41A 37/2017-48   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou ve věci žalobce:  J. D.  bytem ……….   zastoupen advokátem Mgr. Romanem Klimusem   se sídlem Vídeňská 188/119d, 619 00 Brno   proti žalovanému:  Krajský úřad Jihomoravského kraje  se sídlem Žerotínovo náměstí 3, 601 82 Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2017, č. j. JMK 105375/2017, takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 20. 7. 2017, č. j. JMK 105375/2017, sp. zn. S-JMK 71493/2017/oD/Př  s e  z r u š u j e  a věc  s e  v r a c í  žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 21 694,50 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Romana Klimuse, advokáta, se sídlem AK Vídeňská 188/119d, Brno. Odůvodnění: 1.  Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru dopravy, ze dne 20. 7. 2017, č. j. JMK 105375/2017, sp. zn. S-JMK 71493/2017/oD/Př (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle ust. § 92 odst. 1 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Židlochovice, odboru dopravy (dále jen „správní orgán prvního stupně“), ze dne 15. 3. 2017, č. j. 100305/2016-8 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jímž bylo žalobci uloženo podle ust. § 125f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), pokutu ve výši 1 500 Kč. Správní orgán prvního stupně rozhodl, že se žalobce dopustil správního deliktu dle ust. 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu tím, že jako provozovatel vozidla v rozporu s ust. § 10 nezajistil, aby při užití vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Dne 17. 1. 2016 v 08:36 hod. na ulici Žerotínovo nábřeží v obci Židlochovice, silnice II/425, v km 7,6, byla automatizovaným technickým prostředkem používaným při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích bez obsluhy, zjištěna jízda motorového vozidla registrační značky ….., jehož je žalobce provozovatelem, kdy nezjištěný řidič v rozporu s ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu řídil uvedené vozidlo rychlostí 59 km/h (po odečtu tolerance 3 km/h) v místě, kde je nevyšší dovolená rychlost 50 km/h.  2. Žalovaný odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí zamítl pro opožděnost. V odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 20. 3. 2017, odvolací lhůta skončila dne 4. 4. 2017 a prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 4. 2017. Odvolání žalobce bylo předáno k přepravě až dne 10. 4. 2017, proto je žalovaný zamítl podle § 92 odst. 1 správního řádu jako opožděné. 3. Žalobce v žalobě uvedl, že dne 4. 4. 2017 proti prvostupňovému rozhodnutí podal odvolání emailem na elektronickou adresu podatelna@zidlochovice.cz z emailu …….. K prokázání odeslání odvolání žalobce předložil kopii emailové zprávy. Emailové podání bylo žalobci potvrzeno dne 4. 4. 2017 v 12:21:27 hod., kde bylo uvedeno (viz potvrzení o přijetí podání ze dne 4. 4. 2017: „Vaše elektronické podání ze dne 4. 4. 2017 nebylo zaevidováno, neboť nemělo náležitosti dle ustanovení § 37 odst. 4 správního řádu (nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem). V případě, že Vaše podání nebude do 5 dnů doplněno (podepsáno uznávaným elektronickým podpisem, či zasláno prostřednictvím poštovních služeb), nebude k němu přihlédnuto, neboť úkon bez uznávaného elektronického podpisu, který není v zákonné pětidenní lhůtě potvrzen nebo doplněn řádným způsobem, není podáním ve smyslu správního řádu a nemá žádné procesní účinky.“ Tato odpověď je však dle názoru žalobce značně zavádějící a v přímém rozporu s ust. § 37 odst. 4 správního řádu, neboť dle ust. § 37 odst. 4 správního řádu za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu. Své emailové podání žalobce písemně doplnil dopisem ze dne 10. 4. 2017 (viz poštovní podací lístek ze dne 10. 4. 2017). Dle žalobce postup správního orgánu prvního stupně, který svůj potvrzovací email zaslal pod názvem „Potvrzení o odmítnutí podání“ nemá oporu v zákoně, neboť tento potvrzuje, že podání přijal, ale že neobsahuje elektronický podpis, a proto jej nezaeviduje a zároveň uvádí, že pokud bude v zákonné lhůtě doplněno, bude k němu přihlíženo. Žalobce v souvislosti se svým odvolání poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, č. j. 9 As 90/2008-70, rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2016, č. j. 29 A 157ú2015-67, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 Ans 5/2010-172, publ. Pod č. 2440/2011 Sb. NSS. 4. Žalovaný dle svého vyjádření s žalobou nesouhlasí a považuje napadené rozhodnutí za správné a odůvodněné. Žalovaný při svém rozhodování vycházel ze spisového materiálu, jehož součástí není zmiňované odvolání ze dne 4. 4. 2017. Žalobce podal dne 10. 4. 2017 blanketní nepodepsané odvolání prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, následně dne 12. 4. 2017 jej správní orgán prvního stupně vyzval k odstranění nedostatků podle ust. § 82 a § 37 správního řádu. Žalobce své podání doplnil podepsaným a opět blanketním odvoláním. V žádném z podání není zmíněno, že by bylo učiněno jiné podání prostřednictvím emailu. Z uvedeného je tak patrné, že údajné podání ze dne 4. 4. 2017 nebylo ve stanovené lhůtě řádně doplněno, neboť žalobce zaslal dne 10. 4. 2017 opět nepodepsané odvolání. Žalovaný v jednání žalobce spatřuje obstrukční taktiku ve snaze o prodloužení řízení. 5. Žalobce v replice uvedl, že žalovaný nemá kompletní spisový materiál. Žalobce soudu řádně doložil jak své emailové podání, tak potvrzení o přijetí podání zaslané z podatelny správního orgánu prvního stupně, který pochybil, když odvolání ze dne 4. 4. 2017 nezaevidoval, nevytiskl a nezaložil do spisu. Pokud žalovaný namítá, že žalobce zaslal doplnění svého emailového podání nepodepsané, tak toto samo o sobě nezpůsobuje neúčinnost předmětného podání. Pakliže není podání opatřeno podpisem, je správní orgán povinen ve smyslu ust. § 82 a § 37 odst. 2 správního řádu vyzvat podatele k odstranění vad, což správní orgán učinil a žalobce této výzvě vyhověl a podpis doplnil. Tvrzení žalovaného, že se jedná o obstrukční aktivity žalobce, jsou ničím nepodložená, nemají oporu ve spisovém materiálu.   Posouzení věci krajským soudem Žaloba je důvodná. 6. Soud konstatuje, že žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), osobou oprávněnou (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) a jde o žalobu přípustnou (§ 65, § 68, § 70 s. ř. s.). 7. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. přezkoumal Krajský soud v Brně napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházející jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 8.  Krajský soud ve věci rozhodl při jednání dne 8. 10. 2018 a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9. Krajský soud předně uvádí, že napadeným rozhodnutím bylo odvolání žalobce jako opožděné zamítnuto. Žalobce považuje dané rozhodnutí za nezákonné, neboť jeho odvolání bylo podáno v zákonné odvolací lhůtě dne 4. 4. 2017. Žalovaný naopak tvrdí, že žalobce učinil odvolání až dne 10. 4. 2017, tedy již po nabytí právní moci prvostupňového rozhodnutí. 10. Soud poukazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, dle níž v rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost nebo nepřípustnost podle § 92 odst. 1 správního řádu se odvolací orgán věcně nezabývá podaným odvoláním, posuzuje pouze jeho včasnost nebo přípustnost. V případě žaloby proti rozhodnutí o zamítnutí odvolání jako opožděného nebo nepřípustného je tedy správní soud oprávněn zkoumat v mezích žalobních bodů pouze to, zda se skutečně jednalo o opožděné nebo nepřípustné odvolání a zda tedy byl žalobce zkrácen na svých právech neprovedením odvolacího přezkumu. Pokud krajský soud dospěje k závěru, že odvolání bylo po právu zamítnuto jako nepřípustné nebo opožděné, žalobu zamítne, v opačném případě toto odvolací rozhodnutí zruší a věc vrátí žalovanému k dalšímu řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2011, č. j. 5 As 18/2011-81). 11.  Jedinou spornou otázkou v projednávané věci je tedy to, zda žalobcem podané odvolání bylo včasné či opožděné. 12. Ze správního spisu zjistil krajský soud následující skutečnosti relevantní pro posouzení věci. Prvostupňové rozhodnutí bylo žalobci doručeno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 20. 3. 2017. Dne 10. 4. 2017 bylo podáno k přepravě odvolání, které bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno dne 12. 4. 2017. Následně byl žalobce správním orgánem vyzván k odstranění nedostatků podání. Dne 12. 5. 2017 bylo správnímu orgánu doručeno odvolání žalobce doplněné o jeho vlastnoruční podpis, které bylo podáno k poštovní přepravě dne 10. 5. 2017. Poté byl správní spis předán žalovanému se stanoviskem, že odvolání bylo podáno opožděně. 13. Při jednání konaném dne 3. 10. 2018 zástupkyně žalovaného na výzvu soudu předložila výpis z knihy elektronických podání správního orgánu prvního stupně a uvedla, že podání ze dne 4. 4. 2017 se ve spise nachází. Dle jejího názoru však podání ze dne 10. 4. 2017 nesplňuje zákonné náležitosti doplnění odvolání, neboť zde opětovně chyběl podpis a poukázala na rozsudek Nejvyšší správního soudu sp. zn. 8 As 78/2015, bod 21. Zástupce žalobce se k věci vyjádřil tak, že pokud správní orgán na podání ze dne 10. 4. 2017 reagoval tak, že žalobce vyzval k doplnění podání o podpis, je zcela zřejmé, že správní orgán dokázal žalobce identifikovat. 14. V ust. § 83 odst. 1 správního řádu je stanovena odvolací lhůta, která činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Odvolání lze podat teprve poté, co bylo rozhodnutí vydáno. Bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, platí, že bylo podáno první den odvolací lhůty. V dané věci započala běžet odvolací lhůta dne 21. 3. 2017 a posledním dnem této lhůty bylo 4. 4. 2017. Dle žalovaného prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 5. 4. 2017, neboť žádné podání, jak tvrdí žalobce, není obsahem správního spisu. 15. Dle ust. § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná tomuto správnímu orgánu, která obsahuje podání, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence anebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě; nemůže-li účastník z vážných důvodů učinit podání u věcně a místně příslušného správního orgánu, je lhůta zachována, jestliže je posledního dne lhůty učiněno podání u správního orgánu vyššího stupně; tento správní orgán podání bezodkladně postoupí věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. 16. V pochybnostech se dle ust. § 40 odst. 2 správního řádu považuje lhůta za zachovanou, dokud se neprokáže opak. 17. Dle ust. § 37 odst. 4 správního řádu lze podání účastníka ve správním řízení, aby s ním byly spojeny právní účinky, učinit třemi základními technickými způsoby, a to písemně, ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem. Podání učiněné v jiné formě, např. prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu) bez použití zaručeného elektronického podpisu, tj. běžným emailem, jako tomu bylo v projednávaném případě, přitom není a priori vyloučeno, pokud je následně (do 5 dnů) potvrzeno jedním ze tří shora uvedených technických způsobů preferovaných správním řádem. To znamená, že podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě – internetu – nemusí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem za podmínky, že je do 5 dnů potvrzeno v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem, popřípadě doplněno písemně nebo ústně do protokolu. Pouze pokud by podatel své podání učiněné v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu, tj. podání učiněné mimo zákonem předepsanou formu, nijak nedoplnil, hledělo by se na jeho podání jako by nebylo učiněno a nebylo by tak možno hovořit o jeho právních účincích. 18. K takovým následkům však v dané věci nedošlo, neboť žalobce podal odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí dne 4. 4. 2017, tj. v poslední den odvolací lhůty, prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití uznávaného elektronického podpisu (prostým emailem). Do pěti dnů od tohoto úkonu pak odvolání potvrdil tak, že jej v písemné formě dne 10. 4. 2017, tedy v poslední den lhůty, zaslal prvostupňovému orgánu poštou, čímž byla lhůta zachována v souladu s § 40 odst. 1 písm. d) správního řádu (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 19. 1. 2016, č. j. 29 A 157/2015-67). Následně byl žalobce prvostupňovým orgánem vyzván k doplnění tohoto odvolání o vlastnoruční podpis, přičemž této výzvě vyhověl a učinil tak předmětné odvolání perfektním. 19. S ohledem na vše shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto pro opožděnost, nebylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedená žalobní námitka uplatněná žalobcem je důvodná. Soudu tedy nezbylo, než napadené rozhodnutí zrušit podle ust. § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém bude správní orgán vázán právním názorem zdejšího soudu dle ust. § 78 odst. 5 s. ř. s. 20. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení spočívající v náhradě nákladů za právní zastoupení advokátem a za zaplacený soudní poplatek. Na náhradě nákladů řízení přísluší dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, odměna za právní zastoupení advokátem (tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu), a to za 4 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, replika žalobce, účast na jednání soudu) a jeden úkon dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí), a dále 5x režijní paušál dle § 13 advokátního tarifu. Odměna advokáta je stanovena ve výši vyčíslené na částku 15 450 Kč. Dále pak žalobci náleží zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč, celkově částka ve výši 21 694,5 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit v soudem stanovené třicetidenní lhůtě.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.    Brno 8. října 2018   JUDr. Jana Kubenová v. r. samosoudkyně