36 Ad 58/2013-60     ČESKÁ REPUBLIKA  R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y    Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Haplové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a JUDr. Jany Kubenové ve věci žalobce: Z. s.r.o.,  IČ: …………, se sídlem …………….., zast. Mgr. Liborem Rojarem, advokátem se sídlem Veselská 710, 687 24 Uherský Ostroh, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2013, č. j. 2751/1.30/13/14.3,    t a k t o :   I. Rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne 3. 9. 2013, č. j. 2751/1.30/13/14.3 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný j e p o v i ne n zaplatit žalobci na nákladech řízení jeho zástupci Mgr. Liborovi Rojarovi, advokátovi se sídlem Veselská 710, 687 24 Uherský Ostroh částku ve výši 20.796 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku.     O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 9. 2013, č. j. 2751/1.30/13/14.3 bylo podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád) zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě (dále jen správní orgán prvního stupně) ze dne 6. 6. 2013, č. j. 10507/10.72/12/13/14.3, jako opožděné.   Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně bylo rozhodnuto o tom, že se žalobce dopustil správního deliktu podle ust. § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o zaměstnanosti) tím, že ve dnech od 8. 10. 2012 do 12. 10. 2012 umožnil fyzickým osobám V.  Ch., nar. …………, bytem …………., a J. F., nar. …………, bytem ………………, výkon práce stavebních dělníků na pracovišti žalobce, výstavbě trafostanice na adrese …………….., mimo pracovněprávní vztah, tedy umožnil fyzickým osobám výkon nelegální práce ve smyslu ust. § 5 písm. e) bodu 1 zákona o zaměstnanosti. Za uvedený správní delikt byla žalobci podle ust. § 140 odst. 4 písm. f) zákona o zaměstnanosti uložena pokuta ve výši 250.000 Kč.   Ve včas podané žalobě žalobce připustil, že odvolání bylo podáno elektronicky v poslední den zákonné lhůty u nepříslušného orgánu, a to do elektronické podatelny odvolacího orgánu. Tento postup je podle jeho názoru umožněn ust. § 41 odst. 1 písm. c) správního řádu. Vážným důvodem, který vedl žalobce k tomuto řešení, byla absence elektronické adresy pro kvalifikovaná elektronická podání opatřená zaručeným elektronickým podpisem u správního orgánu prvního stupně, případně její neuvedení na oficiálních webových stránkách. V napadeném prvostupňovém rozhodnutí sice bylo označení datové schránky, avšak žalobci nelze klást k tíži, pokud jeho právní zástupce využívá datovou schránku pouze pro přijímání datových zpráv, avšak podání ke správním orgánům činí formou elektronického podání opatřeného zaručeným podpisem. Žalobce má za to, že odvolání bylo podáno v souladu s ust. § 41 odst. 1 písm. c) správního řádu poslední den zákonné lhůty u vyššího správního orgánu z výše uvedeného vážného důvodu, tedy včas.   S ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobce navrhl soudu, aby žalobou napadené rozhodnutí zrušil a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení.   Žalovaný ve vyjádření k žalobě plně odkázal na obsah správního spisu, z něhož jsou okolnosti doručení odvolání správním orgánům zřejmé a z nichž žalovaný při svém rozhodnutí vycházel. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.     Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen s. ř. s.), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.), jde o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s. ř. s.).   V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.   V návaznosti na podání žalobce ze dne 14. 9. 2014 soud v předmětné věci nařídil jednání, které se konalo dne 20. 10. 2015 za účasti žalobce, žalovaný se z jednání omluvil. Žalobce v průběhu jednání předložil výpis z webových stránek Oblastního inspektorátu pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě, z nichž mimo jiné vyplynulo, že kontaktním údajem je kromě e-mailové adresy a datové schránky i epodatelna@suip.cz.   K dotazu soudu, na kterou adresu bylo doručeno odvolání žalobce ze dne 25. 6. 2013, sdělil žalovaný, že odvolání právního zástupce žalobce bylo doručeno na adresu epodatelna@suip.cz. K uvedenému tvrzení byl doložen výpis z e-mailu, ze kterého jsou zřejmé jak údaje o odesílateli a adresátovi, tak text podaného odvolání.   K dotazu soudu, zda adresa e-podatelny uvedená na webových stránkách odpovídá skutečnosti, správní orgán prvního stupně soudu sdělil, že uvedená adresa odpovídá skutečnosti.   Žalobce na výzvu doložil soudu kopii e-mailové zprávy, z níž vyplývá čas podání odvolání 25. 6. 2013 22:42 hod, a sdělení žalovaného, že zpráva obsahující odvolání žalobce byla přijata 26. 6. 2013. K tomu žalobce uvedl, že podatelny většiny soudů zasílají k potvrzení elektronického podání opatřeného zaručeným elektronickým podpisem zpravidla jednu zprávu obsahující čas doručení zprávy a druhou zprávu obsahující čas přijetí zprávy ke zpracování pod příslušnou spisovou značkou. Žalobce uvedl, že samotné doručení e-mailové zprávy do elektronické podatelny netrvá ani minutu. Jestliže tedy bylo odvolání podáno elektronicky dne 25. 6. 2013 v 22:42 hod., jednalo se bezesporu o včasné podání. Rovněž soudní praxe je podle jeho názoru ustálena v tom, že rozhodným okamžikem je čas započetí datového přenosu elektronického podání.   K dotazu učiněnému ve věci vedené pod spis. zn. 36 Ad 57/2013, v níž se rovněž jednalo o otázku doručování odvolání do e-podatelny oblastního inspektorátu práce, vůči Oblastnímu inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, bylo soudu sděleno, že e-podatelnu má pouze Státní úřad inspekce práce Opava (epodatelna@suip.cz).   V průběhu ústního jednání, které proběhlo dne 24. 11. 2015, žalobce setrval na své žalobní argumentaci. Žalovaný své stanovisko s ohledem na doložené důkazy v soudním řízení změnil tak, že navrhl, aby žalobě bylo vyhověno.   Žaloba je důvodná.   Krajský soud úvodem považuje za důležité zdůraznit, že v daném případě bylo odvolání žalobce žalovaným zamítnuto pro opožděnost dle ust. § 92 odst. 1 správního řádu, tj. z důvodu nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek, bez níž nelze podané odvolání meritorně projednat. Jinými slovy, rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost nelze považovat za součást meritorního projednávání správního deliktu, neboť v něm odvolací orgán pouze vyslovil závěr o tom, že odvolání proti rozhodnutí bylo podáno opožděně, v důsledku čehož nelze odvoláním napadené rozhodnutí meritorně přezkoumat.   Podle ust. § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Podle ust. § 86 odst. 1 správního řádu se odvolání podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal.   Podle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, vydané k provedení zákona č. 499/2014 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o archivnictví a spisové službě) veřejnoprávní původci, kam ve smyslu ust. § 3 zákona o archivnictví a spisové službě nepochybně oblastní inspektoráty práce spadají, přijímají doručené dokumenty v podatelně. Podle ust. § 2 odst. 3 písm. c) téže vyhlášky je veřejnoprávní původce povinen zveřejnit na své úřední desce, a nezřizuje-li ji, na svých internetových stránkách, informace o provozu podatelny a o podmínkách přijímání dokumentů s tím, že alespoň uvede elektronickou adresu podatelny, kterou je adresa elektronické pošty. Podle ust. § 3 vyhlášky se dokument v digitální podobě považuje za dodaný veřejnoprávnímu původci, je-li dostupný podatelně.   Jak je zřejmé ze správního spisu, rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo žalobci, resp. jeho zástupci doručeno do datové schránky dne 10. 6. 2013, posledním dnem odvolací lhůty tedy bylo úterý 25. 6. 2013. Žalobce odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podal prostřednictvím svého právního zástupce, advokáta Mgr. Libora Rojara e -mailem dne 25. 6. 2013 v 22:42 hod. do elektronické podatelny epodatelna@suip.cz.   Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že správní orgán prvního stupně nemá zřízenou elektronickou úřední desku. Na internetových stránkách www.suip.cz/oip10/ je mezi kontaktními údaji mimo jiné uvedena adresa e-podatelny epodatelna@suip.cz. Dotazem u správního orgánu prvního stupně v této věci a rovněž ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 36 Ad 57/2013 bylo zjištěno, že jednotlivé oblastní inspektoráty práce nemají zřízeny vlastní e-podatelny a že jedinou e-podatelnu má žalovaný (Státní úřad inspekce práce), a to právě na adrese epodatelna@suip.cz.   Jelikož v řízení bylo prokázáno, že odvolání žalobce bylo doručeno dne 25. 6. 2013 v 22:42, tedy v poslední den odvolací lhůty, na adresu epodatelna@suip.cz, která byla uvedena jako adresa e-podatelny na oficiálních internetových stránkách správního orgánu prvního stupně, ve smyslu ust. § 3 prováděcí vyhlášky k zákonu o archivnictví a spisové službě bylo tuto písemnost nutné doručením do e-podatelny považovat za doručenou správnímu orgánu prvního stupně, a to bez ohledu na to, že se jednalo o e-podatelnu odvolacího orgánu. Žalobci nemůže jít k tíži, že správní orgán prvního stupně neměl zřízenou e-podatelnu vlastní, odlišnou od e-podatelny centrální (epodatelna@suip.cz).   S ohledem na shora uvedené závěry, se kterými se v průběhu jednání ostatně ztotožnil i sám žalovaný, soudu nezbylo, než odvolání žalobce posoudit jako včas podané, a rozhodnutí žalovaného podle ust. § 78 odst. 1 s. ř. s. jako nezákonné zrušit. Soud současně vyslovil, že věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Správní orgány budou v dalším řízení vázány právním názorem, který soud v tomto zrušujícím rozsudku vyslovil (§ 78 odst. 5 s. ř. s.), tedy že odvolání bylo podáno včas.   O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl úspěšný žalobce, proto má právo na náhradu nákladů řízení. Ze soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000 Kč a právnímu zástupci žalobce vznikly náklady za 4 úkony právní služby po 3.100 Kč podle ust. § 7, § 9 odst. 3 písm. f), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. v účinném znění (dále jen advokátní tarif) - převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, 2x účast na jednání (20. 10. 2015, 24. 11. 2015),  4x režijní paušál po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), za cestovní výdaje podle ust. § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu - za cestu osobním vozidlem k ústnímu jednání a zpět (2 x 176 km) ve výši 2.187 Kč (základní náhrada podle ust. § 157 odst. 4 zákoníku práce činí 1302,40 Kč (352 km x 3,70 Kč) a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu podle ust. 158 odst. 3 zákoníku práce a § 4 písm. a) vyhlášky č. 328/2014 Sb. činí 884,60 Kč (dle TP spotřeba 7 l/100 km, cena benzínu 35,90 Kč), a za promeškaný čas strávený cestou z Uherského Hradiště do Brna k ústnímu jednání ve výši 1400 Kč (za 14 započatých půlhodin). Jelikož je právní zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna právního zastoupení zvýšena o částku odpovídající DPH ve výši 21 %. Celkem je tedy žalovaný povinen žalobci na nákladech řízení nahradit částku 20.796 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.     Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 24. listopadu 2015    JUDr. Milada Haplová, v.r.   předsedkyně senátu     Za správnost vyhotovení: Karolina Marešová