29 A 59/2015 - 44 ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K   J M É N E M     R E P U B L I K Y         Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D., v právní věci žalobce: TRIBOR COMPANY s. r. o., se sídlem Fryšták, Dr. Absolona 132, zastoupeného Ing. Romanem Nagy, daňovým poradcem se sídlem Přerov, Velká Dlážka 542/4, proti žalovanému Finančnímu úřadu pro Zlínský kraj, se sídlem Zlín, třída Tomáše Bati 21, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v zahájení postupu k odstranění pochybností výzvou žalovaného ze dne 17. 9. 2014, č. j. 1644367/14/3305-24810-709444, t a k t o : I. Žaloba   s e   z a m í t á . II. Žalobce   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Žaloba [1]         Žalobce ve včas podané žalobě jako nezákonný zásah žalovaného (dále též „správce daně“) označil shora specifikovanou výzvu k odstranění pochybností a jí zahájený postup k odstranění pochybností dle § 89 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. [2]         Uvedl, že dne 21. 8. 2014 podal daňové přiznání k dani z přidané hodnoty (dále též „DPH“) za zdaňovací období červenec 2014, ve kterém vykázal nadměrný odpočet ve výši 251 639 Kč. Následně jej žalovaný výše označenou výzvou ze dne 17. 9. 2014 vyzval k odstranění pochybností o správnosti a průkaznosti podaného daňového přiznání. Dne 22. 9. 2014 žalobce nahlížel do daňového spisu, aby nalezl písemnosti prokazující pochybnosti žalovaného týkající se podaného daňového přiznání. [3]         Vzhledem k nesrozumitelnosti textu výzvy žalobce proti výzvě podal stížnost dle § 261 daňového řádu. Dne 8. 10. 2014 žalovaný doručil žalobci Odpověď na žádost o sdělení informací, včetně přílohy – úředního záznamu č. j. 1644883/14/3305-05408-701430. Ve Vyrozumění stěžovatele o výsledku šetření stížnosti ze dne 27. 11. 2014 žalovaný sdělil žalobci, že v dané věci zákon připouští jiný prostředek ochrany, a proto není možné podat stížnost. Tento postup k žádosti žalobce prošetřilo Odvolací finanční ředitelství a potvrdilo správnost postupu žalovaného. [4]         Předmětná stížnost ovšem neměla být hodnocena jako nepřípustný procesní institut. Na věc je aplikovatelné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Aps 8/2013, podle něhož lze proti zahájení postupu k odstranění pochybností brojit stížností. Lhůta pro podání žaloby se tudíž odvíjí až ode dne doručení vyjádření Odvolacího finančního ředitelství žalobci (dne 16. 2. 2015). [5]         Výzva ze dne 17. 9. 2014 a stejně tak zahájený postup k odstranění pochybností jsou nezákonné. Zahájený postup k odstranění pochybností je nezákonným zásahem žalovaného. Výzva k odstranění pochybností musí být konkrétní, k čemuž ve vztahu k § 43 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, dospěla i judikatura (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 Afs 110/2007, sp. zn. 1 Afs 105/2012, sp. zn. 8 Afs 59/2005, sp. zn. 2 Afs 24/2007). V uvedeném ustanovení požadavek konkrétnosti výzvy chyběl, v § 89 daňového řádu je již výslovně uveden. Nezákonnost výzvy k odstranění pochybností zakládá nezákonnost dalšího postupu. [6]         Žalovaný ve výzvě tvrdil, že má pochybnosti o správnosti a průkaznosti podaného přiznání k DPH za zdaňovací období červenec 2014. Výzvu rozdělil na tři oblasti. V prvé napadl řádky 1 a 2 daňového přiznání – dodání zboží. Uvedl: „Prokažte, že jste při stanovení sazby daně postupovali podle ust. § 47 odst. 3 ZDPH“. Žalobce nerozumí, jak toto konstatování souvisí s nějakou pochybností žalovaného. Žalovanému je přitom známo, že se jedná o prodej občerstvení spadající do přílohy č. 3 zákona o DPH. Žalobci není jasné, co má žalovanému předložit, a jak má tuto nejasnou pochybnost rozptýlit. [7]         V druhé části žalovaný rozporoval řádek 20. Na straně dvě výzvy nahoře uvedl: „Prokažte, že doklady č. FV2014059 a FV2014061 mají náležitosti daňového dokladu v souladu s ust. ... “ Správci daně byly při místním šetření tyto doklady předloženy a má je od té doby k dispozici. Není tedy jasné, jak toto konstatování souvisí s nějakou pochybností správce daně, a jak má žalobce rozptýlit pochybnost, že uvedené doklady mají náležitosti daňového dokladu. [8]         V části třetí správce daně rozporoval řádek 40. Zde ve výzvě tvrdil, že nárok na odpočet žalobce doložil „Rámcovou kupní smlouvou ze dne 1. 10. 2013 uzavřenou se společností VALSO REAL s. r. o., DIČ CZ24297411“. Žalobce však nárok na odpočet v souladu se zákonem doložil daňovými doklady (a ne Rámcovou kupní smlouvou), a to již při místním šetření. Zde také není zcela jasná pochybnost správce daně. [9]         Výzva je zmatená, nekonkrétní a nelze z ní úplně přesně dovodit, co žalovaný požaduje. Ve vyrozumění v odpovědi na stížnost žalovaný tvrdil, že na základě vyhodnocení dokladů a písemností předložených při místním šetření zformuloval konkrétní pochybnosti, které ve výzvě uvedl. Při nahlížení do spisu dne 10. 9. 2014 žalobce žádal žalovaného o sdělení důležitých informací, které mají vliv na posouzení zákonnosti výzvy. Šlo o sdělení, kde ve spisu jsou uloženy písemnosti prokazující pochybnosti žalovaného. Zástupce žalobce žádné takové písemnosti ve spisu nenašel. Dále žalobce žádal o zaslání kopie písemnosti ze dne 15. 9. 2014, č. j. 1644883/14/3305-05408-1430, kterou také ve spise nenalezl. Do protokolu žádal o zaslání zmiňovaných informací v nejbližší možné době. Do dne podání stížnosti však žalovaný písemnosti neposlal. Ve vyrozumění ze dne 27. 11. 2014 žalovaný na výše uvedené nereagoval. Před tím, v písemnosti ze dne 8. 10. 2014 nazvané Odpověď na žádost o sdělení informací žalovaný sdělil, že zformuloval konkrétní pochybnosti ve výzvě. [10]     Odvolací finanční ředitelství jako nadřízený žalovaného ve svém vyrozumění žalobci sdělil (str. 5 druhý odstavec zespodu), že konkrétní skutečnosti a důvody, na základě kterých byl zahájen výše uvedený postup na odstranění pochybností, jsou obsaženy v úředním záznamu č. j. 1644883/14/3305-05408-701430. Odvolací finanční ředitelství tvrdilo, že tento úřední záznam byl založen v neveřejné (pravděpodobně myšleno vyhledávací) části spisu. Toto tvrzení se ovšem nezakládá na pravdě. Jak vyplynulo z nahlížení do spisu dne 22. 9. 2014, výše uvedený úřední záznam nebyl ve vyhledávací části spisu založen. Založena zde byla pouze jedna jiná písemnost. V soupisu písemností, který je přílohou protokolu, je písemnost označena jako „úřední záznam o nahlížení do spisu“. A nejde o „úřední záznam z místního šetření“, kterážto písemnost byla zástupci žalobce zaslána. [11]     Dále je též s podivem, že v zaslané písemnosti „Úřední záznam z místního šetření…“ byly znepřístupněny některé údaje začerněním, i když písemnost nebyla zařazena ve vyhledávací části spisu. Žalobce měl tedy právo nahlédnout do celé této písemnosti, v níž dle Odvolacího finančního ředitelství měly být obsaženy pochybnosti žalovaného, kterého jej údajně vedly k zahájení postupu k odstranění pochybností. Z tohoto postupu lze dovozovat účelovou manipulaci se spisem ze strany žalovaného. [12]     Této manipulaci přitom začalo nasvědčovat už první nahlížení do spisu dne konané dne 9. 7. 2014. Žalobce při něm vznesl dotaz k písemnosti č. j. 1283785/14, která byla uvedena v předloženém seznamu písemností a nebyla fyzicky ve spise. Žalovaný „ověřil, že uvedená písemnost neexistuje, správce daně pouze vygeneroval číslo jednací, které nebylo následně využito“. Tento postup je v příkrém rozporu s § 64 odst. 5 daňového řádu. Spis by měl dodržovat časovou posloupnost. Postupem žalovaného by bylo možné volně vkládat do spisu, a to i zpětně, různé písemnosti, případně je ze spisu vyjmout. [13]     Odvolací finanční ředitelství dále ve vyrozumění uvedlo, že výše uvedený úřední záznam se nacházel ve vyhledávací části spisu, což se nezakládá na pravdě. Ve stejném vyrozumění Odvolací finanční ředitelství tvrdilo, že správce daně výsledek šetření ve smyslu § 261 odst. 5 daňového řádu zachytil v úředním záznamu ze dne 20. 10. 2014. Žalobce ovšem dne 3. 11. 2014 nahlížel do spisu a žádná taková písemnost v něm nebyla. Nebyla ani v soupisu všech písemností k tomuto dni. Žalobce se přitom při nahlížení do spisu vždy ptal, zda jsou v soupisech všechny písemnosti, které žalovaný o žalobci nashromáždil. Každé nahlížení do spisu též s předstihem oznámil. Při tomto nahlížení do spisu žalobce dále objevil písemnost Žádost o poskytnutí informací ze dne 5. 9. 2014, č. j.1627487/14, která ovšem při nahlížení do spisu dne 22. 9. 2014 ve spisu chyběla. I tato písemnost přitom dle žalovaného byla důvodem pro zahájení postupu k odstranění pochybností. [14]     Z uvedeného plyne, že žalovaný manipuluje s písemnostmi v daňovém spisu žalobce. Důvodem je, aby zakryl nezákonnost výzvy k odstranění pochybností. [15]     Zákon i judikatura kladou důraz na konkretizaci pochybností. Tento požadavek by byl naplněn pouze tehdy, pokud by žalovaný uvedl ty skutečnosti, na jejichž základě mu vznikly pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového tvrzení, a tyto pochybnosti by byly uvedeny ve spise. Dále by měl žalovaný žalobci dostatečně konkrétně, jasně a srozumitelně sdělit, jakým způsobem mohou být tyto skutečnosti vyvráceny. To však žalovaný neučinil. Z výzvy není jednoznačně patrné, vůči jakým skutečnostem a tvrzením žalobce má žalovaný pochybnosti. Naopak žalovaný manipuluje s písemnostmi ve spise, aby tak zpětně ospravedlnil svůj postup. Z uvedeného je patrné, že žalovaný před vydáním výzvy neměl žádné konkrétní pochybnosti, a tyto nebyly založeny ve spise. Výzva je zmatená, nejsou z ní zcela jasné pochybnosti žalovaného, a není z ní úplně jasné, co má žalobce předložit. [16]     Na základě výše uvedeného žalobce navrhl, aby soud jednak zakázal žalovanému pokračovat v nezákonném zásahu – postupu k odstranění pochybností, a přikázal žalovanému obnovit původní stav před nezákonným zásahem [bod 1) žalobního petitu], jednak deklaroval nezákonnost výzvy k odstranění pochybností ze dne 17. 9. 2014, č. j. 1644367/14/3305-24810-709444 [bod 2) žalobního petitu]. II. Vyjádření žalovaného k žalobě [17]     Žalovaný ve vyjádření k žalobě podrobně popsal svůj postup a okolnosti s ním spojené. Zdůraznil zejména, že po podání předmětného daňového přiznání k DPH provedl dne 10. 9. 2014 místní šetření, při němž žalobce předložil písemnosti a doklady týkající se údajů uvedených v daňovém přiznání. Důvody k provedení místního šetření, jeho průběh a vyhodnocení dokladů předložených v rámci místního šetření žalovaný popsal v úředním záznamu č. j. 1644883/14/3305-05408-701430. Po vyhodnocení zjištěných skutečností žalovaný zformuloval konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti a úplnosti podaného daňového přiznání, a tyto uvedl ve výzvě k odstranění pochybností ze dne 17. 9. 2014. K průběhu samotného postupu k odstranění pochybností žalovaný uzavřel, že dne 12. 5. 2015 zaslal žalobci písemnost Sdělení o výsledku postupu k odstranění pochybností. [18]     K jednotlivým tvrzením žalobce pak žalovaný v prvé řadě konstatoval, že podle názoru Odvolacího finančního ředitelství je stížnost dle § 261 daňového řádu přípustná, je-li napadán způsob zahájení postupu k odstranění pochybností či jeho průběh. Brojí-li však stěžovatel proti samotné výzvě, tj. proti jejímu obsahu, tedy např. proti tomu, zda je výzva srozumitelná či zda v ní jsou dostatečně konkrétně vyjádřeny pochybnosti správce daně, je stížnost nepřípustná. [19]     Žalovanému vznikly pochybnosti v souvislosti s podaným daňovým přiznáním. Proto zahájil postup k jejich odstranění, přičemž výzva byla založena na jeho konkrétních poznatcích. Tyto vycházely z dokladů předložených žalobcem k příslušnému zdaňovacímu období. Pochybnosti žalovaný konkrétním způsobem uvedl v bodech 1 až 3 výroku výzvy. Každou pochybnost pak samostatné odůvodnil. Žalovaný uvedl též způsob, jak lze pochybnosti odstranit, k čemuž stanovil přiměřenou lhůtu. Výzva obsahovala všechny náležitosti. Oznámením výzvy žalobci dne 18. 9. 2014 byl zákonným způsobem zahájen postup k odstranění pochybností. [20]     V rámci daňové kontroly týkající se DPH za jiné zdaňovací období přitom žalobce principiálně shodné pochybnosti vyjádřené v jiné výzvě žalovaného rozuměl, reagoval na ni a vyjádřil se k přepravě do Maďarska i k dokladům. [21]     Námitky týkající se žalobcova nahlížení do spisu realizovaného v rámci vedeného postupu k odstranění pochybností nejsou relevantní pro posouzení nezákonného zásahu, který je předmětem žaloby. Požadavky stanovené § 89 daňového řádu pro zahájení postupu k odstranění pochybností byly beze zbytku splněny. Daňový řád poskytuje žalobci při realizaci práva nahlížet do spisu jiné prostředky ochrany, např. stížnost dle § 261 či výhrady uvedené do protokolu ve smyslu § 62 odst. 2. Žalobce podal stížnost, která byla řádně vyřízena včetně následného prošetření způsobu jejího vyřízení. [22]     Žalovaný uzavřel, že stížnost je subsidiárním prostředkem ochrany práv tam, kde takový prostředek chybí, tedy není zvláště upraven, nikoli tam, kde byl opravný prostředek zákonem výslovně vyloučen. V případě výzvy se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 101 daňového řádu. Podle § 109 odst. 2 daňového řádu se proti výzvě nelze samostatně odvolat. V případě výzvy dle § 89 daňového řádu tomu není jinak. Zákon tedy proti ní nepřipouští řádný opravný prostředek. Zamýšlel-li by zákonodárce připustit přezkum výzvy odvolacím orgánem, učinil by tak způsobem obdobným jako v § 171 odst. 4 daňového řádu. [23]     Dle § 109 odst. 2 daňového řádu je nutno odlišovat situace, kdy daňový zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany, a situace, kdy daňový zákon prostředek ochrany výslovně nepřipouští. Ve druhém případě nelze vůli zákonodárce nahrazovat připuštěním stížnosti jakožto subsidiárního prostředku ochrany a konstituovat tak univerzální nadřazený prostředek ochrany. Výzvu lze samozřejmě podrobit přezkumu v souvislosti s rozhodnutím o stanovení daně. [24]     Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. III. Jednání konané dne 3. 11. 2015 [25]     Při jednání účastníci řízení setrvali na svých argumentačních pozicích. Žalobce zdůraznil, že při nahlížení do spisu dostával na otázku, kde v daňovém spisu se nacházejí pochybnosti žalovaného či jejich důvody, různorodé odpovědi. Žalovaný dodal, že jeho pochybnosti vycházely již z daňové kontroly jiného zdaňovacího období; šlo o stejné obchodní partnery a také byl nárokován nadměrný odpočet. Pochybnosti musí být zachyceny především ve výzvě dle § 89 daňového řádu, úřední záznam o pochybnostech není nezbytný. [26]     Žalovaný dále uvedl, že předmětný postup k odstranění pochybností byl již ukončen, došlo k jeho „překlopení“ do daňové kontroly. Současně předložil též aktuální Výpis číselníku Typy písemností systému ADIS-REG. [27]     Z písemností doložených žalovaným z daňového spisu soud zjistil, že dne 5. 6. 2015 žalobce po sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností navrhl, aby bylo pokračováno v dokazování, a to výslechem svědka P. M. Na základě toho byla dne 29. 6. 2015 (protokol č. j. 1335823/15/3305-62562-701430) zahájena daňová kontrola DPH za zdaňovací období měsíce července 2014, a to v rozsahu pochybností uvedených ve výzvě k odstranění pochybností ze dne 17. 9. 2014, č. j. 1644367/14/3305-24810-709444. [28]     Žalobce k dotazu soudu vyjádřil souhlas se závěrem, že postup k odstranění pochybností, který je předmětem žaloby, byl ukončen. Soud následně žalobce poučil o rozhodovacích modalitách ve smyslu § 87 s. ř. s., načež žalobce uvedl, že nadále netrvá na části 1) žalobního petitu a navrhl v tomto ohledu změnu žaloby, kterou soud připustil usnesením dle § 95 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. IV. Posouzení věci Krajským soudem v Brně [29]     Soud se v mezích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nezákonnosti zásahu žalovaného, přičemž shledal, že žaloba není důvodná. [30]     Žalobce se domáhal vyslovení nezákonnosti výzvy k odstranění pochybností dle § 89 daňového řádu ze dne 17. 9. 2014, č. j. 1644367/14/3305-24810-709444. [31]     Soud v prvé řadě uvádí, že jak plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudky ze dne 7. 11. 2013, č. j. 9 Aps 4/2013-25, publ. pod č. 2956/2014 Sb. NSS, ze dne 13. 2. 2014, č. j. 2 Aps 8/2013-46, ze dne 14. 8. 2014, č. j. 10 Afs 28/2014-51, ze dne 15. 4. 2015, č. j. 1 Afs 40/2015-39, či ze dne 11. 6. 2015, č. j. 10 Afs 40/2015-36; judikatura Nejvyššího správního soudu je dostupná na www.nssoud.cz), proti této výzvě může daňový subjekt brojit stížností dle § 261 daňového řádu, přičemž okolnost jejího podání má i v případě deklaratorní žaloby vliv na běh lhůty pro její podání. Zdejší soud nemá důvodu se od uvedené judikatury odchylovat a žalobu hodnotí jako včasnou a přípustnou. [32]     Podle § 89 odst. 1, 2 daňového řádu má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností. Ve výzvě správce daně uvede své pochybnosti způsobem, který umožní daňovému subjektu, aby se k nim vyjádřil, neúplné údaje doplnil, nejasnosti vysvětlil, nepravdivé údaje opravil nebo pravdivost údajů prokázal a předložil důkazní prostředky tak, aby došlo k odstranění těchto pochybností. [33]     V daném případě správce daně tyto podmínky kladené zákonem na výzvu k odstranění pochybností naplnil. Ve výzvě jednak zcela jednoznačně vyjádřil konkrétní pochybnosti o správnosti a průkaznosti podaného přiznání k DPH. Všechny námitky žalobce týkající se obsahových náležitostí výzvy uplatněné s poukazem na určité pasáže textu výzvy jsou nedůvodné, citace jsou vytrženy z kontextu. [34]     Výzvu žalovaný rozčlenil na tři konkrétní pochybnosti, ke každé pochybnosti uvedené ve výrokové části výzvy pak přičlenil též odůvodnění. V případě pochybnosti uvedené pod č. 1. žalovaný poukázal na rozpor mezi konkrétními dvěma doklady předloženými v rámci šetření dne 10. 9. 2014 a evidencí pro daňové účely; dále je zcela jednoznačné, že žalobce má prokázat oprávněnost uplatnění snížené sazby daně v případě prodeje občerstvení, a to zejména objasněním otázky, „zda zákazník má možnost konzumace jídla na místě“. Návaznost na § 47 odst. 3 zákona o DPH je zcela zřejmá. [35]     Pokud jde o pochybnost vedenou pod č. 2. výzvy, týká se dodání zboží do jiného členského státu prokazovaného dvěma konkrétními doklady. Správce daně poukázal mimo jiné na skutečnost, že tyto doklady neobsahovaly náležitost týkající se otázky osvobození plnění od daně. Zejména s ohledem na odůvodnění bodu 2. výzvy nelze souhlasit s námitkou žalobce, že mu není jasné, jakým způsobem by měl na vznesenou pochybnost reagovat. [36]     Co se týče pochybnosti vedené pod č. 3. výzvy, i zde správce daně zcela jednoznačně poukázal na rozpory mezi údaji uvedenými v konkrétních dokladech od dodavatele VALSO REAL s. r. o., a cenami uvedenými v předložené Rámcové kupní smlouvě. I v tomto případě je tedy pochybnost zcela zřejmá, stejně jako doporučení, jak by mohl žalobce uvedené pochybnosti rozptýlit. [37]     Soud tedy zhodnotil výzvu jako souladnou se zákonem, a to jak pokud jde o její konkrétnost, tak přiměřenost. Není důvodu, pro nějž by měl být žalobce v nejistotě ohledně požadavků správce daně, či pro nějž by na výzvu nemohl reagovat. K žalobnímu tvrzení ještě nutno dodat, že podstatné je, aby konkrétní pochybnosti byly vyjádřeny v dané výzvě, soud v tomto ohledu poněkud nerozumí snaze žalobce o vyhledání „pochybností“ v samotném spisu. Pochybnosti jsou výsledkem mentální činnosti správce daně spočívající ve zjištění a posouzení relevance případných rozporů či nejasností plynoucích z daňového tvrzení a jiných písemností předložených daňovým subjektem. Jinak řečeno, i pokud by byly pochybnosti zachyceny např. ve formě úředního záznamu v daňovém spisu, avšak nebyly by uvedeny ve výzvě dle § 89 daňového řádu, byla by taková výzva nezákonná. [38]     V této souvislosti se soud ztotožnil s tvrzením žalovaného, že námitky žalobce ohledně nahlížení do spisu a dovozované manipulace s jednotlivými písemnostmi nejsou pro posouzení zákonnosti výzvy žalovaného k odstranění pochybností ze dne 17. 9. 2014 podstatné. Postačí tedy ve zkratce uvést, že ze strany žalovaného došlo při nahlížení do spisu žalobcem k drobným nepřesnostem, které však byly posléze vždy napraveny a logicky vysvětleny, byť případně až na základě stížností žalobce (viz např. odpověď žalovaného na žádost o sdělení informací ze dne 8. 10. 2014, vyrozumění žalovaného ze dne 27. 11. 2014, či vyrozumění Odvolacího finančního ředitelství ze dne 13. 2. 2015). Z těchto omluvitelných nepřesností nelze dovodit manipulaci s písemnostmi nacházejícími se v daňovém spisu. Manipulaci se spisovým materiálem pak nenapovídá ani vygenerování jednoho čísla jednacího žalovaným; ostatně i tato situace byla žalovaným logicky vysvětlena. Začernění údajů v poskytnuté kopii úředního záznamu ze dne 10. 9. 2014, č. j. 1644883/14/3305-05408-701430, byla provedena v souladu s § 66 odst. 3 daňového řádu, jednalo se o okolnosti, které mohly ohrozit cíl správy daní. IV. Závěr a náklady řízení [39]     Z uvedených důvodů soud žalobu dle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl. [40]     O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta) a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Brně dne 3. listopadu 2015 JUDr. Zuzana Bystřická, v.r.                              předsedkyně senátu