31A 94/2012 – 55 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Jarmily Ďáskové a Mgr. Petra Sedláka v právní věci žalobce Občané za ochranu kvality bydlení v Brně – Kníničkách, Rozdrojovicích a Jinačovicích, se sídlem Brno – Kníničky U Luhu 23, 635 00 Brno - Kníničky, zastoupený Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem se sídlem 602 00 Brno, Údolní č. 33, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem 140 21 Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 9. 2012, č. j. MV-94013-5/ODK-2012,   t a k t o :      I. Žaloba se zamítá.    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 9. 2012, č. j.  MV-94013-5/ODK-2012 bylo rozhodnutí Jihomoravského kraje, Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 13. 7. 2012 sp. zn. JMK 76865/2012 OKH, č. j. JMK 80746/2012 o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací bylo rozhodnuto tak, že prvostupňové rozhodnutí výše uvedené se v části odmítnutí informací požadovaných v bodě a), b), e) a f) žádosti podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu ruší a věc se vrací povinnému subjektu k novému projednání.    Ve zbývající části – odmítnutí informací požadovaných v bodě c), d), g) a h) žádosti se podle § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítá a rozhodnutí potvrzuje.   Rozhodnutí žalovaný odůvodnil tím, na základě žádosti ze dne 1. 7. 2012 se žalobce dožadoval poskytnutí informací podle zákona 106/99-kterou požadoval dokumenty obdržené/odeslané radním M. elektronicky za období 1. 5. – 31. 6. 2012, kterou se v návaznosti na výkon kontroly Moravského zemského archivu, která byla provedena 21. 2. 2012 domáhal poskytnutí el. korespondence člena Rady Jihomoravského kraje D. M., který přijímá a odesílá e-mailovou korespondenci z adresy X, kdy současně korespondenci přijímá a odesílá sekretariát, který používá e-mailovou adresu X. Domáhal se následujících informací za a) kopii veškeré e-mailové pošty, kterou radní M. odeslal a přijal na výše uvedené adrese za období 1. 5. – 31. 6. 2012, za b) elektronicky na CD ROM předat veškerou e-mailovou poštu (včetně všech příloh, kterou odeslal a přijal radní M. na adrese výše uvedené ve stanoveném období a požadoval vytvoření CD ROMU jak z e mailové schránky M., tak i z kopie e-mailové pošty udržované a zálohované na serverech JMK, c) sdělit kolik e-mailů M. obdržel na adrese X za období 1. 5. – 31. 6. 2012, d) sdělit, kolik e-mailů M. odeslal z adresy X za období 1. 5. – 31. 6. 2012, e) kopii veškeré e-mailové pošty, která byla odeslána a přijata na adrese X za období 1. 5. – 31. 6. 2012 a f) elektronicky na CD ROM předat veškerou e-mailovou poštu (včetně všech příloh, která byla odeslána a přijata na adrese X za období 1. 5. – 31. 6. 2012. Vytvoření CD ROM se požaduje provést jak z předmětné e-mailové schránky tak i z kopie e-mailové pošty udržované a zálohované na serverech JMK, g) sdělit, kolik e-mailů bylo přijato na adrese X za období 1. 5. – 31. 6. 2012 za h) sdělit, kolik e mailů bylo odesláno z adresy X za období 1. 5. – 31. 6. 2012.   Správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí ze dne 13. 7. 2012, č. j. JMK 80746/2012 žádost žalobce o podání informací odmítl, neboť požadované informace v době podání žádosti neexistovaly. E-mailová korespondence člena rady Jihomoravského kraje Mgr. D. M. M.A. je průběžně odstraňována. S korespondencí je zacházeno dle spisového a skartačního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Za uvedené období nebyla z předmětné e-mailové schránky odeslána a ani do schránky přijata elektronická pošta, která by podléhala evidenci dle Spisového a skartačního řádu. Evidenci nepodléhá korespondence mající charakter běžných dotazů, žádostí o rady, neoficiálních námětí a připomínek doručených e mailem. Požadovaná elektronická korespondence D. M. se dle interních normativních aktů, které upravují problematiku uchovávání korespondence uvolněných členů Zastupitelstva Jihomoravského kraje, automaticky nearchivuje. Archivace je osobním rozhodnutím majitelů těchto e-mailových schránek.   Co se týče žádosti o e-mailovou korespondenci Bc. J. D. je obdobným způsobem zacházeno dle spisového a skartačního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje a pošta nepodléhající evidenci je ze schránky průběžně odstraňována. Za uvedené období nebyla z předmětné e-mailové schránky odeslána ani přijata elektronická pošta, která by podléhala evidenci dle Spisového a skartačního řádu. Evidenci nepodléhá korespondence mající charakter běžných dotazů, žádostí o rady, neoficiálních námětů a připomínek doručených e-mailem.   Povinný subjekt nevede statistiku, která by obsahovala požadované údaje a z výše uvedených skutečností je patrné, že nelze dané údaje zjistit jiným způsobem.   Podle ust. § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen z části nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí žádosti s výjimkou případu, kdy se žádost odloží.   Na základě podaného odvolání odvolací orgán (žalovaný) svým rozhodnutím ze dne 6. 9. 2012 výše uvedeného č. j. rozhodnutí prvostupňové v části odmítnutí informací požadovaných pod body a), b), e), a f) rozhodnutí zrušil a věc vrátil povinnému subjektu k novému projednání a ve zbývající části tj. odmítnutí informací požadovaných v bodě c), d), g) a h) a odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil.   Ve včas podané žalobě žalobce namítal, že nesouhlasí s rozhodnutím žalovaného týkajícího se bodu c), d), g) a h) a uvedl, že zásadně s argumenty povinného subjektu a žalovaného nesouhlasí, neboť žalobce požaduje existující informaci vztahující se k působnosti JMK. Požadoval informaci ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o informacích a zároveň informaci vztahující se k působnosti JMK jako povinného subjektu ve smyslu § 2 odst. 1 citovaného zákona. Nesouhlasí s odmítnutím s tím, že není uloženo právním předpisem ukládat e  - mailovou poštu vybraného uživatele, neboť veškerá elektronická pošta radního je uchovávána na serveru JMK a je zálohovaná a je tedy zcela rutinním způsobem povinnému subjektu dostupná. Požadovanou informaci lze mechanicky sestavit, nejde o vytváření nové informace. Tyto informace jsou bezproblémově dostupné. Nejde také o vytváření nových informací ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o informacích.   E-mailová schránka radního JMK Macka a zaměstnanců KÚ JMK je podle směrnice plně archivována (interní směrnice JMK ,,Pravidla používání výpočetní techniky, počítačové sítě a užívání software“) a jednotlivé zprávy je možné-zcela bez součinnosti s uživatelem poštovní schránky vyhledat, vytisknout, uložit nebo obnovit, avšak zejména jednoduchým způsobem zjistit počet doručených a odeslaných e-mailů z jednotlivé poštovní schránky. Neexistuje žádný důvod, pro který by mělo být poskytnutí informací žalobci odmítnuto, zaměstnavatel je oprávněn sledovat počet došlých a odeslaných e-mailů. Dále v žalobě rozvádí práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance podle zákoníku práce při využívání e-mailových adres. Adresátem e-mailové pošty je povinný subjekt a nikoliv fyzická osoba a ze všech výše uvedených důvodů není důvod pro odmítnutí požadavku poskytnout alespoň počet došlých a odeslaných e-mailů na adresu radního D. M. a jeho sekretariátu v daném období. Závěrem navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení a požaduje úhradu nákladů řízení.   Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 8. 1. 2013 uvedl, že trvá na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a považuje vyřízení a odůvodnění neexistence informací požadovaných v bodech c), d), g) a h) v žádosti v tom smyslu, že povinný subjekt nevede statistiku, která by obsahovala požadované údaje a že tyto údaje nelze s ohledem na sdělení k ostatním bodům žádosti za souladné se zákonem. Z žádného právního předpisu nevyplývá povinnost vést obdobnou statistiku a pouze vede takovou statistiku v elektronické či listinné podobě, resp. údaje v ní obsažené, aby je přitom bylo možno dle ministerstva považovat za informaci ve smyslu § 3 odst. 3 zákona o přístupu k informacím.   I kdyby žalovaný připustil možnost vstupu do archivních a zálohových serverů, jde o informace, které nemá povinný subjekt k dispozici a i za předpokladu, že takto odstraněné informace jsou nadále technicky uchovávány v určitém centrálním zálohovém systému, jejich selekce z takového systému již představuje určité specifické technické úkoly nad rámec běžných uživatelských úkonů povinného subjektu, a tudíž se jedná o znovu vytvoření dané informace. Zálohování e-mailu vedeného mimo spisovou službu nepředstavuje informaci v dispozici povinného subjektu, a proto se žalovaný domnívá, že výklad práva na informace v pojetí žalobce překračuje pojem informace, ve smyslu informačního zákona a jde nad rámec povinnosti povinného subjektu jako subjektu veřejné moci, kterého zákon o svobodném přístupu k informacím zavazuje v mezích zákona informovat o své činnosti a překračuje i účel tohoto zákona samotného.   S odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby jako nedůvodné a navrhuje také, aby žalobci nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.   Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného ze dne 6. 2. 2013 setrval na žalobních důvodech, které byly rozvedeny v žalobě a na své žalobě trvá.   Krajský soud v Brně na základě včas podané žalobě přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.), jakož i řízení předcházejícího vydání a dospěl k závěru, že žaloba důvodná není. O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. poté, kdy účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas.   Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 1. 7. 2012 byla na elektronickou podatelnu Jihomoravského kraje a jeho orgánu doručena žádost žalobce o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů s názvem ,,žádost o informace dle zákona 106/99 – dokumenty obdržené / odeslané radním M. elektronicky za období 1. 5. – 31. 6. 2012. V žádosti mimo jiné požadoval žalobce za a) kopii veškeré e-mailové pošty, kterou radní M. odeslal a přijal na adrese X za období 1. 5. – 31. 6. 2012, za b) požadoval také zaslání elektronického CD ROM, na nichž veškeré e-mailová pošta včetně všech příloh bude obsažena, kterou odeslal a přijal radní M. na výše uvedené adrese ve výši uvedeném období, c) dále požadoval sdělení, kolik e-mailů M. obdržel na adrese výše uvedené ve sledovaném období, d) sdělit kolik e-mailů M. odeslal z adresy X za období 1. 5. - 31. 6. 2012, e) kopii veškeré e-mailové pošty, která byla odeslána a přijata na adrese X za období 1. 5. - 31. 6. 2012, f) elektronicky na CD ROM předat veškerou e-mailovou poštu, včetně příloh, která byla odeslána a přijata na adrese a v období uvedené pod písm. e) a za g) sdělit, kolik e-mailů bylo přijato na adrese X za období 1. 5.  31. 6. - 2012 a za h) sdělit, kolik e-mailů bylo odesláno z adresy X za období 1. 5. - 31. 6. 2012. Jak bylo již výše uvedeno v žádosti pod písm. a) až h) byly tímto správním orgánem odmítnuty. Odmítnutí bylo odůvodněno tím, že tato požadovaná korespondence není k dispozici, neboť byla dle spisového a skartačního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje skartována. Statistika v této oblasti vedena není a není to ani uloženo žádným právním předpisem. Žalovaný ve svém rozhodnutí ze dne 6. 9. 2012 rozhodnutí správního orgánu I. stupně pod body a), b), e) a f) zrušil a věc vrátil povinnému subjektu k novému projednání a ve zbývající části pod body c), d), g) a h) bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrzeno. Rozhodnutí týkající se bodu a), b), e), f), posoudil odvolací správní orgán jako nepřezkoumatelné a pro nedostatečné odůvodnění odmítnutí zrušil toto rozhodnutí a v částech c), d), g) a h) žádosti konstatoval, že směřuje-li žádost o informace k elektronické korespondenci zaměstnance či voleného představitele kraje, nadřízený orgán posuzuje, zda povinný subjekt dostatečně prověřoval existenci informace týkající se jeho působnosti a ze spisu a doložených tvrzení žadatele nevyplývá pochybnost o správnosti sdělení povinného subjektu. Nadřízený orgán má za to, že povinný subjekt je při vyřízení obdobné žádosti o informace oprávněn prověřit pouze oficiální spisový systém (zde může se zaevidovanými dokumenty úředního charakteru zacházet i bez vůle původního adresáta, neboť se staly součástí oficiálního spisového systému povinného subjektu. Nemůže však prověřovat obsah osobních e-mailových schránek svých zaměstnanců a volených představitelů bez jejich vědomí, v takovém případě je třeba obrátit se na dotčené zaměstnance či představitelé kraje se žádostí o spolupráci a vyjádření se k předmětné žádosti. Nepřichází v úvahu prověřování obsahu, ani vstup – povinným subjektem – do archivovaných, popřípadě zálohovaných obsahů osobních poštovních schránek svých zaměstnanců / představitelů kraje, byť zřízených povinným subjektem bez jejich souhlasu. Z těchto důvodů nadřízený orgán nepovažuje za možný navrhovaný důkaz ohledáním, listinou a znaleckým posudkem. Po posouzení všech podkladů pro vydání rozhodnutí žalovaný dospěl k závěru, že nemůže přisvědčit námitkám odvolatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí. Nelze se také ztotožnit s tvrzením žadatele, že osobní e-mailová schránka je zcela služební a k úřední komunikaci kraje slouží především elektronická podatelna a v případě, že zaměstnance či volený představitel kraje obdrží do své e-mailové schránky dokument úředního charakteru, měl by postupovat dle předpisu spisové služby a spisového a skartačního řádu povinného subjektu. Zdůraznil, že požadované informace nemá povinný subjekt k dispozici a i za předpokladu, že odstraněné informace jsou nadále technicky uchovávány v určitém centrálním zálohovém systému, jejich selekce z takového systému již přestavuje určité specifické technické úkony nad rámec běžných uživatelských úkonů povinného subjektu, a tudíž se jedná o znovu vytvoření dané informace, tedy v podstatě o vytvoření informace nové, neboť povinný subjekt nemá povinnost dané informace mít (archivaci podléhají dokumenty zaevidované).   K vyřízení bodu c), d), g) a h) žalovaný uvedl, že počty přijatých a odeslaných e-mailů z uvedených adres v požadovaném období nelze dohledat, neboť povinný subjekt si statistiku nevede, která by obsahovala požadované údaje a tyto údaje nelze s ohledem na sdělení k ostatním bodů žádosti považovat za souladné se zákonem. Povinnost vést obdobnou statistiku žalovanému ani správnímu orgánu I. stupně nevyplývá. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je ve výroku rozhodnutí uvedeno.   V dané věci krajský soud dospěl k závěru, že žalobci nelze přisvědčit, že by mu nebyly povinným subjektem poskytnuty informace v tom rozsahu, v jakém je požadoval. Povinný subjekt žalobci fakticky zcela vyhověl, požadované informace poskytl, neposkytl mu pouze informace požadované pod body c, d), g) a h), kdy žalobce požadoval počty přijatých a odeslaných e-mailů z adresy radního M. a sekretářky D. J. Dle názoru soudu tímto postupem však žalobce nebyl nijak zkrácen na svém právu na svobodný přístup k informacím. Pokud nebyly informace poskytnuty nad rámec toho, co bylo žalobcem požadováno, nic nebrání žalobci požádat povinný subjekt o poskytnutí doplňující informace. Žalovaný tvrdí, že požadované informace nemá, že tyto informace ani nesleduje, ani je statisticky neuchovává a proto rozhodl tak, že když informace nemá, jeho žádost v této části odmítl. Pokud žalobce tvrdí, že ji žalovaný má a požaduje ji nadále, má možnost si následně podat novou žádost, formulovanou tak, aby informace byly vydány z archivu či podobné evidence. Žalobci nebyly požadované informace odepřeny a nebyly-li poskytnuty z důvodů výše uvedených, nic mu nebrání požádat o ně samostatnou žádostí. Krajský soud se ztotožnil s postupem žalovaného.   Obdobným způsobem byl tento postup judikován i NSS ve svém rozsudku ze dne 28. 2. 2011, č. j. 4As 45/2010 – 88, kdy NSS uvedl, že je třeba zohlednit, že správní orgán (povinný subjekt) se při poskytování  informací žadatelům o informace musí vypořádat z obsahem žádosti o informace a v souladu s právními předpisy na tuto žádost reagovat. Povinnému subjektu nejsou známy žádné další okolnosti, pohnutky, důvody či příčiny, jež vedly žadatele o informace k podání žádosti, není mu známa situace žadatele a celkový kontext s žádostí, pokud sám žadatel o informace tyto skutečnosti v žádosti neuvede. Správní orgány nejsou schopny znát či odhalovat záměry a úmysly žadatele. Správním orgánům tedy nezbývá, než vycházet pouze z obsahu této žádosti a nemůže si cokoliv domýšlet či poskytovat nad její rámec. Postup navržený krajským soudem, tj. požádání o novou informaci je shledán důvodným i NSS, neboť pokud žadatel o informace na základě informací již poskytnutých zjistí, že ho zajímají další informace, o kterých předtím nevěděl a vědět třeba ani nemohl, požádá si novou žádostí o poskytnutí takových informací, jejichž existence mu předtím nebyla známa, ale takovým způsobem, aby ze žádosti správní orgány mohly důvodnost poskytnutí informace posoudit a vyhovět.   V přezkoumávané věci soud nezákonný postup žalovaného ani věcnou nesprávnost jeho rozhodnutí neshledal, soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.  Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., větě první, podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.    Ve věci neúspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení nemá, žalovanému žádné náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly, proto soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 24. února 2014                                                                                    JUDr. Jaroslava Skoumalová, v. r.               předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová