33 A 14/2014-37     ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K   J M É N E M    R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: Z. N., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01  Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.3.2014, č. j. MPSV-UM/2537/14/4S-JMK, sp. zn. SZ/289/2014/4S-JMK,   t a k t o :   I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobce   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalovanému   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně ze dne 17. 2. 2014, č. j. 145338/14/BM bylo rozhodnuto dle ust. § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSSP“) a dále ve spojení s ust. § 3 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZŽEM“) o zamítnutí žádosti o dávku státní sociální podpory – přídavek na dítě (dále též „PnD“) ode dne 1. 10. 2013.   Proti rozhodnutí podal Z. N., rodič nezletilé oprávněné osoby F. N., odvolání, o němž rozhodl žalovaný dne 17. 3. 2014, č. j. MPSV-UM/2537/14/4S-JMK, sp. zn. SZ/289/2014/4S-JMK, odvolání zamítl a shora citované rozhodnutí ÚP potvrdil.   Žalobce v žalobě ze dne 23. 3. 2014 brojil proti rozhodnutí žalovaného, navrhl jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Argumentoval tím, že „byla-li poplatníkovi dan z příjmu zvýšena, popřípadě snížena daň z příjmu podle zákona o daních z příjmů, příjem uvedený v ust. § 5 odst. 1 ZSSP se o toto zvýšení snižuje, popřípadě se o toto snížení zvyšuje v tom kalendářním roce, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní rok nebo v tom kalendářním čtvrtletí, zjišťuje-li se rozhodný příjem za kalendářní čtvrtletí, v němž došlo k takovému zaúčtování“. Dle jeho názoru daňové přiznání za rok 2012 podával za rok 2013, tudíž příjem za rok 2012 měl nižší o odvedenou daň ze mzdy. Správní orgán nebere v potaz jeho skutečně vyplacenou mzdu a náhrady za mzdy v roce 2012 a vychází z daňového přiznání za rok 2012, kde mu byl přeplatek na daních z důvodu nemoci vyplacen až v roce 2013. Byl toho názoru, že rozhodný příjem pro přiznání dávky je ten, který obdržel v rozhodném roce 2012 a nikoliv před ním, nebo po něm.   Žalovaný podal písemné vyjádření k žalobě dne 14. 5. 2014, v němž uvedl, že žalobce požádal dne 19. 11. 2013 písemně ÚP o dávku SSP – PnD s nárokem ode dne 1. 10. 2013. K žádosti nebyly doloženy příjmy za rok 2012, byl proto dne 19. 11. 2013 ÚP telefonicky kontaktován s tím, aby rozhodný příjem doložil. Doklad o výši ročního příjmu za rok 2012 zaslal prostřednictvím datové schránky dne 19. 12. 2013, kde uvedl příjmy ze závislé činnosti a příjmy získané jako náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti, čestné prohlášení a doklad o výši ročního příjmu nezaopatřeného dítěte F. N. Příjem dle ust. § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, byl finančním úřadem dne 7. 1. 2014 elektronicky potvrzený ve výši 168.717 Kč, byla od něj odečtena daň po slevě 465 Kč a pojištění placené zaměstnavatelem ve výši 41.798 Kč. Dne 16. 1. 2014 byl vyzván k doložení úhrnu pojistného, které je zaměstnanec povinen platit sám za sebe z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, což dne 22. 1. 2014 doložil. Jednalo se o příjem od firmy Silver Fish s.r.o. ve výši 10.996 Kč a od firmy Morena Trade s.r.o. ve výši 2.530 Kč, současně byly na potvrzeních uvedeny náhrady za DPN, a to ve výši 3.888 Kč, resp. 1.247 Kč. V roce 2012 byl jmenovaný zaměstnán i u firmy Inter-Tir cz, s.r.o., protože příjmy od tohoto zaměstnavatele nedoložil, vyžádal si ÚP potvrzení příjmu přímo u této firmy, která jej potvrdila dne 22. 1. 2014, jednalo se o DPN ve výši 3.983 Kč. Dále uvedla, že ap příjem – úhrn pojistného, které je zaměstnanec povinen platit sám za sebe z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků nebyl žádný. Po odpočtu příjmu ap ve výši 10.996 Kč a 2.530 Kč, pojištění ze závislé činnosti ve výši 41.798 Kč a daně po slevě ve výši 465 Kč od celkové částky 168.717 Kč potvrzené finančním úřadem činil příjem ze závislé činnosti za rok 2012 částku 112.928 Kč. K tomuto příjmu byly připočítány nemocenské dávky vyplacené a potvrzené MSSZ v Brně ve výši 34.160 Kč a DPN ve výši 3.983 Kč, 3.888 Kč a 1.247 Kč, což činí celkem 156.206 Kč, tedy měsíčně 13.017,17 Kč. Společně posuzovanými osobami byl žalobce a jeho syn F. N. Jelikož průměrný měsíční příjem rodiny v rozhodném období byl 13.017,17 Kč, tedy vyšší než 12.622 Kč (součin životního minima rodiny 5.280 a koeficientu 2,40 = 12.672 Kč), nárok na dávku SSP – PnD mu nevznikl. Dále žalovaný citoval příslušná právní ustanovení ZSSP, sice ust. § 5 odst. 1 písm. a), bod 1, § 6 písm. a), § 7 odst. 1 a § 49 odst. 1 ZSSP a ust. § 3 odst. 1 a 4 ZŽEM. Poukázal na to, že žalobce žádné návrhy na provedení důkazů v průběhu odvolacího řízení nevznesl a ani v průběhu odvolacího řízení nevyšly nové skutečnosti najevo.   Na základě výše uvedených skutečností navrhl žalovaný, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.   Ve správním spise se nachází žádost o přídavek na dítě podaná žalobcem na ÚP ČR – krajská pobočka v Brně dne 19. 11. 2013, doklad o výši ročního příjmu za rok 2012, úhrn pojistného, které je zaměstnanec povinen platit sám za sebe z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků u firmy Silver Fish, s.r.o. ve výši 10.996 Kč a náhrada za DPN ve výši 3.888 Kč, u firmy Morena Trade, s.r.o. ve výši 2.530 Kč a náhrada za DPN ve výši 1.247 Kč. Firma Inter-Tir cz, s.r.o. potvrdila DPN ve výši 3.983 Kč a sdělila, že úhrn pojistného, které je zaměstnanec povinen platit sám za sebe z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků nebyl žádný.     Právní názor Krajského soudu v Brně:     Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou oprávněnou (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), jde o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).   Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.   Podle ust. § 1 odst. 1 ZSSP státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.   Podle ust. § 51 odst. 1 citovaného zákona pro nárok na výplatu přídavku na dítě se prokazuje výše rozhodných příjmů. Náleží-li výplata na dítě za září, náleží výplata této dávky po 30. září jen jestliže do uvedeného data je prokázána výše rozhodných příjmů pro nárok na tuto dávku po 30. září. Nejsou-li prokázány rozhodné příjmy podle věty první, výplata přídavku na dítě se zastaví od splátky následující po splátce této dávky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmu pro její výplatu na období po 30. září. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do 31. října bezprostředně následujícího po dni 30. září, do něhož měla být výše rozhodných příjmů prokázána, nárok na přídavek na dítě dnem 1. listopadu téhož roku zaniká. Prokáže-li se nárok na výplatu přídavku na dítě za dobu, za kterou výplata této dávky podle tohoto odstavce nenáležela, přídavek na dítě se doplatí zpětně za dobu, kdy se tato dávka nevyplácela. Prokáže-li se nárok na přídavek na dítě za dobu po zániku nároku na tuto dávku, podle tohoto odstavce, nárok na přídavek na dítě opětovně vznikne za celou dobu, za níž byly podmínky pro nárok splněny. Zpětně lze přídavek na dítě podle věty páté a šesté přiznat nejdéle na dobu stanovenou ust. § 54 odst. 2 větě první. Podle ust. § 4 citovaného zákona příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v ust. § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen „rozhodný příjem“). Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.   Podle ust. § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují příjmy ze závislé činnosti uvedené v ust. § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů, s výjimkou částky, která se považuje za příjem z důvodu bezplatného používání motorového vozidla pro služební i soukromé účely podle § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmu a s výjimkou částky odpovídající příjmu, kterého dosáhlo nezaopatřené dítě za měsíc červenec a srpen, a to v rozsahu stanoveném v odstavci 8.   Podle ust. § 6 písm. a) citovaného zákona rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem je u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba podle ust. § 51 prokázat rozhodný příjem.   Při posouzení projednávané věci soud vycházel z obsahu správního spisu a zjistil, že v daném případě podal žalobce žádost o uvedenou dávku dne 19. 11. 2013 u ÚP ČR – krajská pobočka v Brně. Nárok žádal přiznat ode dne 1. 10. 2013. Prokázaný příjem dle ust. § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, byl potvrzen ve výši 168.717 Kč, od této částky byla odečtena daň po slevě ve výši 465 Kč a pojištění placené zaměstnavatelem ve výši 41.798 Kč. Žalobce nedoložil úhrn pojistného, které je zaměstnanec povinen platit sám za sebe z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, které byly zahrnuty do daňového přiznání. Z potvrzení firmy Silver Fish, s.r.o. bylo zjištěno, že se jednalo o příjem ve výši 10.996 Kč, výše náhrady za DPN činila 3.888 Kč, u firmy Modena Trade s.r.o. úhrn pojistného činil 2.530 Kč, výše DPN 1.247 Kč. U firmy Inter-Tir cz, s.r.o. činila výše DPN 3.983 Kč, ap příjem – úhrn pojistného, které zaměstnanec je povinen platit sám za sebe z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků nebyl žádný.   Správní orgán odpočetl ap příjem ve výši 10.996 Kč a 2.530 Kč a pojištění placené zaměstnavatelem ve výši 41.798 Kč, taktéž daň po slevě ve výši 465 Kč. Tyto částky byly odpočteny od celkové částky 168.717 Kč potvrzené finančním úřadem dne 7. 1. 2014, takže příjem ze závislé činnosti za rok 2012 činil částku 112.928 Kč. K uvedené částce byly dále započteny nemocenské dávky vyplacené a potvrzené Městskou správou sociálního zabezpečení v Brně ve výši 34.160 Kč a DPN ve výši 3.983 Kč, 3.888 Kč a 1.247 Kč, takže celková částka činí 156.206 Kč, což měsíčně obnáší částku 13.017,17 Kč. Úřad práce při zpracování podkladů je povinen vycházet z příjmů potvrzených finančním úřadem na základě daňového přiznání občana. V postupu žalovaného i úřadu práce, dle kterého bylo zdůvodněno, proč oprávněné osobě F. N nevznikl nárok na dávku SSP – PnD ode dne 1. 10. 2013, neshledal soud pochybení, neboť bylo potvrzeno, že průměrný měsíční příjem rodiny činící 13.017,17 Kč je vyšší než součin životního minima rodiny a koeficientu 2,4 (ust. § 17 ZSSP).   Optikou tohoto náhledu je proto zřejmo, že postup správních orgánů nevybočil z rámce zákonem stanovených právních hledisek, soud proto dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s., dle kterého žalobce ve věci samé nebyl úspěšný, žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.     P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 28. srpna 2015  JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová