30A 113/2013 - 57         U S N E S E N Í          Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce F. K., právně zast. JUDr. Radkou Buzrlovou, advokátkou se sídlem v Břeclavi, Za Kasárnami 2432/36A, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem v Brně, Žerotínovo nám. 3/5, za účasti osob zúčastněných na řízení: E. F., a I. Ch., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2013, č. j. JMK 90048/2013, sp. zn.: S-JMK 90048/2013 OÚPSŘ   t a k t o :          I.       Žaloba    s e   o d m í t á .      II.      Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.      III.    Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.      IV.  Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen soudní poplatek ve výši 3 000 Kč.    O d ů v o d n ě n í :            Žalobou ze dne 10. 12. 2013 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 10. 2013, č. j. JMK 90048/2013, sp. zn.: S-JMK 90048/2013 OÚPSŘ, kterým bylo k odvolání osob zúčastněných na řízení zrušeno předchozí prvostupňové správní rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru stavebního řádu a obecního živnostenského úřadu, oddělení stavebního úřadu ze dne 30. 7. 2012, sp. zn. MÚBR-S 84140/2011 OSŘOŽÚ/Ja-330, č. j. MUBR 52502/2012, kterým byla žalobci dodatečně povolena stavba „stavební úpravy zemědělské a hospodářské stavby na pozemcích parcela č. 2186/1, 2186/2, 2186/3, 2186/4, 2186/13 a 2186/14 v katastrálním území Břeclav, zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání správnímu orgánu prvého stupně.        Z níže uvedených důvodů však soud nemohl přistoupit k věcnému projednání žalobního návrhu.        Podle ust. § 65 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) platí, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.        Jak vyplývá z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 14. 5. 2008, č. j. 2 As 37/2007 – 111, ze dne 25. 2. 2010, č. j. 9 As 56/2009 – 79) rozhodnutí, kterým správní orgán druhého stupně ruší rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a věc vrací k novému projednání a rozhodnutí, není rozhodnutím ve smyslu shora citovaného ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., proto je nutno žalobu směřující proti takovémuto odvolacímu rozhodnutí odmítnout pro nepřípustnost. Nejvyšší správní soud dovodil, že takové rozhodnutí orgánu druhého stupně není rozhodnutím, jímž by byla ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. přímo zakládána, rušena, měněna nebo závazně určována práva adresátů správního rozhodnutí, neboť takovým rozhodnutím bude až konečné rozhodnutí ve věci, jež bude nutně v novém řízení následovat. Ust. § 65 odst. 2 s.ř.s., podle něhož žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat i účastník řízení před správním orgánem, který není k žalobě oprávněn podle odst. 1, tvrdí-li, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která mu přísluší, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí, a neotevírá soudní přezkum vůči rozhodnutím, která jsou ze soudního přezkumu podle § 65 odst. 1 s.ř.s. vyloučena, nýbrž je otevírá vůči týmž rozhodnutím, ale jiným osobám, tedy těm, které tvrdí, že byli tímto rozhodnutím zkráceny na právech, která jim přísluší, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí. Jestliže rozhodnutí žalovaného není vůbec rozhodnutím ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s., nemůže být nikým platně napadeno ani postupem podle ust. § 65 odst. 2 s.ř.s. S uvedeným názorem se Krajský soud v Brně plně ztotožňuje. Ani v nyní projednávané věci nemá důvod odchýlit se od konstantní judikatury správních soudů k otázce přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí žalovaného, které předchozí prvostupňové správní rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo správnímu orgánu prvého stupně k novému projednání.        Ze shora uvedených důvodů soud přistoupil k odmítnutí žaloby postupem ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s., neboť byl zjištěn neodstranitelný nedostatek podmínky řízení ve smyslu tohoto ustanovení, podle něhož platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn a nelze proto v řízení pokračovat. Jelikož věc nemohla být meritorně projednána a soud žalobu tímto usnesením odmítá, nebylo již přistoupeno pro nadbytečnost k rozhodování o žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku žalobě.        Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 věta první  a § 60 odst. 5 s.ř.s., podle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta; osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu jen těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněnou povinností, kterou jí soud uložil.      Výrok o vrácení soudního poplatku vychází z ust. § 10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle něhož byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.   P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 29. 5. 2014            Mgr. Milan Procházka        předseda senátu