22 Ad 25/2015-43     ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobkyně: M. Č., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 5. 2015, č. j. ……………,     t a k t o :     I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobkyně   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalované   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím žalované ze dne 25. 5. 2015, č. j. ………….. byly zamítnuty námitky žalobkyně směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2015, č. j. ……….. a citované rozhodnutí bylo potvrzeno. Rozhodnutím žalované ze dne 23. 3. 2015, č. j. ………….. byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění (dále též „zdp“), neboť podle posudku OSSZ Vyškov ze dne 13. 3. 2015 není invalidní, jelikož z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 15 %.   Proti rozhodnutí ze dne 23. 3. 2015 podala žalobkyně námitky, nesouhlasila se zjištěním učiněným v rámci správního řízení, neboť její zdravotní stav pokládala za natolik vážný, že jí neumožňuje vykonávat jakoukoli práci. Žádala proto o vypracování nového posudku o invaliditě, nové zhodnocení jejích zdravotních problémů, které jsou trvalého charakteru. K námitkám přiložila řadu lékařských zpráv.   Dne 13. 7. 2015 podala žalobu proti napadenému rozhodnutí, kterou se domáhala zhodnocení jejího zdravotního stavu, opakovaně nesouhlasila s posudkem OSSZ Vyškov, rovněž ani s posudkem ČSSZ, který byl vypracován v rámci námitkového řízení. Namítla, že posudkový lékař ČSSZ pravděpodobně přehlédl nález v lékařské zprávě MUDr. Z., že její zdravotní stav odpovídá středně těžké poruše dynamiky páteře. Byla toho názoru, že její zdravotní stav progreduje, opakovaně musela navštívit odborného lékaře MUDr. Z.. V doplňujícím podání doručeném soudu dne 24. 7. 2015 znovu se odvolala na vyjádření MUDr. Z., že v jejím případě se jedná o středně těžkou dynamiku páteře.   Žalovaná se k věci vyjádřila dne 4. 8. 2015. V písemném stanovisku se odvolala na posudek ČSSZ ze dne 19. 5. 2015, který po přezkoumání doložené zdravotní dokumentace, s přihlédnutím k uplatněným námitkám a po novém posouzení zdravotního stavu jmenované stanovil míru poklesu její pracovní schopnosti ve výši 15 %. Nárok uplatněný v žalobě proto žalovaná neuznala. K důkazu navrhla srovnávací posudek PK MPSV ČR, rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu.   Z posudkové dokumentace OSSZ Vyškov bylo zjištěno, že zdravotní stav žalobkyně byl posouzen OSSZ Vyškov dne 13. 3. 2015. Lékařka vycházela ze zdravotní dokumentace ošetřující lékařky MUDr. P. D., Vyškov, odborných lékařských nálezů z oboru neurologie a interny a po zhodnocení lékařských zpráv doznala, že se u jmenované jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodujícím zdravotním postižením je vertebrogenní postižení, v posledním roce s funkčními poruchami lehkého stupně. Na základě stěžejního onemocnění bylo provedeno jeho zařazení pod kapitolu XII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míra pokles pracovní schopnosti byla stanovena 15 %. Posudkový závěr zněl, že k datu vydání napadeného rozhodnutí není invalidní. Posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2015, č. j. 795 104 4706.   Na základě podaných námitek ze dne 20. 4. 2015 přezkoumala žalovaná napadené rozhodnutí v plném rozsahu s přihlédnutím k uplatněným námitkám dle § 5 písm. j), § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, za tím účelem nechala vypracovat posudek ze dne 19. 5. 2015. Posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nebyly pochybnosti. Po prostudování doložené podkladové dokumentace i zdravotní dokumentace připojené žalobkyní k námitkám, i lékařským zprávám předložených při jednání, dospěla lékařka k závěru, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jako hlavní rozhodující zdravotní postižení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl určen chronický bolestivý syndrom krční a bederní páteře s lehkou až středně těžkou poruchou statiky a dynamiky na podkladě lehké skoliózy a hyperkyfózy. Žalobkyně byla vyšetřena i při jednání a následně bylo učiněno globální posudkové zhodnocení s tím, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené dokumentace, ze které nevyplývá posudkově významná progrese zdravotního stavu. Zdravotní stav je stacionární. Mezi doloženými lékařskými nálezy, z nichž vycházel lékař OSSZ Vyškov, i dodatečně doloženými lékařskými nálezy v rámci námitkového řízení, nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečnostní významných pro posudkový závěr. Naopak i nově doložené lékařské nálezy potvrdily dlouhodobou stabilizaci rozhodujícího zdravotního postižení. Proto stav byl hodnocen v položce bolestivý syndrom páteře s lehkým funkčním postižením dle kapitoly XII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Jedná se zpravidla o postižení více úseků páteře s polytopními blokádami s omezením pohyblivosti páteře, svalovými dysbalancemi, poruchou statiky a dynamiky s občasnými projevy kořenového dráždění s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem bez známek poškození nervu. Pokles schopnosti pracovní činnosti byl určen 15 %. Na základě posudkového zhodnocení bylo konstatováno, že žalobkyně není invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zdp. Následně bylo vydáno napadené rozhodnutí žalované.   V rámci přezkumného soudního řízení byl proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR v Brně ze dne 9. 10. 2015. Posudková komise za účasti odborného lékaře – neuroložky hodnotila zdravotní stav žalobkyně v její nepřítomnosti, neboť ač byla řádně předvolána, se omluvila z jednání, neboť pro nepříznivý zdravotní stav (psychické problémy), nemohla se jednání osobně zúčastnit. Souhlasila s projednáním v její nepřítomnosti. Posudková komise měla k dispozici podkladovou dokumentaci (spis Krajského soudu v Brně, tj. rozhodnutí, žalobu, posudkovou dokumentaci OSSZ Vyškov, spis žalované pro námitkové řízení, dále lékařské nálezy přiložené k námitkám, k žalobě). Uvedená zdravotní dokumentace je zaevidována v posudku PK MPSV v Brně. Na základě komplexního posudkového zhodnocení posudková komise konstatovala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je bolestivý páteřní syndrom krční a bederní páteře s lehkou až středně těžkou poruchou dynamiky páteře, stav je dlouhodobě stabilizovaný, objektivně beze změny. Funkčně bylo dle platných posudkových kritérií lehké funkční postižení zařazeno pod kapitolu XII, oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanoveným procentním rozmezím míry poklesu pracovní schopnosti 10 - 20 %. Samotné zdravotní postižení bylo hodnoceno na spodní hranici stanoveného procentního rozmezí s přihlédnutím však k dosaženému vzdělání a dělnické profesi, je stav hodnocen ve středu možného procentního rozmezí, tedy 15 %. Bylo konstatováno, že středně těžké funkční postižení dle položky 1 písm. c) citované vyhlášky není a nebylo prokázáno, neboť nebyly zjištěny projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem, poškozením nervu, symptomatologií močového měchýře a závažným snížením celkové výkonnosti při běžné zátěži. K žalobním námitkám sdělila posudková komise, že posuzovaná má za to, že lehké až středně těžké postižení dynamiky lokalizovaných úseků páteře je shodné se středně těžkým funkčním postižením dle platných posudkových kritérií. Pouze omezení dynamiky a statiky páteře bez prokázaného poškození nervu a závažné neurologické symptomatologie je charakterizováno platnou legislativou jako celkově lehké funkční omezení. Středně těžké funkční omezení dle položky 1 písm. c) citované vyhlášky je charakterizováno projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem, poškozením nervu, symptomatologií močového měchýře a závažným snížením celkové výkonnosti při běžné zátěži, které nebylo u posuzované však prokázáno. Výrok posudkové komise zněl, že k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla posuzovaná invalidní podle ust. § 39 odst. 1 zdp.   Jednání u zdejšího soudu se konalo dne 29. 10. 2015. Žalobkyně, v písemném podání ze dne 20. 10. 2015 omluvila a navrhla projednání a rozhodnutí v její nepřítomnosti. Vyslovila nesouhlas s posudkem PK MPSV v Brně, neboť podle lékařského nálezu MUDr. Z. onemocnění páteře je středně těžkého charakteru. Upozornila dále na neurologické vyšetření, kterému se má výhledově podrobit a které by doložila.     Právní názor Krajského soudu v Brně:       Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (ust. § 65, § 68, § 70 s.ř.s.).   Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (ust. § 39 odst. 2 písm. a) zdp, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %).   Podle ust. § 39 odst. 2 citovaného zákona jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla:   a)      nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně, b)     nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu II. stupně, c)      nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu III. stupně.   Podle ust. § 39 odst. 6 citovaného zákona za stabilizovaný zdravotní stav (odst. 4 písm. b) se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovním omezením.   V projednávané věci bylo třeba nejprve zjistit, zda žalobkyně ke dni přezkoumávaného rozhodnutí, tj. ke dni 25. 5. 2015, splňovala podmínky ust. § 39 odst. 1, 2 zdp či nikoliv. Bylo tedy nutno posoudit, zda pokles pracovní schopnosti činí nejméně 35 %, 50 % či 70 %. V daném případě se jedná o důchod podmíněný dlouhodobým nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu závisí především na jeho odborném lékařském posouzení. V přezkumném soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje své orgány, posudkové komise. Posudkové komise MPSV jsou oprávněny nejen k celkovému přezkoumání zdravotního stavu a dochované pracovní činnosti občanů, ale též k posouzení poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě, jejich vzniku, trvání či zániku. Nicméně i tyto posudky hodnotí soud jako každý jiný důkaz podle zásad upravených ustanovením § 77 odst. 2 s.ř.s. Při tom však takový posudek, který zcela splňuje požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti, bývá zpravidla důkazem ve věcech stěžejním. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti, který je kladen na posudky posudkových komisí, spočívá v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především však s těmi, které namítá účastník uplatňující nárok na invalidní důchod, jakož i v tom, zda podaný posudek obsahuje náležité zdůvodnění svého posudkového závěru tak, aby byl tento závěr přesvědčivý pro soud, který nemá ani nemůže mít odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení plné invalidity závisí především. Tak také bylo v posuzované věci postupováno.   Předně je třeba odmítnout názor žalobkyně, že rozhodnutí žalované je vyústěním neobjektivně zjištěného skutkového stavu věci. V případě posouzení míry invalidity, jak již uvedeno výše, se jedná o otázku odbornou – medicínskou. Posudkové řízení dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Jde o postup posudkového orgánu, jehož hlavním obsahem je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí též znalosti z oboru posudkového lékařství.   Z geneze hodnocení zdravotního stavu žalobkyně soudu vyplývá, že stěžejní zdravotní komplikací žalobkyně je bolestivý páteřní syndrom, tedy postižení svalové a kosterní soustavy – dorzopatie a spondylopatie; bolestivý syndrom krční a bederní páteře s lehkou až středně těžkou poruchou dynamiky páteře, intermitentně kolísající bez průkazu funkčně významných strukturálních změn jako komprese, nestabilita, výhřezy plotének na páteři bez průkazu poškození nervu. Uvedené onemocnění bylo hodnoceno v posudku PK MPSV ČR v Brně, ČSSZ – pracoviště Brno shodně, pokud se týká zařazení podle kapitoly XIII oddíl E, položky 1 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Stejný závěr měl i lékař OSSZ Vyškov, jak zřejmo z funkčního hodnocení tohoto onemocnění, nicméně v obsahu posudku ze dne 13. 3. 2015 je zřejmá administrativní chyba, neboť namísto kapitoly XIII byla uvedena kapitola XII, postižení kůže a podkožního vaziva. Učiněná vada nemá však vliv na nezákonnost rozhodnutí žalované ze dne 23. 3. 2015. Lze tedy mít za to, že hodnocení ve všech posudcích bylo obdobné podle kapitoly XIII oddíl E, položka 1 písm. b) přílohy citované vyhlášky s tím, že rozdílnost byla v otázce stupně míry poklesu pracovní schopnosti, neboť dle posudku PK MPSV ČR v Brně se jednalo o pokles míry pracovní schopnosti 15 %. Dle názoru soudu PK MPSV ČR v Brně přesvědčivým a podrobným způsobem zdůvodnila a vyhodnotila rozsah tohoto funkčního postižení. Žalobkyně sice s posudkovým závěrem nesouhlasila, domáhala se přiznání invalidity I. stupně, soud ale vycházel z hodnocení obsaženého především v posudku PK MPSV ČR v Brně, protože tento považoval za věcně správný, dostatečně logicky a srozumitelně odůvodněný.   Žalobkyně se k jednání u Krajského soudu v Brně dne 29. 10. 2015 nedostavila, v písemném podání ze dne 20. 10. 2015 mj. sdělila, že se má podrobit dalšímu neurologickému vyšetření, které by dodatečně předložila. Dle ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s.ř.s.“) „při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu“. Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí žalované bylo vydáno dne 25. 5. 2015, bylo přihlédnuto k hodnocení zdravotní dokumentace k uvedenému datu, neboť později vydané lékařské nálezy, byť by se v nich jednalo o novou zdravotní skutečnost, nemohou mít vliv na posuzování zdravotního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí. Soud proto ve věci rozhodl.   Jak vyplývá z citovaných posudků, zdravotní stav žalobkyně byl popsán v podstatě shodně, shodně bylo stanoveno rozhodující zdravotní postižení, zdravotní stav je stacionární. Doloženými lékařskými nálezy nebylo prokázáno podstatné zhoršení zdravotního stavu tak, jak se domáhala žalobkyně.   Z hlediska výše uvedeného nahlížel Krajský soud v Brně na projednávanou věc a dospěl k závěru, že posudek PK MPSV ČR v Brně ze dne 9. 10. 2015 je správný, logický, bezrozporný, odůvodňující a hodnotící zdravotní stav žalobkyně ke dni rozhodování žalované. Nebyly proto dány právní důvody k vyhovění námitek žalobkyně vznesených v žalobě. V souladu se stanoviskem žalované, která při jednání dne 29. 10. 2015 navrhla zamítnutí žaloby, soud proto dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.   Žalobkyně ve věci samé nebyla úspěšná, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 29. října 2015    JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová