41A 44/2017-30   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce:  Nexus Bussines s.r.o., se sídlem Lidická 700/19, Brno, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4 proti žalovanému:  Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.8.2017, č.j. JMK 114446/2017, sp.zn. S-JMK 35742/2017/OD-Př takto: I.                         Žaloba se zamítá. II.                         Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že napadeným rozhodnutím (označené v záhlaví rozsudku) žalovaný zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 17.10.2016, č.j. ODSČ-91351/15-31, sp.zn. ODSČ-91351/15-SOB/VSPR (dále jen „rozhodnutí prvního stupně“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu (nyní přestupku) dle ust. § 125f silničního zákona, kterého se měl podle výroku rozhodnutí I. stupně dopustit tím, že „jako provozovatel vozidla tov. zn. …. reg. zn. ….., v rozporu s § 10 zákona o silničním provozu nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem o silničním provozu. Porušení pravidel silničního provozu výše uvedeným vozidlem, spočívající v nesprávném stání, tedy porušení povinnosti dle ust. § 27 odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, mající znaky přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu bylo zjištěno na pozemní komunikace ulice ….. v ….. dne 26.1.2015 v 11:45 hod.“ 2. Žalobce žalobou označené rozhodnutí napadá v celém rozsahu. 3. Nejprve poukazuje na to, že výrok napadeného rozhodnutí je neurčitý, neboť z něj není zřejmé, zda je odvolání žalobce zamítáno jako opožděné nebo jako nepřípustné, ačkoliv je podle výroku rozhodnutí podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu věta první, které umožňuje obě varianty. 4. Nic na tom nemění ani to, že v odůvodnění žalovaný uvádí, proč dospěl k závěru, že je podané odvolání opožděné, neboť již z výroku musí být zřejmé, o čem a jak bylo rozhodnuto. 5. V tomto směru odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu (rozsudek č.j. 3 As 60/2006-46, nebo rozsudek téhož soudu č.j. 9 As 290/2014-53). 6. Jako další žalobní námitku žalobce uplatňuje porušení § 40 odst. 2 správního řádu: „V pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, pokud se neprokáže opak“. Žalobce tvrdí, že odvolání bylo podáno dne 26.10.2016 v Rakousku, a tedy včas. 7. Žalovaný však v odůvodnění dospívá k závěru, že rakouské poštovní razítko (osvědčující včasnost odvolání) je falešné, a že bylo na zásilku otisknuto až po českém razítku s datem 2.12.2016. Nic takového ale nebylo podle názoru žalobce prokázáno a ostatně ani řádně odůvodněno. Ze sdělení České pošty nelze jednoznačně dovodit, že by odvolání bylo podáno dne 2.12.2016 na území ČR, neboť Česká pošta nijak nevysvětlila rozpor spočívající v tom, že zásilka byla označena pouze rakouským poštovním razítkem a v takovém případě není Česká pošta povinna zásilku doručovat, je-li zásilka podána na území ČR. 8. Žalobce však není dalek pochopit opomenutí České pošty se tímto „detailem“ zabývat, neboť tento jasně ukazuje, že k pochybení při doručování muselo dojít na její straně, neboť je velmi zvláštní, když Česká pošta doručuje zásilku, kterou vůbec nemá povinnost doručovat. 9. Žalobce si rovněž telefonicky na podatelně České pošty ověřoval, že zásilku se zahraniční poštovní známkou musí Česká pošta doručovat případně pouze tehdy, pokud byla přeprava započata na území státu, který poštovní známku vydal (jako tomu bylo v tomto případě). Zřejmě tedy došlo k pochybení České pošty při zpracování zahraniční pošty, což ale Česká pošta pochopitelně nechce přiznat. Zcela však pominula vysvětlit to, proč tedy doručovala zásilku, která nebyla označena českou poštovní známkou a byla údajně podána na území ČR. Její sdělení tedy žádným způsobem neprokazuje, kdy bylo odvolání podáno, neboť je nevěrohodné a neúplné. 10. Podle názoru žalobce měl proto žalovaný především vznést dotaz na příslušného rakouského držitele poštovní licence, který jediný může potvrdit, či vyvrátit pravost a pravdivost daného otisku poštovního razítka. Takové dokazování však provedeno nebylo a zůstala tak panovat pochybnost, zda bylo odvolání podáno včas či nikoliv, neboť pravost a pravdivost daného otisku poštovního razítka nebyla účinně (resp. nijak) zpochybněna. V takovém případě je nutné rozhodnout ve prospěch obviněného, což žalovaný zcela pominul. 11. Velmi podobnou věc dle názoru žalobce řešil Krajský soud v Plzni v rozsudku ze dne 28.11.2016, č.j. 17 A 28/2016-62: „Je skutečností, že poštovní orgán v daném případě vyznačil podání zásilky stejného podacího čísla dvěma různými daty. Na obálce zásilky obsahující odvolání žalobce je uvedeno datum podání 24.11.2015. Žalobci vystavené potvrzení o podání zásilky – podací lístek je datován 23.11.2015. Za této situace existují pochybnosti o skutečném datu podání odvolání, a v takových případech je nutno lhůty vykládat ve prospěch účastníka řízení (zde nadto osoby obviněné ze spáchání přestupku), tedy mít za to, že lhůta pro podání odvolání byla zachována. 12. I v tomto případě existují toliko dva důkazy o tom, kdy bylo odvolání podáno, kdy se jedná o 1) otisk rakouského poštovního razítka ze dne 26.10.2016 a 2) české poštovní razítko ze dne 2.12.2016. Pravdivost a pravost rakouského poštovního razítka nebyla žalovaným účinně zpochybněna a je proto nutné presumovat jeho správnost, a současně rozhodnout ve prospěch zachování lhůty. 13. Odkázal přitom na rozsudek NSS ze dne 26.1.2017, č.j. 5 As 99/2016-40, z něhož žalobce citoval: „K možnosti odmítnout žalobu pro opožděnost se již vyjadřoval Nejvyšší správní soud ve výše uvedeném rozsudku sp.zn. 9 As 24/2007, ve kterém uvedl, že pro odmítnutí pro opožděnost je soud povinen jednoznačně prokázat, že návrh byl podán opožděně. 14. Dle krajského soudu byla žaloba podána opožděně. K tomuto závěru dospěl na základě sdělení České pošty, dle kterého v období od 3.7.2015 do 19.8.2015 nedošlo k žádné mimořádné události, z toho, že čárový kód na obálce byl v třídícím sběrném uzlu oražen až dne 17.8.2015, tedy téměř měsíc a půl po tvrzeném podání, a na názoru, že zástupce stěžovatele zvolil obyčejnou poštovní zásilku, u které lze určit datum podání pouze z otisku poštovního razítka, i když standardně využívá datovou schránku, zcela záměrně. 15. Obdobně dle žalobce věc řešil i NSS v rozsudku ze dne 13.7.2016, č.j. 1 As 103/2016-40. V tomto rozhodnutí byl otisk poštovního razítka na obálce, kterou žalobce podával žalobu příslušnému soudu obyčejnou zásilkou ze dne 18.8.2015. Dle sdělení České pošty byl čárový kód třídícího stroje až ze dne 8.9.2015 a příslušnému krajskému soudu byla zásilka doručena dne 10.9.2015, přičemž Česká pošta nedokázala vysvětlit, proč mezi podáním a doručením vznikla taková prodleva. Stejně jako v nyní projednávaném případě dle sdělení České pošty nedošlo k žádným nepravidelnostem. 16. Ze skutkových okolností tohoto rozsudku tak plyne, že není možno vyloučit pochybení České pošty, spočívající v prodlevě mezi podáním obyčejné zásilky a jejím označením třídícím strojem. Nelze proto akceptovat názor krajského soudu, že z důvodu, že třídící stroj označil čárovým kódem danou zásilku až dne 17.8.2015, nemohlo dojít k podání žaloby dříve než tento den. Pouze tato skutečnost tak jednoznačně neprokazuje, že žaloba nebyla podána dne 3.7.2015. 17. Jak již uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25.11.2015, č.j. 2 As 231/2015-33, „[v]ýzva poště či výslech jejího pracovníka by mohl mít význam pouze jako signalizace nesprávného postupu pošty, což by mohlo mít represivní důsledky pro konkrétního pracovníka či preventivní význam pro další činnost; pro posouzení včasnosti žaloby by to však bylo bez významu.“ Skutečnost, že od 3.7.2015 do 19.8.2015 nebyl sepsán žádný záznam o  nepravidelnostech, tak nemusí znamenat, že k žádným nedošlo. Navíc nelze rozhodně vyloučit, že žádný pracovník omyl při zatřídění zásilky nezpozoroval. 18. Nelze sice vyloučit manipulaci s poštovním razítkem, avšak judikatura Nejvyššího správního soudu vyžaduje pro odmítnutí návrhu pro opožděnost jistotu, že návrh byl podán opožděné. Navíc je třeba mít na zřeteli, že takové manipulace by se nemohl dopustit zástupce stěžovatele sám, ale pouze v součinnosti se zaměstnancem České pošty (...). Jelikož nelze dospět k jednoznačné jistotě, že návrh byl podán opožděně, je nutné upřednostnit přístup k právní ochraně, tedy považovat žalobu za včasnou.“ 19. Obdobně i v tomto případě nelze ze sdělení České pošty dovodit jasné vysvětlení toho, jak k dané údajně nestandardní situaci došlo, a kde a kdy vlastně byla předmětná zásilka podána. Skutečnost, že k takovýmto nestandardnostem u České pošty došlo již dříve, pak nasvědčuje spíše systémové (a neřešené) chybě české pošty, než účelovosti jednání žalobce.   20. Zmínit lze též rozsudek NSS ze dne 10.9.2015, č.j. 4 As 164/2015-39: „Česká pošta připustila, že mezi datem podání zásilky a jeho zpracováním vznikla neobvyklá prodleva, přičemž nelze vyloučit manipulaci s poštovním razítkem. Současně však konstatovala, že s ohledem na proces zpracování obyčejných zásilek není schopna prokázat okolnosti podání. Vzhledem k tomu, že i v nyní posuzované věci byla kasační stížnost podána formou obyčejné zásilky, nelze předpokládat, že by Česká pošta byla schopna Nejvyššímu správnímu soudu sdělit konkrétnější informace.“ 21. K vyjádření České pošty, že je nestandardní, pokud jsou na zásilce dvě razítka, pak žalobce uvádí, že i jemu to přijde nestandardní, zastává však názor, že není jeho záležitostí zjišťovat, jak doručování probíhá, toto bylo výhradně na žalovaném (§ 40 odst. 2 správního řádu, ve spojení s § 3 a § 50 odst. 3 správního řád). Navíc Česká pošta neřekla, že je to nemožné, ale pouze, že je to nestandardní, přičemž sama současně přiznává, že až tak nestandardní to zjevně není. 22. Žalovaný pak sice podání odvolání z Rakouska označuje za účelové, nicméně ani přesvědčení oprávněné úřední osoby o tom, že je jednání účastníka řízení obstrukční, tuto nezbavuje povinnosti postupovat v souladu s právním řádem. V tomto případě žalovaný pochybil, neboť bez přesvědčivých úvah uzavřel, že žalobce podal odvolání opožděně, a to aniž by se zabýval např. tím, jak je možné, že Česká pošta údajně jako první doručovatel doručovala zásilku označenou rakouskou poštovní známkou, k čemuž není povinna. 23. Žalobce pak namítal, že zcela zásadní procesní pochybení žalovaného je v tom, že ačkoliv žalovaný zjevně rozhodoval na základě několika sdělení České pošty a skutečností známých mu z úřední činnosti, nebylo provedeno ústní jednání ani dokazování a žalobci tak nebylo umožněno se účastnit provádění jednotlivých důkazů a je otázkou, zda vůbec nějaké dokazování provedeno bylo, resp. lze předpokládat, že nebylo a tedy nebyl ani pořízen žádný protokol o takovémto úkonu. Takovýto postup je v rozporu s § 51 odst. 2 správního řádu a § 18 odst. 1 téhož zákona. Dále pak namítal, že žalovaný patrně rozhodoval na základě podkladů, které nebyly obsahem spisu, a žalobci tak nebylo umožněno se s těmito podklady seznámit a vyjádřit se k nim. Jedná se o skutečnosti zřejmě známé žalovanému z úřední činnosti, na které odkazuje při úvahách o údajné účelovosti daného podání. 24. Takovéto úvahy jsou tak předně nepřípustné, neboť podklady, na základě kterých žalovaný při těchto úvahách postupoval, nebyly řádně provedeny jako důkaz a nebyly obsahem spisu, resp. žalobce nedostal možnost se s nimi seznámit a vyjádřit se k nim. Navrhoval proto, aby rozhodnutí žalovaného z 8.8.2017 bylo zrušeno a věc vrácena tomuto orgánu k dalšímu řízení a dále, aby soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci vzniklé mu náklady řízení. 25. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný reagoval na žalobní námitky takto. 26. Sdělil, že skutečnosti, že odvolání bylo zamítnuto pro opožděnost, jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozhodnutí žalovaného (viz. str. 2 rozhodnutí), což žalovaný považuje za dostatečné. Dále uvedl, že na základě stanoviska České pošty s.p. (list č. 45 spisu správního orgánu I. stupně), lze dovodit, že zásilka byla vhozena do poštovní schránky na území Jihomoravského kraje a pokud by zásilka byla podána v Salzburgu, nemohla se standardní přepravní cestou dostat do orážecího stroje v ČR, navíc standardní doba přepravy ze Salzburgu do ČR je 2 – 4 dny. 27. Předmětná zásilka se do dispozice České pošty s.p. dostala s výběrem poštovních schránek města Brna a zásilky z vybraných pošt – přijaté u přepážky, protože je oražena razítkem s legendou 655 02 Brno 02, kterým jsou oraženy pouze tyto zásilky (list č. 45 spisu správního orgánu I. stupně). 28. Citace rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13.7.2016, č.j. 1 As 103/2016-40 není na místě, protože v nyní posuzovaném případě byla prokázána nesprávnost poštovního razítka. 29. Žalovaný pak uvedl, že obdobná situace je řešena i u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. 62 A 232/2016 a 33 A 20/2017, kdy tato soudní řízení se týkají falešného razítka „…..“. 30. Dále pak k další žalobní námitce uvedeno, že žalobci i jeho zmocněnci byla dne 17.7.2017 zaslána výzva k seznámení se s podklady rozhodnutí (viz. list č. 6 spisu žalovaného), k čemuž jim byla stanovena lhůta 5 dnů od doručení výzvy. Přílohou této výzvy bylo stanovisko společnosti Česká pošta s.p. Žalobce ani jeho zmocněnec se ve stanovené lhůtě k podkladům nevyjádřili. 31. Jestliže žalobce nepořídí protokol, přestože nepochybně dokazování prováděl, neboť vyšel z listin založených ve spise, nemá toto pochybení vliv na zákonnost rozhodnutí, pokud měl účastník možnost se s veškerými důkazními prostředky shromážděnými ve spise seznámit a vyjádřit se k nim (rozsudek NSS ze dne 20.9.2016, sp.zn. 6 As 239/2015). 32. Dle žalovaného tedy podaná žaloba není důvodná, napadené rozhodnutí vychází ze zcela spolehlivě a přesně zjištěného stavu věci, k jeho vydání byly shromážděny naprosto dostatečné podklady, zjištěný skutkový stav byl správně právně posouzen, v řízení před správním orgánem nedošlo k porušení práv žalobce. Žalobce nebyl rozhodnutím žalovaného zkrácen na svých právech, a proto navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 33. Na vyjádření k žalobě žalobce reagoval replikou, v níž odkazoval na skutečnosti uvedené v žalobě. 34. Krajský soud v Brně na žádost žalobce ve věci nařídil jednání na 20.6.2018. Žalobce ani jeho právní zástupce se tohoto jednání nezúčastnili, z jednání se omluvili. 35. Zástupkyně žalovaného u soudního jednání uvedla, že žalovaný se odvolává na obsah odůvodnění svého rozhodnutí i vyjádření k žalobě. Zástupkyně žalovaného poukázala na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 A 233/2016-33, kdy věc je obdobná s nyní projednávanou věci v otázce doručování, kdy žalobce je i ve shora uvedené věci zastoupen stejným právním zástupcem jako v nyní projednávané věci, a to Mgr. Jaroslavem Topolem a krajský soud ve věci rozhodl tak, že žalobu zamítl. Poukázala na odůvodnění tohoto rozhodnutí a zdůraznila, že se jedná v podstatě o velmi podobnou situaci. Vzhledem k tomu, že všechny podklady týkající se doručování, což je zásadní otázka řešena v uvedeném i tomto sporu, jsou založeny ve správním spise, povedení dalších důvodů nenavrhovala a trvala na zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. 36. Posouzení věci krajským soudem. 37. Pokud jde o napadené rozhodnutí, vydal toto Krajský úřad Jihomoravského kraje 8.8.2017, č.j. JMK 114446/2017 a rozhodl tak, že dle ust. § 92 odst. 1 věty první správního řádu se odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Brna, odboru dopravněsprávních činností ze dne 17.10.2016, č.j.: ODSČ-91351/15-31 zamítá. 38. V odůvodnění rozhodnutí mimo jiné uvedeno, že odvolací orgán se zabýval včasností odvolání. Rozhodnutí bylo oznámeno doručením napadeného rozhodnutí zmocněnci účastníka řízení dne 18.10.2016. Ode dne následujícího, tj. dne 19.10.2016, počala běžet zákonná patnáctidenní odvolací lhůta, o níž byl účastník řízení v rozhodnutí řádně poučen, přičemž jejím posledním dnem byla v souladu s ust. § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu středa 2.11.2016. 39. Odvolání bylo podáno dne 2.12.2016. 40. Aby bylo odvolání podáno včas, muselo být odvolání podáno nejpozději dne 2.11.2016. Vzhledem k tomu, že odvolání bylo odesláno dne 2.12.2016, nebylo podáno ve lhůtě a je tedy opožděné. 41. Na obálce, ve které bylo zasláno odvolání proti rozhodnutí, je také uvedeno podací razítko pošty v Salzburgu ze dne 26.10.2016. Odvolací správní orgán disponuje stanoviskem Česká pošta, s.p. 42. Odvolací správní orgán zaslal dne 17.7.2017 (doručeno zmocněnci účastníka dne 18.07.2017, podateli odvolání dne 17.7.2017 a účastníkovi dne 27.7.2017) výzvu k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí a vyjádření. Přílohou této výzvy byla také kopie obálky a stanovisko společnosti Česká pošta, s.p. Odvolací správní orgán stanovil účastníkovi, podateli i zmocněnci lhůtu 5 dnů ode dne doručení výzvy k vyjádření se k zaslaným podkladům. Účastník, podatel ani zmocněnec se ve stanové lhůtě k podkladům nevyjádřil. 43. Ve stanovisku společnosti Česká pošta, s.p. je uvedeno, že předmětná zásilka byla vhozena do poštovní schránky na území Jihomoravského kraje, a pokud by zásilka byla podána v Salzburgu, nemohla se standardní přepravní cestou dostat do orážecího stroje v ČR, navíc standardní doba přepravy ze Salzburgu je 2-4 dny. Ve stanovisku je také uvedeno, že stejný problém s dvěma odlišnými razítky řešila Česká pošta, s.p. v loňském roce i s dalšími úřady. Tato skutečnost je známa také odvolacímu správnímu orgánu z úřední činnosti (např. sp.zn.: S-JMK 130099/2016/ODOS/Př, S-JMK 90975/2017/OD/Št). 44. Odvolací správní orgán má na základě spisového materiálu za prokázané, že odvolání bylo podáno na území Jihomoravského kraje dne 2.12.2016, tedy po zákonné patnáctidenní odvolací lhůtě. Následné orážení zásilek falešným razítkem ze Salzburgu (popř. z Bratislavy) považuje odvolací orgán za účelové jednání, jímž mělo dojít ke zhojení vady opožděnosti podání odvolání. 45. Podle ust. § 92 odst. 1 správního řádu, opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. Jestliže rozhodnutí již nabylo právní moci, následně zkoumá, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí. Shledá-li předpoklady pro zahájení přezkumného řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, posuzuje se opožděné nebo nepřípustné odvolání jako podnět k přezkumnému řízení nebo žádost o obnovu řízení nebo žádost o vydání nového rozhodnutí. Takové předpoklady odvolací orgán po prostudování spisového materiálu neshledal. 46. S ohledem na větu první § 92 odst. 1 správního řádu, odvolacímu orgánu nezbývá, než odvolání účastníka řízení zamítnout, protože je opožděné. Prvoinstanční rozhodnutí bylo odvolateli oznámeno doručením dne 18.10.2016, takže odvolací lhůta skončila 2.11.2016 a od 3.11.2016 je prvoinstanční rozhodnutí pravomocné. 47. Krajský soud zjistil ze správních spisů tyto podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. 48. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně č.j. ODSČ-91351/15-31, bylo žalobci doručeno 18.10.2016. 49. Odvolání datované dnem 26.10.2016 bylo doručeno Magistrátu města Brna, odbor dopravněsprávních činností 5.12.2016, jak vyplývá z podacího razítka. K tomuto odvolání je připojena obálka, v níž bylo odvolání zasíláno. Na obálce je nalepena poštovní známka Rakouska a tato poštovní známka je „přeražena“ dvěma razítky. 50. Jedno poštovní razítko je označeno městem Salzburg a datem 26.10.2016 a nad ním je razítko Brno 002 s datem 2.12.2016. V podrobném pohledu je vidět, že na poštovní obálce je známka oražena razítkem Brno 002 s datem 2.12.2016 a toto poštovní razítko je „přeraženo“ razítkem, kde je uvedeno Salzburg a datum 26.10.2016. 51. Ve spise je pak založena odpověď České pošty, s.p., DÚS Jižní Morava, dotaz Magistrátu města Brna, odbor dopravněsprávních činností. 52. V odpovědi je uvedeno následující: Na základě Vašeho podání Vám sdělujeme, že způsob podání zásilky, její přeprava a způsob dodání závisí na zvoleném druhu zásilky. Pro každý druh zásilek jsou tyto podmínky specifické a jsou obsaženy v příslušných Poštovních podmínkách (případně obchodních podmínkách) pro danou službu. Odesílatel se před podáním zásilky má možnost podrobně seznámit s příslušnými podmínkami, včetně způsobu dodání a vybrat tak službu, která mu nejvíce vyhovuje. Obyčejné zásilky pošta při příjmu nestvrzuje a jsou dodány bez potvrzení příjemcem. Z tohoto důvodu není možné prokazatelně zmapovat podání, způsob přepravy a dodání Obyčejné zásilky. 53. K dodanému skenu zásilky pošta uvádí: Zásilka je oražena otiskem denního razítka orážecího stroje Sběrného přepravního uzlu Brno 02 (SPU Brno 02) ze dne 2.12.2016. Tímto strojem se oráží zásilky vybrané z poštovních schránek obvodu Brno-město a vybraných pošt atrakčního obvodu SPU Brno 02. Z toho vyplývá, že předmětná zásilka byla vhozena do poštovní schránky na území Jihomoravského kraje dne 2.12.2016 (popř. dne 1.12.2016 po výběru té které konkrétní poštovní schránky). 54. K otisku denního razítka s legendou pošty Salzburg (Rakousko) není možné bohužel poskytnout jakékoli informace, jelikož se nejedná o pobočku České pošty, s.p. Obyčejná listovní zásilka (podlouhlá obálka s okénkem) je opatřena rakouskou výplatní poštovní známkou. 55. Listovní zásilka podaná v Salzburgu, opatřená tam otiskem denního razítka a předaná tam do poštovní přepravy dne 26.10.2016 se nemohla standardní přepravní cestou dostat do orážecího stroje v ČR k opakovanému oražení. Během poštovní přepravy zásilky k adresátovi by se totiž nemohlo stát, aby byla zásilka opětovně oražena jakýmkoli otiskem dalšího denního razítka. 56. Standardní doba přepravy listovní zásilky ze Salzburgu do jakéhokoli místa v ČR je 2-4 dny v závislosti na rychlosti přepravy zahraničního provozovatele. 57. Stejný problém se dvěma odlišnými otisky razítek na obálkách pošta řešila od loňského roku již s různými úřady. V několika případech se jednalo také o stejný otisk razítka s legendou Salzburg 5000, pravděpodobně je odesílatelem tatáž osoba. 58. Soud dále uvádí, že je zřejmé, že odvolání bylo podáno Obyčejnou poštovní zásilkou a že skutečně na poštovním razítku, označeným Salzburg a datem 26.10.2016, je uvedeno 5000. 59. Krajský soud pak uvádí, že z rozhodnutí žalovaného jednoznačně vyplývá, že k závěru o opožděnosti odvolání dospěl žalovaný na základě sdělení České pošty, s.p. s datem 17.2.2017, jehož obsah soud citoval. 60. Podle § 92 odst. 1 věta první správního řádu, opožděné nebo nepřípustné odvolání odvolací správní orgán zamítne. V daném případě dle názoru soudu žalovaný postupoval správně, když k rakouskému poštovnímu razítku nepřihlédl a vycházel z toho, že určující pro okamžik odeslání odvolání bylo denní razítko České pošty ze dne 2.12.2016, neboť podle sdělení České pošty, s.p. zásilka byla oražená otiskem denního razítka orážecího stroje Sběrného přepravního uzlu Brno 02 ze dne 2.12.2016, přičemž tímto strojem se oráží zásilky vybrané z poštovních schránek obvodu Brno-město a vybraných pošt atrakčního obvodu SPU Brno 02, když z toho, co sdělila pošta, vyplývá, že zásilka byla vhozena do poštovní schránky na území Jihomoravského kraje dne 2.12.2016, popř. 1.12.2016 po výběru té které konkrétní poštovní schránky. 61. Dle názoru soudu tedy žalovaný postupoval zákonně a věcně správně, když je nepochybné, že odvolání bylo podáno na území ČR, v Jihomoravském kraji dne 2.12.2016 a nikoliv v Rakousku 26.10.2016 (Salzburg) a z toho je zcela evidentní, že jednání žalobce, který tvrdí, že odvolání bylo podáno v Salzburgu 26.10.2016, je jednání přinejmenším obstrukční a účelové, nemající však žádný vliv na opožděnost podání odvolání. 62. Ani následující dvě žalobní námitky pak důvodné nejsou. 63. Pokud žalobce odkazuje na neurčitost výroku rozhodnutí žalovaného, s tímto soud nesouhlasí. Ve výroku bylo řádně citováno, na základě jakého zákonného ustanovení (§ 92 odst. 1 věta prvá správní řád) bylo rozhodováno a z odůvodnění rozhodnutí žalovaného zcela zřetelně vyplývá, že k zamítnutí žaloby dle § 92 odst. 1 věta první správního řádu došlo pro opožděnost podaného odvolání. Výrok rozhodnutí i jeho odůvodnění jsou tedy zcela v souladu s ust. § 68 správní řád. 64. Pokud pak žalobce namítal, že mělo být nařízeno jednání, u kterého by byl žalobce seznámen se sdělením České pošty, s.p., přičemž k tomuto nedošlo a toto dle žalobce způsobuje nezákonnost rozhodnutí, ani s tímto soud nesouhlasí. Žalobce byl skutečně prostřednictvím zmocněnce vyzván 17.7.2017, aby se se sdělením České pošty, s.p. seznámil ve lhůtě 5 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním, že po uplynutí této lhůty bude vydáno rozhodnutí ve věci podaného odvolání. 65. Na tuto výzvu, k níž bylo doloženo sdělení České pošty, s.p., žalobce žádným způsobem nereagoval. Soud uvádí, že žalobce nebyl žádným způsobem na svých zákonných právech zkrácen, neboť možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí nevyužil, přičemž sdělení České pošty, s.p. k dispozici včas měl. 66. Ani jedna z žalobních námitek tedy důvodná není a soud proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl. 67. Pouze na okraj soud podotýká, že velmi podobná věc byla skutečně Krajským soudem v Brně v nedávné době řešena, věc vedena pod sp.zn. 62 A 232/2016 a dne 17.5.2018 pod č.j. 62 A 232/2016-33 byl vydán rozsudek, kdy žalobě vyhověno nebylo (šlo o velmi obdobný případ, kde byly na obálce také dva otisky denního razítka, jedno ze Slovenska a druhé z ČR) a soud uvádí, že v nyní projednávané věci i ve věci vedené pod sp.zn. 62 A 232/2016 byl žalobce zastupován stejným právním zástupcem. 68. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce ve věci neměl úspěch, žalovanému kromě běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   V Brně dne 20. června 2018     JUDr. Jana Kubenová, v. r. samosoudkyně         Za správnost vyhotovení: B. Z.