31A 56/2012 – 47 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka a JUDr. Jarmily Ďáskové v právní věci žalobce Obce Moravany, se sídlem Moravany, Střední 29, právně zastoupené JUDr. Radkem Ondrušem, advokátem se sídlem 613 00 Brno, Těsnohlídkova 9, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu,  se sídlem 601 82 Brno, Žerotínovo nám. 3/5., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.5.2012, č.j. JMK 33609/2012, t a k t o :   I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 11.5.2012, č.j. JMK 33609/2012  s e   z r u š u j e  a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 12.160,-Kč na účet právního zástupce JUDr. Radka Ondruše č. ú. 27-446330207/0100 do třiceti dnů od právní moci rozsudku.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se včas podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zrušil rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen žalovaný), ze dne 11. 5. 2012, č.j. JMK 33609/2012, jako rozhodnutí správního orgánu II. stupně a také  rozhodnutí  Městského úřadu Šlapanice , odboru výstavby (správní rozhodnutí I. stupně) ze dne 21.2.2012 č.j. OV/6862-12/MEL, kterým bylo rozhodnuto dle ustanovení § 28 odst. l zák.č. 500/2004 Sb. (správní řád) tak, že Obec Moravany není účastníkem správního řízení o povolení stavby nazvané „Výrobní areál firmy Mood“ na pozemcích  p.č. 1040/86, 1504/1 v k.ú. Moravany. S tímto rozhodnutím žalobce  nesouhlasil, podal proti němu odvolání a v odvolacím řízení žalovaný rozhodl tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil a odvolání žalobce zamítl.    Své rozhodnutí odůvodnil tím, že stavba se nachází v ploše, ve které je platným územním plánem přípustná výstavba předmětné stavby, je situována cca 21 až 23,5 m od pozemku p.č. 1040/196 k.ú. Moravany, ve vlastnictví žalobce a stavbou nedojde k přímému dotčení vlastnických práv žalobce. Stavba nevyžaduje  stanovení ochranného  pásma. K odvolacím námitkám uvedl, že se s nimi řádně vypořádal správní orgán I. stupně a žalovaný s těmito argumenty souhlasí. Stavba je postavena dle schválené projektové dokumentace, možností vzniku požáru pozemek žalobce neohrožuje a odvolal se na zprávu Hasičského záchranného sboru ze dne 13.12.2006, kterým byly stanoveny  technické parametry, které stavebník dodržel.To bylo také potvrzeno souhlasným stanoviskem Hasičským záchranným sborem Jihomoravského kraje. Stavba sice obsahuje malý a velký zdroj znečištění ovzduší, což bylo ošetřeno tak, že zdroj nebude mít výduch do vnějšího ovzduší. Byla zpracována rozptylová studie. Emise budou zanedbatelné, ale přesto budou zachycovány tkaninovými filtračními zařízeními a vyčištěná vzdušnina bude vrácena zpět do pracovního prostředí. Bylo vydáno souhlasné stanovisko České inspekce životního prostředí OI Brno ze dne 19.3.2007.    Stavba vychází ze schválené projektové dokumentace, která je součástí spisové dokumentace. Nejedná se o klasickou slévárenskou výrobu a produkci takového rozsahu, která by podléhala posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Správce komunikace vydal souhlasné stanovisko ze dne 23.11.2006, z něhož vyplývá, že stavbou nedojde k nežádoucímu zvýšení zatížení komunikace.    Závěrem se žalovaný opřel o znění ustanovení § 109 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), dle něhož je nutné ze strany žalobce splnit dvě podmínky, aby mohlo být přiznáno účastenství žalobce, a to dle § 109 odst.l, písm.e) stav. zákona, a to, že žalobce musí být vlastníkem sousedního pozemku(což splňuje), ale nesplňuje druhou podmínku, kterou je přímé dotčení vlastnických práv žalobce. Správní orgány, rozhodující v této věci dospěly k závěru, že k přímému dotčení vlastnických práv ze shora uvedených důvodů nedojde, proto rozhodly tak, že žalobci účastenství ve stavebním řízení nepřiznaly.Žalobce konkrétní důvody dotčení vlastnických práv neuvedl, uvedl jen obecné námitky. K námitce žalobce, že nepřiznáním účastenství bylo mu odepřeno seznámit se s podklady pro rozhodnutí a tudíž nemohl specifikovat konkrétní důvody dotčení jeho práv, žalovaný uvádí, že žalovaný byl účastníkem územního řízení, projektová dokumentace byla už v tomto řízení k dispozici a posouzení, zda je stavba realizována podle této dokumentace je dáno správním orgánům, nikoliv účastníkům řízení. K námitce žalobce, že bylo rozhodováno ve věci podjatou osobou, žalovaný uvedl, že takový případ v tomto řízení nenastal. Nebyl důvod pověřovat jiný věcně příslušný správní orgán, k čemuž také  mají pravomoc správní orgány.    Žalobce v obsáhlé žalobě ze dne 22.7.2012 vznesl žalobní námitky obdobné, jako odvolací. Žalobce namítal, že ve věci bylo několikrát rozhodováno soudem, naposledy rozsudkem KS Brno sp.zn. 31 Ca 125/2009 a žalovaný se právním názorem soudu tam uvedeným neřídí.    Vlastnická práva stavbou budou dotčena, a to zejména požárem, neboť na pozemku je provozována agrovýroba. Se stanoviskem Hasičského záchranného sboru nesouhlasí tak, jak bylo uvedeno v napadených rozhodnutích, neboť s obsahem tohoto stanoviska, ale i stanoviska orgánu Životního prostředí ohledně spalin nesouhlasí, neboť s jejich obsahem se nemohl seznámit právě z důvodu nepřiznání účastenství ve stavebním řízení, a následně nemohl své námitky specifikovat.    Žalobce je mezujícím sousedem a nesprávným  postupem stavebního úřadu byla porušena zásada legitimního očekávání dle § 2 odst. 4 správního řádu, když správní orgány pouze tvrdí, že sousedi jsou dotčení jen zástupným důvodem. Naproti tomu bylo účastenství přiznáno subjektu, kterému, dle názoru žalobce, účastenství nenáleží.    Činností stavby budou dotčeny komunikace ve vlastnictví obce, dojde ke zvýšení pohybu všech vozidel a zhorší se dopravní obslužnost obce. Ve věci rozhodovala vyloučená oprávněná úřední osoba, což by mělo být posouzeno jako trestný čin.    Předmětnou stavbou je dotčen veřejný zájem, kdy stavba je v rozporu se zájmy obce a jejích obyvatel,  poukázal na zrušení územního rozhodnutí soudem a zdůraznil, že je územně samosprávným celkem, jehož ústavním právem a povinností vedle vlastní majetkové správy, je i povinnost ochrana zájmů občanů daného území. Předmětnou stavbou je dotčen veřejný zájem, kdy stavba je v rozporu se zájmy obce a jejích obyvatel a bylo porušeno právo na spravedlivý proces, spočívající v upření práva účastnit se správního řízení. Navrhl zrušení obou rozhodnutí správních orgánu a přiznání vynaložených nákladů, neboť napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné.    Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 3.9. 2012 uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou a navrhl její zamítnutí s tím, že odkázal na odůvodnění obou správních rozhodnutí, kde se námitkami žalobce oba správní orgány dostatečně  vypořádaly. Postavení žalobce ve stavebním řízení jako účastníka řízení není dáno  tak, jako v řízení  územním, kde je okruh účastníků řízení širší. K námitce, že se nedržel právního závěru soudu uvádí, že účastenstvím žalobce se zabýval pouze jeden rozsudek Krajského soudu v Brně, a to ze dne 16.2.2011 č.j. 31 Ca 125/2009-46 a z tohoto při rozhodování bylo vycházeno.  V územním řízení bylo obci přiznáno postavení účastníka řízení, aby tato mohla hájit důležité místní zájmy a uplatnit případné námitky. Ve stavebním řízení je účastenství obce dané pouze tím, zda by její vlastnická práva byla stavbou přímo dotčena. Správní orgány uvedly, že přímé dotčení nebylo shledáno. Odvolal se na ust. § 109 odst. l staveb. zákona, kde je okruh účastníků dán taxativně. Dále obsah vyjádření obsahoval argumenty, jaké byly uvedeny výše a byly obsahem napadeného rozhodnutí. Jelikož stavební úřad odůvodnil nepřiznání účastenství dostatečnými fakty, nezbylo žalovanému, než se s nimi ztotožnit. Žaloba žalobce není důvodná, proto navrhl její zamítnutí.    Z obsahu spisu předloženého žalovaným, vyplynuly následující relevantní skutečnosti. Dne 7.9.2007 vydal správní orgán I. stupně stavební povolení č.j. SÚ/48844-07/1933-2007/KUP, kterým povolil společnosti MOOD Internacional, s.r.o.se sídlem Brno, Šoustalova 45 stavbu výrobního areálu na pozemku p.č. 1040/89. 1504/1 v k.ú. Moravany u Brna podle ustanovení § 115 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon).    Z rozsudku KS Brno ze dne 16.2.2011, č.j. 31 Ca 125/2009 - 46 bylo zjištěno, že  na základě podaného odvolání žalobce bylo vydáno rozhodnutí odvolacím orgánem – odborem územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje  ze dne 25.5.2009 čj. JMK 75325/2009, kterým bylo potvrzeno  výše citované stavební povolení. Výše citovaným rozsudkem byla obě rozhodnutí zrušena a  žalovaný zavázán, aby v dalším řízení ve věci účastenství žalobce bylo rozhodnuto samostatně usnesením  v souladu s ustanovením § 28 odst. l správního řádu. Zároveň zdůraznil, že pro úspěšnost námitky vztahující se k účastenství postačuje potence dotčení práva a důkazní břemeno v tomto směru tíží správní orgán I. stupně.(rozsudek NSS ze dne 17.12.2008 čj. 1 As 80/2008-68  a další).    Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě (§ 72 odst. l s.ř.s., osobou k tomu oprávněnou § 65 odst. l s.ř.s.).Jde o žalobu přípustnou.    Soud přezkoumal napadené rozhodnutí, vázán rozsahem a důvody, které žalobce uplatnil v žalobě (§ 75 odst. 2 s.ř.s.). Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst.1 s.ř.s.). Dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení § 76 odst. l písm.a) s.ř.s. pro vady spočívající  v nedostatku důvodů.    Soud při svém rozhodování vyšel z následujících zákonných ustanovení:    Podle ustanovení § 109 odst. l, písm.e) stavebního zákona účastníkem řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno.      Ustanovení § 114 stavebního zákona upravuje námitky účastníků stavebního řízení, když stanoví, proti čemu mohou námitky směřovat, tj., co může být jejich předmětem.Z odst. l výše uvedeného ustanovení vyplývá okruh námitek, kde je m.j. uvedeno, že účastník řízení může uplatnit pouze ty námitky, které směřují proti projektové dokumentaci, způsobu provádění stavby, způsobu užívání stavby, požadavkům dotčených orgánů, ale v souvislosti s přímým dotčením vlastnického práva účastníka řízení.    Podáním ze dne 5.3.2008 se žalobce podle ust. § 4 odst. 4 správního řádu přihlásil za účastníka stavebního řízení výrobního objektu společnosti MOOD International, s.r.o. na pozemku   par.č. GP 1040/86 a 1504/1 v k.ú. Moravany.    V rozsudku NSS ze dne 14.11.2012 sp.z. l As 85/2012  bylo konstatováno, že řízení územní se liší od řízení stavebního .Otázky, které věcně náleží do územního řízení, nelze učinit předmětem sporu ve stavebním řízení,tzn. nelze otázky spadající do řízení územního uplatňovat v řízení o povolení stavby. Obě řízení se také liší okruhem účastníků. Přesto však soud dospěl k závěru, že rozhodnutí správních orgánů, které jsou předmětem přezkumného řízení, nelze považovat na vyčerpávající a správná, byť s ostatními důvody žalovaného v napadeném rozhodnutí souhlasí.    Žalobce,  jakožto obec, zaujímá ve stavebním řízení specifické postavení. Dle  ustanovení § 2 odst. 2 zákona o obcích (z.č. 128/2000 Sb.) pečuje obec o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Přesto z hlediska procesního obec nemá postavení dotčeného orgánu, bez jehož souhlasu nelze  územní rozhodnutí nebo stavební povolení vydat, nýbrž má postavení  pouhého účastníka řízení (územní řízení) a to je ještě omezeno v řízení o vydání stavebního povolení.    Žalobce konkrétně namítá porušení ustanovení § 2 odst. 4 a § 50 odst. 3 správního řádu. Pro posouzení projednávané věci bylo podstatné  znění uplatněné žalobní námitky „správní rozhodnutí je v rozporu s veřejným zájmem“, která nebyla dostatečným způsobem oběma správními orgány vypořádána.Definice veřejného zájmu byla již vícekrát uvedena v řízeních mezi stejnými účastníky řízení a týkala se i předmětu tohoto řízení.    Jako relevantní námitku dle ustanovení § 114 odst. l stavebního řádu lze uplatnit ve stavebním řízení námitku,která směřuje do projektové dokumentace.  Vzhledem k tomu, že soudu nebyla předložena projektová dokumentace, z rozsudku  NSS ze dne 19.11.2009 čj. 7 As 67/2009-219 (týká se stejného předmětu jako v této věci) bylo zjištěno,  že projektová dokumentace a stanoviska dotčených orgánů ke stavební dokumentaci, jsou i v této věci stěžejními podklady řízení  o vydání stavebního povolení. Bylo zjištěno, že NSS konstatoval, že ve věci  byly vydány dvě projektové dokumentace, a to první z dubna 2004, neboť původně se mělo jednat o dřevodílnu a poté o projektovou dokumentaci pro výstavbu  slévárny. Dále bylo ve výše citovaném rozsudku NSS uvedeno, že není jasné, ke které projektové dokumentaci se vyjadřovaly jednotlivé dotčené orgány. Jelikož žalobce namítá, že se výstavba slévárny bude přímo dotýkat jeho vlastnických práv, neboť je vlastníkem pozemku, který přímo sousedí s pozemky stavebníka a že jeho pozemek je přímo dotčen možností požáru,  emisemi a nakonec i zvýšeným provozem na komunikacích a že tím, že nebyl shledán účastníkem řízení, neměl možnost zjistit obsah závazných stanovisek, týkajících se jeho námitek a proto nemohl ani kvalifikovaně své námitky z tohoto nedostatku formulovat, považuje soud  napadené rozhodnutí v tomto za nepřezkoumatelné.    K argumentaci žalovaného, že v přezkoumávaném případě žalobce ve svých vlastnických právech nemůže být dotčen, neboť stavba nevyžadovala ani zřízení ochranného pásma a stavba přímo nesousedí s pozemkem žalobce neboť se jedná o vzdálenost od 21 do 23,5m soud uvádí, že již Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém rozsudku ze dne 23.4.2008 sp.zn. 15 Ca 144/2007 konstatoval, že při vymezení okruhu účastníků řízení ve smyslu ust. § 109 odst. l, písm.e) stavebního zákona z pohledu „přímého dotčení“ je určující charakter stavby. Musí být  ze správního spisu  jednoznačně zjištěno, jakými důkazy jsou jednotlivé námitky žalobce podloženy, což krajský soud v přezkumném řízení z předloženého správního spisu nezjistil. Pokud byla ve věci vydána souhlasná stanoviska s podmínkami, a to zřejmě byla, je možno tato stanoviska považovat za souhlasná jen tehdy, jestliže tam uvedené podmínky byly splněny. Skutečnost, že stavba byla umístěna územním rozhodnutím v lokalitě, kde nejsou vyhlášena ochranná pásma, zvlášť chráněna území apod.  nemůže obstát  bez splnění výše uvedených podmínek, že tato stanoviska, která v tomto případě byla jen stručně zmíněna, nemohou být vzata jako důkaz o tom, že nejsou  práva nebo hájené zájmy dotčeny.(rozsudek Městského soudu v Praze čj. 11  Ca 394/2008 ze dne 2.2.2010).    S přihlédnutím k výše uvedené argumentaci soudu nezbylo, než žalobou napadené rozhodnutí žalovaného pro vytčené vady řízení bez jednání v souladu s ustanovením § 76 odst. l, písm.a) s.ř.s. zrušit, věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. V dalším řízení bude třeba, aby žalovaný odstranil vady napadeného rozhodnutí tak, jak byly výše specifikovány, přičemž je vázán právním názorem soudu v souladu s ust. § 78 odst. 5 s.ř.s.    Výrok o  náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky je odůvodněn ustanovením § 60 odst. l věta prvá s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady ve věci úspěšného žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000,-Kč, z odměny za právní zastoupení advokátem, a to podle sazby vyplývající tz vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) účinné  od 1.9.2006 za 3 úkony po 2.100,-Kč, 3x paušál po 300,-Kč, cestovné a náhrada promarněného času na trase Brno – Moravany a zpět ve výši 370,46,-Kč (rozpis založen ve spise), celkem tedy úkony: 6.300,-Kč, paušál 900,-Kč, cestovné 370,46, celkem 7.570,46, z této částky DPH ve výši 21%, neboť práv. zástupce doložil, že je plátcem DPH ve výši 1.589,50 Kč. celkem, 9.160,26,-Kč + SOP ve výši 3.000,-Kč, celkem po zaokrouhlení 12.160,-Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit žalobci do třiceti dnů od právní moci rozsudku prostřednictvím jeho právního zástupce na účet 27-446330207/0100.   P o u č e n í:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů, ode dne  jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí stěžovatel zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne  19. června 2013                                                                                  JUDr. Jaroslava   S k o u m a l o v á, v. r.                                                                                           předsedkyně senátu