34 Ad 18/2014-49     ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K   J M É N E M    R E P U B L I K Y       Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci  žalobkyně R. P., bytem ……………., zast. opatrovníkem L. L.,  bytem ………………, zast.  JUDr. Martinou Hrbatovou,  advokátku se sídlem Karlov 6, 796 01 Prostějov,  proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o nezákonný zásah,   t a k t o :     I. Návrh, aby soud určil, že strhávání srážek žalovanou z důchodu žalobkyně pod č.j. 405 728 139 bylo nezákonné a že se žalované zakazuje strhávat částku vyšší než 3.684 Kč z důchodu žalobkyně k uspokojení pohledávky oprávněného Statutárního města Prostějov a to ve věci uvedené u žalované pod č.j. 405 728 139 se zamítá.   II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.   IV. Odměna ustanovené zástupkyně žalobkyně JUDr. Martiny Hrbatové, advokátky se sídlem Karlov 6, 796 01 Prostějov se určuje částkou 10.331 Kč, která bude advokátce vyplacena z účtu Krajského soudu v Brně ve lhůtě do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.    O d ů v o d n ě n í :   Podáním ze dne 30.6.2014 se opatrovník nesvéprávné žalobkyně  domáhá přezkumu ve věci č.j. 405 728 139, neboť dne 30.6.2014 obdržel vyrozumění od žalované ve věci nesouhlasu s exekučními srážkami na podkladě exekučního příkazu, které provádí žalovaná z důchodu žalobkyně.  Podle nařízení vlády o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení a podle ust. § 2 částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy vypočtené podle § 279 odst. 1 věty první o.s.ř. srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce  a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu 3.410 Kč a 4.809 Kč, dohromady 8.219 Kč, která je stanovena  jako nezabavitelná, na kterou by žalovaná neměla exekuovat.  Opatrovník proto žádá o přezkum postupu správního orgánu, neboť je přesvědčen, že jde o postup v rozporu se zákonem.   Ustanovená zástupkyně žalobkyně na žádost jejího opatrovníka v doplnění žaloby vyjmenovává exekuční tituly na majetek povinné nesvéprávné žalobkyně ve věci oprávněného Statutárního města Prostějov, uvedené v usnesení Okresního soudu v Prostějově, č.j. ………. ze dne 28.1.2013, konstatuje text exekučního příkazu Exekutorského úřadu v Prostějově, č.j. ………. ze dne 1.7.2013, kterým soudní exekutorka vydala příkaz k provedení exekuce srážkami z jiných příjmů -  důchodu povinné s tím, že přikazuje provést exekuci přikázáním srážkami z jiných příjmů – důchodu, který přísluší povinné (žalobkyni) proti plátci důchodu ČSSZ Praha.  Od okamžiku doručení se přikazuje plátci důchodu provádět srážky z důchodu až do výše nepřednostní pohledávky v částce 3.684 Kč, povinnost uhradit náklady exekuce, které předběžně činní 11.495 Kč.  Dne 10.7.2013 podala žalobkyně Exekutorskému úřadu v Prostějově návrh na zastavení exekuce, protože by se ocitla na hranici životního minima. Okresní soud v Prostějově usnesením č.j. ………. ze dne 14.8.2013 návrh opatrovníka povinné na částečné zastavení exekuce zamítl. V uvedeném opatrovník žalobkyně spatřuje nezákonnost, neboť rozhodnutí bylo zasláno předchozímu opatrovníkovi nesvéprávné. Dne 20.10.2014 žalovaná sdělila, že z důchodu jsou prováděny srážky ve výši 397 Kč. Že jsou prováděny se žalobkyně dozvěděla bezprostředně před tím, než podala 30.6.2014 žalobu k soudu. Postup žalované, která provádí srážky z důchodu, považuje za nezákonný, neboť nezákonný je předchozí postup oprávněného Statutárního města Prostějov i Exekutorského úřadu.  Statutární město Prostějov mělo zadat exekuci Finančnímu úřadu v Prostějově, nikoliv Exekutorskému úřadu a podáním návrhu neměl zmocňovat advokáta, neboť disponuje množstvím zaměstnaných právníků, a proto náklady advokáta i exekutorky jsou nedůvodné a v rozporu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 195/11. Pokud žalovaná provádí srážky na základě exekučního příkazu exekutorky shora, jde o nesprávný úřední postup a srážky jsou prováděny na základě nezákonného úředního postupu Statutárního města Prostějov, Okresního soudu v Prostějově a exekutorky Mgr. Lenky Černoškové.     Žalovaná ve vyjádření ze dne 15.1.2015 doplněném 22.5.2015 uvedla, že eviduje na žalobkyni sedm nařízených exekucí srážkami ze mzdy a jako plátkyně důchodu žalobkyně  není účastnicí uvedených exekučních řízení a její povinnosti v rámci nařízených exekucí jsou stanoveny příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu a exekučního řádu. V žádném případě není oprávněna přezkoumávat zákonnost a správnost rozhodnutí soudů a soudních exekutorů. Pokud by příkazy, které jí byly uloženy, řádně neplnila, vystavovala by se nebezpečí následného postihu. Nezabavitelná částka podle § 278 o.s.ř., která nesmí být z příjmů sražena je rovna úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce (z. č. 110/2006 Sb.) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního právního předpisu (z.č. 117/1995 Sb.) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné (nař. vlády č. 595/2006 Sb.). Životní minimum podle § 2 zákona o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů činilo v letech 2013 a 2014 částku 3.410 Kč měsíčně, normativní náklady na bydlení v roce 2013 pro jednu osobu v obci s počtem obyvatel od 50.000 do 99.999  5.687 Kč, v roce 2014 5.873 Kč. Základní nezabavitelná částka, která podle údajů shora nesměla být žalobkyni z důchodu sražena v roce 2013 činila 6.065 Kč a v roce 2014 6.189 Kč. Ze zbytku žalovaná podle § 279 odst. 1 o.s.ř. srážela jednu třetinu k úhradě nařízené exekuce. Žalobkyni v roce 2013 náležel důchod 7.350 Kč, v roce 2014 7.381 Kč. Od ledna do srpna 2013 byl vyplácena v plné výši, 2.7.2013 byl žalované doručen exekuční příkaz soudní exekutorky  ze dne 1.7.2013 nařizující exekuci srážkami z důchodu žalobkyně na úhradu nepřednostní pohledávky oprávněného Statutárního města Prostějov ve výši 3.684 Kč a nákladů řízení předběžně vyčíslených ve výši 11.495 Kč. Na základě exekučního příkazu žalovaná z důchodu žalobkyně prováděla v době od září 2013 od února 2014 srážky 428 Kč měsíčně, od března 2014 do února 2015 397 Kč měsíčně a od března 2015 468 Kč měsíčně. Po oznámení o právní moci citovaného exekučního příkazu žalovaná deponované srážky uvolnila a poukázala na účet soudní exekutorky dne 11.2.2014 2.140 Kč, 17.3.2014 428 Kč a dále poukazuje běžně prováděné srážky. Žalovaná tak prováděla nařízené exekuční srážky z důchodu v souladu se zákonem a navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl.   Při jednání dne 29.9.2015 žalobkyně setrvala na své žalobě a jejím doplnění, žalovaná navrhla v souladu s vyjádřením zamítnutí žaloby.    Pro posouzení věci, tedy, zda ze strany žalované jde o nezákonný zásah či nikoliv, je nutno si uvědomit, že žalovaná je subjektem povinným provádět srážky z příjmu žalobkyně na základě exekučního příkazu, avšak není oprávněna zkoumat zákonnost či nezákonnost exekučních titulů a exekučního příkazu, jak se mylně žalobkyně, resp. její opatrovník domnívá. Zákonnost těchto rozhodnutí je nutno se domáhat v soudním a exekučním řízení.  Žalovaná je povinna plnit pouze příkazy, které jí byly ve vykonávacím řízení uloženy bez oprávněnosti tyto příkazy jakkoliv přezkoumávat. Pokud se pak týká samotné realizace doručeného příkazu žalované, v doplňujícím vyjádření žalovaná uvedla nezabavitelnou částku z důchodu žalobkyně na základě ustanovení o.s.ř. ve spojení se zákonem č. 110/2006 Sb. a č. 117/1995 Sb., v roce 2013 a v roce 2014, přihlédla k tomu, že jde o nepřednostní pohledávku podle doručeného exekučního příkazu ze dne 1.7.2013, č.j. ………… a srážela tak částku ve výši jedné třetiny z částky nad nezabavitelnou částku, která činila 428 Kč měsíčně od září 2013 do února 2014, od března 2014 do února 2015 397 Kč měsíčně a od března 2015 468 Kč měsíčně.    Pokud se týká odkazu žalobkyně na nález ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 195/11, uvedený právní názor lze uplatnit v řízení o nařízení výkonu rozhodnutí či v samostatných exekučních řízeních, nikoliv vůči žalované, jejíž povinnosti jsou stanoveny a vymezeny ustanoveními o.s.ř. a exekučního řádu a oprávněností uvedených námitek není oprávněna se jakkoliv zabývat.        V  postupu žalované soud neshledal nezákonnost, a proto žalobu jako nedůvodnou ve  smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.   Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení  (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).          Soudem  ustanovená zástupkyně žalobkyně účtovala na nákladech řízení za 8 úkonů po 800 Kč, 8x paušál po 300 Kč, cestovné Prostějov – Brno a zpět 17.10.2014 a 29.9.2015 po 631 Kč a náhradu za ztrátu času 6 x 100 Kč dne 17.10.2014 a 29.9.2015. Soud přiznal zástupkyni žalobkyně odměnu za 7 úkonů právní služby, tj. první porada s klientem, včetně převzetí a přípravy zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b), za poradu  s klientem 21.10.2014, doplnění žaloby  31.10.2014, vyjádření k vyjádření žalované 9.3.2015, další porada s klientem 23.4.2015, 24.9.2015 a ústní jednání 29.9.2015. Za jeden úkon právní služby náleží odměna podle § 7 ve spojení s § 9 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v  platném znění ve výši 1.000 Kč, tedy za shora uvedené úkony právní služby, celkem 7.000 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 3 vyhl., tj. celkem 2.100 Kč. Celkem jde o částku 9.100 Kč. Dále zástupkyni náleží cestovné k soudnímu jednání dne 29.9.2015 Prostějov – Brno a zpět ve výši 631 Kč a náhrada za ztrátu času 6 x 100 Kč, celkem 600 Kč. Soud určuje odměnu za zastupování ve výši 10.331 Kč, kterou je soud povinen vyplatit zástupkyni žalobkyně do 30-ti dnů od právní moci rozsudku. Soud nepřiznal odměnu za úkon prostudování v Brně dne 17.10.2014 a cestovné Prostějov – Brno a zpět v tento den a náhradu za ztrátu času, neboť ze spisu zjistil, že zástupkyně žalobkyně do spisu nahlédla toho dne v době od 11:00 hod. do 11:05 hod., a uplatněná odměna za tento úkon ve výši 2.531 Kč je neadekvátní k době studia spisu a je podle soudu neúměrným nákladem.   P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 29. září 2015              JUDr. Milada Haplová, v.r.                                                                             samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová