22 Ad 17/2016-38       ČESKÁ REPUBLIKA    R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: Ing. M. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 3. 2016, č. j. ………,     t a k t o :     I.     Žaloba   s e   z a m í t á .   II.   Žalobce   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalované   s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.       O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (dále též „žalované“) ze dne             6. 1. 2016, č. j. ……………. byl přiznán žalobci ode dne 6. 1. 2015 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně.   Proti rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 15. 2. 2016, které byly doručeny žalované dne 22. 2. 2016. Žalovaná vyhodnotila podání námitek jako opožděné, a proto rozhodnutím ze dne 11. 3. 2016, č. j. ……………. námitky zamítla. V žalobních námitkách doručených zdejšímu soudu dne 25. 5. 2016 se domáhal žalobce zrušení napadeného rozhodnutí a přiznání invalidity i vyššího stupně, resp. stejnou míru procentuálního poklesu pracovní schopnosti jako ve Slovenské republice, a to z důvodu uplatnění rovného práva ve druhém státě Evropské unie.   Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 7. 7. 2016 uvedla, že uplatněné námitky žalobce byly vyhodnoceny jako opožděně podané v souladu s ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, neboť rozhodnutí žalované ze dne 6. 1. 2016 bylo žalobci doručeno dne 18. 1. 2016, 30 denní odvolací lhůta tak počala běžet následující den, tj. dne 19. 1. 2016 a uplynula 30. dnem této lhůty, tj. 17. 2. 2016 (středa). Podal-li žalobce námitky k poštovní přepravě až dne                   19. 2. 2016, ačkoliv je sepsal dne 15. 2. 2016, byly podány opožděně. Dále žalovaná uvedla, že žalobce má možnost požádat o zvýšení invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu, sice podáním nové žádosti.   Za uvedeného stavu navrhla žalovaná zamítnutí žaloby jako nedůvodné.   Ze správního spisu soud zjistil, že rozhodnutí žalované ze dne 6. 1. 2016, č. j.                 …….. bylo žalobci doručeno dne 18. 1. 2016. Námitky proti citovanému rozhodnutí sepsané dne 15. 2. 2016 podal k poštovní přepravě dne 19. 2. 2016, žalované byly doručeny dne 22. 2. 2016. Dne 11. 3. 2016 vydala žalovaná rozhodnutí, č. j. ……, jímž námitky pro opožděnost zamítla.     Právní posouzení:     Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobami oprávněnými (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), jde o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s.ř.s.).   V souladu s ust. § 75 odst. 1, § 2 s.ř.s. přezkoumal soud napadené rozhodnutí žalované v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů.   Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání za splnění zákonných podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť obě strany vyslovily souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání.   Po přezkoumání skutkového a právního stavu dospěl soud k závěru, že předmětná žaloba z hlediska uplatněných žalobních námitek není důvodná.   Krajský soud úvodem považuje za důležité zdůraznit, že v daném případě byly námitky žalobce žalovanou zamítnuty pro opožděnost dle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, tj. z důvodu nenaplnění jedné ze základních procesních podmínek, bez nichž nelze podané odvolání meritorně projednat. Jinými slovy, rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost nelze považovat za součást meritorního projednávání věci, neboť v něm odvolací orgán pouze vyslovuje závěr o tom, že námitky proti rozhodnutí byly podány opožděně, v důsledku čehož nelze napadené rozhodnutí meritorně přezkoumat. Žalovaná tak v námitkovém řízení zkoumala pouze skutečnost rozhodnou pro posouzení opožděnosti námitek a námitky neprojednávala po věcné stránce, rozhodnutím tudíž nebylo zasaženo do hmotných práv žalobce, neboť ta jsou určena rozhodnutím správního orgánu I. stupně. Zasažena tak mohou být pouze práva procesní. Soud je v případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí námitek pro opožděnost oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné námitky a zda byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením námitkového přezkoumání. V případě úspěchu, tj. zrušení rozhodnutí, o opožděnosti námitek by žalobce dosáhl věcného přezkoumání svého odvolání (námitek) a teprve proti tomuto rozhodnutí pak může posléze u soudu brojit námitkami směřujícími do věci samé. Jestliže však správní orgán při posouzení opožděnosti odvolání nepochybil, žalobce definitivně ztrácí možnost soudního přezkumu ve věci (podobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2006, č. j. 4 As 36/2005-67, www.nssoud.cz). Pokud tedy žalobce v žalobě uplatňuje námitky směřující do věci samé, soud konstatuje, že tyto námitky účinně uplatnit nemůže, neboť se nemůže dovolávat a tvrdit zkrácení svých práv ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. skutečnostmi, o nichž žalovaná vůbec nerozhodovala. Tyto námitky tak soud nebude vypořádávat a omezí se jen na posouzení opožděnosti podaného odvolání.   Podle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění, proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění lze jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.   Podle § 88 odst. 3 citovaného zákona námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal. Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu.   Podle § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo, je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.   Mezi stranami není sporu o tom, že rozhodnutí žalované ze dne 6. 1. 2016 bylo žalobci oznámeno doručením prostřednictvím provozovatele poštovní přepravy dne 18. 1. 2016. Žalobce rovněž nijak nerozporuje, že citované rozhodnutí obsahovalo poučení o možnosti podat námitky do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí. Z poučení bylo naprosto zřejmé, u kterého orgánu je třeba námitky podat. Zákonná 30 denní lhůta tedy počala běžet následujícího dne, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty [§ 40 odst. 1 písm. a), b) správního řádu], tj. dnem 19. 1. 2016. Pro zachování lhůty bylo v daném případě nutné, aby byla nejpozději v poslední den lhůty, tj. dne 17. 2. 2016 (středa) zásilka obsahující námitky adresovaná věcně a místně příslušnému správnímu orgánu u tohoto správního orgánu podána, popř. alespoň předána k poštovní přepravě [§ 40 odst. 1 písm. d) citovaného zákona. Podal-li žalobce k poštovní přepravě písemnost obsahující námitky proti citovanému rozhodnutí žalované dne 19. 2. 2016 (pátek), tedy po uplynutí zákonné lhůty, soud se ztotožnil se závěrem žalované, že námitky žalobce byly podány opožděně.   Vzhledem k tomu, že na základě shora uvedeného zdejší soud shledal žalobu nedůvodnou, nezbylo mu, než ve smyslu § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítnout.   O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákona jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci neúspěšný žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení dle § 60 odst. 2 s.ř.s.     P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.       V Brně dne 27. července 2017  JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně     Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová