33 Ad 2/2013-69   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: A. L., zast. Mgr. Štěpánem Janáčkem, advokátem se sídlem Na Poříčí 12,          115 30  Praha 1, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2013, č. j. ……………,     t a k t o :     I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobkyně   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalované   s e   n e p ř i z n á v á   právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále jen „žalované“) ze dne            30. 9. 2013, č. j. ……………. byly zamítnuty námitky žalobkyně a rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2013, č. j. ………………. bylo potvrzeno. Rozhodnutím žalované ze dne 10. 7. 2013 byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“), neboť podle posudku o invaliditě OSSZ Znojmo ze dne 18. 6. 2013 není žalobkyně invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 30 %.   Proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2013 podala žalobkyně žalobu, nesouhlasila se závěry napadeného rozhodnutí, zdravotní obtíže, kterými trpí, jí neumožňují pracovat, dochází k zásadnímu zhoršení jejího zdravotního stavu. Uvedla, že v září roku 2011 se podrobila neurologické operaci páteře, re-operace byla provedena v září roku 2012. Po operacích se stav přechodně zlepšil, po určité době však bolesti znovu zesílily a staly se nesnesitelnými. Dočasnou úlevu jí zajistí pouze obstřiky. V současné době je léčena v centru léčby bolesti Nemocnice Znojmo. Její neuspokojivý zdravotní stav se odrazil i v duševním stavu, je v evidenci psychiatra, záznamy o psychiatrických vyšetřeních ze dne 5. 9. 2012 a ze dne 25. 4. 2013 přiložila k žalobě. Z uvedených důvodů popisované zdravotní obtíže jí nedovolují vykonávat jakékoliv zaměstnání. Navrhla proto, aby přezkoumávané rozhodnutí žalované bylo zrušeno a věc vrácena správnímu orgánu k dalšímu řízení. V doplňujícím podání ze dne 14. 1. 2014 její skutková tvrzení doplnila kopií záznamu o ambulantním vyšetření na Psychiatrické ambulanci Znojmo ze dne 1. 10. 2013, záznamem z ARO Ambulance léčebných bolestí Znojmo ze dne 12. 11. 2013 a záznamem o neurologickém vyšetření Nemocnice Znojmo, nervová ambulance ze dne 19. 11. 2013.   K jednání u Krajského soudu v Brně se žalobkyně i její právní zástupce nedostavili, ač byli řádně předvoláni. Z písemného podání právního zástupce ze dne 1. 9. 2014 bylo zjištěno, že omlouvá jeho neúčast i neúčast žalobkyně na nařízeném soudním jednání, žádal, aby soud rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Zástupkyně žalované vzhledem k posudku PK MPSV ČR v Brně navrhla zamítnutí žaloby.   Z posudkové dokumentace OSSZ Uherské Hradiště bylo zjištěno, že žádost o posouzení zdravotního stavu podala žalobkyně dne 15. 4. 2013, posudek týkající se posouzení zdravotního stavu byl vypracován lékařem OSSZ Znojmo dne 18. 6. 2013. Žalobkyně byla jednání přítomna. Posudek vycházel z pracovní anamnézy, zdravotní anamnézy, výsledkem posouzení byl závěr, že určující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je vertebrogenní algický syndrom LS páteře po dekompr. operaci L4/5 v září roku 2011. Jedná se o 65letou kvalifikovanou dělnici, která pracovala jako dělnice ve strojírenství, pomocnice v mateřské škole a jeslích, naposledy jako prodavačka. Je posuzována jako strojírenská dělnice, t. č. nezaměstnaná. Stav byl hodnocen jako vertebrogenní algický syndrom s lehkým funkčním postižením s drážděním kořene, bez chronického postižení kořene, bez výrazného neurologického nálezu. Pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo provedeno zařazení zdravotního postižení pod kapitolu XIII, oddíl E), položka 1 písm. b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 20 %. Vzhledem k vlivu zdravotního postižení na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, s ohledem ke schopnosti pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo ke schopnosti rekvalifikace, se podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšila hodnota o 10 %, celkově na 30 %, takže posuzovaná není invalidní dle § 39 odst. 1 zdp. Posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 10. 7. 2013, jímž žádost o invalidní důchod byla zamítnuta.   Žalobkyně podala dne 12. 8. 2013 námitky, v nichž vyjádřila nesouhlas se zamítnutím žádosti.   Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí v plném rozsahu s přihlédnutím k uplatněným námitkám dle § 5 písm. j), § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, za tím účelem nechala vypracovat posudek ze dne 25. 9. 2013. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nebyly pochybnosti. Po prostudování doložené podkladové dokumentace i zdravotní dokumentace připojené žalobkyní k námitkám, i při jednání, kterého byla přítomna, dospěla lékařka k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jako hlavní rozhodující zdravotní postižení byl určen vertebrogenní algický syndrom bederní páteře, stav po operaci hernie páteře v září roku 2011, re-operace páteře v září roku 2012. Byť v námitkovém řízení byly dodány nové lékařské zprávy a tyto byly zohledněny, lékařka konstatovala, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí i do dne jednání LPS ČSSZ pracoviště Brno. Přítomná porucha statiky a dynamiky páteře odpovídá pooperačnímu stavu. Dle doložených odborných nálezů a jejich objektivních částí, které jsou rozhodujícím podkladem pro posouzení zdravotního stavu posuzované, tento odpovídá položce lehkého funkčního postižení, tedy omezení pohyblivosti páteře, poruše statiky a dynamiky, lehkému neurologickému nálezu bez známek poškození nervu. Nejedná se o závažnou poruchu statiky a dynamiky, funkčně významný neurologický nález s poškozením nervu, popř. symptomatologie neurogenního močového měchýře, a ani o insuficienci svalového korzetu – středně těžké postižení. S přihlédnutím k rozsahu subjektivním potížím a neúspěch dosavadní léčby, stav byl hodnocen na horní hranici rozpětí 10 až 20 % kapitoly XIII, oddíl E), položky 1 písm. b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Pro základní vzdělání a dělnickou profesi bylo provedeno zvýšení o 10 % na celkovou výši 30 %, takže posuzovaná není invalidní dle § 39 odst. 1 zdp. Na základě uvedeného posudku rozhodla žalovaná ve věci dne 30. 9. 2013 tak, že námitky žalobce byly zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne             10. 7. 2013 bylo potvrzeno.   V rámci přezkumného soudního řízení byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 28. 5. 2014. Posudková komise za účasti odborné lékařky z oboru neurologie hodnotila zdravotní stav žalobkyně za její účasti a na základě podkladové dokumentace i lékařských nálezů, které jsou uvedeny a jednotlivě posudkově zhodnoceny v obsahu posudku, který byl účastníkům doručen. Zároveň byly vyhodnoceny i lékařské nálezy, které žalobkyně předložila při jednání. Poté na základě komplexního posudkového zhodnocení i s ohledem na objektivní vyšetření posuzované při jednání, komise konstatovala, že u posuzované se jedná o stav po opakovaných operacích bederní páteře. V klinickém obraze je lehké funkční postižení jednoho úseku páteře, polytopní blokády a s omezením pohyblivosti svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi. Nejedná se o středně těžké funkční postižení jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchu statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s často recidivujícími projevy kořenového dráždění, s funkčně významným neurologickým nálezem, s poškozením nervu, popř. symtomatol. neurogenního močového měchýře, se závažným snížením celkové výkonnosti při běžném zatížení. Nejedná se ani o těžké funkční poškození s trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů. Ostatní onemocnění uvedená v diagnostickém souhrnu nesnižují výkonnost organismu. K datu vydání napadeného rozhodnutí je zdravotní postižení zařazeno pod kapitolu XIII, oddíl E), položka 1 písm. b), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném ode dne                1. 1. 2010. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20 %. S ohledem na ostatní onemocnění a předchozí vykonávané výdělečné činnosti zvýšila hodnocení o 10 % na celkovou míru poklesu pracovní schopnosti 30 %. Posudkový závěr zněl, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění.   Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Za podstatnou skutečnost v posuzovaném případě považuje v podstatě shodu všech posudků ve vyhodnocení poklesu míry pracovní schopnosti žalobkyně. Stanovené rozmezí poklesu míry pracovní schopnosti posuzované neodpovídá žádnému z kritérií uvedených v § 32 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění. Žádný z výše uvedených posudků neobsahuje hodnocení, které by zpochybnilo závěr žalované prezentovaný v napadeném rozhodnutí, totiž, že žalobkyně není invalidní. Pokud tedy jednotlivé posudky obsahují jednoznačný závěr, podle něhož zdravotní stav žalobkyně nenáleží do kategorie invalidity I., II. či III. stupně, pak není důvodu o správnosti závěrů učiněných v jednotlivých posudcích pochybovat. Stěžejním důkazem v přezkumném soudním řízení byl posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne                  28. 5. 2014. Komplexním rozborem, který provedla posudková komise, byl posuzován časový průběh zjištěných onemocnění, charakter a rozsah změn postižení, celkové omezení zdravotního stavu, projevy onemocnění, nebyla prokázána progrese zdravotního stavu, i nárůst zdravotních komplikací či dalších životních omezení. Byť žalobkyně v rámci přezkumného soudního řízení doložila další lékařské zprávy, tyto byly ve shodě a potvrdily funkčně popisované zdravotní postižení. Neobsahovaly nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí, tj. do dne 30. 9. 2013.   Soud poukazuje na to, že podle ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. musí správní soudy vycházet ze skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů. Rozhodujícím tedy je, zda žalobkyně byla k datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí invalidní či nikoliv. Povinností posudkových komisí není podrobit pojištěnce komplexnímu vyšetření jeho zdravotního stavu, nýbrž na základě shromážděné zdravotní dokumentace posoudit jeho zdravotní stav a míru poklesu soustavné výdělečné činnosti (srov. rozsudek NSS ze dne           27. 9. 2006, č. j. 3 Ads 65/2005-87, www.nssoud.cz).   Soud proto uzavírá, že posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 28. 5. 2014 považuje za správný, logický, bezrozporný, odůvodňující a hodnotící zdravotní stav posuzované ke dni rozhodování žalované. Nepochybil, pokud nevyhověl námitkám žalobkyně vznesených v žalobě i v průběhu přezkumného soudního řízení. V souladu se stanoviskem žalované proto dospěl k závěru, že nebyl dán důvod k vyhovění žalobě, a proto podle§  78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 11. září 2014        JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová