č. j. 29 A 85/2018-46   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců Mgr. Petra Pospíšila a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., v právní věci žalobce: F. H. zastoupený advokátem Mgr. Václavem Voříškem sídlem Ledčická 649/15, 184 00 Praha proti žalovanému: Městský úřad Břeclav sídlem náměstí T. G. Masaryka 42/3, 690 81 Břeclav o žalobě podané dne 24. 5. 2018 na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném jím pod sp. zn. MUBR-S 25275/2017-KPP 17214 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Žaloba 1.         Žalobou ze dne 24. 4. 2018, došlou soudu dne 24. 5. 2018, se žalobce domáhal soudní ochrany proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném jím pod sp. zn. MUBR-S 25275/2017-KPP 17214. 2.         Uvedl, že příkazem ze dne 10. 5. 2017, č. j. MUBR 31526/2017, sp. zn. MUBR-S 25275/2017-KPP 17214, jej žalovaný uznal vinným ze spáchání správního deliktu. Proti tomuto příkazu podal dne 24. 5. 2017 odpor. Samotné podání odporu ani jeho včasnost není mezi žalobcem a žalovaným sporné. Vzhledem ke snaze podat odpor co nejdříve, byl tento zaslán bez podepsané plné moci. Žalovaný proto žalobce přípisem ze dne 29. 5. 2017, č. j. MUBR 36612/2017, vyzval k jejímu doložení. Žalobce plnou moc zaslal doporučeným dopisem dne 7. 6. 2017. Následně dne 25. 8. 2017 žalobce obdržel výzvu k odstranění vad plné moci ze dne 3. 8. 2017, č. j. MUBR 58053/2017. Ve výzvě žalovaný sdělil, že nedostatek spočívá v absenci podpisu zmocněnce na plné moci. Téhož dne 25. 8. 2017 žalobce doplnil znovu podepsanou plnou moc, a to nejprve z emailové adresy zmocněnce apppo@email.cz, a poté doporučeným dopisem. Přesto, tedy i přes řádný a včasný odpor, vydal žalovaný dne 4. 9. 2017 sdělení k neodstranění vady podání odporu, kterým žalobci intimoval, že příkaz nabyl právní moci dne 30. 5. 2017, jelikož plná moc neobsahovala všechny náležitosti, které obsahovat musí. Touto náležitostí žalovaný mínil podpis zmocnitele, že zastoupení přijímá. 3.         Z judikatury Nejvyššího správního soudu přitom plyne, že k účinnému zvolení zmocněnce nebrání absence podpisu zmocněnce na udělené plné moci zmocnitelem, a tedy že podpis zmocněnce není povinnou náležitostí plné moci. Dle žalobce tedy byla plná moc doložena řádně. Sám zmocněnec žalobce přitom podal odpor i reagoval na výzvu žalovaného. Ten tak nemohl mít pochybnosti o tom, že zmocnění bylo přijato. Přesto ke dni podání žaloby žalovaný v dané věci dosud nevydal rozhodnutí. 4.         Žalovaný nemohl mít žádnou pochybnost o tom, že existuje dohoda o zastoupení uzavřená mezi žalobcem a jeho zástupcem. Nejpozději ke dni, kdy mu došlo podání žalobce ze dne 7. 6. 2017 obsahující řádnou plnou moc, tak žalovaný věděl, že byl podán řádný odpor, a že je povinen vydat rozhodnutí. Vyzýval-li přesto i nadále k doplnění plné moci, jednalo se toliko o jeho sofistikovanou procesní obstrukci, jíž přímo bránil vydání rozhodnutí. Žalovaný tedy namísto vydání rozhodnutí fabrikoval důvody, pro něž rozhodnutí nevydávat. 5.         Žalobce dne 1. 3. 2018 podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti k nadřízenému správnímu orgánu žalovaného. Krajský úřad Jihomoravského kraje na žádost reagoval opatřením proti nečinnosti ze dne 23. 3. 2018, č. j. JMK45862/2018, sp. zn. S-JMK 35613/2018 OSPŽ, kterým přikázal žalovanému učinit nejpozději ve lhůtě 15 dnů potřebná opatření směřující k pokračování v řízení o předmětném skutku. 6.         Ke dni podání žaloby však žalovaný rozhodnutí ve věci nevydal. Žalovanému přitom vznikla povinnost vydat rozhodnutí v předmětném řízení nejpozději ve lhůtě 60 dnů dle § 71 odst. 3 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Poslední den lhůty pro vydání rozhodnutí byl tedy 24. 7. 2017. Žalovaný je tak nečinný. Na základě toho žalobce navrhl, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat rozhodnutí v předmětném řízení ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. II. Dosavadní průběh řízení 7.         Soud nejprve usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. 29 A 85/2018-15, žalobu odmítl pro nevyčerpání prostředků ochrany žalobcem. Toto usnesení však ke kasační stížnosti žalobce zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 18. 9. 2018, č. j. 6 As 219/2018-23, a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s tím, že žalobce bezvýsledně prostředky ochrany proti nečinnosti žalovaného vyčerpal. Krajský soud proto pokračoval v řízení. 8.         Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. III. Jednání konané dne 24. 9. 2019 9.         Na jednání se nikdo z řádně a včas předvolaných účastníků či zástupců nedostavil, jednáno tudíž bylo v jejich nepřítomnosti. Soud konstatoval obsah soudního a správního spisu. K důkazu čteny listiny Potvrzení přijetí el. podání (č. l. 7 soudního spisu), a Podací lístek (č. l. 8 soudního spisu). Ostatní žalobcem doložené listiny byly obsaženy ve správním spisu. Dále čten úplný výpis ze spolkového rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl L, vložka 16064, ohledně spolku Asociace pro poskytování právní ochrany z. s.; ze Sbírky listin k témuž subjektu čteny stanovy ze dne 13. 7. 2017. V. Posouzení věci soudem 10.     Soud se v intencích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nečinnosti žalovaného, přičemž shledal, že žaloba není důvodná. 11.     Jak vyplynulo ze správního spisu, příkazem ze dne 10. 5. 2017, č. j. MUBR 31526/2017, sp. zn. MUBR-S 25275/2017-KPP 17214, žalovaný uznal žalobce vinným ze spáchání správního deliktu. Příslušnou poštovní zásilku žalobce osobně převzal dne 12. 5. 2017. Dne 25. 5. 2017 žalovaný obdržel poštou odpor proti tomuto příkazu. V této listině je uvedeno, že žalobce je zastoupen osobou označenou jako „Asociace pro poskytování právní ochrany z. s. se sídlem 1. máje 16 Olomouc“. Podání je opatřeno ručně psaným podpisem „Š.“. Pod tímto podpisem je uvedeno: „Š. Š., předseda, Asociace pro poskytování právní ochrany z. s. se sídlem 1. máje 16 Olomouc“. Na poštovní obálce, v níž bylo podání žalovanému zasláno, je odesílatel označen jako „ASOCIACE PRO POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍ OCHRANY Z. S., 1. MÁJE 16, OLOMOUC, 779 00“. Žalovaný následně žalobce přípisem ze dne 29. 5. 2017, č. j. MUBR 36612/2017, vyzval k doložení plné moci udělené žalobcem zástupci. Výzvu zaslal poštou žalobci i zástupci, žalobce ji fakticky převzal, zástupci byla doručena fikcí a vhozena do poštovní schránky. Dne 8. 6. 2017 žalovaný obdržel nepodepsané podání označené jako „Věc: Reakce na výzvu k odstranění vady podání odporu proti příkazu“ s přiloženou barevnou fotokopií plné moci udělené dne 17. 5. 2017 žalobcem Asociaci pro poskytování právní ochrany z. s. k zastupování v daném správním řízení. Plná moc byla podepsána toliko žalobcem. Na poštovní obálce, v níž bylo podání žalovanému zasláno, je odesílatel označen jako „Asociace pro poskytování právní pomoci z. s., 1. Máje 16, 779 00 Olomouc“. Následně žalovaný přípisem ze dne 3. 8. 2017, č. j. MUBR 58053/2017, vyzval žalobce k odstranění vad plné moci. Tyto vady měly spočívat v „absenci podpisu zmocněnce na plné moci“. Výzvu opět zaslal poštou žalobci i zástupci, žalobce ji fakticky převzal, zástupci byla doručena fikcí a vhozena do poštovní schránky. Dne 25. 8. 2017 žalovaný obdržel elektronické podání bez uznávaného elektronického podpisu, zaslané z emailové adresy apppo@email.cz, obsahující opět fotokopii plné moci podepsané toliko žalobcem. Dne 28. 8. 2017 pak žalovaný stejnou fotokopii plné moci obdržel i poštou. Na poštovní obálce, v níž bylo podání žalovanému zasláno, je odesílatel označen jako „ASOCIACE PRO POSKYTOVÁNÍ PRÁVNÍ OCHRANY Z. S., 1. MÁJE 16, OLOMOUC, 779 00“ (všechny poštovní zásilky zasílané „Asociací“ byly podány na poště Olomouc 1 nebo Olomouc 2). Následně žalovaný doručil žalobci (ten si poštovní zásilku osobně převzal dne 8. 9. 2017) přípis ze dne 4. 9. 2017, č. j. MUBR 65739/2017, sp. zn. MUBR-S 25275/2017-KPP 17214, označený jako Sdělení k neodstranění vady podání odporu proti příkazu ve lhůtě 8 dnů. Uvedl v něm, že vzhledem k neodstranění vady plné moci, nabyl předmětný příkaz právní moci dne 30. 5. 2017. 12.     K argumentaci vznesené v žalobě je nutno dát v prvé řadě žalobci za pravdu v tom, že pokud jde o otázku podpisu plné moci (lépe řečeno průkazu plné moci), postačí, pokud je uveden toliko podpis zmocnitele, neboť se jedná o jednostranné právní jednání, jež je nutno odlišovat od smlouvy o zastoupení. 13.     Přesto soud žalobě nevyhověl, neboť shledal, že v průběhu skutkového děje, jak je popsán shora, dotyčný zmocněnec (Asociace pro poskytování právní pomoci z. s., dále též „Asociace“) vůbec právně neexistoval. Jak plyne z příslušného výpisu ze spolkového rejstříku, tento spolek vznikl (zápisem) až dne 10. 3. 2018. Stanovy daného spolku předložené rejstříkovému soudu pak jsou datovány dnem 13. 7. 2017. Přitom podle § 226 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Dle uvedeného tak byl odpor podán neexistující osobou, neměl tudíž procesní způsobilost (§ 29 správního řádu) a jím činěné úkony tak byly neplatné. Z povahy úkonů činěných v dané věci touto tehdy neexistující entitou přitom zjevně plyne, že se nejednalo o úkony činěné ve smyslu § 127 občanského zákoníku. 14.     Takový neplatný úkon by ani nebylo možno konvalidovat, o což se však v nyní projednávané věci žalobce ani nepokoušel. Nejvyšší správní soud k tomu již dříve v obdobném případu (zastoupení nezletilým ve správním řízení; viz rozsudek ze dne 20. 4. 2017, č. j. 4 As 23/2017-32, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz) uzavřel, že „[u]stanovení § 34 odst. 4 správního řádu se vztahuje pouze na platné právní úkony, které za účastníka řízení učinila jiná plně svéprávná osoba než procesní zástupce. Pokud takový úkon učinila osoba procesně nezpůsobilá, jedná se o úkon od počátku neplatný a nelze jej „vzkřísit“ konvalidací dle § 34 odst. 4 správního řádu, […]“. Ve skutkově téměř totožném případu jako je nyní projednávaná věc, pak Nejvyšší správní soud (viz rozsudek ze dne 14. 8. 2019, č. j. 8 As 296/2018-41, shodně též např. rozsudek ze dne 19. 9. 2019, č. j. 1 As 265/2018-33) dospěl k závěru, že udělí-li účastník správního řízení výslovnou plnou moc pro své zastupování právě a pouze konkrétní právnické osobě, která však nebyla doposud zapsána do příslušného rejstříku (tedy právně nevznikla), nevyvolávají podání učiněná takovou osobou právní následky. Na tato podání nelze nahlížet ani jako na podání učiněná statutárním orgánem jako fyzickou osoba vlastním jménem (§ 34 odst. 4 správního řádu). J třeba současně zdůraznit, že odpovědnost za volbu svého zástupce ve správním řízení nese účastník řízení sám (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2015, čj. 8 As 57/2015-46). 15.     Tyto závěry lze plně aplikovat i na nyní projednávaný případ. Podání označené jako odpor bylo bezpochyby učiněno procesně nezpůsobilým subjektem (Asociací; viz § 29 správního řádu), tudíž bylo od počátku neplatné. Vzhledem k tomu byl správný závěr žalovaného, že k podanému odporu nelze přihlížet, přestože jej žalovaný učinil z jiných právních důvodů. Za této situace (nabytí právní moci a vykonatelnosti předmětného příkazu) tak zároveň nutno dospět k závěru, že žalovaný nemohl být nečinný v řízení po podání odporu. IV. Závěr a náklady řízení 16.     Na základě shora uvedeného soud žalobu dle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl, neboť není důvodná. 17.     Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodoval komplexně jak o nákladech vzniklých v novém řízení před krajským soudem, tak i o nákladech, které vznikly v původním řízení před zdejším soudem, a též o nákladech, které vznikly v řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 3 s. ř. s.). Tyto náklady přitom tvoří jediný celek a krajský soud o jejich náhradě rozhoduje jediným výrokem vycházejícím z § 60 s. ř. s. [viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008, č. j. 1 As 61/2008-98, věc MCE Slaný]. 18.     O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta) a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 24. září 2019 JUDr. Zuzana Bystřická, v.r. předsedkyně senátu