č.j. 29 Af 49/2018-42 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: DNES s.r.o. sídlem Polní 315, 370 07 Roudné zastoupený daňovým poradcem  ARIADNA, s.r.o. sídlem Bořivojova 21, 130 00 Praha 1 proti žalovanému: Generální finanční ředitelství sídlem Lazarská 15/7, 117 22 Praha   o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 3.  2018, č. j. 6549/18/7100-30121-108871 č. j. 6559/18/7100-30121-108871, č. j. 6566/18/7100-30121-108871, č. j. 6572/18/7100-30121-108871, č. j. 6576/18/7100-30121-108871, takto: Věc se postupuje Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Odůvodnění: Žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 16. 5. 2018 se žalobce domáhá zrušení shora označených  rozhodnutí, která byla žalovaným vydána v přezkumném řízení dle § 123 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ohledně daně z nabytí nemovitých věcí. Jak shodně vyplynulo z obsahu žaloby a odůvodnění napadeného rozhodnutí, v roce 2016  správce daně Finanční  úřad pro Jihočeský kraj   vydal pět platebních výměrů na daň z nabytí nemovitých věcí (ve všech případech se jednalo o bytovou jednotku v rodinném domě včetně spoluvlastnických podílů na společných částech domu a na pozemcích).  Následně Odvolací finanční ředitelství na základě podnětu správce daně došlo k závěrům, že platební výměry byly vydány v rozporu s právním předpisem a daň dle okolností případu byla stanovena v nesprávné výši. Na základě tohoto zjištění Odvolací finanční ředitelství nařídilo přezkum platebních výměrů, proti kterým podal žalobce odvolání. O těchto odvoláních rozhodl žalovaný shora označenými rozhodnutími. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví jinak, je v nyní projednávané věci podle § 7 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“), k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. V daném případě zdejší soud při řešení otázky, který správní orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni daňového řízení, vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu ohledně místní příslušnosti krajských soudů za stavu, kdy je žalobou napadeno rozhodnutí správního orgánu o prohlášení nicotnosti správního rozhodnutí (usnesení ze dne 28. 5. 2014, č. j. Nad 185/2014-26, rozsudek ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 As 282/2017-41; www.nssoud.cz). Vzhledem k přenositelnosti tam uvedené argumentace i na situaci, kdy je aplikován jiný dozorčí prostředek (zde: přezkoumání rozhodnutí), pak dospěl k závěru o blízké souvislosti a provázanosti přezkumného řízení, v němž bylo vydáno nyní žalobou napadené rozhodnutí, s původně vedeným doměřovacím řízením, v němž bylo o předmětné daňové povinnosti prvně rozhodnuto (dodatečným platebním výměrem ze dne 9. 8. 2012), a současně tudíž o tom, že v daném případě je za správní orgán, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni, nutno považovat Finanční  úřad pro Jihočeský kraj. Tento závěr ostatně odpovídá i hlavnímu důvodu, pro nějž byl s účinností od 1. 1. 2012 novelizován § 7 odst. 2 s. ř. s., a to zájmu na rovnoměrnějším rozprostření žalob u krajských soudů napříč republikou (viz důvodová zpráva k zákonu č. 303/2011 Sb., dostupná v digitálním repozitáři Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, www.psp.cz). Naopak pokud by mělo být akcentováno pojetí opačné (tedy o přísné samostatnosti navazujícího řízení, jež však bylo ve shora citované judikatuře výslovně popřeno ve vztahu k aplikaci institutu prohlášení nicotnosti), vedlo by to jednak k tomu, že o téže daňové věci by v závislosti na fázi daňového řízení rozhodovaly různé krajské soudy (zde Krajský soud v  Českých Budějovicích a Krajský soud v Brně), jednak k tomu, že by se vzhledem k celostátní působnosti Odvolacího finančního ředitelství a právní úpravě mimořádných opravných a dozorčích prostředků v daňovém řádu sbíhala u Krajského soudu v Brně většina věcí, v nichž by tyto prostředky nápravy byly aplikovány. Krajský soud v Brně proto dospěl k závěru, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Českých Budějovicích, v jehož obvodu má správní orgán prvního stupně sídlo [§ 11 odst. 2, § 12 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), a bod 40. přílohy 3, bod 8. přílohy 2 k tomuto zákonu]. Z uvedených důvodů Krajský soud v Brně věc dle § 7 odst. 5 s. ř. s. postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Poučení: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 24. května 2018 JUDr. Zuzana Bystřická, v.r. předsedkyně senátu