31A 28/2014 - 76   ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K  J M É N E M    R E P U B L I K Y   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců JUDr. Lukáše Hloucha, Ph.D. a Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. v právní věci žalobce: J. K., zast. Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem se sídlem Božanovská 884/10, Praha 9, proti žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, odbor dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25.4.2014, č.j. KUJI 27890/2014,   t a k t o :   I.   Žaloba   s e   z a m í t á . II.  Žádný z účastníků  n e m á  p r á v o  na náhradu nákladů řízení.   O d ů v o d n ě n í :   I. Předmět řízení   [1]          Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 7. 5. 2014 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne 25. 4. 2014, č. j. KUJI 27890/2014, sp. zn. ODSH 351/2014 Pe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo potvrzeno rozhodnutí ze dne 17. 2. 2014 Městského úřadu Velké Meziříčí (dále též „prvostupňový správní orgán“), pod č.j. DOP/4266/2014/5113/2013 – bdin (dále též „rozhodnutí správního orgánu prvního stupně“), kterým byly žalobci zamítnuty jeho námitky jako neodůvodněné a kterým byl potvrzen provedený záznam dvanácti bodů ke dni 3. 7. 2013 s vyzváním k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění v souladu s ustanovením § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění rozhodném pro projednávanou věc a v souladu s ustanovením § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění rozhodném pro projednávanou věc. Žalobce se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a požaduje náhradu nákladů řízení.   II. Obsah žaloby   [2]          Žalobce odůvodnil žalobu tím, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť byl v dobré víře, že ke dni 2. 10. 2013 měl šest bodů v bodovém hodnocení řidiče, jelikož splnil podmínku k odečtení a to absolvování školení bezpečné jízdy. Na základě oznámení Obecní policie Jesenice, mu byly v souladu s ustanovením § 123b odst. 1, 2 zákona o silničním provozu přičteny další tři body, tudíž bodové skóre účastníka mohlo být nejvýše devět bodů v bodovém hodnocení řidiče. Žalobce tvrdí, že anulování provedeného zákonného odpočtu bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy nemá naprosto žádnou oporu v právním předpise.   [3]          Dle žalobce evidenční systém, který zpětně vyhodnotí na základě algoritmů, že účastník nesplňuje podmínky pro dříve provedený odpočet bodů, nemůže být důvodem k přehodnocení bodového skóre řidiče a novému přičtení bodů v bodovém hodnocení řidiče, aniž by pro takový postup existovala odpovídající legislativní opora. Žalobce namítl, že jednal v důvěře v jednání veřejné moci (prvostupňový správní orgán), která mu dopisem ze dne 19. 8. 2013 sdělila, že mu byla provedena oprava záznamu bodů. Žalobce si následně informaci orgánu ověřil výpisem z bodového hodnocení ze dne 19. 8. 2013, ze kterého vyplývá, že měl devět bodů. Zcela legitimně proto podstoupil školu bezpečné jízdy a podal žádost o odpočet bodů, které bylo ze strany prvostupňového správního orgánu vyhověno.   [4]          Žalobce tvrdí, že prvostupňový správní orgán zjevně disponoval způsobilým podkladem pro záznam bodů (kopie pokutového bloku ze dne 10. 8. 2012) a nepostupoval v souladu se zákonem a v důsledku tohoto nesprávného postupu správního orgánu žalobce bez svého zavinění přestal splňovat podmínky pro odečet bodů za absolvované školení bezpečné jízdy. Rozhodnutí správního orgánu prvního stupně bylo v rozporu s ustanovením § 2 správního řádu, jelikož byl narušen princip legitimního očekávání. Žalobci svědčilo právo účastnit se zdokonalování odborné způsobilosti a následně i právo na odpočet bodů. Žalobce zcela oprávněně předpokládal, že mu bude zachován příslušný počet bodů, za předpokladu, že se nedopustí sledovaného jednání, které je se záznamem bodů spojeno.   [5]          Rozhodnutí žalovaného je dle žalobce nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jelikož není zřejmé, na základě jakých indicií dospěl k závěru, že žalobce věděl nebo měl vědět o přestupku ze dne 10. 8. 2012. Zároveň žalobce vidí nepřezkoumatelnost v tvrzení žalovaného o tom, že žádost o odečet bodů vlastnoručně podepsal žalobce. Toto tvrzení ostatně ani nemůže mít žádnou oporu ve spise, s ohledem na skutečnost, že žádost o odečet bodů podával za žalobce jeho syn, což je zřejmé z doložené plné moci ve spise.   [6]          Na základě výše uvedených skutečností se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení.   III. Vyjádření žalovaného a replika žalobce   [7]          Žalovaný ve svém vyjádření, doručeném soudu dne 13. 6. 2014, navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zároveň žalovaný uvedl k námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí pro nedostatek důvodů, na základě jakých indicií dospěl žalovaný k závěru, že žalobce věděl o přestupku ze dne 10. 8. 2012, že žalobce o spáchání přestupku musel vědět, jelikož od 8. 7. 2013 do 30. 8. 2013 probíhalo správní řízení o námitkách a mimo jiné napadl mimořádnými opravnými prostředky postup Obecní policie Jesenice.   [8]          Dále žalovaný uvádí k námitce žalobce o vlastnoručním podpisu žádosti o odečet bodů to, že z důvodu absence plné moci ve spisovém materiálu od správního orgánu prvního stupně nesprávně uvedl, že žádost o odečet bodů byla vlastnoručně podepsána žalobcem. Tato skutečnost však nemění nic na tom, že žalobce byl prostřednictvím svého zástupce řádně poučen o podmínkách odečtu bodů a zástupce žalobce tuto skutečnost stvrdil svým podpisem na žádosti. Žalobce tak byl seznámen se skutečností, že v případě dodatečného oznámení, že ke dni ukončení školení bezpečné jízdy bylo pravomocně rozhodnuto o přestupku, nebo trestném činu, v jehož důsledku žadatel dosáhl více než deseti bodů, nebo který byl ohodnocený šesti a více body, nebo za který byl žadateli uložen trest nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, nárok na odečet tří bodů z dosaženého počtu bodů žadateli nevzniká.   [9]          Žalobce v replice doručené soudu dne 15. 7. 2014 k vyjádření žalovaného uvedl, že tvrzení žalovaného o tom, že žalobce musel vědět o svém přestupku ze dne 10. 8. 2012 je nepřezkoumatelné, jelikož žalobce podnětem k přezkumnému řízení, žádostí o obnovu řízení napadl přestupek ze dne 26. 7. 2012 projednaný Obecní policií Jesenice pod č.j. OúJ/11202/2012/OP/MiJ. Žalobce v žádném případě nenapadal přestupek ze dne 10. 8. 2012. Dne 19. 8. 2013 obdržel žalobce dopis prvostupňového správního orgánu, kterým byl obeznámen s provedenou opravou záznamu bodů a to tak, že došlo k výmazu přestupku ze dne 26. 7. 2012, jelikož vyšlo najevo, že se přestupek v uvedený den nestal. Žalobce si následně pořídil výpis z bodového hodnocení řidiče, kde sporný záznam bodů za přestupek ze dne 10. 8. 2012 není zřejmý. Záznam o přestupku ze dne 10. 8. 2012 se objevuje ve výpise až následně, poté co došlo k opakovanému odpočtu bodů v bodovém hodnocení žalobce. A to i přesto, že prvostupňový správní orgán disponoval písemností ze dne 22. 6. 2013, která potvrzuje předložení kopie pokutového bloku ze dne 10. 8. 2012.   [10]      Žalobce dále uvádí k tvrzení žalovaného, že v případě dodatečného oznámení o přestupku nárok na odpočet bodů nevzniká, že takové tvrzení nemá oporu v zákoně o silničním provozu. Mimo jiné tvrdí, že prvostupňový správní orgán o existenci pokutového bloku ze dne 10. 8. 2012 věděl prokazatelně dříve, a to na základě prezenčního razítka otištěného na písemnosti Obecní policie Jesenice. Je tedy zřejmé, že prvostupňový správní orgán provedl odpočet bodů ke dni 19. 8. 2013 nesprávně a nezákonně, jelikož sám disponoval způsobilým podkladem pro záznam bodů v podobě individuálního správního aktu (pokutového bloku), který nebyl předepsaným způsobem zrušen, měl tedy na pokutový blok, který měl k dispozici, nahlížet jako na správné a vykonatelné rozhodnutí orgánu veřejné moci.   [11]      Žalobce má za to, že prvostupňový správní orgán svým nesprávným a nezákonným počínáním narušil legitimní očekávání žalobce a zhoršil jeho postavení tím, že žalobce byl v dobré víře, že pokud mu byl proveden odpočet bodů za přestupek ze dne 26. 7. 2012 bude mít pouze devět bodů a tudíž může následně absolvovat školení bezpečné jízdy a uplatnit právo na odpočet bodů.   IV. Posouzení věci krajským soudem   [12]      Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.   [13]      Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a na základě ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. poté, kdy účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas.   [14]      Z napadeného rozhodnutí a obsahu správního spisu vyplývá, že se žalobce dopustil dne 3. 2. 2012 přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, za který obdržel tři body v bodovém hodnocení řidiče, dále se žalobce dopustil dne 23. 10. 2012 přestupku dle ustanovení § 125c odst.  1 písm. f) bod 1 zákona o silničním provozu, za který obdržel dva body v bodovém hodnocení řidiče, dne 5. 6. 2013 přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za který obdržel dva body v bodovém hodnocení řidiče, dne 3. 7. 2013 přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za který obdržel dva body v bodovém hodnocení řidiče.   [15]      Z výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 19. 8. 2013 vyplývá záznam devíti bodů. Dne 29. 8. 2013 absolvoval žalobce školení bezpečné jízdy a podal písemnou žádost spolu s doložením absolvování školení o odečtení tří bodů v bodovém hodnocení. Dne 2. 9. 2013 byl proveden odpočet tří bodů.   [16]      Dále soud ze správního spisu zjistil, že dne 23. 9. 2013 bylo prvostupňovému správnímu orgánu doručeno Obecní policií Jesenice oznámení o projednání přestupku č.j. Oú/11202/OP/MiJ dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu ze dne 10. 8. 2012. Na základě tohoto oznámení prvostupňový správní orgán v souladu s ustanovením § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu provedl záznam stanoveného počtu tří bodů, čímž žalobce dosáhl hranice dvanácti bodů. Tím došlo automaticky systémem k přehodnocení nových skutečností.   [17]      Ze spisového materiálu a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vyplývá, že žalobce absolvoval školení bezpečné jízdy v době, kdy již fakticky nesplňoval podmínky pro absolvování školení bezpečné jízdy dle ustanovení § 123e odst. 4 písm. b) zákona o provozu na pozemních komunikacích, jelikož v bodovém hodnocení řidiče přesahoval hranici deseti bodů.   [18]      Podstata věci je založena na zodpovězení otázky, zda může správní orgán při hodnocení dosažení dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče hodnotit skutečnosti, které zjistil až poté, co řidič absolvoval školení bezpečné jízdy, ke kterému byl připuštěn na základě výpisu z bodového hodnocení řidiče, ve kterém byl evidován počet devíti bodů, ale které nastaly ještě předtím, než řidič toto školení absolvoval.   [19]      Podle ustanovení § 123b odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v případě uložení pokuty v blokovém řízení záznam v registru řidičů ke dni uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení.   [20]      Z citovaného ustanovení jasně vyplývá, že není na volbě správního orgánu, k jakému datu provede záznam bodů v registru řidičů. Správní orgán je vždy povinen provést záznam bodů (v případě uložení pokuty za přestupek v blokovém řízení) ke dni uložení pokuty. Je naprosto nerozhodné, kdy se dostane příslušnému správnímu orgánu do dispozice oznámení o uložení pokuty za přestupek. Zákon jasně stanoví okamžik, ke kterému je proveden záznam bodů. K tomuto okamžiku se také následně zobrazují body i v případném výpisu z bodového konta řidiče a tento okamžik je taktéž rozhodný pro případný výmaz bodů během času (nebo naopak pro prodloužení lhůty pro výmaz bodů během času).   [21]      V souzené věci tak správní orgán prvního stupně nemohl jednat jinak, než provést do registru řidiče žalobce záznam tří bodů na základě oznámení Obecní policií Jesenice o projednání přestupku č.j. OúJ/11202/OP/MiJ dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu ze dne 10. 8. 2012, a to právě ke dni 10. 8. 2012, kdy byla žalobci uložena bloková pokuta za spáchání uvedeného přestupku.   [22]      Podle ustanovení § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností rovněž provede záznam v registru řidičů o odečtení 3 bodů z dosaženého počtu bodů řidiči, který podal písemnou žádost o odečtení bodů a a) doložil žádost potvrzením o ukončeném školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy podle zvláštního právního předpisu, které není starší než 1 měsíc od podání žádosti, a b) neměl ke dni ukončení školení bezpečné jízdy ve středisku bezpečné jízdy v registru řidičů zaznamenáno více než 10 bodů za porušení právních předpisů ohodnocená méně než 6 body.   [23]      Základní podmínkou odečtení tří bodů na základě absolvování školení bezpečné jízdy je stav bodového konta řidiče, na kterém nesmí být ke dni ukončení školení bezpečné jízdy více než deset bodů. Tato podmínka je stanovena absolutně a zákon nepředpokládá žádnou výjimku z uvedeného stavu. Zároveň stav bodového konta řidiče je objektivní a objektivně ověřitelný a zejména chronologicky vedený v časové ose tak, jak byly spáchány jednotlivé přestupky, za které se zaznamenávají řidiči body do registru řidičů. Z takto chronologicky vedeného záznamu bodů pak jednoznačně vyplývají důsledky předpokládané zákonem. Skutečnost, že záznamy jednotlivých bodů nejsou prováděny přísně chronologicky, ale v důsledku lidského faktoru může dojít ke zpoždění záznamu bodů do registru, nic nemění na tom, že provedení záznamu následně vytváří ucelenou řadu. Dosažení určitého počtu bodů není odvislé od skutečnosti, kdy byl proveden záznam do registru, ale od okamžiku, kdy nastal důvod pro provedení záznamu, tedy kdy nastaly podmínky předpokládané § 123b odst. 2 zákona o silničním provozu.   [24]      V souzené věci ze shora zjištěného skutkového stavu vyplývá ve vztahu k uvedenému to, že ve výpisu z bodového hodnocení řidiče ze dne 19. 8. 2013 byl uveden záznam devíti bodů a v registru řidičů doposud nebyl zaznamenán (a tedy ani v citovaném výpise uveden) přestupek č. j. OúJ/11202/OP/MiJ dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu ze dne 10. 8. 2012. Tento přestupek byl projednán v blokovém řízení a pokuta byla uložena na bloku č. 0354288 série CK/2010. Podstatou přestupku bylo překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 23 km/h, což byl dle účinného znění přílohy zákona o silničním provozu přestupek, za který se žalobci zaznamenaly tři body.   [25]      Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 30. 9. 2015 č. j. 6 As 114/2014-55 konstatoval, že „Na žádost řidiče vydá příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 123b odst. 5 zákona o silničním provozu „výpis z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení“, stejně tak může tento „ověřený výstup z registru řidičů o jeho záznamech bodového hodnocení“ na žádost řidiče podle § 123b odst. 6 zákona o silničním provozu vydat kontaktní místo veřejné správy (tzv. Czech Point). Tento výpis (resp. ověřený výstup) z registru řidičů má povahu osvědčení.“, a dále následně pokračoval tím, že je třeba klást důraz „zejména na to, že osvědčení je úředním potvrzením o skutečnostech, jež jsou v něm uvedeny (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2007, č. j. 3 As 33/2006 - 84, publikovaný pod č. 1654/2008 Sb. NSS; obdobně rovněž rozsudek ze dne 22. 1. 2010, č. j. 5 Ans 4/2009 - 63). Výpis (resp. ověřený výstup) z registru řidičů je tedy úředním potvrzením o jednotlivých záznamech bodů a aktuálním bodovém stavu řidiče.“   [26]      Žalobce tedy získal dne 19. 8. 2013 osvědčení o záznamu bodů, které byly v registru řidičů k tomu datu evidovány. Nemohl získat jiné osvědčení než o dosažení devíti bodů, protože další přestupek doposud zaznamenán nebyl. Přesto ale již nastaly podmínky k tomu, aby mu byl zapsán další tříbodový přestupek a již existovala povinnost k datu předcházejícímu vydání osvědčení další tříbodový přestupek zaevidovat. Konto řidiče tedy ke dni 19. 8. 2013 neobsahovalo devět bodů, jak uvedlo osvědčení o záznamu bodů, ale ex lege bodů dvanáct. S ohledem na to, že záznam bodů vyplývá ze zákona, tak ani vydané osvědčení nefixuje stav bodového konta k určitému datu.   [27]      Dne 29. 8. 2013 absolvoval žalobce školení bezpečné jízdy. Toto školení absolvoval žalobce zjevně v situaci, kdy již dosáhl dvanácti bodů a překročil maximální stanovenou hranici pro možnost odpočtu tří bodu ve vazbě na absolvování uvedeného školení. Žalobce sice tvrdí, že ke dni provedení odpočtu tří bodů splňoval podmínky pro jejich odpočet, ale to na základě všeho shora uvedeného není pravda. Odpočet bodů ze strany příslušného správního orgánu byl proveden chybně v důsledku neevidování předcházejícího přestupku, který jasně vylučoval provedení odpočtu.   [28]      Jestliže žalobce tvrdí, že jednal v dobré víře a v důvěře v jednání veřejné moci, ani toto neshledal soud jako důvodnou námitku. Jistě nelze „oprávněně požadovat po zastoupeném (žalobci), aby vedl jednotlivé dny, kdy byl v minulosti potrestán za své protiprávní jednání.“, nicméně jakékoliv případné pochybení příslušného správního úřadu při evidenci bodů nemůže nic změnit na objektivním stavu, který uložením sankce za přestupek nastal.   [29]      Soud na tomto místě však musí konstatovat určitou zjevnou účelovost argumentace i jednání žalobce. Z vlastního tvrzení žalobce, obsaženého v žalobě, vyplývá, že v průběhu července 2013 byl vyzván k odevzdání řidičského průkazu v souvislosti s dosažením dvanácti bodů, proti čemuž brojil námitkami a následně napadl postup Obecní policie Jesenice mimořádnými opravnými prostředky. Z obsahu správního spisu vyplývá, že chyba v postupu uvedené obecní policie spočívala v tom, že v oznámení o projednání přestupku ze dne 10. 8. 2012, č. j. OúJ/11202/2012/OP/MiJ, uvedla odlišné datum uložení pokuty v textové části oznámení (26. 7. 2012) oproti přiloženému pokutovému bloku. Jednalo se totiž o shora uvedený přestupek č. j. OúJ/11202/OP/MiJ dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu ze dne 10. 8. 2012, který byl projednán v blokovém řízení a pokuta byla uložena na bloku č. 0354288 série CK/2010. Uvedený přestupek byl v registru řidičů evidován pod jiným datem spáchání tedy chybně. Žalobci nicméně muselo být nejpozději v průběhu řízení o námitkách známo, že uvedený přestupek spáchal (existoval na něj příslušný pokutový blok), a je proto zcela zjevně účelová jeho argumentace tím, že by si snad přestupek nepamatoval. Stejně tak je zcela zjevně účelové jednání žalobce, který si v týž den výmazu (chybně evidovaného) neexistujícího přestupku ze dne 26. 7. 2012 nechal vyhotovit výpis z bodového hodnocení řidiče prokazující stav devíti bodů, ačkoliv musel vědět, že existuje bloková pokuta za další, dosud nezaevidovaný přestupek ze dne 10. 8. 2012. Bodové hodnocení uvedeného přestupku bylo stále stejné a následně byla fakticky provedena pouze oprava v registru přestupků.   [30]      Soud zásadně nesouhlasí se zcela zjednodušujícími závěry žalobce, že správní orgán umožnil žalobci přijetí k výuce ke zdokonalení odborné způsobilosti řidiče a nese proto i odpovědnost za možnost odpočtu bodů a stav, kdy žalobce přestal splňovat podmínky pro odpočet bodů, čímž bylo porušeno jeho legitimní očekávání, „neboť žalobce tedy zcela oprávněně předpokládal, že mu bude zachován příslušný počet bodů“. Podle názoru soudu nemohlo existovat žádné legitimní očekávání žalobce v této souvislosti. Žalobce musel vědět, že správní spis obsahuje pokutový blok za přestupek č. j. OúJ/11202/OP/MiJ dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu ze dne 10. 8. 2012, a žalobce s ohledem na zásadu „neznalost zákona neomlouvá“ měl, mohl a soud je přesvědčen, že i věděl (nejméně na základě možnosti seznámit se se spisem, ze kterého je patrná technika záznamu bodů v registru řidičů), že mu může být, resp. bude na základě uvedeného pokutového bloku zpětně ke dni spáchání přestupku doplněn záznam v registru řidičů a že tedy ke dni podání žádosti o odečet bodů nesplňuje objektivně kritérium maximálního možného dosaženého počtu bodů. Soud na rozdíl od žalobce nepovažuje výsledek řízení před žalovaným za nesprávný a už vůbec ne za nespravedlivý.   [31]      Soud zároveň nepovažuje postup dle § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu za správní rozhodnutí v případě, že správní orgán provede odpočet bodů na základě splnění zákonem stanovených podmínek. Předně samotné ustanovení § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu neukládá povinnosti v případě vyhovění žádosti o odpočet vydat pozitivní správní rozhodnutí. Vedle toho rozšířený senát Nejvyššího správního soudu uvedl v již citovaném usnesení ze dne 30. 9. 2015, že „záznam bodů je natolik spjat se samotným řízením o přestupku, popř. trestném činu, že nelze hovořit o druhém trestu uloženém v jiném řízení.“ Jestliže není záznam bodů samostatným řízením, tak o něm není ani vydáváno samostatné rozhodnutí. To podle názoru zdejšího soudu vyplývá i z jiné části citovaného usnesení rozšířeného senátu NSS, kde je uvedeno, že se jeví „de lege ferenda vhodnějším, aby řidiči bylo z úřední povinnosti oznámeno i provedení jednotlivého záznamu.“ Pokud by byl záznam bodů, který má bezpochyby negativní dopad do práv řidiče, samostatným rozhodnutím, tak by muselo být toto rozhodnutí nutně doručováno žalobci. Obdobně lze přistoupit k odpočtu bodů v registru řidičů. V případě, že jsou správnímu orgánu doloženy skutečnosti odůvodňující odečet bodů, tak správní orgán žádné rozhodnutí nevydává, obdobně jako v případě odpočtu bodů během času, neboť k odpočtu bodů dojde na základě zákonem stanovených skutečností. Z toho důvodu považuje soud postup správních orgánů, kdy byl opraven záznam v registru řidičů mimo zvláštní řízení za správný. Zahájená obnova řízení by připadala do úvahy pouze v případě, že by se o žádosti nějaké řízení vedlo a v tomto řízení bylo vydáno rozhodnutí, které by bylo nutno změnit. Pokud žádné rozhodnutí vydáno nebylo, tak není na místě ani obnova řízení.   [32]      Procesní postup, který zvolil žalovaný, nijak negativně nemohl zasáhnout do práv žalobce, neboť žalobce měl možnost se bránit proti oznámení o dosažení dvanácti bodů a následné výzvě námitkami, přičemž v řízení o námitkách byl dán prostor pro shodnou argumentaci a ochranu práv žalobce, jako by bylo v případě obnovy řízení o žádosti o odpočet bodů, neboť vždy se jednalo o posouzení evidence přestupku ze dne 10. 8. 2012 a jeho dopadu na možnost absolvování školení bezpečné jízdy s následným odpočtem tří bodů.   [33]      Zároveň ale soud kategoricky nesouhlasí s dílčími důvody, kterými žalovaný zdůvodnil své rozhodnutí. Správní orgán se nemůže při vedení registru řidičů a hodnocení dosažení dvanácti bodů zaštiťovat automatickými operacemi v rámci nastavených funkcí počítačových programů (jak uvádí v napadeném rozhodnutí – „oprava odečtu tří bodů za absolvování školení bezpečné jízdy byla provedena systémem automaticky v rámci nastavených funkcí programu a není tedy nutné, aby o této změně záznamu správní orgán jakkoliv rozhodoval, systém zhodnotil na základě nových skutečností, že odvolatel objektivní podmínky pro odečet bodů nesplňoval, a proto tento odpočet vynuloval.“). Jakkoliv se „systém“ začíná stávat nedílnou součástí života postmoderní společnosti a velmi často nese „systém“ odpovědnost za řadu technologických a jiných omezení, dovolení či selhání, tak právo stále nepovažuje „systém“ za entitu nadanou jakýmikoliv pravomocemi činit zásahy do existence fyzických nebo právnických osob ani do jejich práv, což zahrnuje i automatické zásahy vyplývající ze zákona při splnění zákonných podmínek, jak by se to mohlo jevit v případě registru řidičů. Registr řidičů sám žádné zásahy neprovádí, body nezaznamenává ani neodečítá. Podle § 123e odst. 4 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností provede záznam v registru řidičů o odečtu a stejný správní orgán musí případně provést opravu. Proto odkazy na automatické funkce počítačových programů, případně odkazy na „systém“ jsou naprosto nevhodné, nesmyslné a plně odůvodňují pochybnosti jednotlivých adresátů činnosti veřejné správy o tom, jakým způsobem je nakládáno s jejich právy a povinnostmi. Uvedené však nemůže mít vliv na zákonnost žalobou napadeného rozhodnutí.     V. Shrnutí a náklady řízení   [34]      S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítnout.   [35]      Výrok o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.       P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 27. ledna 2016                                 JUDr. Jaroslava Skoumalová                    předsedkyně senátu