22 Ad 49/2012-42   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K   J M É N E M    R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: Ing. J. N., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 8. 2012, č. j. …………………..,     t a k t o :     I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím žalované ze dne 20. 8. 2012, č. j. …………., byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 5. 6. 2012, č. j. ………… a citované rozhodnutí bylo potvrzeno.   Rozhodnutím žalované ze dne 5. 6. 2012, č. j. ………….. byl přiznán žalobci starobní důchod ode dne 16. 2. 2011 ve výši 12.883 Kč měsíčně. Od ledna 2012 náleží mu dávka ve výši 13.094 Kč měsíčně. Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal žalobu, v níž vyslovil nesouhlas s napadeným rozhodnutím, žádal o zvýšení důchodu podle ust. § 76a zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), neboť vykonával před 1. 1. 1993 aspoň po dobu deseti let zaměstnání se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných uranových dolech, které bylo zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let. Navrhl proto zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc žalované k dalšímu řízení.   Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 13. 12. 2012 se neztotožnila s argumentací žalobce, který dne 25. 4. 2012 uplatnil žádost o starobní důchod s datem přiznání ode dne 16. 2. 2011. Vzhledem ke splnění podmínek pro přiznání požadované dávky důchodového pojištění byl mu rozhodnutím ze dne 5. 6. 2012 č. j. ………. přiznán starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 zdp ve výši procentní výměry 10.824 Kč měsíčně a základní výměry ve výši 2.270 Kč měsíčně, celkem tedy 13.094 Kč měsíčně. V rámci námitkového řízení žalovaná přezkoumala rozhodnutí v plném rozsahu, námitky shledala neopodstatněnými, a proto rozhodnutí ze dne 5. 6. 2012, č. j. 560 216 2170 potvrdila, námitky zamítla.   Z tzv. „Přílohy 126“ ze dne 18. 4. 2012 a z potvrzení DIAMO, s. p., Stráž pod Ralskem ze dne 13. 4. 2012 je patrné, že žalobce odpracoval v uranových dolech v I.AA pracovní kategorii 35 kalendářních dnů jako horník, jako samostatný důlní měřič odpracoval v I.AA pracovní kategorie 4171 kalendářních dnů a jako vedoucí útvaru důlního měřiče odpracoval 669 kalendářních dnů a 695 kalendářních dnů. V případě nesplnění deseti let zaměstnání v uranových dolech v I.AA pracovní kategorii se kategorie I.AA a I.A sčítají, takže žalobce celkem odpracoval v uranových dolech v I.A pracovní kategorie 5570 kalendářních dnů, tj. 15 roků a 95 dnů. Vzhledem k tomu, že žalobce získal pouze 35 kalendářních dnů zaměstnání v uranových dolech zařazeného do I.AA pracovní kategorie a nesplnil podmínky ust. § 74a odst. 1 zdp, nemohla žalovaná provést úpravu starobního důchodu žalobce podle § 76a zdp ve znění zákona č. 264/2006 Sb. Žalovaná dále upozornila, že při rozhodování o nároku na důchod a jeho výši je povinna respektovat údaje předložené zaměstnavatelskou organizací. V případě, že doba žalobcova zaměstnání v preferované kategorii by byla vykázána chybně, je třeba, aby se žalobce žádostí u bývalého zaměstnavatele domohl provedení opravy příslušných dokladů potvrzujících zařazení jeho zaměstnání do preferované kategorie. Za daného stavu žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.   Soud zjistil ze správního spisu, že žalobce podal žádost o starobní důchod u Okresní správy sociálního zabezpečení Žďár nad Sázavou dne 25. 4. 2012 s požadavkem přiznání dávky ode dne 16. 2. 2011. Ve spise se dále nachází potvrzení o odpracované době vystavené DIAMO, státní podnik Stráž pod Ralskem ze dne 13. 4. 2012, z něhož vyplývá, že jmenovaný odpracoval v uranových dolech 35 kalendářních dnů jako horník se zařazením v I.AA pracovní kategorii, 4171 kalendářních dnů jako samostatný důlní měřič se zařazením v I.A pracovní kategorii, 669 kalendářních dnů jako vedoucí útvaru důlního měřiče se zařazením v IA pracovní kategorii a 695 kalendářních dnů jako vedoucí útvaru důlního měřiče se zařazením v I.A pracovní kategorii. Veškeré práce zařazené do I.AA i I.A pracovní kategorie byly prováděny v podzemí uranových dolů. Převeden byl na povrch z I.AA pracovní kategorie z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice. V případě nesplnění deset let v I.AA pracovní kategorii se kategorie v I.AA a I.A sčítají, tzn., že celkem odpracoval v uranových dolech v I.A pracovní kategorii 5570 kalendářních dnů, což je 15 roků a 95 dnů. Dále ve spise se nachází potvrzení tzv. „Příloha 126“ ze dne 14. 5. 2012 prokazující, že jmenovaný byl v době od 1. 8. 1975 do 31. 12. 1990 zařazen v zaměstnání IAA pracovní kategorii jako horník. Vykázaný počet kalendářních dnů v I.AA pracovní kategorii je 35 dní. Nejvyšší přípustná expozice byla ukončena dne 31. 12. 1990. Dále ve spise se nachází kopie evidenčních listů DIAMO, státní podnik, Dolní Rožínka vykazující dobu, zaměstnání hrubý výdělek i počet započtených dnů ode dne 1. 9. 1971 do 31. 12. 1995. Dne 5. 6. 2012 vydala žalovaná rozhodnutí č. j. 560 216 2170, jímž dle § 29 odst. 1 zdp přiznala žalobci ode dne 16. 2. 2011 starobní důchod ve výši 12.883 Kč měsíčně, od ledna 2012 13.094 Kč měsíčně (vyhlášky MPSV č. 286/2011 Sb.).   Dne 22. 6. 2012 podal žalobce námitky proti citovanému rozhodnutí s tím, že starobní důchod byl přiznán podle § 29 zdp, bylo však opomenuto ust. § 74 zdp. Žádal o zvýšení výše procentní výměry starobního důchodu podle § 76a zdp. Žalovaná provedla kontrolu výpočtu výše starobního důchodu, vycházela z platných a účinných předpisů upravujících oblast důchodového pojištění a dospěla k závěru, že námitkám žalobce nelze vyhovět. Následně vydala rozhodnutí ze dne 20. 8. 2012, č. j. 560 216 2170/315-LO, které je předmětem přezkumného soudního řízení.     Právní názor Krajského soudu v Brně:     Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle zákonných podmínek § 51 odst. 1 s.ř.s.   Na základě skutkového zjištění vyplývající z obsahu správního spisu dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.   Žalobce podal žádost o starobní důchod dne 25. 4. 2012 s požadavkem přiznání dávky ode dne 16. 2. 2011. Ve věci bylo postupováno v souladu s § 15, § 16, § 32 odst. 2, § 33, § 34 odst. 1 zdp. Bylo prokázáno, že do dne vzniku nároku získal 39 let, takže výše procentní výměry do vzniku nároku činila 58,50 % výpočtového základu měsíčně (39 roků x 1,5). Do doby pojištění se započítávají i náhradní doby a to pouze v rozsahu 80 %. Výpočet procentní výměry (58,50 % z částky 18.209 Kč, tzv. výpočtový základ účastníka řízení) v částce 10.653 Kč byl proveden správně, takže ve výpočtovém postupu, podrobně popsaném v odůvodnění napadeného rozhodnutí, soud neshledal pochybení. Výše starobního důchodu se skládá ze dvou složek: základní a procentní výměry. Základní výměra k datu 16. 2. 2011, tj. dnem přiznání dávky a její výplaty činila 2.230 Kč, takže celková výše starobního důchodu byla správně vypočtena v částce 12.883 Kč k datu 16. 2. 2011. Vzhledem k úpravě výše dávky dle vyhlášky MPSV č. 286/2011 Sb. ode dne 1. 1. 2012 celková výše starobního důchodu činila 13.094 Kč měsíčně (procentní výměra zvýšena o 1,6 % na 10.824 Kč měsíčně, základní výměra zvýšena o 40 Kč na 2.270 Kč měsíčně).   Žalobce získal v zaměstnání v uranových dolech v I.AA pracovní kategorii 35 kalendářních dnů a v I.A pracovní kategorii 5535 kalendářních dnů, tj. celkem 15 roků a 60 dnů, zaměstnání v I.AA pracovní kategorii skončilo z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice. Vzhledem k § 21 odst. 1 písm. b) zákona č. 100/1988 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 1995, činil důchodový věk účastníka řízení 55 let. Tohoto věku dosáhl žalobce dne 16. 2. 2011, tedy dnem přiznání nároku na dávku. Žalovaná proto postupovala ve věci podle § 74 zdp.   Soud se neztotožnil s relevantností žádosti žalobce o zvýšení procentní výměry starobního důchodu podle ust. § 76a zdp, neboť podmínkou pro postup podle citovaného ustanovení je mj. získání alespoň 15 let, resp. v uranových dolech alespoň 10 let zaměstnání se stálým pracovištěm podzemí v hlubinných dolech, tj. zaměstnání v I.AA pracovní kategorii nebo splnění podmínek uvedených v ust. § 74a odst. 1 zdp. Vzhledem k tomu, že jmenovaný získal v zaměstnání v uranových dolech v I.AA pracovní kategorii jen 35 kalendářních dnů a nesplňuje podmínky uvedené v ust. § 74a odst. 1 zdp, nebylo možno mu zvýšit procentní výměru jeho starobního důchodu podle citovaného ustanovení § 76a zdp., neboť tato právní úprava na něho nedopadá.   Optikou uvedeného náhledu dospěl soud k závěru, že v postupu i rozhodnutí žalovaného nebylo shledáno pochybení po stránce právní i skutkové, proto žaloba ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. byla jako nedůvodná zamítnuta.   Žalobce ve věci samé nebyl úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 30. září 2014        JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová