31 A 3/2012 – 38  ČESKÁ REPUBLIKA     ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Jarmily Ďáskové a JUDr. Radimy Gregorové, Ph.D., v právní věci žalobce: M. R., nar. …….., bytem ………, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem, se sídlem Veveří 57, Brno, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravskému kraje, odbor dopravy, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, Brno, o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 11. 2011, č. j. …….. takto:   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 18. 11. 2011, č. j. JMK 107114/2011, se zrušuje a věc se vrací Krajskému úřadu Jihomoravskému kraje k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8.808 Kč k rukám právního zástupce JUDr. Milana Zábrže, advokáta, se sídlem Veveří 57, Brno, do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění:   I. Předmět řízení [1]              Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 1. 2012 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravskému kraje ze dne 18.11.2011, č.j. ……, věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení a žalovaný byl zavázán k povinnosti uhradit náklady řízení ve výši …….. Kč. Napadené rozhodnutí považuje za nezákonné a vydané v rozporu s právními předpisy.   II. Stručné shrnutí průběhu správního řízení [2]              Z konkrétních okolností přezkoumávané věci je pro přehlednost vhodné chronologicky zdůraznit následující skutečnosti: [3]              Dne 22. 1. 2008 Magistrát města Brna (dále jen „magistrát“) oznámil žalobci, že ke dni 16. 1. 2008 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením povinností stanovených zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném ke dni rozhodování správního orgánu (dále jen „zákon o silničním provozu“) a vyzval jej k odevzdání řidičského průkazu. [4]              Dne 4. 2. 2008 podal žalobce velmi obecně formulované námitky a zažádal o zahájení řízení vedoucího k nápravě bodového ohodnocení v evidenční kartě řidiče. [5]              Rozhodnutím magistrátu ze dne 14.10.2009, č. j. ……., byly žalobci podle ustanovení § 123e odst. 1 písm. a) zákona a silničním provozu odečteny 4 body z bodového hodnocení řidiče. Na základě tohoto rozhodnutí se žalobce ke dni 17. 1. 2009 dostal pod hranici 12 bodů, a proto mu magistrát dne 30. 3. 2011 sdělil, že předchozí výzva ze dne 22. 1. 2008 k odebrání řidičského oprávnění pozbyla zákonného podkladu. [6]              Dne 26. 4. 2011 magistrát znovu oznámil žalobci, že ke dni 16. 1. 2008 dosáhl celkového počtu 12 bodů podle bodového hodnocení porušením povinností stanovených zákonem o silničním provozu. [7]              Dne 2. 5. 2011 podal žalobce proti provedení záznamu bodů námitky. Uvedl, že oznámení bylo učiněno po více než 3 letech, což považuje za nezákonné, neboť dle ustanovení § 123c odst. 5 zákona o silničním provozu mělo být na dosažení 12 bodů ze strany správních orgánů reagováno neprodleně. Dále uvedl, že ke dni 16. 1. 2008 mu měly být vymazány 4 body a dne 13. 4. 2011 další 4 body, přičemž tyto skutečnosti vůbec nejsou v jeho bodovém hodnocení zaznamenány. [8]              Dne 11.5.2011 vyzval magistrát žalobce k odstranění nedostatků v podání ze dne 2. 5. 2011, neboť při zkoumání tohoto podání bylo zjištěno, že v něm nejsou žádným způsobem specifikovány námitky ke konkrétním provedeným záznamům. Usnesením ze dne 11.5.2011, č. j. ……., byla žalobci stanovena lhůta k odstranění nedostatků v délce 7 kalendářních dnů. Výzva ani usnesení nebylo žalobci doručeno do vlastních rukou. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 13.5.2011. Jelikož zásilku nebylo možné vložit do schránky ani na jiné vhodné místo, byla dne 24.5.2011 vrácena odesílateli. Bylo doručeno fikcí ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu. [9]              Dne 9.7.2011 nabylo právní moci usnesení magistrátu o zastavení řízení ve věci námitek žalobce ze dne 9. 6. 2001, č. j. ……... Magistrát řízení zastavil podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění účinném ke dni rozhodování správního orgánu (dále jen „správní řád“), neboť žalobce v určené lhůtě neodstranil vady svého podání. [10]         Dne 2.7.2011 podal žalobce proti usnesení o zastavení řízení odvolání. V něm uvedl, že rozhodnutí považuje za zmatečné a neurčité. Dále uvedl, že mu  výzva k odstranění nedostatků ze dne 11.5.2011 nebyla doručena, neboť se v období od 10.5.2011 do 20.5.2011 pohyboval služebně v ……… a od 20.5.2011 do 29.5.2011 pak na …… Žalobce zopakoval, že ke dni 16.1.2008 mu měly být odečteny 4 body a dne 13. 4. 2011 další 4 body. Dále zdůraznil svou námitku, že oznámení učiněné po 3 letech musí být nezákonné a neadekvátní. [11]         Žalovaný rozhodnutím ze dne 18.11.2011, č. j. ……, odvolání zamítl a usnesení magistrátu o zastavení řízení ze dne 9.6.2001 potvrdil. Uvedl k tomu, že při doručování výzvy s usnesením nebyl žalobce zastižen a písemnost byla uložena u poskytovatele poštovních služeb. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 13.5.2011, přičemž žalobci byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a poučení o právních důsledcích nevyzvednutí. Žalovaný připomněl ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu, podle kterého jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. Žalovaný dále zmínil, že z fotokopie pasu žalobce vyplývá, že v období od 13.5.2011 do 23.5.2011 si žalobce mohl zásilku vyzvednou, neboť v Maďarsku byl až od 20.5.2011 do 29.5.2011. [12]         Proti rozhodnutí žalovaného o zamítnutí odvolání podal žalobce správní žalobu.   III. Obsah žaloby [13]         V žalobě žalobce zdůraznil, že jeho podání ze dne 2.5.2011 bylo naprosto konkrétní a jasné. Výzva k odstranění vad podání navíc neobsahovala přesné označení osoby, které byla směřována. Žalobce také namítá, že v prvostupňovém rozhodnutí o zastavení řízení chybí termín, ve kterém měla být žalobci předmětná výzva doručena, co mělo být předmětem této výzvy, rozsah případného doplnění této výzvy a zdůvodnění, proč magistrát sám nepostupoval tak, aby případné vady a nedostatky odstranil. [14]         Žalobce se se správními orgány shoduje v tom, že údajné vady podání skutečně neodstranil, neboť mu tato výzva nebyla doručena. Na svoji obhajobu uvádí, že v období od 10.5.2011 do 20.5.2011 se pohyboval služebně v Maďarsku a od 20.5.2011 do 29.5.2011 pak na Ukrajině. K tomu žalobce uvádí, že žalovaný měl postupovat podle ustanovení § 24 odst. 2 správního řádu a následně podle ustanovení § 41 správního řádu. Mělo tedy být vyhověno jeho námitce nemožnosti doručení v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.9.2008, č. j. 1 As 30/2008-49). [15]         Dále žalobce zopakoval, že trvá na svém tvrzení, že ke dni 16.1.2008 mu měly být vymazány 4 body a dne 13.4.2011 další 4 body. [16]         Na závěr žalobce uvedl, že žalovaný porušil zásadu rychlosti veřejné správy ve smyslu ustanovení § 6 správního řádu, když rozhodnutí o odvolání bylo vydáno až dne 18.11.2011, přičemž odvolání bylo podáno již dne 7.7.2011, tedy po více než 4 měsících. Tímto měla být porušena lhůta daná ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu a ustanovením § 93 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 71 odst. 3 správního řádu.   IV. Vyjádření žalovaného [17]         Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 1.3.2012 navrhl, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Uvedl k tomu, že řízení o námitkách není řízením zahajovaným z moci úřední, nýbrž jde o řízení o žádosti. Řízení je tedy podle ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno vždy dnem, kdy jsou námitky doručeny příslušnému správnímu orgánu. Námitkami účastník současně vymezuje předmět řízení, neboť námitky se vždy týkají určitého záznamu bodů, které byly účastníkovi zaznamenány v registru řidičů, přičemž tyto správní orgán v řízení o námitkách přezkoumává. Pokud tedy žalobce ve svém podání nespecifikoval, proti kterým záznamům bodů své námitky směřoval, musel se uplatnit postup podle ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu. V případě, že žalobce svou žádost nedoplnil ani ve stanovené lhůtě, bylo to důvodem pro zastavení řízení podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. [18]         Žalovaný dále uvedl, že zásilka s výzvou a usnesením byla žalobci doručena v souladu s příslušnými právními předpisy. Pokud měl žalobce za to, že mu byla zásilka doručována v období, kdy si ji nemohl převzít pro závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění, měl možnost požádat podle ustanovení § 24 odst. 2 správního řádu požádat o určení neplatnosti doručení, případně mohl požádat o prominutí zmeškání úkonu v souladu s ustanovením § 41 správního řádu. [19]         Žalovaný dále zdůraznil, že právo účastníka řízení námitkami napadnout konkrétní záznam není nijak časově limitováno. Tedy pokud má žalobce za to, že některý záznam bodů v jeho evidenční kartě nebyl proveden v souladu se zákonem, může proti němu podat námitky. [20]         Na vyjádření žalovaného reagoval žalobce ještě replikou ze dne 21.3.2012 a doplněním žaloby ze dne 28.3.2012. V těchto podáních ale neuvedl žádné nové skutečnosti.   V. Posouzení věci krajským soudem [21]         Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 65 odst. 1 soudního řádu správního a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 65, § 68 a § 70 soudního řádu správního. [22]         Soud přezkoumal napadené rozhodnutí, vázán rozsahem a důvody, které žalobce uplatnil v žalobě (ustanovení § 75 odst. 2 soudního řádu správního). Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 soudního řádu správního). Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V souladu s ustanovením § 51 odst. 1 soudního řádu správního bylo rozhodnuto o věci samé bez jednání. [23]         Soud přisvědčil námitce žalobce, že jeho podání ze dne 2.5.2011 bylo naprosto konkrétní a jasné. Nebylo tedy důvodu, aby magistrát postupoval podle ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu, popř. podle ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu. [24]         Podle ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. [25]         Podle ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit. [26]         K tomu je vhodné připomenout rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.9.2008, č. j. 1 As 30/2008-49, podle jehož právní věty „adresáti veřejných subjektivních práv a povinností v oblasti veřejné správy jsou v převážné většině právní laici, na nichž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně a pojmenovávali věci přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonná ustanovení. Správní orgány musí při výkonu veřejné moci akceptovat užívání běžného neodborného jazyka ze strany uživatelů veřejné správy. Pokud jsou výrazy z oblasti běžného jazyka nedostatečné, vzbuzující právní nejasnost z pohledu správního orgánu, musí správní orgán vyzvat žadatele k upřesnění obsahu žádosti a vysvětlit mu, proč je upřesnění nezbytné. Platí totiž zásada, že podání je nutno vždy posuzovat podle jeho skutečného obsahu (k čemu směřuje), nikoliv formálního označení“. [27]         V podání ze dne 2.5.2011 žalobce specifikoval dvě konkrétní námitky. Jednak uvedl, že vzhledem k době, po které byla uvedená výzva k odevzdání řidičského průkazu zaslána, tj. po více jak 3 letech, se domnívá, že jde o výzvu neadekvátní a nezákonnou. Další námitka se týkala odečtení bodů, neboť žalobce trval na tom, že ke dni 16.1.2008 mu měly být odečteny 4 body a dne 13.4.2011 další 4 body. [28]         Žalovaný se mýlí, pokud uvádí, že námitky se vždy musí týkat určitého záznamu bodů, které byly účastníkovi zaznamenány v registru řidičů, přičemž tyto správní orgán v řízení o námitkách přezkoumává a pokud tedy žalobce ve svém podání nespecifikoval, proti kterým záznamům bodů své námitky směřoval, musel se uplatnit postup podle ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu. Magistrát navíc nepostupoval podle speciálního ustanovení § 45 odst. 2 správního řádu tak, jak správně měl, ale podle obecného ustanovení § 37 odst. 3 správního řádu, což je ale vada, která v konkrétním případě nemá vliv na zákonnost. [29]         Podle ustanovení § 127f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. [30]         Ustanovení upravuje speciální institut obrany proti chybnému zaznamenání bodů. Úprava této obrany je podle zákonodárce nezbytná pro zachování právní jistoty řidičů, neboť body nejsou zaznamenávány ve správním řízení, a tudíž proti jejich chybnému zaznamenání se nelze bránit opravnými prostředky podle správního řádu. Ochranou práv řidičů jsou v tomto případě písemné námitky. [31]         Ustanovení je třeba vykládat tak, že námitky lze podat nejen proti provedenému záznamu bodů, ale též proti chybně provedenému odečtu bodů, na který má každý řidič v případě splnění zákonné podmínky nárok. [32]         Jestliže tedy žalobce namítal, že mu měly být odečteny dvakrát 4 body a ve svém podání uvedl též přesná data, kdy k odečtu bodů mělo dojít, pak se magistrát měl touto zcela konkrétní námitkou zabývat. [33]         Stejně tak námitka, že výzva byla zaslána po více jak 3 letech je zcela konkrétní a směřuje na porušení ustanovení § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu, podle kterého příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. [34]         Ze správního spisu vyplývá, že oznámení o dosažení 12 bodů ke dni 16.1.2008 bylo učiněno až dne 26.4.2011, což lze jen stěží považovat za neprodlené oznámení. Magistrát navíc již ve vyrozumění ze dne 30.3.2011 uvedl, že oznámení ze dne 22.1.2008, které se také týkalo dosažení 12 bodů ke dni 16.1.2008 pozbylo zákonného podkladu. V tomto ohledu bylo řízení zcela zmatečné. Žalobci nebylo zřejmé, proč je po více než 3 letech znovu vyzýván, aby odevzdal řidičský průkaz. Zcela důvodně tedy namítl, že oznámení považuje za neadekvátní a nezákonné, nicméně touto námitkou se správní orgány vůbec nezabývaly. [35]         Jelikož tedy podání žalobce ze dne 2.5.2011 bylo dostatečně konkrétní a žalobce neměl být vyzván, aby své podání upřesnil, pak nemělo dojít ani k zastavení řízení o námitkách. Žalovaný ovšem rozhodnutí o zastavení řízení potvrdil, čímž učinil své rozhodnutí nezákonným. Soud dospěl k závěru, že tímto postupem došlo k podstatnému porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. [36]         Další žalobní námitku, týkající se doručení výzvy k odstranění vad podání, soud odmítl. Jak vyplývá ze správního spisu k odvolání přiložil žalobce fotokopii stránky pasu, kde jsou údaje o vízech. Z razítek vyplývá, že žalobce byl v období od 9.4.2011 do 17.4.2011 v ……. a na….., v období od 22.4.2011 do 30.4.2011 v …….a v období od 20.5.2011 do 29.5.2011 též v ….. Jelikož byla výzva k odstranění vad podání v období od 13.5.2011 do 23.5.2011 uložena u provozovatele poštovních služeb, mohl si ji žalobce ve dnech 13.5.2011 až do 19.5.2011 vyzvednout. Žalobce soudu neprokázal, že v tomto období byl mimo území České republiky, jak tvrdil v žalobě i v odvolání. Bylo mu tedy doručeno fikcí ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 správního řádu. [37]         Rovněž je třeba odmítnout námitku, že výzva k odstranění vad podání neobsahovala přesné označení osoby. V záhlaví výzvy je uvedeno: „Mykola Retiznyk, Jírova 2194/7, 628 00 Brno.“ Pokud žalobce upozorňoval na chybějící datum narození, neboť na uvedené adrese údajně bydlí jeho syn stejného jména, pak se také mýlí, neboť ihned v prvním odstavci zmíněné výzvy se uvádí, že magistrát „vyzývá účastníka řízení Mykolu Retiznyka, nar. 25.7.1957, trvale bytem Jírova 2194/7, 628 00 Brno, k odstranění nedostatků v písemnosti ze dne 2.5.2011“. [38]         K námitkám týkajícím se odečítání bodů se soud nemohl vyjádřit, neboť právě tato otázka měla být předmětem řízení o námitkách, ke kterému ale fakticky vůbec nedošlo. [39]         K poslední námitce, že žalovaný porušil zásadu rychlosti veřejné správy ve smyslu ustanovení § 6 správního řádu, když rozhodnutí o odvolání bylo vydáno až dne 18.11.2011, přičemž odvolání bylo podáno již dne 7.7.2011, tedy po více než 4 měsících, soud uvádí, že tato vada řízení nemohla mít vliv na nezákonnost. Pokud se žalobci zdálo, že správní orgány byly nečinné, mohl využít jiné právní prostředky sloužící k ochraně proti nečinnosti orgánů veřejné moci, např. opatření proti nečinnosti ve smyslu ustanovení § 80 správního řádu, stížnost, popř. správní žalobu na ochranu před nečinností.   VI. Shrnutí a náklady řízení [40]         S ohledem na vše shora uvedené soudu nezbylo než žalobou napadené rozhodnutí podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního zrušit pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, a podle ustanovení § 78 odst. 4 soudního řádu správní věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. [41]         Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 60 odst. 1 soudního řádu správního, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 3.000,-Kč, za 2 hlavní úkony po 2.100,-Kč (4.200,-Kč), 2x paušál po 300,-Kč (600,-Kč) advokátního tarifu a vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem DPH přiznává se 21% DPH ve výši 1.008,-Kč. Náklady řízení činí celkem 8.808,-Kč, které je žalovaný povinen uhradit do 30-ti dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Milana Zábrže, advokáta AK 602 00 Brno, Veveří 54. Žalobce byl v řízení úspěšný, proto mu právo na náhradu nákladů řízení přísluší.   P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Krajský soud v Brně dne 17. dubna 2013                 JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.         Za správnost vyhotovení:                                                                 předsedkyně senátu Marie Šeregelyová