30 A 30/2015 – 25     U S N E S E N Í   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Brno, Moravské náměstí 6, o žalobě proti nečinnosti,   t a k t o :   I.    Žaloba    s e   o d m í t á . II.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 20. 2. 2015 domáhá vydání rozsudku, kterým by bylo přikázáno Nejvyššímu správnímu soudu pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí o podané zmatečnosti proti usnesení ze dne 25. září 2014, č. j. 8 As 136/2014-35, kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a žalobce byl vyzván, aby zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, a předložil plnou moc k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Podání žalobce bylo označeno jako správní žaloba proti nečinnosti ČESKÁ REPUBLIKA – Nejvyšší správní soud v Brně. Podle § 79 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek. Soudy ve správním soudnictví jsou povolány poskytovat ochranu proti nečinnosti toliko „správního orgánu“ ve smyslu legislativní zkratky § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s., tj. toliko orgánu moci výkonné, orgánu územního samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo jiného orgánu, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Z obsahu podání, vyplývá, že žalobce zpochybňuje postup Nejvyššího správního soudu v rámci výkonu soudnictví a dovozuje z tohoto postupu dopad do svého práva na spravedlivý proces. Postup Nejvyššího správního soudu v rámci výkonu soudnictví ovšem není rozhodováním či postupem orgánu v oblasti veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. Proti postupu Nejvyššího správního soudu v rámci výkonu soudnictví, ve kterém žalobce spatřuje nečinnost, se proto nelze bránit žalobou dle § 79 s. ř. s.   Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Protože se žalobce žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti, kterou dovozuje z postupu Nejvyššího správního soudu jako orgánu soudní moci v rámci výkonu soudnictví, zdejší soud se takovým návrhem nemohl věcně zabývat, a proto jej jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl.  Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 60 odst. 3 větou první s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.   P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 10. března 2015                                                                                                           Mgr. Milan Procházka                                                                                                          předseda senátu