1) Jestliže soud rozhoduje o vzetí obviněného do vazby, jak je uvedeno v § 73d odst. 2 trestního řádu, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání. Na rozhodování o vzetí do vazby nelze vztáhnout ustanovení § 73d odst. 3 trestního řádu a) – d), které stanoví, v kterých případech není třeba vazební zasedání konat, neboť se vztahuje k jiným rozhodnutím o vazbě než k rozhodování o vzetí do vazby. 2) V případě, že soud I. stupně nekonal vazební zasedání, i když podle trestního řádu měl, je možné toto procesní pochybení v rámci stížnostního řízení napravit tak, že stížnostní soud nerozhoduje v neveřejném zasedání, ale ve vazebním zasedání, které nařídí.

4To 193/2013 Usnesení Krajský soud v Brně rozhodl ve vazebním zasedání konaném dne 4. června 2013 o stížnosti odsouzeného jménem V. N. P., nar. XXXX, proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2013, č.j. 92T 41/2013-184, t a k t o: Podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu se stížnost odsouzeného z a m í t á. Odůvodnění Napadeným usnesením Městský soud v Brně rozhodl tak, že podle § 350 c) odst. 1 trestního řádu se odsouzený P. bere do vyhošťovací vazby. Vyhošťovací vazba začíná okamžikem konce trestu odnětí svobody ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 92T 41/2013, tj. dnem 15. května 2013. Proti tomuto usnesení podal ve lhůtě stanovené v § 143 odst. 1 trestního řádu odsouzený stížnost, kterou později doplňoval a vysvětlil ji u vazebního zasedání. Namítá, že se do B. vrátit nemůže, protože jej zabijí, když tam má trestní stíhání. Vstoupil do azylového řízení a nemá kam odjet. Mohl by být v azylovém táboře v Z. Předtím se v azylovém táboře nezdržoval, neboť nevěděl, že nebylo azylové řízení ukončeno. Byl u své dívky a neskrýval se. Krajský soud v Brně z podnětu podané stížnosti přezkoumal výrok napadeného usnesení a dospěl k těmto závěrům. Soud I. stupně se dopustil závažného procesního pochybení, když před rozhodnutím o vyhošťovací vazbě nevyslechl odsouzeného a jak sám uvedl, rozhodoval v neveřejném zasedání (správně samosoudkyní). Podle § 73 d) odst. 2 trestního řádu rozhoduje – li soud o vzetí obviněného do vazby mimo hlavní líčení, nebo veřejné zasedání, nebo rozhoduje – li soudce o vzetí do vazby v přípravném řízení, rozhoduje vždy ve vazebním zasedání. Na toto ustanovení nelze vztáhnout § 73 d) odst. 3 trestního řádu, kde je uvedeno, že v jiných případech se rozhoduje ve vazebním zasedání jen jestliže o to obviněný požádá, nebo soud a v přípravném řízení soudce považuje osobní výslech obviněného za potřebný pro účely rozhodnutí o vazbě a pak jak uvedl soud I. stupně, obviněný byl slyšen k vazbě v posledních šesti týdnech, neuvedl žádné nové okolnosti podstatné o rozhodnutí o vazbě, nebo jím uváděné okolnosti zjevně nemohou vést ke změně rozhodnutí o vazbě. Jak je již shora uvedeno, jde v tomto ustanovení o jiný případ, než když soud rozhoduje o vzetí do vazby. Stížností soud tedy napravil pochybení soudu I. stupně, nerozhodoval v neveřejném zasedání, ale nařídil vazební zasedání, ve kterém odsouzeného vyslechl a ten uvedl skutečnosti tak, jak jsou shora uvedeny. Po přezkoumání napadeného usnesení dospěl krajský soud k závěru, že stížnost není důvodná. V podrobnostech je možno odkázat na odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně. Odsouzený nemá žádné cestovní ani osobní doklady a není možno trest vyhoštění realizovat. Je tedy skutečně obava, že se bude skrývat nebo jinak mařit výkon trestu vyhoštění, když odsouzený je bez jakýchkoliv vazeb na území České republiky, prokazoval se zde falešnými doklady znějícími na cizí jméno a na jimi uvedených adresách se dlouhodobě nezdržoval, přičemž pobytové středisko v K. opakovaně opouštěl. Bylo po něm dokonce vyhlášeno celostátní pátrání. Na tyto skutečnosti nemá žádný vliv ani to, že odsouzený požádal o mezinárodní ochranu a bylo zahájeno azylové řízení. Poučení: Proti tomuto usnesení není řádný opravný prostředek přípustný. Krajský soud v Brně dne 4. června 2013 JUDr. Drahomír Drápal, v.r. předseda senátuZa správnost vyhotovení: Jitka Břenková, DiS.