34 Ad 4/2014-31      ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y  Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobce J. J.,  bytem ……………………………, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o změnu výše invalidního důchodu,  o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20.1.2014, č. 590 619 0411/47091-VD,       t a k t o :    I.   Žaloba   s e    z a m í t á .  II.  Žalované se  nepřiznává náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím ze dne 20.1.2014, č. 590 619 0411/47091-VD  žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení  ze dne 8.11.2013 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek           ust. § 39 odst. 2 písm. c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění žádost o změnu výše invalidního důchodu, neboť podle posudku OSSZ Blansko ze dne 29.10.2013 není invalidní pro invaliditu třetího  stupně, ale je nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně  podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném od 1.1.2010. V námitkách účastník řízení namítal nesouhlas s nepřiznáním invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám  žalobce   a posoudila jeho  invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 15. 1.2014, který byl podán na základě rozsáhlé zdravotní dokumentace vyplývá, že je invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění od 1.1.2010 a jde nadále o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 50%, když  rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu  s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII,  oddíl E, položce 1c, v níž je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30%  -40% dle přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Lékař vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikovat se podle § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb., zvýšil stanovenou základní hodnotu o dalších maximálně možných 10% na celkových 50%.                 Žalobou ze dne 10.2.2014 doplněnou dne 16.3.2014 se žalobce domáhá nového přezkoumání zdravotního stavu, neboť se domnívá, že nebylo přihlédnuto ke stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu pohybového aparátu. V žalobě zároveň uvedl všechny své ošetřující lékaře.   Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce            a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 21.5.2014. Posudková komise za účasti odborného  lékaře – neurologa  hodnotila  zdravotní  stav na základě lékařských  nálezů v posudkové dokumentaci, v dokumentaci k námitkovému řízení a ve zdravotní dokumentaci praktické lékařky. Provedla orientační vyšetření při svém zasedání. Podle posudkové komise se posuzovaný léčí pro dlouhodobé bolesti zad i kloubů, k jejichž zhoršení došlo po úrazu při pádu v roce 2010. Pro vertebrogenní obtíže uznán od roku 2012 invalidním ve druhém stupni invalidity s poklesem pracovní schopnosti ve výši 50%. K datu vydání napadeného rozhodnutí byl prokázán již chronický vertebrogenní algický syndrom víceetážový v oblasti krční, hrudní i bederní páteře. Nejzávažnější postižení je v oblasti bederní páteře, charakterizováno lumboinschialgickým syndromem oboustranným s trvajícími projevy nervového dráždění kořene L4 a 5, lehké známky nervového poškození prokázané EMG vyšetřením. Závažné kořenové postižení prokázáno nebylo, ani akutní kořenové postižení, nález prokazuje chronické lehké změny. K operačnímu řešení stav nebyl indikován. Dle neurologických zobrazovacích i dalších vyšetření nebyla prokázána k datu vydání napadeného rozhodnutí progrese stavu v rozsahu postižení či jeho tíži. V období 11/2013 – 1/2014 se posuzovaný podrobil vyšetření a bylo zjištěno onemocnění revmatoidní artritidou. Byla nasazena adekvátní léčba, jejíž efekt lze zhodnotit s časovým odstupem. Toto nově zjištěné onemocnění zatím neprokazovalo funkčně závažná onemocnění a postižení kloubů horních a dolních končetin. Revmatologická medikace a medikace pro léčbu bolesti vedla ke zmírnění subjektivně vnímané bolesti. Sám posuzovaný hodnotil efekt analgetické medikace jako dobrý bez nežádoucích účinků. Dále se posuzovaný podrobil vyšetření v infektologické ambulanci pro positivitu  protilátek proti lymské borelióze, po provedených vyšetřeních nebyla akutní infekce prokázána, zjištěny pouze paměťové protilátky bez nutnosti léčby. Hypertenze byla pod medikamentózní kontrolou bez orgánových komplikací, onemocnění vředovou chorobou nevykazovala aktivitu a komplikace a  postižení smyslových orgánů nezpůsobovalo podstatné narušení orientačních a komunikačních schopností. Dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu tedy dominovalo chronické víceetážové postižení páteře se závažným postižením statiky a dynamiky v oblasti bederní páteře, s projevy nervového dráždění v této oblasti, s funkčně významným neurologickým nálezem a průkazem poškození nervů lehkého stupně. Stav odpovídal středně těžkému funkčnímu postižení, nebylo prokázáno těžké funkční postižení páteře. Revmatoidní artritida nezpůsobovala těžké ani středně těžké poruchy funkce horních nebo dolních končetin, nepřítomny kloubní deformace, ani svalové atrofie. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vertebrogenní algický syndrom se středně těžkým funkčním postižením a zdravotní stav hodnotila podle vyhl. č. 359/2009 Sb., kap XIII,  oddílu E, položky 1c)  a míru poklesu  pracovní schopnosti  stanovila ve výši 50%, když samotné postižení páteře by bylo hodnoceno na horní hranici daného procentního pásma a ve smyslu  § 3 odst. 2 vyhl. posudková komise zvýšila procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti pro sníženou schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti a schopnost rekvalifikace o 10% na celkových 50%. Jedná se nadále o invaliditu druhého stupně. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl  invalidní podle § 39 odst. 1  zák. č. 155/1995 Sb., ve znění účinném od 1.1.2010 a šlo o invaliditu druhého stupně podle  § 39 odst. 2 písm. c) téhož zákona a nešlo o invaliditu třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 50%, nedosahoval však více než 69%.    K nařízenému jednání dne 3.6.2014 se žalobce nedostavil, dne 29.5.2014 se telefonicky omluvil ze zdravotních důvodů a vyslovil souhlas s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti.    Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl vzhledem k závěru v posudku  PK MPSV v Brně ze dne 21.5.2014.    Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní žalobní námitky – nesprávné posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři soud posuzoval podle posudku PK MPSV se sídlem v Brně, který si vyžádal. V posudku ze dne 21.5.2014 se posudková komise podrobně zabývala zdravotním stavem žalobce  a hodnotila ho na základě  úplné zdravotní dokumentace a ty  odborné  lékařské nálezy, k nimž přihlédla, v posudku cituje a vychází  z jejich  závěrů.  Posudkový závěr vychází ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti, mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech. Byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků významných pro posudkový závěr. Všechny dostupné lékařské nálezy byly prostudovány a neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení zdravotního stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. Zdravotní stav je stacionární. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posudková komise hodnotila přesvědčivě, objektivně, vycházela z funkčních důsledků zjištěných v rozsahu dostatečném pro použití posudkových kritérií. Byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu žalobce významné pro posudkový závěr.  Proto soud pojal posudek jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěr posudku činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.   Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení  (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).   P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 3. června 2014              JUDr. Milada Haplová, v. r.                                                                             samosoudkyně       Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová