22 Ad 42/2015-37     ČESKÁ REPUBLIKA   R O Z S U D E K J M É N E M   R E P U B L I K Y     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: M. J., zastoupen JUDr. Vojtěchem Kryštofem, advokátem se sídlem Fr. Vlacha 764, 696 03  Dubňany, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Veveří 7, 602 00  Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2015, č. j. ……..,      t a k t o :     I. Žaloba   s e   z a m í t á .   II. Žalobce   n e m á   p r á v o   na náhradu nákladů řízení.   III. Žalované   s e   n e p ř i z n á v á   právo na náhradu nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     Rozhodnutím žalované ze dne 7. 7. 2015, č. j. …… byla zamítnuta žádost žalobce o starobní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 31 a § 74 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zdp“).   Proti rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla dne 15. 10. 2015, č. j. ……., citované rozhodnutí je předmětem soudního přezkumu.    Žalobou ze dne 23. 11. 2015 doručenou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2015 se domáhal zrušení obou rozhodnutí žalované, která pokládal za nesprávná a spočívající na nesprávném právním posouzení věci. Uvedl, že z předložených dokumentů je nepochybné, že se učil na Středním odborném učilišti v Dubňanech v oboru důlní elektromontér s dobou výuky tři roky, přičemž ve druhém a třetím ročníku výuky byl prováděn pravidelný výcvik učňů na důlních pracovištích. Vykonávaná doba praxe v učňovském oboru by proto měla být uznána a zahrnuta do výpočtu rozhodné doby pro přiznání starobního důchodu. Za daného stavu by mu tak vznikl nárok pro přiznání starobního důchodu ve smyslu ust. § 1 písm. b) nařízení vlády č. 363/2009 Sb. Jeho stanovisko podpořil i judikaturou krajského soudu v Hradci Králové rozsudkem ze dne 27. 10. 2011, č. j. 32 Ad 4/2011. V podání ze dne 11. 3. 2016 navrhl jako důkaz svědeckými výpověďmi J. N., V. F. a M. V.   Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 29. 1. 2015 se neztotožnila s žalobními námitkami. S odkazem na ust. § 13 odst. 1 zdp, § 3 Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 117/1988 Sb. o zařazování zaměstnání do první a druhé pracovní kategorie pro účely důchodového zabezpečení sdělila, že u žalobce zákonné podmínky pro zohlednění doby učebního poměru v období od 1. 9. 1976 do 30. 6. 1979 v preferované kategorii splněny nebyly, neboť na původním evidenčním listě důchodového pojištění (dále též „ELDP“), který vystavilo Odborné učiliště Dubňany (Jihomoravské lignitové doly) a dne 11. 7. 1979 potvrdila OSSZ Hodonín, byla doba učebního poměru vykázána ve třetí pracovní kategorii. Správnost těchto údajů potvrdil žalobce i svým podpisem. Zároveň dne 6. 2. 2015 Integrovaná střední škola Hodonín na tiskopisu ČSSZ – 1127 potvrdila, že žalobce v době od 1. 9. 1976 do 30. 6. 1979 získal 1033 dní v I.A pracovní kategorii. Na základě předloženého dokladu však nebylo možné jmenovanému uznat výkon zaměstnání (dobu učebního poměru) ani v I. AA kategorii, neboť škola jednak neuvedla název povolání, které žalobce v uvedené době vykonával, ani číslo příslušného rezortního seznamu, kterému vykonávané povolání odpovídalo, taktéž výše uvedených výdělků neodpovídala výše výdělků vykázaných na ELDP. Z důvodů uvedených rozporů se žalovaná obrátila opětovně na Integrovanou střední školu Hodonín a ta pak v reakci ze dne 30. 9. 2015 sdělila, že archiv převzatý od Odborného učiliště Dubňany obsahuje pouze mzdové listy, z nichž není patrné zařazení. Za označených 1033 dnů v kategorii I. A se omluvila s tím, že šlo o omyl. Z uvedených důvodů nemohla žalovaná uznat uvedenou dobu učebního poměru v I. A pracovní kategorii. Navrhla proto, aby žaloba byla zamítnuta.   Na žádost žalobce ve věci bylo nařízeno jednání, které se konalo u zdejšího soudu dne 4. 5. 2017. Ačkoliv předvolání k jednání bylo u žalobce i jeho právního zástupce řádně vykázáno, tito se k jednání nedostavili, neúčast řádně neomluvili, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.   Zástupkyně žalované se odvolala na písemné stanovisko ze dne 29. 1. 2015 i na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.   V dávkovém spise žalobce je založena žádost o starobní důchod podaná dne 1. 9. 2014, z níž vyplývá datum narození žalobce dne 17. 11. 1960. Jmenovaný žádal o přiznání výplaty dávky ode dne 2. 1. 2015. Na ELDP ze dne 11. 7. 1979 vyhotoveném organizací Uhelné a lignitové baně, Jihomoravské doly, koncernový podnik Hodonín, Odborné učiliště Dubňany není žádná preferovaná kategorie vykázána. Správnost uvedených údajů je potvrzena vlastnoručním podpisem žalobce. Dále z dopisu Integrované střední školy Hodonín, která převzala archiv ze zaniklého Odborného učiliště Dubňany, Jihomoravských lignitových bání ze dne 5. 2. 2015 bylo potvrzeno, že z dokladů, které jsou v jejich organizaci uloženy, nejsou schopni přehodnotit pracovní kategorii I. Aa a I. AA. V příloze dopisu byly doloženy mzdové listy odborného učiliště za roky 1976 – 1979. Dne 6. 2. 2015 pak Integrovaná střední škola Hodonín na tiskopisu ČSSZ – 1127 potvrdila, že účastník řízení v době od 1. 9. 1976 do       30. 6. 1979 získal 1033 dní v I. A pracovní kategorii. V dalším dopise ze dne 30. 9. 2015 tato škola sdělila, že ve svém dopise ze dne 6. 2. 2015 mylně označili 1033 dnů v I. A kategorii, neboť k tomu neměli další informace. Za označených 1033 dnů v uvedené kategorii se omluvili, neboť šlo o omyl. Čestné prohlášení V. F., bývalého mistra odborného výcviku a M. V., bývalé mzdové účetní SOU Dubňany nebylo postačujícím důvodem k hodnocení požadované doby v preferované kategorii (§ 85 odst. 3 a 5 zákona č. 582/1991 Sb.).     Právní posouzení:     Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona číslo 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.”), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65 § 68 §70 s.ř.s.).   Žaloba byla přezkoumána v mezích žalobních bodů včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s.ř.s.).   Podle § 21 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění platném do dne 31. 12. 1995, má pojištěnec nárok na starobní důchod, jestliže byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku alespoň a) 55 let, byl-li zaměstnán nejméně 15 roků v zaměstnání uvedeném v § 14 odst. 2 písm. a) nebo nejméně 10 roků v takovém zaměstnání v uranových dolech.   Podle § 1 Nařízení vlády č. 363/2009 Sb., o stanovení důchodového věku a přepočtu starobních důchodů některých horníků, kteří začali vykonávat své zaměstnání před rokem 1993, se toto nařízení vztahuje na osoby, které:   a)      vykonávaly před 1. 1. 1993 zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, které bylo podle předpisu účinných před tímto dnem zařazeno mezi zaměstnání I. pracovní kategorie zakládající nárok na starobní důchod při dosažení věku aspoň 55 let,   b)     odpracovaly v zaměstnání hornictví celkem aspoň 3300 směn, popř. jde-li o zaměstnání v hornictví v uranových dolech, 2200 směn nebo, pokud výkon zaměstnání skončily z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice, odpracovaly před 1. 1. 2009 v zaměstnání v hornictví celkem aspoň 3081 směn, popř. jde-li o zaměstnání v hornictví v uranových dolech, 1981 směn. Počet těchto odpracovaných směn za dobu před 1. 1. 1993 se zjistí tak, že počet kalendářních dnů zaměstnání v hornictví se vynásobí koeficientem 0,6 a zaokrouhlí směrem nahoru; za dobu po 31. 12. 1992 se za odpracovanou směnu považuje každá směna, v níž osoba uvedená v písm. a) po převážnou část vykonávala podle potvrzení vydaného podle § 4 pod zemí zaměstnání v hornictví, a   c)      nesplnily podmínky uvedené v zákoně číslo 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění účinném ke dni 31. 12. 1995, pro stanovení důchodového věku 55 let.     Podle § 4 citovaného Nařízení vlády, zaměstnavatelé, u nichž byli po 31. 12. 1992 zaměstnány osoby vykonávájící zaměstnání v hornictví, potvrzují počet směn odpracovaných pod zemí v zaměstnání v hornictví na žádost těchto osob, a to na tiskopisu vydaném Českou správou sociálního zabezpečení.   Žalobce, který se narodil 17. 11. 1960, dosáhne důchodového věku v 64 letech a 2 měsících (§ 32 odst. 2 zdp), tj. dne 17. 1. 2025. Žádost o starobní důchod podal dne 1. 9. 2014 s požadavkem jeho přiznání ode dne 2. 1. 2015, kdy dosáhl věku 54 let a 46 dní. Věku 55 let dosáhl až dne 17. 11. 2015. Pokud žadatel o důchod splňuje podmínky pro řádný nárok na důchod později než v 63 letech, může odejít kdykoliv po 60. roce věku. Má-li důchodový věk alespoň 63 let, může odejít až o 5 let dříve, ale ne dříve než v 60 letech.   Zamítla-li žalovaná žalobcovu žádost o starobní důchod, jednala v souladu s právními předpisy, neboť u jmenovaného nebyla splněna ani jedna ze zákonných podmínek stanovených v § 28 zdp sice: 1) potřebná doba pojištění a za 2) dosažení stanoveného věku.   Dovozuje-li žalobce, že jeho praxe v učňovském oboru důlní elektromontér, kterou vykonával v rámci učebního poměru u organizace Uhelné a lignitové baně, Jihomoravské doly, koncernový podnik Hodonín, Odborné učiliště Dubňany v období od 1. 9. 1976 do            30. 6. 1979 by měla být započítána v preferované kategorii I. AA, nelze jeho názoru přisvědčit, neboť nebyly splněny zákonné podmínky podle § 3 Nařízení vlády ČSSR č. 117/1988 Sb., o zařazování zaměstnání do I. a II. kategorie pro účely důchodového zabezpečení, jelikož zaměstnavatelská organizace neprokázala zařazení zaměstnání (učebního poměru) jmenovaného do preferované pracovní kategorie. V daném případě bylo zjištěno z kopie výučního listu ze dne 26. 6. 1979 založeného v dávkovém spise, že žalobce uzavřel učební smlouvu s organizací Uhelné a lignitové baně – Jihomoravské doly Hodonín, SOU Dubňany a úspěšně vykonal učňovskou zkoušku z učebního oboru 21-68-2 důlní elektromontér. Na původním evidenčním listě důchodového pojištění žalobce vystaveném Odborným učilištěm Dubňany ze dne 11. 7. 1979 nebyla vykázaná preferovaná pracovní kategorie, tzn., že doba učebního poměru byla vykázána ve III. pracovní kategorii. Správnost těchto údajů potvrdil i žalobce vlastnoručním podpisem. Archiv ze zaniklého Odborného učiliště Dubňany Jihomoravských lignitových baní převzala Intergovaná střední škola Hodonín, která má k dispozici pouze roční mzdové listy z let 1976 – 1979 a katalogové listy bývalých žáků, na základě nichž však nebyla schopna žalobci přehodnotit pracovní kategorii I. A a kategorii I. AA. Dne 6. 2. 2015 Integrovaná střední škola Hodonín na tiskopisu ČSSZ – 1127 potvrdila, že žalobce získal od 1. 9. 1976 do 30. 6. 1979 1033 dní v I. A pracovní kategorii. Vzhledem k tomu, že nebyl na tiskopise uveden název povolání ani číslo příslušného rezortního seznamu, nebylo možno uznat výkon zaměstnání v preferované pracovní kategorii. Vzhledem k existenci uvedených rozporů požádala žalovaná podáním ze dne 24. 9. 2015 Integrovanou střední školu Hodonín o objasnění věci, k čemuž došlo dopisem ze dne 30. 9. 2015, kdy uvedená škola nepotvrdila výkon zaměstání účastníka řízení v období učení od 1. 9. 1976 do 30. 6. 1979 v preferované kategorii, naopak se omluvila za mylný údaj z označených 1033 dnů v kategorii I. A.   Rovněž potvrzení vydané podle § 4 Nařízení vlády č. 363/2009 Sb. státním podnikem DIAMO, odštěpný závod GEAM o získání 81 směn v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech odpracovaných v období od 1. 1. 1993 do 31. 12. 1993, nezakládá nárok na snížení důchodového věku ve smyslu ust. § 2 citovaného nařízení. Do 31. 12. 1992 totiž žalobce odpracoval 4931 kalendářních dní v I. AA kategorii, což po vynásobení koeficientem 0,6 činí po zaokrouhlení 2959 směn a po 31. 12. 1992 v období od 1. 1. do            31. 12. 1993 odpracoval 81 směn, celkem tedy získal 3040 směn, tedy méně než 3300 směn, takže počet získaných směn nepostačuje pro naplnění podmínek tohoto nařízení pro snížení důchodového věku.   Vzhledem k tomu, že žalobce nezískal ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) ZSZ alespoň 15 roků  zaměstnání v I. AA pracovní kategoii, a tedy nesplnil podmínku nároku pro snížení věkové hranice pro nárok na starobní důchod v 55 letech. Nesplnil ani podmínku nároku na předčasný starobní důchod (§ 31 odst. 1 písm. b) zdp), neboť ke dni uplatnění nároku, tj. ke dni 2. 1. 2015 mu do dosažení důchodového věku chybělo více než 5 roků a věku 60 let dosáhne až ke dni 17. 11. 2020.   Optikou shora uvedeného na základě nastoleného právního režimu dospěl soud k závěru, že žalovaná se nedopustila právního ani skutkového pochybění v projednávané věci. Pokud soud neprovedl důkaz navrženými svěděckými výpověďmi, pak z toho důvodu, že jejich prohlášení k hodnocení požadované doby v preferované krategorii by nebylo postačujícím důvodem k průkaznosti tvrzených skutečností ze strany žalobce.   Z výše uvedených důvodů byla proto žaloba jako nedůvodná zamítnuta (§ 78 odst. 7 s.ř.s.).   Žalobce ve věci samé nebyl úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladu řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníku se nepřiznává náhrada nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).     P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.     V Brně dne 4. května 2017  JUDr. Eva Lukotková, v. r.  samosoudkyně       Za správnost vyhotovení: Barbora Zachovalová