64A 11/2014 - 30   U S N E S E N Í        Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci navrhovatelů: a) J. B., b) Ing. J. K., c) J. B., za účasti: 1) Magistrát města Prostějova, se sídlem v Prostějově, Školní 4, 2) Ing. M. H., 3) M. S., 4) V. S., 5) Bc. M. Ř., 6) P. K., 7) J. T., 8) J. T. ml., a 9) V. T., , o návrhu ze dne 23. 10. 2014 t a k t o :   I.    Návrh   s e   z a m í t á . II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :          Dne 24. 10. 2014 podali navrhovatelé u zdejšího soudu návrh, kterým žádali o přepočítání volebních hlasů ve volbách do zastupitelstva obce Bílovice – Lutotín, konaných ve dnech 10. a 11. 10. 2014.        V návrhu na zahájení řízení navrhovatelé uvedli, že na základě nespokojenosti občanů s výsledkem komunálních voleb žádají o přepočítání volebních hlasů pro silnou pochybnost voličů o správnosti výsledku voleb, který vznikl nesprávným sečtením volebních hlasů.        K návrhu na zahájení řízení se vyjádřil příslušný volební orgán – Magistrát města Prostějova, odbor občanských záležitostí písemností ze dne 29. 10. 2014. Uvedl, že v době hlasování nezaznamenal žádné stížnosti na průběh voleb a hlasování v obci Bílovice – Lutotín. V průběhu hlasování, ani při sčítání hlasů, neproběhla ve volebních okrscích kontrola ze strany registračního úřadu. Každá zaregistrovaná volební strana v obci Bílovice – Lutotín mohla podle § 17 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách“) delegovat jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Jestli tohoto práva využila každá zaregistrovaná strana pro předmětné volby, není Magistrátu města Prostějova známo.        Krajský soud v Brně především konstatuje, že návrh na zahájení řízení je z pohledu ust. § 90 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) věcně projednatelný, soud ho posoudil jako návrh na neplatnost volby kandidáta, neboť navrhovatelé požadovali pouze přepočítání odevzdaných volebních hlasů, což by vyžadovalo pouze zásah soudu spočívající v novém sečtení odevzdaných hlasů a (v souladu s odevzdanými hlasy) správném stanovení kandidátů, kteří získali na základě hlasů voličů mandát. Nejednalo se tedy o tvrzení, které by vyžadovalo opakované hlasování či opakování celého volebního procesu jako celku včetně volební kampaně, popř. dalších činností předcházejících hlasování (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, č. j. 50A 22/2012 – 44, publikované ve Sb. NSS č. 2818/2013).        Krajský soud v Brně je soudem věcně a místně příslušným, účastenství ve věci vyplývá z ust. § 90 odst. 2 s.ř.s. Podle tohoto ustanovení platí, že účastníky řízení o neplatnosti voleb jsou navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát.        Z vyjádření Magistrátu města Prostějova, odboru občanských záležitostí ze dne 29. 10. 2014 a ze zápisu o výsledku voleb do předmětného zastupitelstva vyplynulo, že v předmětných volbách byly zaregistrovány tyto volební strany: 1) Občané pro obec, 2) Česká pirátská strana, 3) Úsvit přímé demokracie, 4) Nezávislí pro obec a 5) Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová. V předmětných volbách byli zvoleni tito členové zastupitelstva: M. H., M. S., V. S., M. Ř., P. K. (volební strana Občané pro obec) a J. T., J. T. ml., V. T. a J. B. (volební strana Nezávislí pro obec). Kromě navrhovatelů a příslušného volebního orgánu jsou účastníky tohoto řízení zvolení zastupitelé, neboť jejich volba byla návrhem na zahájení řízení napadena.        Soud dále zjistil, že návrh byl podán v zákonem stanovené lhůtě (viz ust. § 60 odst. 1 zákona o volbách).        Z výše uvedených důvodů soud připustil předmětný návrh na zahájení řízení k meritornímu projednání.        Podle ust. § 90 odst. 1 s.ř.s. platí, že za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat  rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování, anebo neplatnosti volby kandidáta.        Podle ust. § 60 odst. 1 zákona o volbách platí, že podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnosti volby kandidáta, se může domáhat ochrany u soudu každá osoba, zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva (dále jen „navrhovatel“). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí státní volební komisí.        Podle ust. § 60 odst. 4 zákona o volbách platí, že návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.        Ke vzneseným důvodům v rámci návrhu na zahájení řízení soud uvádí následující. Navrhovatelé požadovali přepočítat odevzdané volební hlasy, a to z důvodu nijak nekonkretizovaných tvrzených „silných pochybností voličů o správnosti výsledku voleb“, přičemž nebylo ani uvedeno, kdo konkrétně by měl tyto silné pochybnosti vyslovit a z jakých konkrétních důvodů (proč by tedy mělo dojít k chybnému sečtení odevzdaných hlasů). Předmětné řízení je přitom založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy). Rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc měnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že b voliči rozhodli jinak. Platí přitom vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k vyvrácení takové vůle je povinností toho, kdo volební pochybení namítá, tedy v předmětné věci navrhovatelů. Funkce soudu v rámci soudního přezkumu voleb totiž nemůže být vykládána tak široce, že by v konečném důsledku měla nahrazovat či doplňovat činnost volebních orgánů na základě pouhé spekulativně formulované námitky, jak se toho navrhovatelé domáhají (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, ze dne 12. 12. 2006, sp. z. I ÚS 768/06, ze dne 2. 7. 2003, sp. zn. Pl. ÚS 5/02, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006 – 51, ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004 – 12, jakož i usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006-40). Z výše uvedené judikatury plyne, že ve věcech volebních jde o řízení sporné.             Z výše uvedené judikatury plyne, že ve věcech volebních jde o řízení sporné, proto je navrhující strana ztížena břemenem tvrzení a břemenem důkazním k vyvrácení správnosti volebních výsledků. Navrhovatelé však žádné důkazy nepředložili, nadto ve svém tvrzení použili pouhé nekonkretizované domněnky. Lze tedy shrnout, že v posuzovaném případě nebylo prokázáno porušení zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Soud ve věcech volebních není oprávněn sám ze své iniciativy vyhledávat tvrzení a důkazy o možném porušení volebního zákona v intenzitě a rozsahu zákonem vyžadovaném, úkolem soudu není ani suplovat činnost volebních orgánů a jen na podkladě domněnky provést kompletní přepočet volebních výsledků, jak bylo požadováno.        Z uvedených důvodů soud návrh na zahájení řízení zamítl, aniž ve věci nařizoval jednání, neboť podle ust. § 90 odst. 3 s.ř.s. není jednání třeba nařizovat.        Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 93 odst. 4 s.ř.s., podle něhož platí, že na náhradu nákladů řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo.        Podle ust. § 93 odst. 5 s.ř.s. platí, že usnesení soud doručí účastníkům a vyvěsí jej na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení.   P o u č e n í : Proti tomuto usnesení  n e n í  kasační stížnost přípustná (§ 104 odst. 1 s.ř.s.)     V Brně dne 13. 11. 2014    Mgr. Milan Procházka        předseda senátu