34Ad 45/2013 – 40  ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y  Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobce F.U.,  bytem ………………………………., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14.8.2013, č. j. ……………………….,   t a k t o :    I.  Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 14.8.2013, č. j. 581 025 0853/47091-SD   s e  z r u š u j e   a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.              II.   Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.   O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím žalované ze dne 14.8.2013, č. j. ……………………., žalovaná zamítla námitky účastníka řízení a rozhodnutí ze dne 29.5.2013, č.j. ………………….. potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím žalovaná  zamítla žádost účastníka  řízení o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle § 41 odst. 3 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť podle posudku OSSZ Třebíč  ze dne 17.5.2013 byl účastník řízení nadále invalidní pro invaliditu druhého stupně. V námitkách ze dne 19.6.2013 vyslovil nesouhlas se závěry posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti v posudku OSSZ Třebíč,  protože byl chybně zařazen jeho zdravotní stav do kap. X, oddíl B, položka 3c, vyhl. č. 359/2009 Sb. Pokud by posudkový lékař zařadil zdravotní potíže a komplikace do kap. X, oddílu B, položky 3d, měl být hodnocen alespoň 70% poklesu pracovní schopnosti, protože využití pracovního potenciálu je u něho nulové. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitce účastníka řízení a posoudila  invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 6.8.2013  byl posuzovaný invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu druhého stupně podle         § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, nikoliv invalidní pro invaliditu třetího stupně,  protože míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 60%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. X, oddíl B, položka 3, písmeno c), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 50-60%, vzhledem k profesi účastníka řízení byla míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena na horní hranici procentního rozmezí, tj. 60%. Pro zvýšení taxace neshledal lékař odůvodnění.   V žalobě žalobce vytkl nesprávné posouzení zdravotního stavu, neboť je přesvědčen o tom, že splňuje hlavní i část vedlejších znaků vymezené v rozhodnutí pro zařazení do kap. X, oddíl B, položka 3, písmeno c) s hodnocením 70% poklesu pracovní schopnosti. Posudkové hodnocení se nezabývalo možností naplnění § 3 vyhlášky, kdy by po přičtení 10% bodů došlo k navýšení na 70% poklesu pracovní schopnosti a tudíž o invaliditu třetího stupně. Navrhl proto, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil se závazným právním názorem žalované k dalšímu řízení.   Žalovaná ve vyjádření navrhla důkaz posudkem PK MPSV s tím, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování u soudu.      Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce            a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 6.1.2014. Posudková komise za účasti odborného lékaře – internisty hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, doložených nálezů k žalobě a PK MPSV. Po zhodnocení odborných lékařských nálezů uvedených a citovaných v posudku komise shrnula, že jde o dlouhodobě nepříznivý dlouhodobě zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je asthma bronchiale opřené o rozbor příznaků fyzikálního vyšetření, spirometrického vyšetření. Toto průduškové asthma je perzistující, stupeň postižení lze klasifikovat jako těžké, již s projevy chronické obstrukční plicní nemoci. U dalších onemocnění se nejedná o posudkově významné nálezy, resp. nemají významný dopad na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav z posudkového hlediska. Rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti hodnotí podle  kap. X, oddíl B, položky 3d, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., a míru poklesu pracovní schopnosti stanovila ve výši 70%, v rozmezí 70-80% vzhledem k prokázaným hodnotám FEV 1 kolem 50% a pod 50%, kritérium nutnosti ústavní péče v nemocnici splněno 1x ročně a stav vyžadoval opakovaně aplikaci infuzní terapie formou systémových kortikoidů a aminofylinu. Dále prokázána polyvalentní alergie, otitidy, sledován na kožním. V procentní míře je dostatečně zhodnocen komplexní zdravotní stav, dosavadní výdělečná činnost a pro navýšení horní hranice nezjištěny objektivní zdravotní ani posudkově rozhodné důvody. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí posuzovaný byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008  Sb., šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2, písm. c) téhož zákona.  Vznik invalidity stanovila dnem 2.4.2013, dnem podání žádosti o změnu výše invalidního důchodu.   K nařízenému jednání se žalobce nedostavil, omluvil se, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti.    Žalovaná nenavrhla doplnění dokazování a rozhodnutí ve věci ponechala na soudu.    Na základě shora provedeného důkazu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z důvodu zásadní žalobní námitky – nesprávného posouzení a zhodnocení zdravotního stavu posuzovaného soud vyžádal posudek PK MPSV se sídlem v Brně, který podrobně zhodnotil zdravotní stav posuzovaného ke dni vydání napadeného rozhodnutí 14.8.2013 a vzhledem k charakteru onemocnění přihlédla správně i k dalším zdravotním potížím ovlivněných rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Posudková komise hodnotila zdravotní stav na základě úplné zdravotní dokumentace, zdravotní stav byl takto zjištěn v rozsahu dostatečném pro použití posudkových kritérií stanovených v příloze k vyhlášce. Byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu včetně funkčních důsledků významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav byl posouzen objektivně, z dostatečně doložené zdravotní dokumentace. Posudková komise přesvědčivě, objektivně a úplně zdůvodnila své závěry. Závěr posudkové komise je odlišný od závěru posouzení zdravotního stavu lékařem OSSZ Třebíč a lékařem ČSSZ, neboť posudková komise se zabývala rozsahem poškození zdravotního stavu žalobce podle obsahu posudku velmi podrobně, zejména v otázce posouzení významných posudkových kritérií rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.  Soud proto zrušil napadené  rozhodnutí ve smyslu  ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního. Žalovaná v dalším řízení je vázána právním názorem soudu, že žalobce byl k datu napadeného rozhodnutí dne 14.8.2013 invalidní, šlo o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění a tato invalidita vznikla dne 2.4.2013.     Výrok  o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., žalobce  náklady řízení nežádal, proto mu nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení.    P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 28. ledna 2014                 JUDr. Milada Haplová, v.r.                                                                              samosoudkyně       Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová