41Ad 19/2013 – 22 ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce R. M., bytem …., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížova 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 3. 2013,   t a k t o :    I. Žaloba se zamítá.    II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Ve včas podané žalobě se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí vydané ČSSZ v Praze  13. 3. 2013, pod č. j. …., kdy bylo rozhodnuto tak, že se zamítají námitky žalobce a rozhodnutí ČSSZ ze dne 23. 1. 2013 se potvrzuje. V žalobě žalobce uváděl, že je nespokojen s předmětným rozhodnutím, protože mu nebylo vysvětleno, z jakého důvodu má rozhodné období od roku 1986 a kde jsou roky 1976 – 1985, které v ČR také odpracoval. Proto žádal o soudní přezkum.   Byl vyzván k doplňku žaloby, kdy žalobu doplnil tak, že nesouhlasí se stanovením osobního vyměřovacího základu po dosažení 18-ti let. 18-ti let dosáhl v roce 1975 a neví, z jakého důvodu je vyměřovací základ až od roku 1986 a kde je předchozích 10 let a proto žádal znovu o přepočítání vyměřovacího základu. Pokud jde o rozhodnutí z 23. 1. 2013, ČSSZ rozhodla ve věci žádosti žalobce o starobní důchod tak, že podle ust. § 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále ,,zdp“) a s přihlédnutím k čl. 6 a 52 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 se od 1. 2. 2013 snižuje starobní důchod žalobce, který činí …Kč měsíčně. V odůvodnění byl pak proveden výpočet důchodu a uvedeno, že dle ust. § 56 odst. 1 písm. c) zdp zjistí-li se, že důchod byl přiznán nebo je vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byl přiznán nebo se vyplácí neprávem, důchod se sníží nebo odejme, nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Uvedeno, že rozhodnutím ČSSZ ze dne 4. 5. 2011 byl účastníku řízení přiznán od 12. 7. 2010 starobní důchod podle § 31 odst. 1, § 74 a § 76 a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve výši 11.101 Kč měsíčně, přičemž základní výměra důchodu činila 1.675 Kč a procentní výměra 9.426 Kč. Vzhledem k tomu, že slovenský nositel pojištění dodatečně započetl další dobu pojištění v období od 1. 1. 2003 do 7. 1. 2003 v rozsahu 7 dnů, provedla ČSSZ ke dni 12. 7. 2010 nový výpočet důchodu podle nařízení 883/2004. Výsledná výše důchodu by činila 11.095 Kč měsíčně. Výše důchodu, kterou ČSSZ účastníku řízení vyplácela ke stejnému dni činila 11.101 Kč měsíčně. Z výše uvedeného je zřejmé, že důchod byl vyplácen ve vyšší částce, než v jaké náleží, z tohoto důvodu se důchod ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, upravuje na částku uvedenou ve výroku tohoto rozhodnutí, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl důchod vyplacen. Ve smyslu čl. 6 nařízení 883/2004 je třeba přihlédnout, tam kde je to nutné, k dobám pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti či bydlení (dále jen ,,doby pojištění“) získaným podle právních předpisů členského státu Evropské unie. Doba pojištění stanovená pro nárok na důchod byla splněna pouze s přihlédnutím k čl. 6 nařízení 883/2004. Pro výši důchodu byla započtena doby pojištění v českém důchodovém pojištění 9747 dní ve slovenském důchodovém pojištění 2889 dní, celkem 12636 dní.   ČSSZ při výpočtu důchodu, jež je součástí tohoto rozhodnutí uvedla, že rozhodné období se určuje podle ust. § 18 zdp s tím, že doba pojištění získaná výkonem výdělečné činnosti v jiném členském státě se posuzuje obdobně jako doba pojištění získaná podle českých právních předpisů. V daném případě je rozhodné období tvořeno roky 1986 – 2009.   Když žalobce obdržel toto rozhodnutí ČSSZ, podal proti němu námitky, v nichž uvedl, že žádá o důrazné přešetření, jelikož v ČR pracoval od září 1977, neví tedy proč má vyměřovací základ od roku 1986. V uranových dolech pracoval od 2. 1. 1980, znovu zdůraznil, že nechápe, proč má vyměřovací základ od roku 1986 a chce vědět odůvodnění a ne paragraf. Jinak toto považuje za národní diskriminaci slovenské národnosti a také výsměch pracujícím cizincům v ČR a v nemalé míře i pracujících v dolech, pokud jde o rozhodnutí o námitkách, jež je předmětem přezkumu, tedy rozhodnutí, které žalobce napadal žalobou. Žalovaná v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedla, že při stanovení výpočtového základu vycházela z osobního vyměřovacího základu účastníka řízení. Osobní vyměřovací základ určila ČSSZ v souladu s ust. § 16 zdp jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období. Podle ust. § 18 odst. 1 zdp je rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Podle ust. § 18 odst. 4 věty první zdp se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Rozhodné období účastníka řízení je tvořeno roky 1986 – 2009, jelikož mu byl starobní důchod přiznán ode dne 12. 7. 2010.   V písemném vyjádření k žalobě z 27. 6. 2013 žalovaná uvedla, že hmotněprávní úprava nároku na dávky poskytované z českého důchodového systému je obsažena v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který je pro ČSSZ závazný. K žalobní námitce žalobce, což byla i jediná námitka proti rozhodnutí ČSSZ z 23. 1. 2013, žalovaná znovu zdůraznila, že při stanovení výše starobního důchodu postupovala v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, které zakotvují přesný postup výpočtu důchodu, a zároveň řádně aplikovala koordinační předpisy, na základě níž při stanovení teoretické výše důchodu přihlédla i k době pojištění získané na území Slovenské republiky. Námitka žalobce týkající se nezhodnocení vyměřovacích základů před rokem 1986 je nedůvodná, neboť podle § 18 odst. 4 věty první zákona č. 155/1995 Sb., se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Jedná se o kogentní ustanovení, od něhož se žalovaná nemůže odchýlit. Osobní vyměřovací základ se tak dle uvedeného ustanovení stanoví z vyměřovacích základů získaných v rozhodném období od roku 1986, tj. v případě žalobce z rozhodného období 1986 – 2009 (k nedůvodnému rozmělňování vyměřovacích základů však nedochází, neboť při výpočtu osobního vyměřovacího základu se operuje pouze s počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období 1986 – 2009 sníženého o vyloučené doby). Tato skutečnost byla žalobci v napadeném rozhodnutí vysvětlena: ,,Podle ust. § 18 odst. 1 zdp je rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu. Podle ust. § 18 odst. 4 věty první zdp se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Rozhodné období účastníka řízení je tvořeno roky 1986 – 2009, jelikož mu byl starobní důchod přiznán ode dne 12. 7. 2010. Napadené rozhodnutí ze dne 13. 3. 2013, kterým byly zamítnuty námitky proti rozhodnutí ze dne 23. 1. 2013, tedy bylo vydáno v souladu s právními předpisy.   Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby.   Právní posouzení věci krajským soudem.    Žaloba důvodná není.   Krajský soud konstatuje, že ČSSZ postupovala důsledně v souladu s ust. § 16 a § 18 zákona č. 155/1995 Sb., když žádným jiným způsobem, než tímto zákonným způsobem při výpočtu výše starobního důchodu žalobce ani postupovat nemohla. Dle § 16 odst. 1 uvedeného zákona osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jsou-li v rozhodném období vyloučení doby (odst. 4 – 6) snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.   Podle § 18 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb., do rozhodného období se nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986. Není-li však v takovém rozhodném období alespoň 5 kalendářních roků s vyměřovacím základem pojištěnce (§ 16 odst. 3 a 8) prodlužuje se rozhodné období před rok 1986 postupně tak, aby zahrnovalo ještě jeden takový rok, nejvýše však kalendářní rok bezprostředně následující po roce, v němž pojištěnec dosáhl věku 18 let.   Krajský soud v Brně konstatuje, že ČSSZ nemohla ani postupovat jiným způsobem, než je stanoveno v ust. § 18 odst. 4, když rozhodné období u žalobce tvoří roky 1986 – 2009, neboť starobní důchod mu byl přiznán od 12. 7. 2010. Žaloba žalobce tedy důvodná není, neboť při výpočtu starobního důchodu žalovaná postupovala v souladu se zákonem č. 155/1995 Sb.   Proto ji soud dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) zamítl.   Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s.   Žalobce ve věci neměl úspěch, náklady řízení mu proto nebyly přiznány.   Žalovaná ze zákona nemá právo na náhradu nákladů řízení.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 18. prosince 2013 JUDr. Jana Kubenová, v. r.          samosoudkyně