34 Ad 6/2017-37 ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK   JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Mrázovou, Ph.D. v právní věci    žalobkyně:  A. H. bytem ……………………….. proti žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení sídlem Křížová 25, 225 08  Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované č. I ze dne 15. 5. 2017, č. j. ……………….,   takto:   I. Žaloba se zamítá.   II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.     Odůvodnění   I. Vymezení věci   1. Žalobkyně brojila svojí žalobou proti shora specifikovanému rozhodnutí žalované (dále též „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí žalované č. I ze dne 17. 2. 2017, č. j. ……………… (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím ČSSZ zastavila od 6. 3. 2017 výplatu starobního důchodu žalobkyni.   2. Žalobkyně svojí žalobou rovněž brojila proti rozhodnutí žalované č. II ze dne 15. 5. 2017, č. j. …………., kterým byly zamítnuty její námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované č. II ze dne 17. 2. 2017, č. j. ……………, jímž byla žalobkyni uložena povinnost vrátit ČSSZ přeplatek v částce 48 078 Kč, který jí vznikl za období od 1. 10. 2016 do 5. 3. 2017 na starobním důchodu. Toto rozhodnutí bylo vyloučeno k samostatnému soudnímu přezkumu zdejšího soudu pod sp. zn. 34 Ad 6/2018 a bylo o něm samostatně pod touto spisovou značkou rozhodnuto.   3. Rozhodnutím ČSSZ ze dne 19. 10. 2016, č. j. ……………, byl žalobkyni od 1. 10. 2016 přiznán starobní důchod před dosažením důchodového věku (dále též „předčasný starobní důchod“) podle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“) ve výši 9 205 Kč měsíčně.   4. Podle § 37 odst. 2 ZDP výplata starobního důchodu dle § 31 ZDP (předčasného starobního důchodu) nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost. Výdělečnou činností se dle § 27 ZDP rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 a 4 ZDP vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. Osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) ZDP jsou dle § 8 citovaného zákona účastny důchodového pojištění tehdy, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu; tj. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“). Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZNP jsou osoby účastny pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu z jejich zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění, tj. alespoň 2 500 Kč.   5. Ze spisové dokumentace a z evidenčního listu důchodového pojištění ze dne 7. 4. 2017 vyplynulo, že žalobkyně je pěstounkou od 18. 5. 2015 a její příjem za rok 2016 (včetně období od 1. 10. 2016) činil 96 000 Kč, tj. s ohledem na § 27 ZDP a § 6 odst. 2 ZNP dosažením příjmu v uvedené výši byla založena účast žalobkyně na důchodovém pojištění. Přitom důchodový věk pojištěnců narozených v období let 1937 až 1977 se ve smyslu ust. § 32 odst. 2 ZDP stanoví podle přílohy k tomuto zákonu. Žalobkyně se narodila dne 25. 7. 1957 a vychovala 2 děti, pročež její důchodový věk činí 60 let a 8 měsíců. Důchodového věku tak dosáhla dne 25. 3. 2018.   6. Žalobkyně konala výdělečnou činnost i v období od 1. 10. 2016, tedy v době, kdy ještě nedosáhla důchodový věk. Výdělečnou činností byla založena její účast na důchodovém pojištění (a nemocenském pojištění), pročež byly naplněny podmínky uvedené v § 37 odst. 2 ZDP, podle kterého žalobkyni nenáleží z důvodu výkonu výdělečné činnosti výplata starobního důchodu do dosažení důchodového věku.   7. Je-li zjištěno, že nárok na důchod nebo na jeho výplatu zanikl (§ 56 odst. 1 písm. a) ZDP), důchod se odejme nebo jeho výplata se zastaví, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen. Vzhledem k výše uvedenému byla žalobkyni zastavena výplata starobního důchodu od 6. 3. 2017, tj. ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl vyplacen.   II. Žaloba   8. Ve včas podané žalobě žalobkyně pouze uvedla, že s napadeným rozhodnutím nesouhlasí, předčasný starobní důchod jí byl přiznán na základě předložených a schválených dokladů. Žalobkyně nepochybila, proto nehodlá nic vracet.   9. Žalobkyně doplnila svoji žalobu na výzvu soudu podáním ze dne 17. 8. 2017 tak, že odměnu pěstouna nepovažuje za příjem, tj. výkon výdělečné činnosti podle § 27 ZDP. ČSSZ nezohlednila při vyměření předčasného starobního důchodu předložené podklady týkající se pěstounské péče o vnučku a důchod žalobkyni přiznala.   10. S ohledem na výše uvedené žalobkyně soudu navrhla, aby napadené rozhodnutí žalované zrušila a věc jí vrátil k dalšímu řízení.   III. Vyjádření žalované k žalobě   11. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě setrvala na své dosavadní argumentaci uvedené v napadeném rozhodnutí. Vyloučila také námitku žalobkyně, že odměna pěstouna není příjmem, a to s odkazem na § 5 odst. 1 a § 27 ZDP a dále § 47i zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon o sociálně-právní ochraně dětí“]. V této souvislosti žalovaná také zopakovala, že pokud žalobkyně vykonávala výdělečnou činnost, výplata předčasného starobního důchodu jí nenáležela (§ 37 odst. 2 ZDP). Žalovaná rovněž odmítla poslední žalobní námitku, která se týkala nezohlednění podkladů týkajících se pěstounské péče. Žalovaná totiž vzala v úvahu výkon pěstounské péče žalobkyní, která byla doložena rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 11. 8. 2015. I tato doba pěstounské péče byla zhodnocena jako doba pojištění žalobkyně v osobním listě důchodového pojištění.   12. S ohledem na výše uvedené žalovaná soudu navrhla, aby žalobu zamítl jako nedůvodnou.   IV. Posouzení věci krajským soudem   13. Soud v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), bez nařízení jednání, přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalované, jakož i předcházející prvostupňové správní rozhodnutí, včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s.ř.s.), že žaloba není důvodná.   14. V nyní posuzované věci označila žalobkyně za sporný závěr žalované o tom, že odměna pěstouna je příjmem z výdělečné činnosti, jenž by zakládal její účast na pojištění. A dále žalobkyně zpochybnila postup žalované v tom, že nezohlednila jí předložené podklady týkající se vykonávané pěstounské péče a předčasný starobní důchod žalobkyni přiznala. Žalobkyně současně měla za to, že nijak nepochybila, před přiznáním důchodu veškeré doklady předložila, pročež nehodlá stanovený přeplatek vracet. Krajský soud však uvedené argumentaci žalobkyně nemohl přisvědčit.   15. K žalobním tvrzením krajský soud nejprve ověřil skutková zjištění ze správního spisu. Z předložené spisové dokumentace vyplývá, že žalobkyně uplatnila dne 29. 8. 2016 žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku (ve smyslu § 31 odst. 1 ZDP). V pasáži věnované přehledu činností a náhradních dob od ukončení povinné školní docházky až do podání žádosti o důchod žalobkyně mj. uvedla, že od 18. 5. 2015 dosud vykonává pěstounskou péči o vnučku N. H., nar. …... V žádosti žalobkyně dále uvedla, že požaduje přiznání starobního důchodu od 1. 10. 2016, výdělečnou činnost skončí dne 30. 9. 2016, samostatná výdělečná činnost u ní nepřichází v úvahu, od přiznání důchodu nebude pracovat v cizině, ode dne, od něhož požaduje přiznání výplaty starobního důchodu, nebude vykonávat výdělečnou činnost, a nebude vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.   16. Ve správním spise je dále založen rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 11. 8. 2015, č. j. Nc 47/2015-14, 10 P a Nc 177/2015 (v právní moci dne 14. 9. 2015). Uvedený rozsudek předložila ke své žádosti žalobkyně a je z něj zřejmé, že nezletilá N. H. byla svěřena do pěstounské péče žalobkyně, přičemž matce ani otci nebylo stanoveno výživné a žalobkyni coby pěstounce byla uložena povinnost podávat zprávu o výkonu pěstounské péče. Ve spisové dokumentaci je ještě založeno Hlášení o zaměstnání poživatele předčasného starobního důchodu, které vyhotovil Úřad práce ČR, Krajská pobočka v Brně, kontaktní pracoviště Rosice, dne            27. 1. 2017 a potvrzuje se v něm, že žalobkyně vykonává zaměstnání zakládající jí účast na důchodovém pojištění od 18. 5. 2015. Z evidenčního listu důchodového zabezpečení vystaveného Úřadem práce ČR dne 7. 4. 2017 vyplynulo, že žalobkyně byla účastna důchodového pojištění od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 jako pěstoun s vyměřovacím základem 96 000 Kč.   17. Z výše citovaných podkladů, jenž tvoří součást správního spisu, bylo zjištěno, že žalobkyni byla v rozhodném období vyplácena odměna pěstouna, a to za současného přiznání (a vyplácení) předčasného starobního důchodu. Podle relevantní právní úpravy však toto není možné. Podle § 37 odst. 2 ZDP platí, že výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31 ZDP, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost. Podle tohoto ustanovení by tedy žalobkyně neměla nárok na výplatu předčasného starobního důchodu podle § 31 ZDP, pokud by ještě vykonávala výdělečnou činnost (a to až do dosažení důchodového věku).   18. Podle § 27 ZDP se výdělečnou činností rozumí činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 a v § 5 odst. 4 ZDP vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění.   19. Podle § 5 odst. 1 písm. k) ZDP jsou pojištění účastny při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně také osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.   20. Podle § 47i odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí má nárok na odměnu pěstouna osoba pečující a osoba v evidenci.   21. Podle § 47j odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí činí výše odměny pěstouna za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak, 12 000 Kč, je-li pečováno o 1 dítě.   22. Podle § 47j odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí náleží odměna pěstouna podle odst. 1 písm. a) a b) osobě pečující nebo osobě v evidenci, která je rodičem nebo prarodičem otce nebo matky svěřeného dítěte, pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry osoby pečující nebo osoby v evidenci a jejich rodiny a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte.   23. Podle § 47k zákona o sociálně-právní ochraně dětí se považuje odměna pěstouna pro účely zákonů upravujících daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění za příjem ze závislé činnosti.   24. Podle § 8 odst. 1 ZDP jsou osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a f) až t) a v § 5 odst. 4 účastny pojištění podle tohoto zákona, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů).   25. V § 31 ZDP jsou upraveny podmínky pro nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku (předčasný starobní důchod).   26. Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že žalobkyni byl od 1. 10. 2016 rozhodnutím žalované přiznán starobní důchod před dosažením důchodového věku (předčasný starobní důchod podle § 31 ZDP ve výši 9 205 Kč).   27. Podle § 27 ve spojení s § 5 odst. 1 písm. k) ZDP se výdělečnou činností rozumí i odměna pěstouna vyplácená dle § 47i zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ve smyslu citovaných ustanovení tak nelze přisvědčit námitce žalobkyně, že odměna pěstouna není příjmem z výkonu výdělečné činnosti.   28. Z obsahu správního spisu a z evidenčního listu důchodového pojištění ze dne 7. 4. 2017 dále vyplynulo, že žalobkyně je od 18. 5. 2015 pěstounkou a její příjem za rok 2016, včetně období od 1. 10. 2016 (přiznání předčasného starobního důchodu), činil 96 000 Kč. V souladu s § 27 ZDP ve spojení s § 5 odst. 1 písm. k) a § 8 odst. 1 ZDP byla dosažením příjmu v uvedené výši založena účast žalobkyně na důchodovém pojištění. U žalobkyně coby pojištěnce narozeného v období let 1936 až 1977 platí dle § 32 odst. 2 ZDP a přílohy k tomuto zákonu, že její důchodový věk činí 60 let a 8 měsíců (narodila se dne 25. 7. 1957 a vychovala 2 děti). Uvedeného důchodového věku žalobkyně dosáhla až dne 25. 3. 2018.   29. Žalobkyni byl přiznán starobní důchod před dosažením důchodového věku ve smyslu § 31 odst. 1 ZDP, přitom však podmínkou pro jeho vyplácení je skutečnost, že do dosažení důchodového věku (do 25. 3. 2018) žalobkyně nebude vykonávat výdělečnou činnost (§ 37 odst. 2 ZDP). V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně od 1. 10. 2016 (od 18. 5. 2015) vykonávala výdělečnou činnost a z tohoto titulu byla účastna důchodového pojištění jako pěstounka, přitom však šlo o období, kdy žalobkyně ještě nedosáhla důchodového věku.   30. Jestliže byl žalobkyni od 1. 10. 2016 přiznán starobní důchod podle § 31 ZDP a přitom jí byla současně vyplácena odměna pěstouna, která je považována za výdělečnou činnost, pak žalobkyni výplata předčasného starobního důchodu přiznaného podle § 31 ZDP nenáležela (§ 37 odst. 2 ZDP). Pročež byla jeho výplata napadeným rozhodnutím zastavena podle § 56 odst. 1 písm. a) ZDP. V souladu s posledně uvedeným ustanovením ve spojení s § 116 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, byla výplata starobního důchodu zastavena od 6. 3. 2017, tj. ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byl důchod vyplacen.   31. Žalobkyně dále namítala, že žalovaná ve svém postupu jakkoliv nezohlednila předložené podklady týkající se pěstounské péče. K tomu krajský soud ze správního spisu zjistil, že v osobním listě důchodového pojištění, jenž je součástí rozhodnutí žalované o přiznání starobního důchodu žalobkyni podle § 31 ZDP, je chronologicky zobrazena doba pojištění, kterou žalobkyně získala v průběhu svého profesního života, a to včetně doby pěstounské péče, která byla řádně zhodnocena na podkladě doloženého rozsudku Okresního soudu Brno-venkov. Není tedy pravdou, že by žalovaná při posuzování splnění podmínek pro přiznání předčasného starobního důchodu a rozhodování o této žádosti nevzala v úvahu pěstounskou péči žalobkyně. Tato doba jí byla zcela zohledněna. Žalobkyně však v žádosti o starobní důchod nikde neuvedla velmi podstatnou skutečnost, a to, že je jí vyplácena odměna pěstouna podle § 4a písm. b) a c)        a § 47i zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Odměna pěstouna nemusí být vždy vyplácena. Naopak žalobkyně v žádosti uvedla, že požaduje přiznání starobního důchodu od 1. 10. 2016 s tím, že výdělečnou činnost skončí dne 30. 9. 2016. Současně v žádosti žalobkyně potvrdila, že u ní samostatná výdělečná činnost nepřichází v úvahu, od přiznání důchodu nebude pracovat v cizině, ode dne, od něhož požaduje přiznání výplaty starobního důchodu, nebude vykonávat výdělečnou činnost a nebude vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Svoji pěstounskou péči vůči nezletilé vnučce sice doložila rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 11. 8. 2015, avšak z něho jakkoliv nevyplývalo, že by žalobkyni byla stanovena odměna pěstouna a tato jí byla vyplácena. Žalobkyně byla povinna informaci o odměně pěstouna uvést již při podání žádosti o přiznání starobního důchodu před dosažením důchodového věku. Informaci o tomto příjmu však nikde neuvedla. V. Závěr a náklady řízení   32. Soud tedy shledal námitky žalobkyně neopodstatněnými. Jelikož v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž musí soud přihlížet z úřední povinnosti, zamítl žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s.   33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci úspěch neměla (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný správní orgán, který by jinak jakožto úspěšný účastník řízení měl právo na náhradu nákladů řízení, nemá za žádných okolností právo na náhradu nákladů řízení ex lege (§ 60 odst. 2 s.ř.s.).   Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     Brno 20. prosince 2019       JUDr. Kateřina Mrázová, Ph.D., v. r. samosoudkyně       Za správnost vyhotovení: B. Z.