Č. j. 41 Ad 7/2019-33 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou ve věci žalobkyně: J. Ch., nar. ……….  bytem ……..  zastoupena JUDr. Evou Hrbáčkovou  advokátkou se sídlem AK Třebíč, Bráfova 50 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení  sídlem Křížova 25, 225 08 Praha 5   o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2019, č. j. RN-715 527 4555-47091-SL   takto:   I. Žaloba  s e  z a m í t á .   II. Žádnému z účastníků  s e  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.     O d ů v o d n ě n í :     1. Včas podanou žalobou žalobkyně napadala rozhodnutí žalované č. j. RN-715 527 4555-47091-SL ze dne 7. 2. 2019, kterým byly zamítnuty její námitky proti rozhodnutí ČSSZ č. j. R-4.12.2018-427/715 527 4555 ze dne 4. 12. 2018 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. V rozhodnutí žalovaná uvádí, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla posudkem o invaliditě určena pouze ve výši 10 %, žalobkyni tedy nevznikl nárok na invalidní důchod. Shora citované rozhodnutí žalobkyně považuje za nezákonné, když je přesvědčena, že splňuje podmínky pro přiznání invalidního důchodu. Za nesprávné považuje zjištění žalované o poklesu její schopnosti soustavné výdělečné činnosti o pouhých 10 %. Navrhovala proto, aby soud napadené rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení a věc jí vrátil se závazným právním názorem k dalšímu řízení.   2. K okolnostem svého případu žalobkyně popsala vývoj svého nepříznivého zdravotního stavu.   3. Od března roku 2018 je v pracovní neschopnosti, protože trpí artrózou 4. stupně. Vyvrcholily tím její několikaleté obtíže s klouby, obtížnou chůzí a nespavosti kvůli trvalé bolesti. Její onemocnění je velmi bolestivé, dochází na rehabilitace, byla v lázních, dostávala výživu do kyčle, obstřiky a v letošním roce ji čeká výměna obou kyčelních kloubů.   4. MUDr. V. ve svém posudku o invaliditě ze dne 22. 1. 2019 uvádí, že není rozhodující stupeň artrózy, ale funkční dopad na hybnost, a ta je zatím vcelku bez závažnějšího omezení. Žalobkyně naprosto nechápe, jak MUDr. V. k tomuto závěru dospěl. Od počátku žalobkyně uvádí, že ji artróza výrazně omezuje v pohybu, žalobkyně nevydrží chodit, stát ani sedět. Spát musí pouze na zádech, protože v jiných polohách ji kyčle bolí. Trpí bolestmi v zádech, není schopna se ohnout nebo si dřepnout. Už po krátké chůzi cítí bolesti a únavu, neunese žádné těžší věci, takže na nákupy s ní musí chodit její syn.   5. Žalobkyni není možné klást k tíži nečitelnost zdravotnické dokumentace a neschopnost posudkových lékařů tuto dokumentaci přečíst.   6. K žalobě přiložila lékařskou zprávu MUDr. P. ze dne 18. 3. 2019, ve které je konstatováno, že žalobkyně dlouhodobě trpí výraznými bolestmi obou kyčlí, kolen a zad, že je výrazně omezena ve veškerých pohybových aktivitách v běžném životě a že v současné době není schopna pracovat. O závažnosti jejího stavu svědčí i skutečnost, že její ošetřující lékař doporučil provedení výměny obou kyčelních kloubů najednou již v letošním roce.   7. Žalobkyně není v žádném případě schopna vykonávat nejen svoji práci kuchařky, což je obor, ve kterém je vyučena, ale také téměř jakoukoliv jinou práci. V tuto chvíli není žalobkyně schopna najít si práci, při které by ji artróza a s ní související bolesti kloubů a zad neomezovaly. Navíc je žalobkyně samoživitelkou, která má ve své výlučné péči nezletilého syna, který je žákem 9. třídy základní školy. Nezletilý má diagnostikováno ADHD, dysgrafii, dysortografii, dyslexii, trpí epilepsií. Při hledání zaměstnání byla žalobkyně vždy omezena náročností péče o nezletilého, který vzhledem ke svým onemocněním vyžaduje zvýšenou péči a pravidelný dohled. V kombinaci zdravotních problémů žalobkyně a nutnosti péče o syna není pro žalobkyni možné najít si jakékoliv zaměstnání.   8. Žalobkyně se opakovaně snaží najít si práci, ale není schopna soustavné výdělečné činnosti.   9. S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovala, aby soud vydal rozsudek, kterým rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2019 zruší pro vady řízení a věc žalované vrátí k dalšímu řízení.   10. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že podle ust. § 39 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „ZDP“) se při určování poklesu pracovní schopnosti vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.   11. V otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění podmíněné dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je žalovaná ve správním řízení vázána posudkem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., a v rámci řízení o námitkách (§ 88) pak dle odst. 9 daného ustanovení, svým lékařem, neboť obdobně jako při posouzení míry poklesu pracovní schopnosti se jedná o otázku odbornou, vyžadující znalosti v oboru medicíny a též v oboru posudkového lékařství.   12. Co se týče náležitostí posudku, tyto upravuje s účinností od 1. 1. 2010 ustanovení § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., podle něhož posudek o invaliditě musí obsahovat kromě formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopností pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míru poklesu pracovní schopnosti, stupeň invalidity, den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity. Náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti.   13. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 22. 1. 2019, vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované, který invaliditu žalobkyně posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zákona č. 582/1991 Sb., a to tak, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ve smyslu § 26 ZDP, a ve svém posudkovém hodnocení dospěl k závěru, že žalobkyně není invalidní podle § 39 odst. 1 ZDP, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 10 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu A, položce 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nemění.   14. S ohledem na námitky žalobkyně pak žalovaná navrhovala důkaz posudkem PK MPSV ČR, která je ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení.   15. Za takto zjištěného skutkového stavu žalovaná i nadále trvala na svém rozhodnutí ze dne 7. 2. 2019 a navrhovala soudu zamítnutí žaloby.   16. Pokud jde o napadené rozhodnutí vydané ČSSZ, jedná se o rozhodnutí ze dne 7. 2. 2019, č. j. RN-715 527 4555-47091-SL, kdy žalovaná zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 4. 12. 2018 a toto rozhodnutí potvrdila.   17. Pokud jde o rozhodnutí ze dne 4. 12. 2018, č. j. R-4.12.2018-427/715 527 4555, tímto rozhodnutím žalovaná zamítla žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě OSSZ Třebíč ze dne 14. 11. 2018, podle kterého není žalobkyně invalidní. Dle uvedeného posudku poklesla účastnici řízení z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu její pracovní schopnost pouze o 10 %.   18. Z odůvodnění rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2019 pak vyplývá, že v rámci námitkového řízení byl opětovně posouzen zdravotní stav a schopnost výdělečné činnosti žalobkyně, kdy ČSSZ nechala vypracovat nový posudek dne 22. 1. 2019. Z uvedeného posudku vyplynulo, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII. (postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl A (artropatie), položce 1a (osteoartróza; lehké formy s lehkým dopadem na funkci kloubů a končetin, pohyblivost a celkovou výkonnost), přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, ve znění pozdějších předpisů, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění.   19. S ohledem na podanou žalobu žalobkyně Krajský soud v Brně v rámci soudního řízení nechal pak opětovně posoudit zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně, kdy nechal vypracovat o zdravotním stavu posuzované posudek PK MPSV ČR, na pracovišti v Brně.   20. Posudková komise posudek vypracovala dne 18. 9. 2019, kdy jednala ve správném složení posudkové komise, když předsedkyní byla posudková lékařka a dalším lékařem zasedajícím v komisi byl lékař, pracující v oboru ortopedie.   21. Posudková komise po prostudování všech odborných lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobkyně, zpráv, které citovala v uvedeném posudku, v posudkovém zhodnocení a posudkovém závěru dospěla k následujícímu: PK MPSV uvedla, že přezkoumala posudkový závěr lékaře LPS OSSZ ze dne 14. 11. 2018 a lékaře LPS ČSSZ pracoviště pro námitkové řízení ze dne 22. 1. 2019.   22. Uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzované je postdysplastická artróza obou kyčelních kloubů, dle rtg artróza vpravo gr.III., vlevo gr.IV. Indikovaná TEP oboustranně.   23. Klinicky omezení rozsahu hybnosti kyčelních kloubů do flexe a abdukce, flexe do 100 st. vlevo, vpravo 110 st., což je pro celkovou pohyblivost dostačující. Dolní končetiny normální konfigurace, akra bez parez, stoj normální, na paty a špice se postaví, solo stoj bez výdrže. Chůze bez parez, kolébavá.   24. Hybnost kolenních kloubů přiměřená věku. Dle rtg artróza I.st., což je přiměřené věku.   25. Na horních končetinách je pasivní i aktivní hybnost správná.   26. Na páteři je vadné držení těla, sekundární skoliosa THL v.s. při nestejné délce končetin, vysazuje pravý bok. Bez prokázaného ztuhnutí několika úseků páteře, bez známek kořenového dráždění. Předklon pod kolena.   27. Onemocnění páteře nesnižuje podstatněji pracovní schopnost.   28. Posuzovaná má přiměřené duševní kompetence, bez smyslové vady, která by omezovala orientaci a komunikaci.   29. Bez projevů anémie či krvácení. Je kardiopulmonálně kompenzovaná.   30. Po datu vydání napadeného rozhodnutí, byla dne 4. 6. 2019 provedena TEP kyčle vlevo. Výkon bez komplikací, rtg s korektním postavením. Stav vyžaduje běžný pooperační a rehabilitační režim. Hybnost kyčle po TEP je dána možností protézy. Je doporučeno cvičení do plného rozsahu pohybu. Provedený zákrok zlepší funkčně pohybové schopnosti kyčelního kloubu.   31. Dle neurol. z 21. 11. 2018 primární bolesti hlavy – migréna s rozvojem od dětství. Fyziolog. VEP oboustranně. Bolesti hlavy nesnižují podstatněji pracovní schopnost.   32. Nálezy přiložené k námitkovému řízení a žalobě jsou ve shodě a potvrzují výše uvedené zdravotní postižení. Neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí.   33. Ostatní onemocnění uvedená v dg. souhrnu nesnižují výkonnost organismu.   34. U posuzované se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.   35. K datu vydání napadeného rozhodnutí ze dne 7. 2. 2019 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddíl A), položka 1a) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010.   36. PK MPSV stanoví míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 10 %.   37. U posuzované se jedná o lehkou formu s lehkým dopadem na funkci kloubů a končetin, pohyblivost a celkovou výkonnost. Nejedná se o středně těžké postižení s funkčně významným postižením dvou a více velkých/nosných kloubů nebo s funkčně významným omezením většiny malých kloubů rukou nebo nohou. Nejedná se ani o těžké nebo zvlášť těžké postižení s funkčně těžkým postižením dvou a více nosných kloubů nebo s těžkým postižením většiny malých kloubů rukou nebo nohou se značným nebo těžkým postižením pohybových schopností, celkové výkonnosti.   38. Pro zvýšení ve smyslu § 3 odst. 1 nebo odst. 2 vyhlášky č. 359/2009 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 PK MPSV neshledala jiné posudkově významné skutečnosti.   39. Tento posudkový závěr vycházel ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr.   40. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, protože byly objektivizovány všechny skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr.   41. V námitkách nebo v žalobě nebylo namítnuto nezjištění některé skutečnosti, týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků, významné pro posudkový závěr, ani nezjištění takové skutečnosti nebylo doloženo lékařským nálezem, uplatněným v průběhu řízení.   42. PK MPSV prostudovala veškeré dostupné lékařské nálezy, použité v průběhu řízení jako doplnění informací o zdravotním stavu a konstatovala, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí.   43. Vzhledem k výše uvedenému PK MPSV konstatuje, že zdravotní stav byl posouzen objektivně z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu.   44. PK pak uvedla, že zhodnotila také zdravotní dokumentaci praktického lékaře, která jí byla zapůjčena.   45. Nálezy předložené při jednání PK prokazují stav po TEP kyčle vlevo a absolvování balneoterapie s příznivým efektem.   46. Dle ortopedického vyšetření ze dne 15. 9. 2019 vynikající postavení. Hybnost kyčle vlevo je daná možností protézy, bolesti SI skloubení, palpační bolestivost LS oblasti, pohyby omezeny (pooperačně po TEP kyčle), trvá bolestivá hybnost pravé kyčle, omezené rotace.   47. Jedná se o období rekonvalescence. Nyní plánovaná TEP kyčle vpravo.   48. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 10 % a uzavřela, že u žalobkyně se nejedná o invaliditu.   Posouzení věci krajským soudem   49. Žaloba není důvodná.   50. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.   51. Pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven PK MPSV v posudku ze dne 18. 9. 2019 pouze ve výši 10 %, stejně tak ohodnotil zdravotní stav posuzované žalobkyně i lékař ČSSZ v námitkovém řízení a předtím posudkový lékař OSSZ.   52. Krajský soud v Brně při svém rozhodování vyšel z posudku PK MPSV ČR, pracoviště v Brně ze dne 18. 9. 2019, když tento posudek pokládá za posudek objektivní, úplný a přesvědčivý, a to proto, že posudková komise zasedala ve správném složení, tj. složení, které jí ukládá zákon, vyšla ze všech odborných lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobkyně, kdy všechny tyto zprávy byly posudkovou komisí posouzeny, takže soud nezpochybňuje v ničem závěry o tom, že pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti u žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí činil pouze 10 %, což neodpovídá žádnému stupni invalidity.   53. Proto soud žalobu jako nedůvodnou dle ust. § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl.   54. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Žalobkyně ve věci samé neměla úspěch, náklady řízení jí proto nebyly přiznány, a pokud jde o žalovanou, ta nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.   Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.      Brno dne 30. října 2019       JUDr. Jana Kubenová, v. r. samosoudkyně