30 A 248/2017-29 USNESENÍ   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Ing. Veroniky Baroňové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Ing. J. K., proti žalovanému: Městský úřad Uherský Ostroh, odbor stavebního úřadu, se sídlem Zámecká 24, Uherský Ostroh, o žalobě směřující proti souhlasnému závaznému stanovisku k návrhu na stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh ze dne 18. 5. 2016, zn. 1560/2016, takto: I. Žaloba    se odmítá. II. Žádný z účastníků    n e m á    právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Žalobou ze dne 3.9.2017 se žalobkyně domáhala přezkumu zákonnosti souhlasného závazného stanoviska k návrhu na stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh k dobývání výhradního ložiska štěrkopísku Moravský Písek – Uherský Ostroh ze dne 18.5.2016, zn. 1560/2016. Jelikož předmětné souhlasné závazné stanovisko, které bylo v žalobě řádně označeno, k ní nebylo připojeno, vyžádal si Krajský soud v Brně spisové poklady vztahující se k napadenému souhlasnému závaznému stanovisku u žalovaného. Z poskytnuté spisové dokumentace soud zjistil, že žalovaný vydal dne 8.3.2016 pod zn. 568/2016 závazné stanovisko na žádost RNDr. P. J. ze dne 17.2.2016. Citovaným úkonem bylo žalovaným postupem podle ust. § 84 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „stavební zákon“), vydáno nesouhlasné závazné stanovisko k návrhu na stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh. Podle ust. § 27 zákona č. 44/1988 Sb. - horní zákon, ve znění platném pro projednávanou věc (dále jen „horní zákon“), platí, že dobývací prostor a jeho změny stanoví obvodní báňský úřad v součinnosti s dotčenými orgány. Podle ust. § 27 odst. 5 tohoto zákona platí, že jestliže se návrh na stanovení nebo změnu dobývacího prostoru dotýká zájmů chráněných podle zvláštních předpisů, projedná organizace, která má výhradní ložisko dobývat, podmínky stanovení dobývacího prostoru s orgány a fyzickými a právnickými osobami, jímž přísluší ochrana těchto zájmů, v souladu s těmito předpisy. Tyto orgány, fyzické a právnické osoby jsou povinny své připomínky, požadavky a stanoviska uplatit do jednoho měsíce u organizace, která o stanovení nebo změnu dobývacího prostoru požádala. Podle ust. § 84 odst. 2 stavebního zákona platí, že je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu. Rozhodnutím Krajského úřadu Zlínského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu,  ze dne 27.4.2016, č.j. KUZL 29117/2016, bylo citované závazné stanovisko žalovaného zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k novému projednání postupem podle ust. § 98 ve spojení s ust. § 97 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění platném projednávanou věc (dále jen „správní řád“). Z citovaného rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje jednoznačně vyplývá, že žalovaný vydal shora citované závazné stanovisko postupem podle ust. § 149 správního řádu mimo správní řízení. Stejného charakteru bylo žalovaným následně vydané souhlasné závazné stanovisko k návrhu na stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh k dobývání výhradního ložiska štěrkopísku Moravský Písek – Uherský Ostroh ze dne 18.5.2016, zn. 1560/2016, jenž byl předmětnou žalobou napaden. Napadený úkon žalovaného (závazné stanovisko) vydané postupem podle ust. § 149 správního řádu, však není rozhodnutím ve smyslu ust. § 67 správního řádu ani ve smyslu ust. § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), neboť tento úkon sám o sobě nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva nebo povinnosti. Podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. platí, že kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Základní podmínkou pro možnost poskytnutí soudní ochrany prostřednictvím řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je existence napadeného rozhodnutí splňujícího podmínky ve smyslu shora citovaného ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. V dané věci však předmětným závazným stanoviskem nebyla žalobkyně přímo krácena na svých právech. Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23.8.2011, č.j. 2 As 75/2009-113, publ. ve Sb. NSS 2434/2011, je soudní přezkum obsahu závazného stanoviska vydaného postupem podle ust. § 149 správního řádu v souladu s čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod umožněn až v rámci konečného rozhodnutí podle ust. § 75 odst. 2 s.ř.s. Předmětné závazné stanovisko tedy nelze samostatně napadnout žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, neboť tímto stanoviskem nebylo samo o sobě založeno, změněno, zrušeno či závazně určeno právo nebo povinnost. Přezkum citovaného závazného stanoviska je možný až v rámci přezkumu konečného rozhodnutí (zde vydaného v řízení o stanovení dobývacího prostoru). Z tohoto důvodu soud žalobu odmítl pro nepřípustnost postupem podle ust. § 46 odst. 1 písm. d), § 68 písm. písm. e) a § 70 písm. a) s.ř.s. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.   P o u č e n í:   Proti tomuto usnesení lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 3. 1. 2018                                Mgr. Milan Procházka                        předseda senátu