34 Ad 16/2014-43        ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y      Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobce J. P., bytem ………………………, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o změnu výše invalidního důchodu, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22.5.2014, č. j. 540 427 2786/47091-VD,     t a k t o :        I.   Žaloba   s e    z a m í t á .  II.  Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :   Rozhodnutím ze dne 22.5.2014, č. j. 540 427 2786/47091-VD, žalovaná zamítla námitky žalobce a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení  ze dne 18.3.2014, č. j. 540 427 2786  potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla podle § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek  ust. § 39 odst. 2 písm. c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, neboť podle posudku OSSZ Brno - venkov  ze dne 19.2.2014 je nadále  invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. V námitkách účastník řízení namítal, že jeho zdravotní stav se nemění, chronická kolitida je nemoc stále se zhoršující, neudrží stolici, je společensky a lidsky vyřazen ze života. Dále problémy ortopedické, vysoký krevní tlak, onemocnění slinivky. Výše invalidního důchodu druhého stupně nedosahuje ani životního minima.  Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání invalidity třetího stupně. ČSSZ přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám účastnice řízení a posoudila jeho invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák. č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 22.5.2014, který byl podán na základě dostupné zdravotní dokumentace vyplynulo,  že byl účastník řízení invalidní podle § 39 odst. 1 zákona  č. 155/1995 Sb.,  a šlo  o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 50%, když  rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kap. XI,  oddíl C,  položce 4, písm. b)   přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb.,  o posuzování invalidity, pro které byla  stanovena míra poklesu pracovní schopnosti  v rozmezí 30-40%, se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení byla stanovena na horní hranici možného procentního rozmezí v uvedené položce ve výši 40% a podle § 3 odst. 2 základní hodnotu zvýšena o možných 10% na celkových 50%.   Žalobou ze dne 9.6.2014 se žalobce  domáhá  přezkoumání zdravotního stavu, neboť trpí dalšími chorobami, které v žalobě uvádí. Jeho zdravotní stav se nezlepší, ba naopak, má dva roky před starobním důchodem a domnívá se, že charakter onemocnění má takové důsledky, že by měl být invalidní pro invaliditu třetího stupně.     Žalovaná ve vyjádření navrhla přezkoumání zdravotního stavu PK MPSV.    Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce            a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 2.2.2015. Posudková komise za účasti odborného lékaře internisty hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, předložených nálezů při jednání komise zmocněncem, v dokumentaci k námitkovému řízení, ve zdravotní dokumentaci praktické lékařky. Zasedání komise nebyl přítomen. Lékařské nálezy, které posudková komise vzala v potaz při posuzování zdravotního stavu, jsou uvedeny a citovány ve vypracovaném posudku v rozsahu postačujícím pro posudkové zhodnocení zdravotního stavu žalobce. Podle posudkového zhodnocení posuzovaný pracoval vždy v dělnické profesi, v popředí obtíží je zánětlivé postižení tlustého střeva, jejíž projevy v průběhu doby kolísají, v posuzovaném období nejsou uváděny další klinické komplikace tohoto onemocnění, dle kolonoskopického vyšetření z března 2013 je patrný obraz lehčího chronického zánětu tlustého střeva, dále je uveden a jaterní steatóza a lipomatóza slinivky, což může vést k zažívacím obtížím, které se zmírňují při vhodné dietě. Posuzovaný má bolesti kloubů, zejména palce pravé dolní končetiny, který je ztuhlý, bolesti levého kolene při narušení chrupavky čéšky, středně významná artróza kolene spojená s postižením levého menisku, dále trpí omezenými pohyby v levém rameni, na kloubních obtížích se spolupodílí obezita. Onemocnění posuzovaného způsobují zdravotní obtíže, postižení tlustého střeva nelze však hodnotit jako těžkou formu pod položkou 5c, protože nejsou prokázány komplikace ve smyslu stenózy střev, adhezí, abscesy, píštěle.  Podle sdělení zmocněnce v posledních dvou měsících se zdravotní stav zhoršil, lékařské nálezy nebyly k dispozici a nová postižení nelze proto hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.  Je schopen vykonávat práce fyzické lehké, přechodně i středně náročné i případné rekvalifikace. Zdravotní stav lze považovat za stabilizovaný. Posuzovaný je na svůj stav adaptován. Na základě zdravotní dokumentace a zjištěného stavu při jednání dospěla komise k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v příloze vyhl. č. 359/2009 Sb.,  kap XI, oddíl C,   položka 5b, pro které je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena ve výši 40%, protože se jedná o středně těžkou formu středního postižení. Posudková komise navýšila míru poklesu pracovní schopnosti podle § 3 citované vyhlášky o 10% na celkových 50%.   Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., a šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona a nešlo o invaliditu třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně 50%, nedosahoval však více než 69%.    K nařízenému jednání dne 10.3.2015  se žalobce z důvodu nemoci omluvil, požádal soud o projednání a rozhodnutí v jeho nepřítomnosti z důvodu vážných zdravotních komplikací souvisejících se základním onemocněním, vůči posudku namítal, že jeho kolitida je těžké formy s komplikacemi, měla být tedy hodnocena podle položky 5c. Toto onemocnění se nedá léčit a stále se zhoršuje. Ohradil se proti navrhované rekvalifikaci vzhledem ke svým potížím doprovázejícím rozhodující onemocnění.      Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl vzhledem k závěru v posudku  PK MPSV v Brně ze dne 2.2.2015.     Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní  žalobní námitku – nesprávné posouzení zdravotního stavu, soud posuzoval podle  posudku  PK MPSV se sídlem v Brně ze dne 2.2.2015, který si vyžádal. V posudku se posudková komise podrobně zabývala posouzením zdravotního stavu žalobce z hlediska dlouhodobého onemocnění nespecifickým střevním zánětem charakteru ulcerosní kolitidy a jeho možnými komplikacemi, které však v případě žalobce nebyly prokázány, jak je požadováno v položce 5c, kap. XI, oddíl C přílohy k vyhlášce (stenózy střev, adheze, abscesy, píštěle), když podle kolonoskopického vyšetření patrný obraz lehčího chronického zánětu tlustého střeva. Jaterní steatosa a lipomatóza slinivky je ovlivnitelná vhodnou dietou.  Samotné rozhodující zdravotní postižení komise zhodnotila jako středně těžkou formu, stanovila pokles pracovní schopnosti na horní hranici procentního rozmezí v položce 5b a s přihlédnutím k ostatním zdravotním postižením, z důvodu snížení schopnosti využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a dovednosti z předchozí výdělečné činnosti zvýšila míru poklesu pracovní schopnosti  podle § 3 vyhl. o 10%. Toto své zhodnocení zdravotního stavu žalobce řádně zdůvodnila a rovněž přesvědčivě uvedla, proč nelze zdravotní stav hodnotit jako těžkou formu postižení uvedenou pod písm. c) dané položky. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav byl přezkoumáván a posuzován k datu vydání napadeného rozhodnutí ze dne 22.5.2014, je rozhodující zdravotní stav k tomuto datu, tzn. posudková komise by měla čerpat z lékařských nálezů existujících k onomu datu. Jak vyplývá z obsahu posudku, komise měla k dispozici laboratorní nález ze dne 29.1.2015 prokazující zvýšenou glykémii. Podle posudkové komise z doložené zdravotní dokumentace nevyplývá progrese funkčního postižení oproti minulému posouzení, zdravotní stav lze považovat za stabilizovaný.  Posudková komise zhodnotila zdravotní stav žalobce přesvědčivě, objektivně  a úplně, proto soud pojal posudek jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěr posudku činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.   Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení  (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).   P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 10. března 2015                JUDr. Milada Haplová, v.r.                                                                             samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová