č. j. 30A 189/2017 - 43 USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci žalobce : K. Ch. zastoupen advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Ledčická 649/15, Praha proti   žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného takto: I. Řízení se zastavuje. II. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podanou žalobu, který bude vrácen z účtu Krajského soudu v Brně ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobce Mgr. Václava Voříška, advokáta. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 200 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám Mgr. Václava Voříška, advokáta. Odůvodnění:   Žalobce se žalobou podanou dne 1. 9. 2017 domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného postupem v souladu s ust. § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). Žalobce se domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zavázal žalovaného vydat rozhodnutí v řízení o odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Pohořelice, č. j. MUPO-26825/2016/OD/BRI ze dne 10. 10. 2016.  Podáním ze dne 7. 3. 2018 vzal žalobce žalobu zcela zpět, neboť dne 20. 2. 2018 bylo vydáno žalobou požadované rozhodnutí. Žalobce zároveň potvrdil, že mu toto rozhodnutí o odvolání bylo doručeno. V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, žalobce disponuje řízením nebo jeho předmětem a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti kdykoliv zpět, dokud o něm soud nerozhodl (§ 37 odst. 4 s.ř.s.). Podle ust. § 47 písm. a) s.ř.s. platí, že vzal-li žalobce svůj návrh zpět, soud řízení zastaví. Vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci je projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí žaloby, jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o naplnění zákonných podmínek, krajský soud v souladu s ust. § 47a s.ř.s. řízení o žalobě zastavil. Soud zároveň rozhodl postupem podle ust. § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s. (podle něhož platí, že vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení), že se žalobci přiznává náhrada nákladů v celkové výši 11 200 Kč. Soud žalobci přiznal vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení před soudem, neboť žaloba byla podána důvodně (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2008, č. j. 1 Ans 4/2008 – 62). Z obsahu správního spisu vyplývá, že prvostupňové správní rozhodnutí, jímž byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupků podle zákona o silničním provozu, bylo vydáno Městským úřadem Pohořelice, odborem dopravy dne 10. 10. 2016 pod č. j. MUPO-26825/2016/OD/BRI, přičemž odvolání proti tomuto rozhodnutí obdržel prvostupňový správní orgán dne 24. 10. 2016. O tomto odvolání bylo rozhodnuto žalovaným až dne 20. 2. 2018, neboť postoupení spisového materiálu od prvostupňového správního orgánu došlo až dne 19. 2. 2018. K vydání žalobou požadovaného rozhodnutí došlo po mnohonásobném překročení zákonné lhůty ve smyslu ust. § 71 zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Soud zároveň neshledal, že by zde byly dány důvody zvláštního zřetele hodné pro částečné nebo úplné nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 60 odst. 7 s.ř.s. Skutečnost, že k vydání odvolacího rozhodnutí žalovaným došlo mimo zákonné lhůty z důvodu pozdního předložení spisového materiálu prvostupňovým správním orgánem je pro posouzení důvodnosti žaloby irelevantní (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 11. 2015, č. j. 2 As 198/2015 – 20). Žalobci tak náleží náhrada za část nevráceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále za 3 úkony právní služby právního zástupce žalobce – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a její zpětvzetí podle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Žalobci dále přísluší částka ve výši 3 x 300 Kč jako náhrada hotových výdajů ve smyslu ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Výrok o vrácení jedné poloviny žalobcem zaplaceného soudního poplatku vychází z ust. § 10 ost. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož platí, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 21. 3. 2018     Mgr. Milan Procházka, v.r. předseda senátu