34 Ad 41/2012-20 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou v právní věci žalobkyně: O.K., bytem ……………………………….., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 8. 2012, č. j. ………………….,   t a k t o :   I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalované   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím žalované ze dne 22. 8. 2012, č. j. …………………… žalovaná zamítla námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ ze dne 24. 7. 2012, č. j. 515 320 464. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla žádost o starobní důchod podle ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění) z důvodu nezískání potřebné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Po podaných námitkách žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí a zjistila, že dle podkladů od zaměstnavatelů zaevidovala všechny doložené doby pojištění od ukončení povinné školní docházky, tj. od 1. 9. 1966 do 19. 4. 2012. Účastnice řízení žádala o přiznání důchodu k datu 9. 7. 2012. V ust. § 28 a následujících zákon o důchodovém pojištění upravuje podmínky nároku na starobní důchod a jeho výši. Žalovaná zkoumala, zda účastnice řízení splnila ke dni žádaného přiznání starobního důchodu podmínku potřebné doby pojištění a zda dosáhla důchodového věku. V jejím případě je důchodový věk ve věku 61 let a 4 měsíců. Tohoto dosáhla dne 20. 7. 2012. Porodila sice tři děti, ale vzhledem k tomu, že byly v roce 1986 předány do ústavní péče, neměla žádné z nich v péči aspoň 10 let, a proto nelze v jejím případě uplatnit snížení důchodového věku. Žalovaná zkoumala podmínku získání potřebné doby pojištění podle § 29 odst. 1 písm. d), ale účastnice řízení k požadovanému dni přiznání starobního důchodu získala pouze 23 roků a 362 dnů doby pojištění, nesplnila tedy potřebnou dobu pojištění v délce 28 let a tuto dobu nesplní ani ke dni dosažení řádného důchodového věku 20. 7. 2012. Dále se žalovaná zabývala splněním podmínek pro přiznání nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 2 písm. f) a § 29 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění. Podmínky pro přiznání starobního důchodu v nich uvedené žalobkyně ke dni požadovaného přiznání starobního důchodu nesplňuje.   V žalobě žalobkyně namítala, že trvala na sepsání žádosti o přiznání starobního důchodu ke dni 20. 7. 2012, kdy splňuje věkovou podmínku pro přiznání tohoto důchodu, toto pracovnice OSSZ odmítla, a proto musela podepsat žádost s datem přiznání 9. 7. 2012. Není pravda, že nesplňuje podmínku pro přiznání starobního důchodu, neboť o nejstarší dceru, narozenou v roce … se starala aspoň 10 roků. Žádá proto soud, aby napadené rozhodnutí přezkoumal.   Žalovaná ve vyjádření uvedla ze správního spisu, že veškeré doby pojištění od                    1. 9. 1966, jak byly doloženy, byly také zhodnoceny. Ke dni požadovaného přiznání starobního důchodu 9. 7. 2012 žalobkyně nezískala potřebnou dobu pojištění 28 let, ale pouze 23 roků a 362 dnů a její důchodový věk činí 61 let a čtyři měsíce. Žalobkyně nesplnila podmínky pro snížení věkové hranice pro odchod do důchodu z důvodu péče o dítě, protože o žádné ze svých tří dětí osobně nepečovala po dobu alespoň 10 let. To vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Bratislavě č. j. 14 Co 85/86-45 ze dne 12. 3. 1986, kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně o nařízení ústavní výchovy nad nezletilými dětmi žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že nezabezpečuje výchovu dětí a jejich docházku do školy. Žalobkyně tedy o žádné ze svých dětí nepečovala alespoň 10 let a i kdyby jí byla přiznána péče o nejstarší dceru, nedosáhla by ke dni vzniku nároku na starobní důchod ke dni 20. 7. 2011 (správně má být 20. 3. 2011) potřebnou dobu pojištění 27 let, kterou nesplňuje rovněž ke dni 20. 7. 2012, tj. ke dni splnění věkové podmínky pro nárok na starobní důchod.   Z dávkového spisu soud zjistil, že dne 9. 7. 2012 žalobkyně uplatnila žádost o starobní důchod při dosažení důchodového věku s datem přiznání 9. 7. 2012 a domáhala se uznání péče o děti, nejstarší D. M., narozené dne …, kterou měla mít v osobní péči do 4. 4. 1986 stejně jako zbývající dvě děti narozené v roce 1978 a 1985. Ve správním spise je dále založen rozsudek Krajského soudu v Bratislavě č. j. 14 Co 85/86-45 ze dne  12. 3. 1986,kterým tento soud potvrdil napadený rozsudek Okresního soudu v Topolčanech ze dne 22. 11. 1985, kterým byla nařízena ústavní výchova na nezletilé D., B. a D. Uvedený rozsudek byl doručen Okresnímu soudu v Topolčanech dne 4. 4. 1986.   Žalobkyně v žalobě především namítala, že o nejstarší dítě D. M., narozenou dne … pečovala přesně deset roků. I když z rozsudku shora uvedeného nevyplývá, kdy tento rozsudek nabyl právní moci, vzhledem k datu narození … nejstaršího dítěte lze konstatovat, že žalobkyně nesplnila podmínku péče o dítě v trvání 10 roků. I kdyby byla přiznána péče o nejstarší dítě, nedosáhla by ke dni vzniku nároku na starobní důchod, tj. k 20. 3. 2011 potřebnou dobu pojištění 27 let, neboť podle evidence žalované ke dni dosažení důchodového věku (20. 7. 2012) získala pouze 23 let a 194 dnů. Pokud se týká námitky ohledně okolností, za kterých byla sepsána žádost o starobní důchod ze shora uvedeného je zřejmé, že datum přiznání od 9. 7. 2012 či od 20. 7. 2012 v případě žalobkyně nehraje naprosto žádnou roli, neboť k žádnému z těchto dat žalobkyně nesplnila podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na starobní důchod. Na základě posouzení žalobních námitek soudem dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.   Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 2 s.ř.s., neboť úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 18. července 2013        JUDr. Milada Haplová, v.r.  samosoudkyně       Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová