41Az 23/2013 – 26 ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce D. C. N., nar. …, státní příslušnost …, t. č. bytem …, zastoupeného JUDr. Ludvíkem Hynkem, advokátem se sídlem Václavské nám. 37, 110 00 Praha 1, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2013, č. j. …   t a k t o :    I. Žaloba se zamítá.    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :    Rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky ze dne 26. 7. 2013, č. j. …, byla zamítnuta žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany podle § 16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen ,,zákon o azylu“), jako zjevně nedůvodná. V uvedeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že 8. 7. 2013 žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR, z níž vyplývá, že je státním příslušníkem ... národnosti, nevyznává žádnou náboženskou víru. V letech 2004 – 2007 byl členem …, nyní není členem žádné politické strany nebo organizace. Základní vojenskou službu vykonával v období let 2004 – 2007. Je ženatý, jeho manželka spolu s dětmi, dcerou a synem, žijí ve Vietnamu, stejně tak jako bratr žalobce. Rodiče již zemřeli. Ve … dosáhl jmenovaný středoškolského vzdělání, pracoval v dělnických profesích. … opustil naposledy roku 2007. Do ČR přicestoval v únoru toho roku kvůli zaměstnání, na základě cestovního dokladu a víza. ČR je jeho cílovou zemí, chtěl by zde pracovat, např. jako stavební dělník. Nyní, po letech žádá o udělení mezinárodní ochrany, protože mu bylo zrušeno povolení k pobytu a nechce se vrátit do … z důvodu dluhů, které ve vlasti má. Dluhy mu vznikly v roce 2007, kdy si vypůjčil peníze na cestu z … do ČR. Jedná se asi o …. Během svého zdejšího pobytu se v roce 2013 jmenovaný obrátil na zastupitelský úřad své vlasti se žádosti o vydání nového cestovního dokladu. V minulosti nikdy dříve o udělení mezinárodní ochrany nežádal. V případě návratu do …se obává, že by mu mohli jeho věřitelé něco udělat, podat na něj žalobu a mohl by být ve …uvězněn. Zdravotní stav jmenovaného, jak sdělil, je dobrý.    Ze správního spisu soud zjistil, že s jmenovaným byl veden pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany a tento byl proveden 17. 7. 2013 za přítomnosti tlumočníka z … jazyka. Žalobce potvrdil správnost údajů uvedených v žádosti o mezinárodní ochranu s tím, že v ČR žije od roku 2007 a přicestoval sem za účelem podnikání, prodával textil. Vízum měl platné naposledy do 29. 6. 2013. Uvedl, že svému krajanovi předal …, aby za něj zaplatil zdravotní a sociální pojištění a zařídil prodloužení víza. Tento člověk však peníze utratil, zmizel, žalobce neví kam. Tuto skutečnost ohlásil jmenovaný na policii, ale žádný dokument v této věci nemá. Důvodem pro podání žádosti o mezinárodní ochranu je skutečnost, že v ČR žije již 6 let, jsou zde dodržována lidská práva a je zde skutečná demokracie, ne jako ve …. V době svého pobytu ve vlasti, jak sdělil, neměl žádné potíže se státními orgány. Ve …je v kontaktu se svou manželkou a dětmi. Má obavu se vrátit do … kvůli dluhu, který mu vznikl tím, že si půjčil na cestu a podnikání v ČR. Jeho věřitelé ho často kontaktovali telefonicky a sdělili mu, že peníze musí vrátit, jinak nastanou jmenovanému problémy. Věřitelé jsou jeho známí, jsou ze stejného města, kde žil žalobce a kde žije jeho rodina. Část peněz již žalobce splatil s pomocí manželky. Věřitelé ve …chodili i za rodinou žalobce a vyhrožovali ji. Naposledy se tak stalo před několika měsíci. Žalobce se obává návratu do … má obavu, že by mu věřitelé kvůli dluhu vyhrožovali. Ohledně vyhrožování by se mohl ve … na policii obrátit.   Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že nesouhlasí s názorem správního orgánu, že mu nehrozí nebezpečí újmy na zdraví nebo na životě. V průběhu správního řízení, jak uvedl, má obavu o svůj život, a to ze strany věřitelů. Ve … je postavení dlužníka z hlediska jeho bezpečnosti pro případ, že neplní svůj závazek vůči věřiteli, životu nebezpečné. Žádat o pomoc policejní orgány nepomůže, žalobce v jejích pomoc nemá důvěru. Má právo na bezpečný život a ochranu v případě hrozby nebezpečí újmy na zdraví nebo na životě již z titulu základních lidských práv a svobod. Důvody žalobce pro udělení ochrany lze podřadit pod důvody posuzované obecně jako humanitární.   Žalobce dále v žalobě uvedl, že se netají svou snahou legalizovat svůj pobyt v ČR, i když z odůvodnění správního rozhodnutí lze nabýt dojmu, že se dopouští něčeho nezákonného nebo nedovoleného. Navrhoval, aby soud rozhodnutí vydané Ministerstvem vnitra ČR dne 26. 7. 2013 zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.   V písemném vyjádření k žalobě žalovaný navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť správní orgán je přesvědčen o tom, že jeho rozhodnutí o zamítnutí žádosti jmenovaného o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu je plně v souladu se zákonem a řádně odůvodněno. Pro zrušení správního rozhodnutí není dle jeho názoru dán zákonný důvod. Správní orgán náležitě zjistil skutečný stav věci. Z výpovědi žalobce je patrné, že jeho odjezd z vlasti nebyl motivován žádným z azylově relevantních důvodů. Obavy z problémů kvůli nesplacenému dluhu nelze považovat za skutečnosti, které by opodstatnily přiznání mezinárodní ochrany. NSS již opakovaně vyslovil (např. ve svém rozsudku č. j. 8Azs 12/2011 – 79 ze dne 27. 9. 2011), že ekonomické potíže v zemi původu a obavy z věřitelů související s neuhrazením dluhu, nejsou relevantními důvody z hlediska zákona o azylu. Na rozdíl od žaloby, kde žalobce uvedl, že nemá důvěru v policii, ve správním řízení jednoznačně připustil možnost obrátit se s žádostí o pomoc na policii, která by mohla pátrat po lidech, kteří mu vyhrožují.   Pokud je záměrem žalobce legalizovat si v ČR pobyt, musí k tomu využít především institutu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, který právě k takovému účelu slouží. Žalovaný proto zcela přiléhavě odkázal na judikaturu NSS v Brně, např. rozsudky č. j.: 5Azs 37/2003 ze dne 22. 1. 2004 nebo č. j.: 7Azs 187/2004 ze dne 24. 2. 2005.   Podaná žaloba dle žalovaného neprokazuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný proto plně odkázal na správní spis, zejména na vlastní výpovědi žalobce a na napadené rozhodnutí.   Z rozhodnutí žalovaného z 26. 7. 2013, kterým byla žalobcova žádost o mezinárodní ochranu zamítnuta jako zjevně nedůvodná pak vyplynulo, že důvodem podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce je obava z návratu do vlasti kvůli dluhu. Správní orgán pak uvedl, že při posouzení žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce vycházel především z jeho výpovědi a dále z informací, které shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv ve … Konkrétně vycházel z informací k osobě jmenovaného uvedených v Cizineckém informačním systému (CIS), Informace MZV ČR č. j. 123004/2012 – LPTP ze dne 5. 12. 2012, informace Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) ze dne 2. 4. 2013 a Infobanky ČTK ,,Země světa, …“. Veškeré uvedené informace jsou součástí správního spisu.   Dále z odůvodnění pak vyplynulo, že v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu byla žalobci dána možnost se v rámci seznámení s podklady rozhodnutí z výše uvedenými informacemi seznámit, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady pro rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Této možnosti žalobce využil a uvedl, že k informacím se vyjádřit nechce a chce zůstat v ČR, protože je to demokratická země.   Žalobce i žalovaný souhlasili s tím, aby soud rozhodl o věci bez nařízení jednání.   Soud tedy v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) ve znění pozdějších předpisů rozhodl o žalobě bez nařízení jednání.   V řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního s.ř.s. přezkoumává soud napadené výroky rozhodnutí správního orgánu v mezích žalobních bodů a z těch hledisek, které žalobce v podané žalobě uvede, přičemž vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 věta prvá s.ř.s.). Podle ust. § 16 odst. 1 písm. f) zákona o azylu, ve znění účinném pro projednávanou věc, se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel neuvede skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodu uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14 a) zákona o azylu.   Soud se plně ztotožnil se závěrem žalovaného, že v předmětné věci byly dány podmínky pro rozhodnutí dle výše citovaného ustanovení zákona o azylu. Žalobcem tvrzené skutečnosti nejsou azylově relevantními, nelze je podřadit pod ust. § 12 ani pod ust. § 14 a) zákona o azylu.   Žalobce totiž sám v pohovoru uvedl, že … opustil v roce 2007 a do ČR přijel za účelem podnikání, měl v tomto směru vyřízené vízum, když poslední vízum měl od roku 2010 do 29. 6. 2013. Vízum si chtěl prodloužit, jednomu krajanovi dal na vyřízení víza i finanční prostředky a také aby zaplatil sociální a zdravotní pojištění za žalobce, tento však i s penězi zmizel a vízum žalobci neprodloužil. Žalobce také sdělil, že ve … má manželku a děti a také bratra a do …se nechce vrátit z toho důvodu, že si na vycestování do ČR za účelem podnikání půjčil finanční prostředky, část jich splatil, dluží však ještě věřitelům určité finanční prostředky, věřitelé se na rodinu žalobce ve … obraceli a vyhrožovali, pokud peníze nebudou vráceny. Uvedl také, že pokud by po návratu peníze vrátil, nic by se nedělo, peníze mu půjčili jeho známí a také sdělil, že v případě, že by mu bylo vyhrožováno, mohl by se obrátit ve …na policii.   V případě žalobce tedy nebyly zjištěny žádné důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 a vzhledem k možnosti obrátit se v případě potřeby na příslušné orgány, což uvedl sám žalobce, se soud shoduje se žalovaným rovněž v názoru, že z důvodu možných problémů se soukromými osobami není ani důvod k udělení mezinárodní ochrany ve formě doplňkové ochrany dle § 14 a) zákona o azylu. Nebylo totiž zjištěno, že by žalobce v případě návratu byl ohrožen skutečným nebezpečím vážné újmy. Žalovaný vyhodnotil rovněž aktuální bezpečnostní situaci v zemi původu žalobce, a to s odkazem na konkrétní zdroje informací.   Pokud pak žalobce v žalobě uvádí, že důvody žalobce pro udělení ochrany lze podřadit pod důvody posuzované obecně jako humanitární, ani v tomto se soud s žalobcem nemůže ztotožnit. Důvody pro udělení azylu z humanitárních důvodů by byla např. těžká nemoc či zdravotní postižení žalobce nebo příchod z oblastí postižených významnou humanitární katastrofou, ať už způsobenou lidskými či přírodními faktory (srov. např. rozsudek NSS z 11. 3. 2004, sp. zn. 2Azs 8/2004). V daném případě však z stvrzení samotného žalobce vyplynulo, že jeho zdravotní stav je dobrý, uvedl, že přijel do ČR z důvodu podnikání, chce si nyní legalizovat svůj pobyt na území ČR, když žádné okolnosti, které žalobce uvedl, nejsou významné z hlediska úvah o humanitárním azylu.   Bylo tedy zcela jednoznačně prokázáno, že pokud jde o žalovaného, zjistil náležitě skutkový stav věci, věc také správně právě posoudil, když i soud dospěl k závěru, že jediným faktickým důvodem, proč žalobce požádal o mezinárodní ochranu, je skutečnost, že si chce legalizovat svůj pobyt na území ČR, kde chce žít a pracovat.   Žaloba tedy důvodná není a soud ji proto dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s.   Žalobce ve věci neměl úspěch, žalovanému správnímu orgánu náklady řízení, kromě běžné úřední činnosti, nevznikly.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 29. ledna 2014                                                                                    JUDr. Jana Kubenová, v. r.               samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Marie Šeregelyová