34Ad 3/2014 – 52  ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y  Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobkyně H. S.,  bytem ………………………,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 5.12.2013, č.j. 675 404 1855/47091-SL,   t a k t o :    I.  Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, ze dne 5.12.2013, č.j. 675 404 1855/47091-SL  s e  z r u š u j e   a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.              II.   Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím žalované ze dne 5.12.2013, č.j. 675 404 1855/47091-SL, žalovaná zamítla námitky účastnice řízení  a rozhodnutí ze dne 7.10.2013 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla účastnici řízení žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek  ust. § 38  zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění), neboť podle posudku OSSZ Blansko ze dne 30.9.2013 nebyla účastnice řízení invalidní,  protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jí  poklesla pracovní schopnost pouze o 20%. V námitkách ze dne 24.10.2013 účastnice řízení nesouhlasila s takovým posouzení zdravotního stavu, protože pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav nezvládá každodenní dlouhodobou zátěž a žádala nové posouzení zdravotního stavu a stanovení míry poklesu pracovní schopnosti. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitce účastnice řízení a posoudila invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák. č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 4.12.2013 bylo zjištěno, že účastnice řízení není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť míra poklesu její pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 30% podle kap. XIII, oddíl E, položka 1, písm. b), když posudkový lékař stanovil procentní míru poklesu pracovní schopnosti na horním rozmezí dané položky, tj. 20% a vzhledem k dalšímu postižení ji zvýšil podle § 3 odst. 1 vyhl. o 10% na celkových 30%.   V žalobě žalobkyně vyslovila nesouhlas s posouzením zdravotního stavu, neboť k němu žalovaná nepřihlédla komplexně a v plném rozsahu a požádala soud o nový přezkum zdravotního stavu a stanovení míry ztráty svých pracovních schopností. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí žalované zrušil.   Žalovaná ve vyjádření uvedla, že je vázána odborným lékařských posudkem, který byl podán v námitkovém řízení ze dne 4.12.2013, který považuje za objektivní, odpovídající zjištěným skutečnostem.  Navrhla důkaz posudkem PK MPSV s tím, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování u soudu.        Soud vyžádal posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně, který podala dne 15.5.2014. Posudková komise za účasti odborného lékaře – neurologa, hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, ve zdravotní dokumentaci praktického lékaře a předložených při zasedání komise. Po zhodnocení odborných lékařských nálezů uvedených a citovaných v posudku komise shrnula, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, oddílu E, položka 1b, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění, pro kterou se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí, tj. 20% a vzhledem k ostatním postižením zvýšila hodnocení o 10% na celkových 30%.  K datu vydání napadeného rozhodnutí bylo rozhodujícím zdravotním postižením nejvýznamněji snižující pracovní schopnost onemocnění vertebrogenní, jednalo se o chronické bolesti především dolních zad s udávanými levostrannými lumboischialgiemi. Zobrazovacím vyšetřením zjištěný posun obratle je podle dynamických snímků stabilní, proto nebyla doporučena operace páteře. Klinicky je přítomna porucha dynamiky krční a funkční blokáda bederní páteře s omezením pohyblivostí a svalovou dysbalancí. Na končetinách nejsou přítomny známky poškození nervů klinicky ani podle EMG vyšetření, nejsou objektivní známky kořenového dráždění ani závažné výpadové jevy. Zjištěný stav komise hodnotila jako lehké funkční postižení, nikoliv středně těžké ani těžké z důvodu absence funkčně významného neurologického nálezu se známkami poškození nervů, přítomnosti parézy končetin ani jiné funkčně závažné poruchy. Jinak posuzovaná trpí středně těžkou nedoslýchavostí, projevy seborhoické dermatitidy v obličeji a na kštici, občasným dyshidrotickým exémem  na rukou, ektopicku ledvinou bez omezení funkce, sklonem k úzkostným reakcím v zátěžových situacích. Geneticky zjištěna predispozice k poruchám krevní srážlivosti nepředstavuje funkční poruchu omezující pracovní schopnost. Tato zdravotní postižení byla důvodem pro zvýšení hodnocení o 10%. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%.   Při jednání soudu  dne 3.6.2014 žalobkyně sdělila, že bolestí zad trpí jak ve stoje, tak v sedě, navštěvovala i ambulanci bolesti, pohybuje se s holemi a  současný zdravotní stav trvá asi tři roky. Aby mohla pracovat, musela brát prášky, nakonec byla uznána od října 2012 práce neschopnou, po ukončení PN nastoupila do práce, ze zdravotních důvodů jí byla dána výpověď a skončila v prosinci loňského roku. Vzhledem k přítomnému objektivnímu stavu soud zvažoval vypracování dalšího posudku a žalobkyně navrhla, aby toto provedla jiná posudková komise.   Soud vyžádal posudek od PK MPSV v Hradci Králové, která posudek vypracovala dne 8.9.2014 ve složení s dalším lékařem z oboru neurologie. Posudková komise zhodnotila všechny lékařské nálezy, které měla k dispozici, vycházela rovněž z přešetření v komisi a žalobkyně předložila při jednání nové lékařské nálezy. Ty lékařské nálezy, které komise hodnotila a k nimž přihlédla ve svém posudku, uvádí a hodnotí.  Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určila vertebrogenní postižení s bolestmi v oblasti krční a bederní páteře s prokázaným posunem čtvrtého bederního obratle vůči pátému o 9 mm a posunem meziobratlové ploténky mezi pátým bederním obratlem a prvním křížovým. Posun obratle meziobratlové ploténky je stabilní. Je omezena hybnost především krční a bederní páteře, nejsou objektivní známky kořenového dráždění, ani závažné výpadové jevy. Postižení páteře lze proto hodnotit jako středně těžké funkční postižení, neboť bylo prokázáno závažné postižení úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře s insuficiencí svalového korzetu, často recidivující projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem, ale nebylo prokázáno poškození nervů, je prokázána stresová inkontinence močového měchýře. Jde tedy o postižení páteře středně těžké. Komise stanovila procentní míru poklesu pracovní schopnosti podle kap. XIII, oddíl E, položka 1c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., ve výši 40% a uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla posuzovaná invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, nikoliv o invaliditu druhého či třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%. Vznik invalidity prvního stupně komise stanovila dnem neurologického nálezu dne 16.7.2013.   Žalovaná nenavrhla další dokazování a ponechala na rozhodnutí soudu s ohledem na provedené dokazování.    Na základě shora provedeného důkazu posudkem PK MPSV v Hradci Králové, neboť tento po jeho zhodnocení soud pojal jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z důvodu  žalobních  námitek soud vyžádal postupně posudek PK MPSV v Brně, který byl vypracován dne 15.5.2014 a posudek PK MPSV v Hradci Králové dne 8.9.2014. V posledně uvedeném posudku posudková komise řádně a úplně zhodnotila zdravotní stav žalobkyně, vyjádřila se ke všem námitkám vznesených žalobkyní k dosud vypracovanému posudku v rozsahu dostačujícím pro zhodnocení a posouzení žaloby. Z obsahu posudku je zřejmé, že se posudková komise zabývala zdravotním stavem velmi podrobně, provedla objektivní vyšetření při svém zasedání, zdravotní stav zhodnotila úplně a komplexně. Na základě toho pak stanovila  vznik invalidity prvního stupně od 16.7.2013, když zdravotní stav hodnotila podle kap. XIII, oddíl E, položka 1c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., a míru poklesu pracovní schopnosti určila ve výši 40%, neboť rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zhodnotila funkčně jako středně těžké postižení páteře. Soud považoval vypracovaný posudek PK MPSV v Hradci Králové za úplný, podrobný, přesvědčivý a pojal ho jako zásadní důkaz pro posouzení žaloby.   Na základě jeho závěru soud zrušil napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního. Žalovaná je v dalším řízení  vázána právním názorem soudu, že žalobkyně byla k datu napadeného rozhodnutí dne 5.12.2013 invalidní, šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění a tato invalidita vznikla dne 16.7.2013 – neurologickým nálezem.            Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně však náklady řízení nežádala.   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 30. září 2014                  JUDr. Milada Haplová, v. r.                                                                              samosoudkyně       Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová