22 A 8/2015-24   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y       Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou ve věci žalobce: F. M., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2,         147 00 Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2014, vypraveno dne 11. 12. 2014, č. j. JMK 131494/2014, sp. zn. S ‑ JMK 131494/2014/ODOS/Bo,   t a k t o :   I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobce   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalovanému   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :   I. Vymezení věci     Rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 8. 12. 2014, vypraveno dne 11. 12. 2014, č. j. JMK 131494/2014, sp. zn. S – JMK 131494/2014/ODOS/Bo, bylo podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) zamítnuto jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Šlapanice, Odbor dopravy (dále též „správní orgán prvního stupně“) ze dne 13. 8. 2014, vypraveno dne 18. 8. 2014, č. j. OD-ČJ/49403-14/BOR, sp. zn. OD/2961-2014/BOR.   Rozhodnutím správního orgánu prvního stupně byl žalobce uznán vinným z přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o silničním provozu“), jehož skutkovou podstatu naplnil porušením ust. § 18 odst. 4 téhož zákona tím, že dne 9. 3. 2014 v 15:28 hod., v obci …… na ul. ….. sil. …… ve vzdálenosti cca 129,2 m od domu č. p. 68 ve směru na obec ……. u dopravního značení A30 železniční přejezd bez závor a A31a návěsná deska (240 m) řídil motorového vozidla tov. zn. ……, RZ: ……, (kde je rychlost jízdy 50 km/h) nedovolenou rychlostí, přičemž mu byla hlídkou PČR, DI Brno-venkov pomocí silničního laserového rychloměru MicroDigiCam LTI, naměřena rychlost jízdy 71 km/h. Při zvážení možné odchylky měřícího zařízení ve výši ± 3 km/h, tedy byla naměřena rychlost jízdy 68 km/h.   Za spáchání přestupku byla žalobci v souladu s ustanovením § 125c odst. 4 písm. f) zákona o silničním provozu uložena pokuta ve výši 2.000,- Kč.     II. Shrnutí žalobních bodů     Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 1. 2015 se žalobce domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.   Namítl, že rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť žalovaný zamítl jeho odvolání jako opožděné. Poukazoval na to, že zmocněnec žalobce požádal o doručování písemností na e ‑ mail „…….“, a to ve svém podání ze dne 11. 5. 2014 (součástí spisu). Na tuto adresu mu správní orgán rozhodnutí nedoručil. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že „Zásilka byla obviněnému zaslána nejdříve na doručovací adresu emailovou adresu zmocněnce („……..“), na kterou zmocněnec obviněného žádal zasílat veškeré písemnosti. Žalobce však nepožadoval doručovat písemnosti na adresu „……“. Neztotožnil se proto s názorem žalovaného, že rozhodnutí prvostupňového správního orgánu bylo doručeno dne 29. 8. 2014, a to fikcí na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce. V daném případě nemohlo mít právní účinky doručení fikcí na adresu trvalého pobytu zmocněnce, neboť správnímu orgánu nevzniklo právo na tuto adresu doručovat. Zmocněnec žalobce se o řešení právní otázky, která byla předmětem řízení, dozvěděl až z písemnosti „upozornění na nedoplatek“, č. j. OD-ČJ/67531/14/SIR, se kterou se seznámil dne 17. 11. 2014 a od toho okamžiku začala běžet lhůta pro odvolání ve smyslu § 84 odst. 1 správního řádu. Učiněné odvolání podané dne 17. 11. 2014 tak bylo včasné a žalovaný věc nesprávně vyhodnotil.   Další žalobní námitkou brojil proti tomu, že výrok napadeného rozhodnutí je nesrozumitelný, neboť v případě, že správní orgán zamítne odvolání jako opožděné, je nutné ve výroku uvést, že se odvolání „jako opožděné“ zamítá.   Dále namítl, že došlo k procesnímu pochybení, kdy žalobce podal blanketní odvolání, a správním orgánem prvního stupně nebyl vyzván k jeho doplnění. Analogii lze hledat v soudním řádě správním v ust. § 106 odst. 3 soudního řádu správního. Odkázal ve vztahu k této otázce také na judikaturu NSS. Může-li účastník řízení žalovat rozhodnutí, kterým je zamítnuto odvolání jako opožděné a má-li právo v takové žalobě uvádět argumenty, pro které zastává názor, že opožděné není, tak se jeví býti absurdním postupem, aby toto právo (na odůvodnění odvolání) mu v odvolání nebylo přiznáno.     III. Právní stanovisko žalovaného     Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 3. 3. 2015 uvedl, že se neztotožnil s žalobními námitkami. K jednotlivým žalobním námitkám se vyjádřil následovně:   -          Nesrozumitelný výrok rozhodnutí Z paragrafového znění ust. § 92 odst. 1 správního řádu vyplývá, že do výroku rozhodnutí se uvádí pouze „zamítnutí“, bez uvedení důvodu. Tento důvod (ať už opožděnost nebo nepřípustnost odvolání) se uvádí až v odůvodnění samotného rozhodnutí, které je určené k tomu, aby rozvinulo důvodnost rozhodnutí správního orgánu uvedeného ve výroku. Na straně druhé, pokud by správní orgán do výroku uvedl, že odvolání se „zamítá jako opožděné, neznamenalo by to nezákonnost rozhodnutí, pouze uvedení informací nad rámec požadovaného.   -          Odvolání nebylo opožděné, ale včasné Dne 7. 5. 2014 byla správnímu orgánu prvního stupně doručena plná moc ze dne           22. 4. 2014, kterou žalobce zmocnil pana K. S. k zastupování v plném rozsahu. Součástí plné moci byla i žádost zmocněnce o doručování veškerých písemností na e-mail ……… (list č. 17). V přípise ze dne 11. 5. 2014 požádal zmocněnec žalobce o doručování písemností na elektronickou adresu …… (list č. 28). Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 13. 8. 2014 č. j. OD-ČJ/49403-14/BOR, sp. zn. OD/2961-2014/BOR (list č. 61) bylo žalobci zasláno jak na adresu ……, tak na adresu …… (list č. 62). Správní orgán tak postupoval v souladu s ustanovením § 19 odst. 8 správního řádu, kdy žalobce nepotvrdil převzetí písemnosti, a správní orgán prvního stupně tak zaslal rozhodnutí na adresu trvalého pobytu zmocněnce.  Písemnost byla připravena k vyzvednutí dne 19. 8. 2014. Rozhodnutí bylo doručeno fikcí dne 29. 8. 2014 v souladu s ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Od tohoto dne se tak počítala zákonná 15ti denní odvolací lhůta, o níž byl v rozhodnutí žalobce (zmocněnec) poučen. Odvolání nebylo ve lhůtě podáno. Správní orgán prvního stupně obdržel odvolání dne 17. 11. 2014, tedy opožděně. Rozhodnutí nabylo právní moci již dne 16. 9. 2014.   Závěrem konstatoval, že část vpravo od tzv. zavináče „@“ určuje server, na kterém je schránka zřízena. Mluví se pak o doméně nebo o doménovém jméně. Doména nebo doménové jméno je řetězec znaků, který může obsahovat až 63 znaků, písmena anglické abecedy, číslice a pomlčku. Naopak část od zavináče vlevo může být jakýkoliv zatím neobsazený text, resp. vlastní název schránky. Ten se musí také skládat pouze z písmen anglické abecedy, tzn., nesmí obsahovat, háčky, čárky, mezery apod. Zmocněnec žalobce vystupuje pravidelně v řízeních o přestupcích jako zmocněnec a jeho jednání nelze posoudit jinak než jako účelové, se snahou zkomplikovat (uplatněním práva volby doručovací adresy) správnímu orgánu doručování písemností zvolenému zástupci.     -          Žalobce nebyl vyzván k doplnění blanketního odvolání, čímž měl být poškozen   Běžnou praxí je vyzývat účastníky řízení k doplnění blanketních podání. Avšak, v případě, kdy se jedná o opožděné (nebo nepřípustné) odvolání, skutečnost, že účastník řízení není vyzván k doplnění blanketního odvolání, nejde v jeho neprospěch. Ať už je odvolání podáno bez vad – úplné či s vadami – neúplné, na výsledek rozhodnutí to nemá vliv, neboť v obou případech je odvolání jako opožděné zamítnuto. Následně, jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, správní orgán ve všech případech zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Žalobce nebyl na svých právech nikterak krácen.   S ohledem na výše uvedené navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.     IV. Shrnutí relevantních skutečností zjištěných ze správního spisu     Soud konstatuje, že ve správním spisu se nachází oznámení přestupku Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor Brno – venkov, dopravní inspektorát (dále též „Policie ČR“) sepsané na místě ze dne 9. 3. 2014, č. j. KRPB ‑ 65266 ‑ 1/PŘ ‑ 2014 ‑ 060306, úřední záznam Policie ČR ze dne 12. 3. 2014 spolu s fotodokumentací na CD, postoupení oznámení přestupku Policie ČR ze dne 12. 3. 2014, záznam o přestupku ze silničního laserového rychloměru MicroDigiCam LTI, kdy součástí je snímek z měřiče č. 763, na kterém je zachyceno osobní motorové vozidlo žalobce se záznamem rychlosti 71 km/h a dále ověřovací list č. 8012-OL-70312-13 ze dne 20. 11. 2013 vydaný Českým metrologickým institutem, Okružní 31, 638 00 Brno, z něhož vyplývá, že rychloměr, byl ověřen jako stanovené měřidlo a lze jej používat pro měření rychlosti silničních vozidel s platnou kalibrací od 20. 11. 2013 do 19. 11. 2014. Součástí správního spisu je dále výpis z evidenční karty řidiče (žalobce) ze dne 14. 4. 2014 potvrzující 1 záznam v přestupcích. Ze spisu dále vyplývá, že žalobci bylo zasláno oznámení o zahájení řízení dne 26. 3. 2014, nevrátila se však doručenka, tudíž správní orgán prvního stupně zaslal žalobci dne 17. 4. 2014 opětovně oznámení o zahájení řízení a předvolal jej na ústní jednání na den 12. 5. 2014. Následně obdržel správní orgán prvního stupně dne 7. 5. 2014 plnou moc ze dne 22. 4. 2014 od zmocněnce žalobce elektronicky (emailem), ve které byla uvedena i žádost o doručování na emailovou adresu zmocněnce, a to ……... Zmocněnec vznesl dále v tomto emailu dotaz k nařízenému jednání. Na ten mu téhož dne správní orgán prvního stupně odpověděl taktéž prostřednictvím emailu. Dne 12. 5. 2014 proběhlo ústní jednání v nepřítomností jak žalobce, tak zmocněnce (sepsán protokol o projednání přestupku v nepřítomnosti). Dne 12. 5. 2014 zaslal zmocněnec omluvu z nařízeného jednání spolu s vyjádřením ke spisu ze dne 11. 5. 2014, v němž zmocněnec zažádal o doručování veškerých písemností na emailovou adresu, a to ……. (list ve spise č. 28 - str. 7 bod 6 vyjádření zmocněnce žalobce).  Dne 27. 5. 2014 zaslal správní orgán na doručovací emailovou adresu další předvolání k ústnímu jednání na den 20. 6. 2014, na kterém bude proveden výslech svědků. Tato emailová zpráva nebyla potvrzena adresátem (zmocněncem) v souladu s § 19 odst. 8 správního řádu. Správní orgán zaslal tentýž přípis na adresu trvalého pobytu zmocněnce, který byl doručen fikcí v souladu s ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Dne            20. 6. 2014 proběhlo ústní jednání v nepřítomností jak žalobce, tak zmocněnce a byly provedeny důkazy svědeckými výpověďmi zasahujících policistů (sepsán protokol o projednání přestupku v nepřítomnosti). Dne 23. 6. 2014 zaslal správní orgán prvního stupně na emailové adresy zmocněnce usnesení – seznámení se a vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí s 5ti denní lhůtou od doručení usnesení. Opět neobdržel potvrzení od adresáta, tudíž zaslal usnesení na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce, doručeno opět fikcí v souladu s ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Dne 13. 8. 2014 zaslal správní orgán prvního stupně rozhodnutí ve věci na emailové adresy zmocněnce žalobce. Opět nepotvrzeno převzetí adresátem (zmocněncem), proto bylo rozhodnutí dne 18. 8. 2014 vypraveno na adresu trvalého pobytu zmocněnce, doručeno fikcí dne 29. 8. 2014. Dne 17. 11. 2014 obdržel správní orgán prvního stupně odvolání ve věci prostřednictvím emailové adresy zmocněnce. Správní orgán prvního stupně dne 18. 11. 2014 zaslal správní spis spolu s odvoláním a svým stanoviskem žalovanému. Ve stanovisku konstatoval, že odvolání bylo podáno opožděně. Žalovaný vydal rozhodnutí o odvolání dne 8. 12. 2014, vypraveno následně dne 11. 12. 2014, které je předmětem tohoto soudního přezkumu.     V. Soud vycházel z následujících skutečností, úvah a právních závěrů     Žaloba byla podána včas (ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále též „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.), jde o žalobu přípustnou (ust. § 65, § 68, § 70 s.ř.s.).   V souladu s ust. § 75 odst. 1, § 2 s.ř.s. přezkoumal soud napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů.   Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek (ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.).   V dané věci se žalobce podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jako opožděné jeho odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) rozhodnutí, jímž správní orgán zamítl odvolání jako opožděné, soud přezkoumá pouze z hlediska, zda bylo toto odvolání důvodně zamítnuto jako opožděné či nikoliv, tedy zda odvolatel byl či nebyl zkrácen na svém veřejném subjektivním právu na přezkoumání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 11. 2008, č. j. 2 As 53/2007, www.nssoud.cz). Z výše uvedeného vyplývá, že rámec soudního přezkumu rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto odvolání pro opožděnost, tvoří pouze skutečnost, zda bylo odvolání podáno včas, či nikoliv. Optikou tohoto názoru nahlížel soud i na souzenou věc. Ostatními žalobními námitkami se proto soud nezabýval.   Po přezkoumání otázky opožděnosti podání odvolání dospěl soud k závěru, že předmětná žaloba z hlediska uplatněné žalobní námitky není důvodná.   Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce si zvolil pro celé správní řízení zmocněnce na základě plné moci ze dne 22. 4. 2014 (list č. 12 správního spisu), kterou obdržel správní orgán prvního stupně dne 7. 5. 2014. V plné moci taktéž zmocněnec zažádal o doručování veškerých písemností na emailovou adresu:  …….. Následně v přípise ze dne 11. 5. 2014 zažádal o doručování veškerých dalších písemností na emailovou adresu: ……. (list č. 28 správního spisu - str. 7 bod 6 vyjádření zmocněnce). Soud konstatuje, že veškeré písemnosti adresované zmocněncem žalobce správnímu orgánu prvního stupně byly zasílány z emailové adresy …….. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ze dne 13. 8. 2014, č. j. OD-ČJ/49403-14/BOR, sp. zn. OD/2961 ‑ 2014/BOR bylo zmocněnci žalobce zasláno na obě emailové adresy, na které žádal v průběhu správního řízení doručovat písemnosti (list č. 62 správního spisu) dne 15. 8. 2014 v 08:35 hod. Jednalo se o adresy: ….. a ……. Ani v jednom případě neobdržel správní orgán prvního stupně potvrzení o převzetí písemnosti adresátem, tak jak to stanovuje ust. § 19 odst. 8 správního řádu, který říká, že „Písemnosti uvedené v odstavci 4 se na požádání adresáta doručují jiným způsobem podle tohoto zákona; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou podepsanou jeho uznávaným elektronickým podpisem. Nepotvrdí-li adresát převzetí písemnosti nejpozději následující pracovní den po odeslání zprávy, která se nevrátila jako nedoručitelná (odstavec 9), doručí správní orgán písemnost, jako by adresát o doručení na elektronickou adresu nepožádal.“ Správní orgán prvního stupně tedy postupoval v souladu se správním řádem a nedopustil se procesního pochybení při doručování písemností. Žalobcovo tvrzení, že správní orgán nedoručil rozhodnutí na emailovou adresu, na kterou požadoval doručovat písemnosti v rámci správního řízení je nepravdivé. Správní orgán postupoval v souladu s výše citovaným ustanovením § 19 odst. 8 správního řádu, kdy poté co neobdržel od adresáta písemnosti (zmocněnce) potvrzení o převzetí písemnosti, jak ukládá zákon, vypravil dne 18. 8. 2014 rozhodnutí ze dne 13. 8. 2014, č. j. OD ‑ ČJ/49403 ‑ 14/BOR, sp. zn. OD/2961 ‑ 2014/BOR na adresu trvalého pobytu zmocněnce žalobce, tj. K. S., ……. Písemnost byla připravena k vyzvednutí ode dne 19. 8. 2014. Zmocněnec žalobce si však písemnost v 10denní lhůtě nevyzvedl a písemnost - rozhodnutí tak bylo doručeno fikcí dne 29. 8. 2014 v souladu s ust. § 24 odst. 1 správního řádu. Od tohoto dne tak počala zákonná 15ti denní odvolací lhůta, o níž byl v rozhodnutí žalobce (zmocněnec) poučen. Odvolání tedy nebylo ve stanovené lhůtě podáno. Správní orgán prvního stupně obdržel odvolání až dne 17. 11. 2014, tedy opožděně. Rozhodnutí nabylo právní moci již dne 16. 9. 2014.   Soud si dovolil poukázat na to, že žalobce je povinen si střežit svá práva a volit při komunikaci se správním orgánem takové prostředky, jež eliminují možnost mylného vyhodnocení učiněného úkonu. V této konkrétní situaci je zřejmé, že žalobce si svá práva nestřežil dostatečně, pokud odvolání bylo v daném případě doručeno až dne 17. 11. 2014. Ve spise je založena doručenka, z které vyplývá, že písemnost – rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo řádně uloženo a připraveno k vyzvednutí a následně vhozeno do schránky. Tvrzení žalobce, že mu nebylo rozhodnutí oznámeno a proto uplatnil ust. § 84 správního řádu, kdy odvolání mohl podat do 30 dnů ode dne, kdy se o vydání rozhodnutí a řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování, dozvěděl, jak uvedl v žalobě, je tedy nedůvodné a také s ohledem na skutečnosti obsažené ve správním spisu nepravdivé. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo doručeno zmocněnci žalobce fikcí dne 29. 8. 2014 v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 správního řádu na adresu trvalého pobytu.   S ohledem na uvedené žalovaný správně vyhodnotil, že odvolání bylo opožděné. I když ne zcela výstižně odůvodnil, proč odvolání žalobce zamítl jako opožděné, ze správního spisu a následného vyjádření žalovaného k podané žalobě jednoznačně vyplynulo, že správní orgán prvního stupně postupoval procesně správně a odvolání bylo podáno opožděně. Neúplné odůvodnění rozhodnutí žalovaného, kdy uvedl pouze, že „Zásilka byla obviněnému zaslána nejdříve na doručovací adresu emailovou adresu zmocněnce („……….“)“, kdy opomněl uvést druhou emailovou adresu pro doručování, nemělo však dle názoru soudu vliv na zákonnost samotného rozhodnutí a soud po prostudování daného správního spisu a vyjádření podaného k žalobě dospěl ke stejnému závěru jako žalovaný. Odvolání bylo doručeno správnímu orgánu prvního stupně dne 17. 11. 2014, tj. opožděně, neboť lhůta pro podání odvolání končila dne 15. 9. 2014. Rozhodnutí bylo doručeno zmocněnci žalobce v listinné podobě na adresu jeho trvalého pobytu, kdy zmocněnec nebyl v místě doručení zastižen, a proto byla zásilka uložena, o čemž byl zmocněnec žalobce vyrozuměn písemnou výzvou k vyzvednutí zásilky vloženou ve schránce a současně mu bylo zanecháno písemné poučení o právních následcích vyzvednutí/nevyzvednutí písemnosti. Zmocněnec žalobce si písemnost ve lhůtě k tomu určené nevyzvedl a písemnost tak byla doručena fikcí dne 29. 8. 2014. Následně začala běžet lhůta pro podání odvolání.   Krajský soud na základě shora provedeného posouzení žalobní námitky dospěl k závěru, že tato není důvodná, a proto žalobu podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Ostatními žalobními námitkami se soud vzhledem k tomu, že byla zkonstatována opožděnost podaného odvolání, nezabýval (srov. výše).   O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly.   P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Brně dne 27. dubna 2016 JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová