62 A 74/2016-28   U S N E S E N Í     Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Petra Šebka a Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. v právní věci žalobce: B. P. V., bytem K. 274/75, B., zastoupený JUDr. Jiřím Bönischem, advokátem se sídlem Ječná 29a, Brno, proti žalovanému: Úřad městské části města Brna Brno-střed, se sídlem Dominikánská 2, Brno, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,     t a k t o :   I. Žaloba se odmítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.   III. Žalobci se z účtu Krajského soudu v Brně vrací zaplacené soudní poplatky ve výši 3 000 Kč.    O d ů v o d n ě n í :   Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 23.5.2016 domáhá ochrany před nezákonným zásahem spočívajícím v porušování žalobcova vlastnického práva ke stavbě ev. č. 126 na pozemku p. č. 822/20 v obci Brno, katastrálním území Trnitá, zapsané na listu vlastnictví 608 u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-město; podle žalobce Úřad městské části města Brna Brno-střed, odbor obchodu, dopravy a služeb (dále jen „žalovaný“), činí úkony směřující k odstranění prodejního stánku žalobce coby nepovoleného záboru pozemní komunikace. Žalobce uvádí, že svůj prodejní stánek má umístěn na pozemku, který užíval z titulu nájmu, přičemž nájemní smlouva byla rozhodnutím Rady města Brna dne 18.8.2015 vypovězena. Dne 25.11.2015 vydal žalovaný pod č.j. MCBS/2015/0134080/REIP výzvu, kterou žalobce vyzval k odstranění stavby dočasné - prodejních stánků. Dále žalobce poukazuje na to, že Úřad městské části města Brna Brno – střed, odbor územního řízení a stavebního řádu, zahájil dne 13.4.2016 pod č.j. MCBS/2016/0056167/SLOJ řízení o odstranění stavby – prodejního stánku žalobce. V této souvislosti žalobce podal dne 12.5.2016 žádost o změnu užívání stavby, a tedy očekával, že řízení o odstranění stavby bude přerušeno. Oproti svému očekávání se však od majitele sousedního prodejního stánku dozvěděl, že společnost Brněnské komunikace a.s. činí kroky směřující k odstranění stavby. Dne 18.5.2016 byla žalobci doručena výzva této společnosti k vyklizení prodejního stánku z důvodu jeho plánovaného odstranění, neboť je umístěn bez povolení silničního správního úřadu. Těmito úkony žalovaný podle žalobce pokračuje v zasahování do žalobcova vlastnického práva.   Předtím, než se soud mohl zabývat otázkami důvodnosti žaloby, zabýval se otázkou včasnosti žaloby. Podle § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“), každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Podle § 84 odst. 1 s.ř.s. musí být žaloba podána do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu. Nejpozději lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k němu došlo. Podle § 85 s.ř.s. žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný. Podle § 25 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 13/1997 Sb.“), věci umístěné, zřizované nebo provozované bez povolení podle odstavce 1 citovaného zákona nebo v rozporu s ním, s výjimkou reklamních zařízení, je jejich vlastník povinen odstranit neprodleně po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu. Neučiní-li tak, zajistí odstranění a likvidaci věci příslušný silniční správní úřad na náklady vlastníka věci. Z listin předložených žalobcem vyplývá, že žalovaný jako příslušný silniční správní úřad ve smyslu § 40 odst. 5 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb. vydal dne 25.11.2015 výzvu č.j. MCBS/2015/0134080/REIP na základě § 25 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb. Předmětnou výzvou žalovaný žalobce vyzval k odstranění stavby dočasné – prodejních stánků na pozemku p. č. 822/20 v obci Brno, katastrálním území Trnitá (ulice Uhelná u opěrné zdi Českých drah u OD Tesco), nejpozději do 31.12.2015. Výzva byla odůvodněna tím, že prodejní stánky žalobce jsou umístěny na místní komunikaci bez povolení příslušného silničního správního úřadu ve smyslu § 25 zákona č. 13/1997 Sb. Napadá-li žalobce celý skutkový děj popsaný v žalobě jako trvající nezákonný zásah, pak z úkonů směřujících k výkonu výzvy žalovaného ze dne 25.11.2015, č.j. MCBS/2015/0134080/REIP, kterou žalobce dobrovolně nesplnil, trvající charakter jednání (zásahu) dovozovat nelze. Úkony žalovaného navazující na výzvu ze dne 25.11.2015, č.j. MCBS/2015/0134080/REIP, uskutečňované prostřednictvím společnosti Brněnské komunikace a.s., stejně jako případná sama realizace odstranění prodejního stánku, představují pouze důsledek nesplnění výzvy žalovaného ze dne 25.11.2015, č.j. MCBS/2015/0134080/REIP, k odstranění nepovoleného záboru – prodejního stánku. Bez vydání výzvy silničního správního úřadu podle § 25 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., kterou žalovaný žalobci uložil povinnost odstranit nepovolený zábor pozemní komunikace, by k navazujícím krokům směřujícím k výkonu předmětné výzvy nemohlo poprávu dojít. Byla to tedy výzva žalovaného ze dne 25.11.2015, č.j. MCBS/2015/0134080/REIP, která se právní sféry žalobce dotýkala, navazující úkony se od ní pouze odvíjely a byly jejím důsledkem. Tvrzeným zásahem do žalobcových subjektivních veřejných práv ve smyslu § 82 s. ř. s. může být tedy toliko předmětná výzva (obdobně např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2015, č.j. 1 Afs 242/2014-33, či ze dne 30. 4. 2014, č.j. 6 Afs 46/2014-39). Pokud jde o poukaz žalobce na zahájení řízení o nařízení odstranění stavby, tu se jedná o správní řízení ve smyslu § 129 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, které bylo zahájeno dne 13.4.2016 z toho důvodu, že u stavby žalobce uplynula stanovená doba jejího trvání, nebylo rozhodnuto o prodloužení užívání stavby a ani o změně na stavbu trvalou (písemnost Úřadu městské části města Brna Brno – střed, odboru územního řízení a stavebního řádu, č.j. MCBS/2016/0056167/SLOJ). Jde tedy o jiné probíhající správní řízení, v jehož rámci nebylo realizováno oprávnění silničního správního úřadu postupovat ve smyslu § 25 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb., které se materializovalo v právní sféře žalobce tak, že mu bylo uloženo odstranit prodejní stánek. Žalobce v žalobě uvedl, že se s obsahem výzvy žalovaného ze dne 25.11.2015, č.j. MCBS/2015/0134080/REIP, seznámil dne 29.2.2016. Nejpozději tedy toto datum bezpečně určuje okamžik, kdy se žalobce dozvěděl o tvrzeném nezákonném zásahu. Již od tohoto okamžiku proto počala běžet lhůta pro podání „zásahové“ žaloby, neboť proti výzvě silničního správního úřadu podle § 25 odst. 8 zákona č. 13/1997 Sb. právní řád neposkytuje žádný jiný formalizovaný prostředek ochrany. Ostatně žalobce ani netvrdí, že by proti předmětné výzvě jakkoli brojil před správními orgány. Subjektivní dvouměsíční lhůta pro podání žaloby proto počala běžet dne 29.2.2016 a uplynula dne 29.4.2016. Podal-li žalobce žalobu dne 23.5.2016, podal ji opožděně. Vzhledem k tomu se nemohl soud žalobou zabývat věcně, nýbrž musel ji pro opožděnost odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. Učinil-li tak bezodkladně po podání žaloby, již se nezabýval návrhem na vydání předběžného opatření, jenž byl podán spolu se žalobou. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 s.ř.s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta. Žalobce zaplatil na soudních poplatcích 2 000 Kč za žalobu a 1 000 Kč za návrh na vydání předběžného opatření. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek. Byla-li žaloba odmítnuta před prvním jednáním (skutková tvrzení, z nichž si zdejší soud mohl učinit spolehlivý úsudek ohledně opožděnosti žaloby, vyplynula již ze samotné žaloby), zdejší soud rozhodl o vrácení obou zaplacených soudních poplatků; částky odpovídající jejich výši budou po právní moci tohoto usnesení vráceny.    P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 31. května 2016         Za správnost vyhotovení:                                                                 David Raus,v.r. Romana Lipovská                                                               předseda senátu