpočet 4 bodů, neboť po dobu jednoho roku jí nebyl zaznamenám další bodový záznam. Žalobkyně tak brojila proti tomu, že správní orgán I. stupně neprovedl záznam v registru řidičů o odečtení bodů, tedy proti jeho nečinnosti. V případě podání námitek totiž ust. § 123f odst. 2 a 3  zákona o silničním provozu ukládá povinnost o námitkách řidiče rozhodnout. Shledá-li správní orgán námitky nedůvodnými, je ve smyslu ust. § 123f odst. 3 povinen tato rozhodnutím zamítnout a provedený záznam potvrdit (k tomu opět srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu  č.j. 5 Ans 8/2011-63). V posuzovaném případě však správní orgán I. stupně rozhodl tak, že řízení o námitkách proti neprovedení odečtu 4 bodů zastavil postupem dle ust. § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu z důvodů zjevné právní nepřípustnosti. Žalovaný pak odvolání žalobkyně zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně zastavil. Institut zastavení řízení dle ust. § 66 odst. 1 písm. b) vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j. 2 As 74/2007-55 (publikováno pod č. 1633/2008 Sb.NSS). Nejvyšší správní soud zde mj. uvedl, že: „Zjevná právní nepřípustnost“ představuje neurčitý právní pojem, který je však nutno vykládat restriktivním způsobem. Podle § 45 odst. 3 správního řádu totiž takovou žádost správní orgán neprojednává a řízení zastaví. Z důvodu ochrany práv účastníků řízení je proto možno k tomuto způsobu rozhodnutí přikročit jen tehdy, jestliže je skutečně již na první pohled zřejmé, že žádosti nelze vyhovět. To znamená, že tato nepřípustnost musí být patrna již ze samotné žádosti, nikoliv teprve z výsledků dalšího dokazování či zjišťování. Komentář ke správnímu řádu (J. Vedral: Správní řád - komentář. Polygon, 2006, str. 315 a násl.) jako příklady zjevné právní nepřípustnosti uvádí např. situaci, kdy o přiznání oprávnění vázaného na dosažení určitého věku žádá osoba, která této hranice nedosáhla, příp. žádost o přiznání určitého oprávnění, které může získat toliko právnická osoba, podá osoba fyzická. „Smyslem tohoto ustanovení je to, aby se takovou žádostí, u které je zcela zjevné, že jí nemůže být vyhověno, neboť to právní úprava neumožňuje, správní orgán nemusel po věcné stránce zabývat, neboť by to bylo zjevně bezpředmětné a výsledek řízení by byl naprosto stejný ... Žádost může být kvalifikována jako zjevně nepřípustná, pokud při jejím posuzování nebude správní orgán muset uplatňovat správní uvážení, resp. vykládat neurčité právní pojmy. V takovém případě by podle ustanovení § 45 odst. 3 postupovat nešlo a správní orgán by musel žádost posuzovat meritorně a teprve na základě proběhlého správního řízení ji případně zamítnout rozhodnutím podle § 67 odst. 1.“  V posuzovaném případě však již správní orgán I. stupně vycházel ze zjišťování, neboť v rozhodnutí podrobně popisuje to, že žalobkyně dosáhla 12 bodů v bodovém hodnocení a rovněž i jednotlivé fáze řízení o námitkách proti provedenému záznamu, kterým bylo dosaženo celkového počtu 12 bodů (str. 2 rozhodnutí správního orgánu I. stupně).  Žalovaný pak vycházel z těchto zjištění, přičemž vycházel i z dalších zjištění a jejich hodnocení (např. problematika žalobkyní zvolených zmocněnců A. E.-K. či M. O. A. - str. 6 rozhodnutí). Žalovaný rovněž prováděl i dokazování např. jednotlivá oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení (str. 2 a 3 jeho rozhodnutí). V posuzovaném případě tedy nemohlo být využito institutu procesního rozhodnutí o zastavení řízení dle ust. § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu pro zjevnou právní nepřípustnost, neboť se nejednalo o žádost, u které by bylo zcela zjevné, že jí nemůže být vyhověno, protože to právní úprava nepřipouští. V posuzovaném případě navíc správní orgány prováděly zjišťování a dokazování. Z výše zmíněného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Ans 8/2011-63 rovněž plyne, že o námitkách žalobkyně mělo být meritorně rozhodováno, tedy měly být předmětem věcného posouzení. Pokud by správní orgány shledaly námitky žalobkyně nedůvodnými, což z obsahu odůvodnění rozhodnutí správních orgánů jednoznačně plyne, pak měly být námitky zamítnuty a záznam bodů potvrzen. Takto popsané okolnosti vylučují, aby byl využit procesní institut zastavení řízení z důvodu zjevné právní nepřípustnosti. Soud tedy nemohl přehlédnout pochybení správních orgánů v nesprávné aplikaci procesního institutu zastavení řízení z důvodu zjevné právní nepřípustnosti, ačkoliv mělo být věcně rozhodnuto a dle obsahu odůvodnění správní orgány skutečně provedly meritorní posouzení žádosti a námitek žalobkyně. Dle názoru soudu tato záměna způsobu rozhodnutí je vadou s vlivem na zákonnost rozhodnutí, k níž musel soud přihlédnout z úřední povinnosti (§ 76 odst. 1 písm. c) s.ř.s.). Soudu proto nezbylo, než rozhodnutí žalovaného zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.        Soud nadto k věci dále uvádí, že při meritorním posouzení námitek žalobkyně v rámci správního řízení by správní orgány měly vzít v úvahu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3.5.2011, č.j. 8 As 23/2010 (publikováno pod č. 2391/2011 Sb. NSS) podle něhož: „Negativním důsledkem opakovaného porušování předpisů o provozu na pozemních komunikacích je dosažení 12 bodů a pozbytí odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla (§ 123c zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu). K opětovnému nabytí této způsobilosti může dojít pouze postupem dle § 123d tohoto zákona, tedy uplynutím jednoho roku ode dne pozbytí řidičského oprávnění a prokázáním, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti. Takto získaných bodů se již řidič nemůže zbavit řádným chováním, s nímž počítá § 123e odst. 1 uvedeného zákona, byť by v důsledku odkladného účinku podání námitek proti záznamu o dosažení 12 bodů nadále disponoval řidičským oprávněním.“ Z pohledu citovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu tak nemůže obstát žalobní argumentace, že po podání námitek proti záznamu o dosažení 12 bodů uplynul 1 rok, a proto měly být žalobkyni postupem dle ust. § 123e odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu odečteny 4 body z celkového počtu dosažených bodů.         VI. Náklady řízení        Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný, přiznal mu soud ve smyslu § 60 odst. 1 náhradu  nákladů  řízení.  Uložil proto žalovanému,  aby žalobci uhradil celkem částku  9 200  Kč. Tato částka představuje úhradu soudního poplatku ze žaloby 2 000 Kč a  odměnu za  3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, podání repliky) ve výši 2 100 Kč za jeden úkon (§ 9 odst. 3 písm. f), § 7, § 11 odst. 1 písm. b), d) vyhl. č. 177/1996 Sb.), a částku k úhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon (§ 13 odst. 3 cit. vyhl.).    P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.       V Brně dne 16.7.2013              Mgr. Milan Procházka     předseda senátu