Nebylo-li řízení o dovozu předmětného zboží skončeno před vstupem nařízení Komise (EU) 2016/278 ze dne 26. 2. 2016, o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie, v platnost, musí jej celní úřad v souladu s čl. 1 citovaného nařízení zastavit, a to bez ohledu na to, zda se jedná o řízení vyměřovací nebo doměřovací.

62 Af 6/2017-57   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: BMKco, s.r.o.  sídlem Kvítkovická 1533, Napajedla  zastoupen Mgr. Markétou Vojtáškovou, advokátkou  sídlem Kvítková 124, Zlín   proti   žalovanému: Generální ředitelství cel                                  sídlem Budějovická 7, Praha   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.11.2016, č.j. 23054-4/2016-900000-304.4,   takto: I. Rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 8.11.2016, č.j. 23054-4/2016-900000-304.4, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.   II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 9 800 Kč k rukám Mgr. Markéty Vojtáškové, advokátky, sídlem Kvítková 124, Zlín, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.   III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1.         Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8.11.2016, č.j. 23054-4/2016-900000-304.4, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil dodatečný platební výměr vydaný Celním úřadem pro Zlínský kraj dne 10.3.2016 pod č.j. 14058/2016-640000-51, kterým bylo žalobci doměřeno antidumpingové clo v celkové výši 800 637 Kč (ve výši rozdílu mezi částkou cla původně vyměřenou rozhodnutím o propuštění zboží do celního režimu propuštění do volného oběhu ev. č. 14CZ6400001IMICYW9 ze dne 14.1.2014 a částkou cla nově stanovenou), a to podle § 264 odst. 1 a 3 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon (dále jen „celní zákon“), ve spojení s čl. 78 odst. 3, čl. 201 odst. 3, čl. 220 odst. 1 a čl. 221 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, s  přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, EURATOM) č. 883/2013 ze dne 11.9.2013, o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (EURATOM) č. 1074/1999, nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13.3.1997, o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů, ve znění pozdějších předpisů a dále nařízení Rady (ES) č. 91/2009 ze dne 26.1.2009, o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, ve znění prováděcího nařízení Rady (EU) č. 924/2012 ze dne 4.10.2012, kterým se mění nařízení (ES) č. 91/2009, o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky. Dle § 251 odst. 1 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), vznikla žalobci současně povinnost uhradit penále z doměřené částky ve výši 160 128 Kč. II. Shrnutí procesního postoje žalobce 2.         Žalobce předně namítá, že s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/278 ze dne 26.2.2016, o zrušení konečného antidumpingového cla uloženého na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířeného na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli zasílaných z Malajsie bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Malajsie (dále jen „nařízení 2016/278“), nemůže žalovaný uložit povinnost dle zrušeného nařízení Rady (ES) č. 91/2009, byť v daném případě k sankcionovanému jednání žalobce došlo v době jeho platnosti a účinnosti. Za stavu, kdy byla antidumpingová cla pro rozpor s mezinárodními dohodami zrušena, nebyl celní orgán jakožto orgán výkonu veřejné moci oprávněn v zahájeném řízení o kontrole po propuštění zboží ve věci žalobce pokračovat a už vůbec pak nebyl oprávněn vydat rozhodnutí, kterým žalobci doměřil dle zrušeného nařízení Rady (ES) č. 91/2009 antidumpingové clo. 3.         Dále žalobce uvádí, že žalovaný nepořídil v rozporu s § 76 daňového řádu překlad celé zprávy OLAF včetně všech jejích příloh do českého jazyka a že podkladem pro doměření antidumpingového cla nebyla zpráva OLAF, nýbrž pouze předběžná zpráva OLAF. Po věcné stránce žalobce zprávě OLAF vytýká, že z jejího obsahu ani z jejích příloh nelze dovodit, že konkrétně zboží žalobce propuštěné do volného oběhu rozhodnutím celního úřadu ev. č. 14CZ6400001IMICYW9 ze dne 14.1.2014 je původem z Číny. Žalovaný také zcela pominul námitky žalobce týkající se výše cen, za které zboží nakoupil. Podle žalobce je z nich zřejmé, že žalobce pořídil zboží za obvyklých a nikoli dumpingových podmínek, z čehož plyne, že zboží nemělo původ v Číně – pořizovací cena byla totiž vyšší než cena čínského zboží. 4.         Žalobce taktéž namítá porušení zásady předvídatelnosti, neboť žalobce v rámci své činnosti dlouhodobě dováží do EU zboží z různých zemí světa, přičemž žalovaný v žádném předchozím případě neučinil závěr o původu zboží v rozporu s řádně vydaným osvědčením o původu zboží. 5.         S ohledem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby soud rozhodnutí žalovaného zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 6.         Žalovaný ve svém vyjádření se žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. IV. Posouzení věci 7.         Žaloba byla podána včas (§ 72 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního /dále jen „s.ř.s.“/), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).              8.         Soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodování žalovaného; rozhodoval bez jednání za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s.ř.s. a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 9.         Nejprve soud přistoupil k vypořádání žalobní námitky, kterou žalobce s odkazem na nařízení 2016/278 brojil proti neoprávněnému pokračování v řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo. 10.     Podle čl. 1 nařízení 2016/278 konečné antidumpingové clo na dovoz některých spojovacích prostředků ze železa nebo oceli, jiných než z nerezavějící oceli, tj. vrutů do dřeva (kromě vrtulí do pražců), závitořezných šroubů, ostatních šroubů a svorníků s hlavou (též s jejich maticemi nebo podložkami, ale kromě šroubů soustružených z tyčí, prutů, profilů nebo z drátů, o plném průřezu, s tloušťkou dříku nepřesahující 6 mm a kromě šroubů a svorníků pro upevňování konstrukčních materiálů železničních tratí) a podložek, v současnosti kódů KN 7318 12 90, 7318 14 91, 7318 14 99, 7318 15 59, 7318 15 69, 7318 15 81, 7318 15 89, ex 7318 15 90, ex 7318 21 00 a ex 7318 22 00 (kódy TARIC 7318 15 90 21, 7318 15 90 29, 7318 15 90 71, 7318 15 90 79, 7318 15 90 91, 7318 15 90 98, 7318 21 00 31, 7318 21 00 39, 7318 21 00 95, 7318 21 00 98, 7318 22 00 31, 7318 22 00 39, 7318 22 00 95 a 7318 22 00 98) a pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz zasílaný z Malajsie bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Malajsie, se zrušuje a řízení týkající se tohoto dovozu se zastavuje. 11.     V souladu s čl. 2 citovaného nařízení nabývá zrušení antidumpingového cla uvedeného v čl. 1 účinku dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a není základem pro vrácení cla vybraného před tímto datem. 12.     Nařízení 2016/278 vstoupilo v platnost a účinnost dne 28.2.2016, o čemž není mezi stranami sporu. 13.     Jak vyplývá ze správního spisu, žalobci bylo rozhodnutím celního úřadu dne 14.1.2014, ev.č. 14CZ6400001IMICYW9, vyměřeno za dovoz předmětného zboží dovozní clo. Na základě provedené kontroly po propuštění zboží zahájené dne 19.1.2016 bylo následně žalobci dodatečným platebním výměrem ze dne 10.3.2016, č.j. 14058/2016-640000-51, mimo jiné s odkazem na nařízení Rady (ES) č. 91/2009 doměřeno konečné antidumpingové clo. 14.     V posuzované věci tak došlo ke zrušení antidumpingového cla na předmětné zboží nařízením 2016/278 v průběhu doměřovacího řízení před vydáním dodatečného platebního výměru. Podle čl. 1 nařízení 2016/287 se řízení týkající se tohoto dovozu zastavují. Z dikce citovaného ustanovení je tedy zřejmé, že žalovaný, resp. celní úřad měl řízení o doměření konečného antidumpingového cla žalobci zastavit. 15.     Na tomto závěru ničeho nemění ani názor žalovaného, že k doměření konečného antidumpingového cla mohly celní orgány přistoupit i v době účinnosti nařízení 2016/278, protože žalobci bylo doměřeno clo, které mu mělo být vyměřeno již rozhodnutím v celním řízení podle tehdy platných a účinných právních norem. Tento názor žalovaného totiž nelze považovat za správný, resp. souladný s nařízením 2016/278. Nařízení totiž nerozlišuje řízení vyměřovací a doměřovací. Probíhající řízení, která mají být podle tohoto nařízení zastavena, vymezuje prostřednictvím jejich předmětu (dovozu v něm vypočtených výrobků). V posuzované věci byl předmětem řízení dovoz nařízením 2016/278 označeného zboží a doměření konečného antidumpingového cla na něj. Řízení tak mělo být celním úřadem zastaveno bez ohledu na to, zda se jednalo o vyměřovací nebo doměřovací řízení či zda doměřované clo mělo být vyměřeno před vstupem nařízení 2016/287 v platnost. Naopak jedinou rozhodující skutečností je to, že řízení o dovozu předmětného zboží probíhalo i po vstupu nařízení 2016/278 v platnost a účinnost. Tak tomu v daném případě také bylo. 16.     Vzhledem k tomu, že soud přisvědčil této námitce žalobce, není za daných okolností namístě dále vypořádávat další žalobní námitky. Soud tak uzavírá, že žalovaný pochybil, pokud podle nařízení 2016/287 řízení o doměření konečného antidumpingového cla žalobci nezastavil. Žaloba je tedy důvodná a zdejší soud napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s.ř.s. zrušil a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. V něm je vázán právním názorem zdejšího soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s). V. Náklady řízení 17.  Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 větu první s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, jež důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. 18.  Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má podle § 60 odst. 1 s.ř.s. právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení a je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že žalobci vznikly náklady ve výši 3000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Dále se jednalo o náklady právního zastoupení spočívající v odměně zástupce za dva úkony právní služby po 3 100 Kč společně se dvěma režijními paušály po 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení a žaloba; podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif). Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci částku 9 800 Kč k rukám zástupkyně žalobce ve stanovené lhůtě.   Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno dne 7. listopadu 2018   David Raus,v.r. předseda senátu