62 A 10/2016-31       U S N E S E N Í      Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. v právní věci žalobce: P. Š., zastoupen Mgr. Lucií Stejskalovou, advokátkou Advokátní kanceláře Helbichová, Stejskalová & Blechová, s. r. o., se sídlem Heršpická 5, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské nám. 6, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3.11.2015, č.j. MMR-24574/2015-83/1760,   t a k t o :     I. Žaloba se odmítá.    II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :    Žalobce napadá rozhodnutí žalovaného ze dne 3.11.2015, č.j. MMR-24574/2015-83/1760, kterým bylo zamítnuto žalobcovo odvolání proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru plánování a stavebního řádu, ze dne 9.3.2015, č.j. JMK 31039/2015. Tímto rozhodnutím bylo podle § 95 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zahájeno přezkumné řízení ve věci rozhodnutí o umístění stavby a stavebního povolení ze dne 24.6.2013, č.j. MUPO 15232/2013, vydaného Městským úřadem Pohořelice, odborem územního plánování a stavebního úřadu, ve spojeném územním a stavebním řízení.    Předtím, než se zdejší soud mohl zabývat otázkami důvodnosti žaloby z uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále „s.ř.s.“), musel vyřešit otázku přípustnosti žaloby. Dospěl přitom k závěru, že žaloba je nepřípustná podle § 68 písm. e) s.ř.s., neboť je napadáno rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno podle § 70 písm. a) s.ř.s.    Pro posouzení otázky přípustnosti podané žaloby (a pro dovození její nepřípustnosti) je klíčovou skutečnost, že napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí, jímž došlo k zahájení přezkumného řízení podle § 95 odst. 1 správního řádu. Podle  § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.   Ustanovení § 68 písm. e) s.ř.s. konstatuje, že žaloba je nepřípustná také tehdy, pokud se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle s.ř.s. nebo zvláštního zákona vyloučeno.   Podle § 70 písm. a) s.ř.s. jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.   Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Toto ustanovení tedy kodifikuje „rozhodnutí“, a tak i vymezuje, proti jakému úkonu správního orgánu lze podat žalobu a vést o ní řízení podle § 65 a násl. s.ř.s. Ty úkony, které nenaplňují znaky „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., jsou podle § 70 písm. a) s.ř.s. ze soudního přezkoumávání vyloučeny.    Ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. je v souladu s poměrně bohatou a ustálenou prejudikaturou (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 6. 2006 ve věci sp.zn. 4 As 65/2005, www.nssoud.cz) nutno vykládat tak, že lze ve správním soudnictví, v režimu § 65 a násl. s.ř.s., přezkoumávat taková rozhodnutí, jimiž je negativně dotčena právní sféra žalobce.   V daném případě však rozhodnutím o zahájení přezkumného řízení nebyla právní sféra žalobce jakkoli dotčena. K jejímu dotčení může dojít až v momentě, kdy bude přezkumné řízení ukončeno a správní rozhodnutí, které je přezkoumáváno, bude zrušeno, případně změněno. Teprve tímto rozhodnutím může dojít k zásahu do právní sféry žalobce a teprve proti tomuto rozhodnutí bude žalobce oprávněn (po vyčerpání řádných opravných prostředků podle správního řádu) podat žalobu. V ní pak bude moci namítat i to, že přezkumné řízení nemělo být vůbec zahajováno, neboť pro to nebyly splněny podmínky či uplynuly lhůty podle § 96 odst. 1 správního řádu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21.5.2015, sp.zn. 9 As 183/2014, www.nssoud.cz). Zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce proti rozhodnutí, jímž bylo předmětné přezkumné řízení ukončeno, žalobu podal a ta je vedena u zdejšího soudu pod sp.zn. 62 A 9/2016.   Za této situace je napadené rozhodnutí rozhodnutím žalovaného (to jistě ano), avšak pouze po formální, nikoli po materiální stránce, neboť žádným způsobem nezasahuje do veřejných subjektivních práv účastníků řízení (nezakládá je ani neruší), nikterak je nemění ani nedeklaruje; jde tedy ve smyslu systematiky s.ř.s. o úkon správního orgánu, který není rozhodnutím (§ 70 písm. a/ s.ř.s.) a žaloba proti němu je dle § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná. Obdobně srov. rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26.6.2007, č.j. 5 As 13/2006 – 46, www.nssoud.cz, v němž bylo konstatováno, že „žaloba proti rozhodnutí, jímž byla správním orgánem z moci úřední nařízena obnova řízení, je přípustná, jde-li o rozhodnutí ve smyslu § 65 s.ř.s. Takový případ nastává např. tam, kde je s rozhodnutím o nařízení obnovy řízení spojen odkladný účinek“. V případě právě posuzovaném však napadené rozhodnutí, resp. jemu předcházející prvostupňové rozhodnutí, rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s. nebylo, neboť se zahájením přezkumného řízení spojen odkladný účinek není a do žalobcovy právní sféry tak vydáním napadeného rozhodnutí nebylo nijak zasaženo.     Za tohoto stavu se zdejší soud nemohl zabývat jednotlivými tvrzeními obsaženými v žalobě, nezabýval se ani otázkou možných osob zúčastněných na řízení, nečinil jakékoli procesní úkony ve věci a musel žalobu bez dalšího jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítnout.        O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.        P o u č e n í :   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 3. února 2016   Za správnost vyhotovení:            JUDr. David Raus, Ph.D.,v.r. Romana Lipovská             předseda senátu