41Az 1/2019-35   ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY     Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce:  E. Ch., narozený ….., státní příslušnost ……..  toho času na území ……….   proti žalovanému:  Ministerstvo vnitra ČR, odbor azylové a migrační politiky  poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2018, č. j. OAM-98/LE-LE05-ZA10- 2018     takto: I.                         Žaloba   s e   z a m í t á .   II.                         Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.       Odůvodnění: 1. Včas podanou žalobou žalobce napadal rozhodnutí vydané žalovaným dne 12. 12. 2018, č. j.: OAM-98/LE-LE05-ZA10-2018, kdy bylo rozhodnuto žalovaným tak, že se azyl žalobci podle § 12, § 13 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje; doplňkovou ochranu pro existenci důvodů podle § 15a zákona o azylu nelze udělit.   2. Žalobce se však domnívá, že byl v předcházejícím řízení o udělení mezinárodní ochrany jako jeho účastník zkrácen na svých právech a proto se obrátil žalobou na soud o soudní přezkum napadeného rozhodnutí. Rozhodnutí napadá v celém rozsahu výroku.   3. Pokud jde o žalobní body, k těmto uvedl následující:   4. Má za to, že žalovaný v předchozím řízení o udělení azylu porušil -          § 15a zákona o azylu, neboť nebyl dán důvod pro jeho aplikaci, ve spojení s -          § 14a zákona o azylu, neboť v případě návratu žalobce do země původu mu hrozí nebezpečí vážné újmy a splňuje tedy podmínky pro udělení doplňkové ochrany; -          § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť žalovaný nezjistil stav věcí způsobem, o němž nejsou důvodné pochybnosti a v rozsahu, který je nezbytný vzhledem ke konkrétním okolnostem případu (§ 2 odst. 4 správního řádu) -          § 50 odst. 2 a 3 správního řádu, neboť si žalovaný neopatřil dostatek podkladů pro vydání rozhodnutí a nevyšel tak ze spolehlivě zjištěného stavu věci.   5. Žalobce se domnívá, že žalovaný pochybil, když řádně nezjistil skutkový stav a nepřihlédl ke všem rozhodným skutkovým okolnostem a v důsledku toho nesprávně aplikoval § 12 a § 15a zákona o azylu. Žalobce nesouhlasí se závěrem žalovaného, že v jeho případě lze aplikovat vylučující klauzuli podle § 15a zákona o azylu, v důsledku čehož mu není možné udělit doplňkovou ochranu.   6. Žalovaný v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že v případě žalobce je dán důvod jeho vyloučení z možnosti získat doplňkovou ochranu, neboť se dopustil vážného zločinu. Naplnění podmínek pro aplikaci uvedeného ustanovení shledal žalovaný v tom, že žalobce byl obžalován ze spáchání trestného činu distribuce omamných a psychotropních látek jako člen organizované skupiny.   7. Žalovaný však zdůrazňuje, že za spáchání uvedeného trestného činu nebyl doposud pravomocně odsouzen a s ohledem na nutnost respektování zásady presumpce neviny nelze v tuto chvíli v případě žalobce aplikovat vylučující klauzuli.   8. Žalobce má za to, že žalovaný nesprávně vyhodnotil otázku, zda skutečnost, že byl žalobce obžalován ze spáchání určitého trestného činu, představuje dostatečný důvod pro aplikaci ust. § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu.   9. S ohledem na skutečnost, že žalovaný porušil v řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany v České republice výše uvedená zákonná ustanovení, se domáhal žalobce toho, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým shora označené rozhodnutí žalovaného zruší a věc mu vrátí k dalšímu řízení.   10. V písemném vyjádření žalovaný uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou. Žaloba upozorňuje na rozpor s ust. § 3, § 50 odst. 2 a 3 správního řádu a na rozpor s ust. § 15a a § 14a zákona o azylu. Věcně je pak žaloba vystavěna prakticky na jedné skutečnosti, a sice že žalovaný nesprávně aplikoval v případě žalobce ust. § 15a zákona o azylu, když nesprávně uzavřel, že se žalobce dopustil vážného zločinu. Žalobce přitom svoji argumentaci staví pouze na jediné skutečnosti, a sice že nebyl dosud pravomocně odsouzen.    11. Předně žalovaný zdůraznil, že ust. §15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu výslovně stanoví, že doplňkovou ochranu nelze udělit, je-li (tu pouze) důvodné podezření že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, se dopustil vážného zločinu. Pro aplikaci tohoto ustanovení tedy zákon nevyžaduje pravomocné odsouzení žadatele o mezinárodní ochranu. Správní orgán přitom na str. 12 až 13 napadeného rozhodnutí podrobně vysvětlil, jak k závěru, že v případě žalobce je dána určitá odůvodněná míra pravděpodobnosti, že z jeho strany došlo na území ČR ke spáchání zvlášť závažného trestného činu, a to nákupu a prodeje psychotropních látek ve spojení s organizovanou skupinou působící na území více států, dospěl.   12. Stejně tak v napadeném rozhodnutí nechybí správní úvaha o tom, že konkrétní trestný čin, z kterého je žalobce obžalován, je bezesporu vážným zločinem tak, jak má na mysli zákon o azylu, což ostatně žalobce v žalobě ani nerozporuje.   13. Žalovaný je tedy přesvědčen, že zhodnotil situaci žalobce řádně a úplně, vypořádat se se všemi způsoby mezinárodní ochrany ve vztahu k žalobci podrobně a pečlivě a žádný z důvodů pro udělení mezinárodní ochrany neshledal. V této souvislosti žalovaný poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5Azs 37/2003 ze dne 22. 1. 2004, který říká, že: „Poskytnutí azylu je specifickým důvodem pro povolení pobytu na území ČR a nelze je zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území republiky tak, jak jsou upraveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR“.   14. Žalovaný tak považuje napadené rozhodnutí za správné a ve zbytku na něj odkazuje. S ohledem na shora uvedené navrhoval, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.   15. Pokud jde o napadené rozhodnutí označené v záhlaví tohoto rozsudku, vyplývá z jeho odůvodnění mimo jiné, že žalobce podal dne 25. 5. 2018 žádost o udělení mezinárodní ochrany v ČR, v níž uvedl, že byl dne 7. 11. 2017 obviněn z nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy dle ust. § 283 trestního zákoníku ČR a byl omezen na osobní svobodě. Sedm měsíců se nachází ve vazbě a po důkazní stránce zatím nevyplývá, že tento trestný čin spáchal úmyslně. Byl pro tuto činnost využit jinou osobou. Neměl k tomuto zločinu motivaci. V ČR pobývá od roku 2009. Žije zde i jeho matka, která má v ČR povolen trvalý pobyt a podniká zde. V ČR má přítelkyni, plánovali rodinu a děti. Uvedl, že po zadržení byl ze strany policejních orgánů účelově zastrašován jeho vydáním do ….., ale po třech měsících tuto skutečnost popíral, čímž se u něj dostavil strach z nejistoty týkající se této věci. V případě trestu vyhoštění nebo návratu do ….. z jakýchkoliv důvodů by byl nepochybně vystaven rizikům. Mohl by být podroben nelidskému zacházení a trestu, jelikož ruské soudnictví není příkladem dodržování základních ‘ lidských práv a svobod. Jelikož je ve věku povinného odvodu na vojenskou službu, a tuto nevykonal, má velký strach, že by ho mohli poslat do války do ….. nebo na ……. Dle jeho vyjádření by mohl být také pronásledován z politických důvodů, protože mediálně napomáhal opoziční straně. Politická situace v …. a celkový vládní režim nejsou zdaleka demokratické a vůči národu se zpřísňují. V neposlední řadě zdůraznil, že se v ČR nachází jeho matka, která je na něm zdravotně závislá a blíží se důchodovému věku. Dále uvedl, že má zajištěno bydlení v …..   Žádal o udělení mezinárodní ochrany, jelikož návrat do země původu pro něj bude znamenat reálné nebezpečí. V ČR chce i nadále zůstat a mít zde rodinu.   16. Pohovor k žádosti o udělení mezinárodní ochrany byl s žalobcem proveden 12. 6. 2018. V jeho průběhu žadatel k důvodům jeho umístění ve vazbě uvedl, že byl zadržen kvůli podezření z nakládání s psychotropními látkami a jedy. Hrozí mu trestní sazba 8-12 let. Ví, že se jedná o omyl, takže ani právníci nečekají, že by tuto mohl dostat. Uvedl, že byl informován o zatykači na jeho osobu v ….., z čehož měl největší strach, protože podmínky ve věznicích jsou v …… zcela nelidské, často dochází k vraždám. Tomuto by se rád vyhnul. Následně pak ale sdělil, že neví, zda na něj byl v ….. vydán zatykač. K důvodům vydání zatykače sdělil, že posílal dopisy na adresy firem svého kolegy. Myslel si, že se jedná o smlouvy na potraviny, na něž je v …. vydán zákaz importu. Byly tam ale omamné látky, o kterých nevěděl on ani kurýr. Jmenovaný je dle jeho vyjádření podezřelý z tohoto činu, ačkoliv nelze prokázat, že látky nakupoval on a měl z této činnosti zisk. V ……. je dle něho soudnictví přísné a nezajímala by je právní otázka. Názvy firem, na něž dopisy posílal, si nepamatuje. Posílal je na jména, která mu poskytl jeho kolega, bylo jich mnoho. S těmito lidmi se osobně nezná, nemá na ně kontakty, nejsou ve spojení. K motivaci odesílání dopisů sdělil, že kolega mu pomohl s podnikáním. Věděl, že kolegova činnost není legální, ale nevěděl o omamných látkách. Dopisy posílal svým jménem, a to několik let. Odměna byla několik málo tisíc. Věděl, že to není úplně legální, ale nevěděl o drogách. Dopisy posílal 3 - 4 roky. Až po svém zadržení zjistil, že se jednalo o drogy. Když byl zadržen, bylo mu sděleno obvinění a byl odvezen do „Centra policejního zadržení“, kde mu všechno došlo. Jeho kolega odjel z ČR v červnu 2017 a řekl, že se už nevrátí, protože má problémy. Poslední zásilka odešla v květnu 2017. Uvedl jméno člověka, pro kterého posílal balíčky. Tento věděl, že zásilky byly zadrženy. Nic jiného žalovaný neví, s tímto člověkem se seznámil na diskotéce a jejich komunikace probíhala přes aplikace. Nebyli blízcí přátelé, mohli si pomoci s podnikáním. Uvedl, že on sám neměl jakoukoliv zkušenost se soudy v …., v …. ani v ČR nikdy neporušil zákon. Informace o …. čerpá z vlastní zkušenosti, žil tam 16 let, rodiče jeho spolužáka byli právníci a také má informace z médií. Obává se soudního procesu v …... Největší strach má z povinné vojenské služby a trestu za její vyhýbání, za dezerci, pokud by odmítl jet do zóny konfliktů. Možnost, že by mohl být v …… stíhán za stejnou činnost jako v ČR, nelze to dle dotyčného vyloučit, ale zatím to není stoprocentní. Opětovně zmiňoval obavy z podmínek vězňů v ruských věznicích. Na opětovný dotaz správního orgánu, zda je jeho hlavním důvodem, pro který se odmítá vrátit do …., riziko absolvování základní vojenské služby, jmenovaný uvedl, že nemá strach ze služby, ale ze svého poslání do války. Toto byl také důvod jeho odjezdu do ČR v roce 2009, aby mohl žít klidný život, založit rodinu a pracovat. Je pacifista, nikdy se nezajímal o možnost splnit si základní vojenskou službu alternativním způsobem. Není mu známo, že by v ….. taková možnost byla. Navíc se nyní v …….. zhoršuje politická situace. Ke svému pobytu v …….. sdělil, že žil celou dobu v …... V ČR měl do roku 2015 povolený dlouhodobý pobyt na základě sloučení rodiny, poté vízum za účelem podnikání. Podnikal v oblasti zprostředkování podílových fondů a obchodování na burze. Dále se vyjádřil k podpoře opoziční strany, kterou zmínil v žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Uvedl, že tuto podporu nelze doložit, není za ni stíhán, není známá jeho identita, jedná se o jeho nesouhlas s politickým režimem. V ….. za toto není stíhán. Ke způsobu vyjadřování uvedené podpory vypověděl, že propagoval články na sociálních sítích a psal pro skupiny na těchto sítích. Bál se aktivnější podpory a zveřejnění jména. Pak byl navíc v ČR zadržen a nemohl se vyjadřovat. Dodal, že nyní jsou v ….. omezena základní lidská práva, odposlouchávají se telefony, vše se dokládá služebním orgánům, není tam svoboda na internetu. Dle jmenovaného toto ale není pro něj přímé nebezpečí, jedná se spíše o jeho nesouhlas. Kdyby se jednalo o přímé nebezpečí, vyjádřil by se k tomu a doložil to. Vypověděl pak dále, že do března 2017 sdílel společnou domácnost s matkou, která se narodila v roce 1961. V ČR má přítelkyni jménem A. D., kterou chtěl v roce 2017 požádat o ruku a založit s ní rodinu, ale byl zadržen. Tato je také z ….., v ČR vystudovala vysokou školu, plánovali společné podnikání. Dodal, že by si toto určitě nezkazil úmyslným obchodováním s omamnými látkami. S přítelkyní žil od března 2017, ale oficiálním místem jeho pobytu bylo bydliště jeho matky. Pomáhal matce s podnikáním a s domácností. Jeho vztah s přítelkyní stále trvá, tato ho podporuje a čeká na jeho návrat. Potvrdil, že by se s ním přítelkyně mohla vrátit do ….. Potvrdil, že vzhledem k jeho vzetí do vazby pozbyl povolení k pobytu v ČR, proto žádá o azyl. Řízení o trvalém pobytu bylo pozastaveno nikoli zrušeno. Kdyby v …… nebyla taková situace, jaká je, nebál by se tam vrátit. Současná situace ho ale děsí. K příbuzenským vazbám v …… sdělil, že žije jeho otec, ale nejsou spolu v kontaktu. Jiné příbuzné tam nemá. S nikým tam v kontaktu není. Občas si s někým z …. napíše přes sociální sítě. Tuto informaci si však musí ověřit. Stejně zjistí a doloží hrozící sankci za neuposlechnutí rozkazu. Dále popřel, že by měl v …… někdy nějaké problémy se státními orgány. Zopakoval, že nikdy neměl problémy se zákonem v ČR ani v ….. S matkou opustiti ….. a odjeli do ČR z více důvodů, mají ČR rádi a chtěli zde bydlet. Dalším důvodem byla jeho vysokoškolská studia a vyhnutí se základní vojenské službě a také politika, když doufali, že v ČR získají občanství a nebudou se muset do ….. vracet. Matka pracuje v ČR jako průvodkyně a vozí turisty ze zahraničí do ČR. Žalobce potvrdil, že od roku 2009 navštívil ……. celkem dvakrát. Poprvé v roce 2010, druhou návštěvu si nepamatuje. Pobýval tam maximálně deset dní. Popřel, že by měl během těchto návštěv nějaké problémy. Na dotaz, zda se jej snažili kontaktovat z vojenské správy, odpověděl, že poté, co matka nahlásila jeho studium v ČR, bylo jí ústně sděleno, že by měl nastoupit, ale žádný dokument o tomto nedostala. Vzhledem k tomu, že nemá přístup ke schránce v bytě, kde ve vlasti bydlel, neví, zda mu bylo doručeno povolání. Od svých známých však ví, že je běžnou praxí v ……, že pro muže povinné základní vojenskou službou jezdí policie, tito se tak nemají čas připravit ani se tomu vyhnout.  Do ….. se nechce vrátit za žádných podmínek. K problémům před odchodem z vlasti vypověděl, že v ….. je velká imigrace lidí z ….. a států bývalého …., kteří jsou …….. náboženství a jsou agresivně naladěni. I když je ……. multináboženský stát, práva ruských občanů jsou ze strany muslimů potlačována. Jmenovaný byl dle jeho vyjádření podroben fyzickému násilí ze strany ………, přičemž by tyto případy rád doložil. Hlavně v ……. dochází ke konfliktům, probíhají tam demonstrace proti migraci, …… mají problémy s ……. a ……... K jeho napadení došlo v roce 2008, když se při školní fotbalové soutěži ve vedlejší škole slovně zastal jednoho chlapce, kterého šikanovala skupina lidí z ……... Jeden z nich měl nůž. Trenér ovšem situaci zastavil, čímž se to vyřešilo. Toto byl jediný incident. Poté už jmenovaný do této oblasti nechodil, protože ………. seskupení jsou agresivně naladěna. Potvrdil, že uvedl všechny důvody, pro které opustil svou vlast a žádá o udělení mezinárodní ochrany v ČR.   17. V odůvodnění rozhodnutí pak uvedeno, že v průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany jmenovaného je obava z odvodu do ……. a neochota účastnit se války a dále obava z potrestání v případě vyhýbání se výkonu základní vojenské služby. Další důvod označil žalobce současnou politickou situaci v ……… a jeho nesouhlas s ní, když se obává možnosti svého nespravedlivého odsouzení a uvěznění. Dále uvedl, že v ČR žije jeho matka a přítelkyně.   18. Dále v odůvodnění rozhodnutí uvedeno, že žalovaný vzal v potaz i doložené materiály žadatelem o azyl a přijal je jako materiál doplňující jeho výpověď. Co se týká doplňujících informací doložených žadatelem 20. 7. 2018 v ……., správní orgán si pořídil jejich překlad a konstatuje, že se jedná o výňatky z internetových článků, které obecně pojednávají o situaci v ….. věznicích a dále jsou v materiálu uvedeny odkazy na webové stránky týkající se situace vězňů v …., ale přímo o osobě žadatele se tyto nezmiňují. Dále se jedná o články týkající se výkonu vojenské služby v …….. a článek odkazuje na trestní zákoník ……. pojednávající o výši trestu za jednání spojené s pašováním omamných a psychotropních látek. Doplnění žádosti doložené žadatelem 17. 10. 2018 správní orgán přijal jako materiál doplňující výpověď jmenovaného a shrnující důvody jeho žádosti o mezinárodní ochranu.   19. Žalovaný citoval ust. § 12 písm. a) zákona o azylu, dle něhož se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod.   20. Žalovaný uvedl, že po posouzení tvrzení žadatele o mezinárodní ochranu žalovaný dospěl k závěru, že tento v průběhu správního řízení neuvedl žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno učinit závěr, že vyvíjel ve své vlasti činnost směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu, za kterou by byl azylově relevantním způsobem pronásledován. Výslovně sdělil, že nemá žádné politické přesvědčení, nikdy nebyl politicky aktivní, rovněž v …… neměl žádné problémy se státními orgány. Neuvedl žádnou skutečnost, ze které by vyplývalo, že jakýmkoliv způsobem uplatňoval v ….. svá politická práva a svobody a byl z toho důvodu pronásledován. Z jeho výpovědi tedy nevyplývá, že by byl v ….. vystaven jakémukoliv jednání podřaditelnému pojmu pronásledování ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o azylu a proto mu azyl dle ust. § 12 písm. a) zákona o azylu nebyl udělen.   21. Dále citováno ust. § 12 písm. b) zákona o azylu, dle něhož se cizinci udělí azyl, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jeho občanství má, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství ve státě jeho posledního trvalého bydliště.   22. Správní orgán po provedeném řízení nedospěl k závěru, že žalobce mohl ve své vlasti pociťovat odůvodněnou obavu z pronásledování z důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu. Žadatel o azyl během řízení s ním vedeného neuvedl žádné skutečnosti, které by vypovídaly o jeho obavě z pronásledování z důvodů uvedených v § 12 písm. b) a dále tento výslovně popřel, že by kdy měl ve své vlasti problémy se státními orgány.   23. Správní orgán se zabýval žadatelem tvrzenými obavami z jeho možného povolání k výkonu základní vojenské služby. Žalovaný zde poukázal na skutečnost, že výčet důvodů uvedených v § 12 písm. b) zákona o azylu je taxativní, tzn., že jiné skutečnosti než uvedené v citovaném ustanovení nezakládají důvod pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu. Mezi tyto důvody nelze podřadit obavu z odvodu do ruské armády. Snaha vyhnout se nástupu do armády není sama o sobě důvodem k udělení azylu podle § 12b zákona o azylu, zejména pokud povinnost ji nastoupit se týká všech obyvatel země bez ohledu na jejich rasu, národnost, náboženství či politické přesvědčení. Branná povinnost je zcela legitimní občanskou povinností, což uznává nejen Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 (dále jen ……), ale i Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle Ženevské konvence není ani vyhýbání se nástupu vojenské služby či dezerce, byť by byla trestná, důvodem pro udělení mezinárodní ochrany, neboť podle Příručky procedur a kritérií pro přiznání postavení uprchlíka podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků (……) a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků (………), vydané Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v …… v září roku 1979 „člověk jasně není uprchlíkem, pokud jeho jediným důvodem pro dezerci či vyhýbání se nástupu vojenské služby je jeho averze vůči vojenské službě nebo strach z boje“. Správní orgán dále vychází z rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 6A 508/97 ze dne 16. 7. 1998, kde je mj. uvedeno: „Již správní orgány obou stupňů správně vyložily, že povolávání k výkonu vojenské služby samo o sobě není ještě pronásledováním z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení, byť by výkon vojenské služby byl spojen s rizikem účasti při bojových akcích ve válečném konfliktu. Strachem z pronásledování rovněž není obava žalobce, že v souvislosti s jeho dezercí z armády by mohl být trestně stíhán“. Stejný závěr, jak uvedeno, vyplývá z ustálené judikatury NSS, jak je vyjádřen např. v rozsudcích č. j. 7Azs 321/2004 ze dne 22. 12. 2004. Dále uvedeno, že pokud žadatel odmítá nastoupit vojenskou službu z důvodu svědomí, existuje v Rusku zákonná možnost vykonat náhradní vojenskou službu. K tomu žalovaný pro úplnost dodává, že dle rozsudku NSS sp. zn. 7Azs 321/2004 ze dne 22. 12. 2004 „důvodem poskytnutí azylu podle § 12 o azylu samo o sobě není, chybí-li v právním řádu země původu žadatele obdoba čl. 15 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Toto právo je totiž spíše součástí nadstandardní ochrany lidských práv dané relativní moderností Listiny než součástí základních a státem nezcizitelných lidských práv ve smyslu mezinárodního či spíše evropského konsenzu. Neexistence ustanovení, které by zaručovalo právo nevykonávat vojenskou službu pro rozpor se svědomím nebo náboženským vyznáním, proto samo o sobě důvodem pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu není“. Správní orgán připomenul, že jmenovaný sice sdělil, že základní vojenskou službu nevykonal, není mu ovšem známa skutečnost, že by mu bylo doručeno nějaké povolání k výkonu vojenské služby. Žadatelem sdělené obavy z jeho povolání k výkonu vojenské služby jsou tudíž dle názoru správního orgánu neopodstatněné. Je však třeba upozornit, že i v případě, že by byl žadateli povolávací rozkaz opravdu doručen, platí výše uvedené, tj. že tento fakt sám o sobě neumožňuje udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu.   24. Dále se správní orgán zabýval, jak uvedl, žadatelem tvrzenými obavami z jeho zatčení a uvěznění v případě návratu do vlasti, přičemž konstatuje, že po provedeném správním řízení nedospěl k závěru, že by jmenovaný mohl být v případě návratu do vlasti tomuto vystaven. Žadatelovy obavy z jeho zatčení a uvěznění je nucen považovat za neopodstatněné, založené na jeho subjektivních domněnkách. Jmenovaný výslovně sdělil, že nedisponuje žádnou informaci o zatykači na jeho osobu v ……… a je možné, že na něj zatykač není. Rovněž správní orgán nedisponuje informacemi, že by byl na žadatele vydán mezinárodní zatýkací rozkaz. Jmenovaný dále zmínil obavu ze svého odsouzení ve zmanipulovaném soudním řízení za cokoliv, kdy by mohl být nástrojem karierního postupu policistů nebo by ho odsoudili za jeho nesouhlas se současnou politickou situací v …... Správní orgán připomenul, že jmenovaný ve svém nesouhlasu s politickou situací v … sdělil, že podporoval opoziční stranu na internetu, a to propagováním článků a psaním pro skupiny na sociálních sítích, přičemž ale nezveřejňoval svoje jméno a tuto jeho podporu nelze doložit. Není za toto v …… stíhán. Po svém zadržení v ČR již nijak aktivní nebyl. Výslovně uvedl, že tato činnost pro něj neznamená přímé nebezpečí, jedná se pouze o jeho nesouhlas s politickou situací v …... V této souvislosti žalovaný poukázal na zcela vágní, neurčitou výpověď dotyčného, v níž tento neposkytl žádná konkrétní a relevantní fakta, jež by měla jeho údajným potížím ve vlasti nasvědčovat. Na základě všeho výše uvedeného neexistuje dle názoru správního orgánu žádný reálný důvod domnívat se, že by dotyčný měl být po svém návratu do vlasti zatčen či uvězněn.   25. Co se týká vyjádření žadatele ohledně pronásledování, omezování základních lidských práv, nespravedlivých soudních procesů a odsouzení osob nesympatizujících se současnou politickou situací, v tomto směru žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Plzni sp. zn. 59Az 58/2004, dle něhož „pouhá příslušnost do určité komunity, která pociťuje a prožívá nepřátelské postoje ze strany oficiálních státních orgánů včetně policie, nepostačuje k prokázání naplnění důvodů pro udělení azylu ve smyslu § 12 písm. b) zákona o azylu“. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán neporušil ust. § 12 zákona o azylu, neboť v individuálním případě žalobce podmínky pro udělení azylu nebyly naplněny. Správní orgán konstatuje, že jeho úkolem je hodnotit individuální žádost jmenovaného o udělení mezinárodní ochrany. Nepřísluší mu posuzování jiných případů, o kterých nemá žádné konkrétní informace.   26. Správní orgán dodal, že pokud by se jmenovaný v případě návratu do ….. opět setkal s negativním jednáním vůči své osobě, má možnost se obrátit o pomoc na k tomu příslušné ruské státní orgány.   27. Co se týče dalšího důvodu žádosti jmenovaného, tj. jeho snahy pobývat na území ČR s jeho matkou a partnerkou, správní orgán konstatoval, že poskytnutí azylu je zcela specifickým pobytovým statusem a nelze jej zaměňovat s jinými legálními formami pobytu na území ČR, které jsou upraveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Správní orgán je na základě všeho výše uvedeného nucen konstatovat, že lze žádost jmenovaného považovat za účelovou, neboť ji podal dle názoru správního orgánu ve snaze legalizovat si jejím prostřednictvím svůj pobyt v ČR.   28. K žadatelovu tvrzení, že v ČR žije jeho matka a partnerka a v ….. nikoho nemá, správní orgán uvádí, že výčet důvodů pro udělení azylu dle § 12 písm. b) zákona o azylu je taxativní, což znamená, že pro jiné tento udělit nelze. Uvedené skutečnosti proto nemohou být bez dalšího důvodem pro udělení azylu dle § 12 písm. b) zákona o azylu, neboť na území ČR pobývá mnoho cizinců, kteří zde žijí, pracují nebo studují na základě oprávnění plynoucích ze zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Rovněž žadatelova matka a přítelkyně instituty tohoto zákony využívají, jakož i sám žadatel v minulosti. Ohledně neexistujícího žadatelova zázemí v …… správní orgán uvádí, že jmenovaný je svéprávným, zdravým a práce schopným mužem, který by se o sebe dozajista mohl v ….., stejně jako činí v ČR, postarat a zázemí si tam vytvořit. Nad to jeho matka vlastní v ….. byt, kde v minulosti dotyčný s matkou žil.   29. Správní orgán uvedl, že důvody pro poskytnutí azylu jsou zákonem přesně vymezeny, jsou poměrně úzké a nepokrývají celou škálu porušení lidských práv tak, jak jsou v různých listinách a chartách tato práva uznávána. Samo řízení o udělení azylu není ani řízením o tom, zda stát, ze kterého žadatel o azyl pochází, je schopen plnohodnotně a zcela bezezbytku zajistit ochranu jednotlivců proti jednání odporujícím zákonům dané země, ale o tom, zda žadatel splňuje předpoklady pro udělení azylu podle § 12 zákona o azylu. Správní orgán uzavřel, že mezinárodní ochrana ve smyslu zákona o azylu je právním institutem zcela výjimečným, jehož smyslem je poskytnout žadateli ochranu, nikoli však ochranu před jakýmikoliv negativními jevy v zemi jeho původu, nýbrž jen z důvodů upravených v zákoně o azylu.   30. Správní orgán konstatoval, že v případě výše jmenovaného neshledal při návratu do vlasti odůvodněný strach z pronásledování z důvodů ve smyslu ust. § 12 písm. b) zákona o azylu a azyl se mu neuděluje.   31. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona o azylu se v případě hodném zvláštního zřetele udělí rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 nebo § 14 azyl za účelem sloučení rodiny, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v tomto případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.   32. V ust. § 13 odst. 2 zákona o azylu, kde je citováno, kdo je rodinným příslušníkem pro účely sloučení rodiny.   33. V případě žalobce nevyplývá, že by on tyto zákonné podmínky splňoval, proto mu nebyl udělen azyl podle ust. § 13 zákona o azylu.   34. Podle ust. § 14 zákona o azylu, jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárních důvodů.   35. Správní orgán se v této souvislosti zabýval zejména rodinnou, sociální a ekonomickou situací žadatele o udělení mezinárodní ochrany a přihlédl k jeho věku a zdravotnímu stavu. Z výpovědi žadatele v průběhu správního řízení však nevyplynul žádný zvláštního zřetele hodný důvod pro udělení azylu podle § 14 zákona o azylu. Jmenovaný je dospělou, plně svéprávnou a práce schopnou osobou. Je svobodný a bezdětný. Jeho zdravotní stav je dobrý. Jmenovaný dále uvedl, že na území ČR žije jeho matka a přítelkyně a v …… nikoho nemá. Dle názoru správního orgánu není žádný důvod domnívat se, že by si dotyčný v případě návratu do ….. nedokázal nalézt zaměstnání a vybudovat si tam potřebné zázemí. Správní orgán poukázal na Zprávu mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Údaje o zemi – …., dle které navrátilci do země nejsou považováni za zvláštní nebo zranitelné osoby. Ze systému sociálního zabezpečení mohou čerpat stejné výhody jako kterýkoliv občan ….., je jím garantován přístup ke zdravotní péči. Tvrzení jmenovaného ohledně závislosti jeho matky na jeho osobě a jeho pomoci jí poskytované správní orgán uvádí, že na základě provedeného správního řízení nedospěl k závěru, že by žadatelova matka byla osobou na jmenovaném existenčně závislou. Tato má v ČR zajištěno vlastní ubytování a podniká zde, je tedy zcela soběstačná. Od března 2017 jmenovaný s matkou nesdílí společnou domácnost, nad to se od listopadu 2017 nachází ve vazbě, tudíž matce ani pomoc poskytovat nemůže. Dále pak správní orgán uvedl, že rovněž matka jmenovaného je ruskou státní příslušnicí, pročež nejsou dány žádné překážky pro její pobyt v ……, kde by se o ni případně mohl její syn starat. Nad rámec výše uvedeného správní orgán sdělil, že na udělení humanitárního azylu není právní nárok a jmenovaný se jeho udělení nijak výslovně nedomáhal. Připomněl, že humanitární azyl je udělován pouze za výjimečných okolností v případech, kdy nebyl shledán důvod pro udělení azylu dle § 12 a kdy by bylo zcela „nehumánní“ azyl neudělit, v případě žadatele však na základě všeho výše uvedeného správní orgán takové skutečnosti neshledal.   36. Azyl podle § 14 zákona o azylu žalobci proto udělen nebyl.   37. Podle § 14a odst. 1 zákona o azylu se doplňková ochrana udělí cizinci, který nesplnil důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odst. 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.   38. Dle § 14a odst. 2 zákona o azylu se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje uložení nebo vykonání trestu smrti, mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.   39. Podle ust. § 15a nelze doplňkovou ochranu udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, se dopustil vážného zločinu, se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo přestavuje nebezpečí pro bezpečnost státu.   40. Podle usnesení rozšířeného senátu NSS sp. zn. 4Azs 60/2007 ze dne 7. 9 2010 pak platí, že „jestliže v řízení o udělení mezinárodní ochrany bude zjištěn některý z důvodů uvedený v § 15 nebo § 15a zákona o azylu rozhodne Ministerstvo vnitra o neudělení mezinárodní ochrany; není dále povinno zjišťovat případnou existenci důvodů uvedených v § 12 nebo § 14a zákona o azylu“.   41. Žalovaný pak v odůvodnění dále uvedl, že po pečlivém posouzení výpovědí jmenovaného v průběhu správního řízení o udělení mezinárodní ochrany a informací o jeho trestním stíhání v ČR správní orgán dospěl k závěru, že na výše jmenovaného je nezbytné aplikovat § 15a zákona o azylu, který je implementací čl. 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2011/95/EU ze dne 13. 12. 2011, o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu a o obsahu poskytované ochrany (dále jen „kvalifikační směrnice“). Konkrétně se správní orgán, jak uvedl, zabýval ust. § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu vylučující možnosti získat doplňkovou ochranu osoby, které se dopustily vážného zločinu. Toto ustanovení vychází z čl. 17 odst. 1 písm. b) kvalifikační směrnice hovořící o osobách, které se dopustily vážného zločinu.   42. Správní orgán je nucen konstatovat, že v průběhu správního řízení vyšly najevo velmi závažné skutečnosti, které vedou správní orgán k jednoznačnému závěru, že se žadatel dopustil vážného zločinu, který je předvídán právě v ust. § 15a zákona o azylu pro případy, kdy nelze udělit žadateli o udělení mezinárodní ochrany doplňkovou ochranu.   43. Jelikož pojem „vážný zločin“ není příslušnými právními předpisy definován, byl nucen správní orgán nejprve tento pojem vymezit. Ust. § 14 odst. 1 zákona č. 400/2009 Sb., trestní zákoník, stanovuje, že trestné činy se dělí na přečiny a zločiny, přičemž přečiny jsou podle § 14 odst. 2 trestního zákoníku všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let. Dle ust. § 14 odst. 3 trestního zákoníku jsou zvlášť závažnými zločiny ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let. Jak ovšem vyložil NSS např. ve svém rozsudku sp. zn.  6Azs 309/2016 ze dne 1. 2. 2017, takové vymezení vážného zločinu založené pouze na definici obsažené v trestním zákoníku by bylo zjednodušené a nedostatečně zohledňující povahu azylového práva. NSS také konstatoval, že pojem „vážný zločin“ je třeba vykládat v kontextu kvalifikační směrnice i …….. NSS dále připomněl, že výkladem tohoto pojmu se již zabýval i Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku č. C-57/09 a C-101/09 ze dne 9. 11. 2010. Ten dospěl k závěru, že vážný zločin, na jehož základě lze žadatele vyloučit z možnosti udělení mezinárodní ochrany, musí být skutečně závažný, tj. musí dosahovat vysokého stupně závažnosti. Posouzení vážnosti zločinu pak musí být provedeno vždy konkrétně s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu. Vodítko nabízí ………….., která uvádí demonstrativní výčet faktorů, které je třeba vzít v úvahu, a to povahu činu, skutečně způsobenou škodu, povahu a výši trestu a také otázku, zda je daný zločin obecně považován za závažný.   44. Z výše uvedeného je zřejmé, že pojem „vážný zločin“ obecně nezahrnuje trestním zákoníkem vymezené přečiny. Může však zahrnovat trestním zákoníkem definované zločiny, a to nejen zvlášť závažné, které lze pro jejich charakter a společenskou škodlivost po konkrétním individuálním posouzení případu považovat za vážné.   45. Dle informací Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 5. 11. 2018, podala státní zástupkyně Krajského zastupitelství v Brně dne 31. 10. 2018 obžalobu na obviněného jménem E. Ch. ke Krajskému soudu v Brně sp. zn. 1KZV 72/2017-282. Jmenovanému je kladeno za vinu, že jako člen organizované skupiny působící nejméně na území ……… po předchozích dohodách ve vzájemné součinnosti a dělbě úkolů, veden společným záměrem s několika dalšími osobami, se věcně podílel na nákupu, organizaci a realizaci vývozu značného množství psychotropních látek do ……., které předtím nakoupil přes internet na … serverech určených pro nelegální nákup drog. Jmenovaný byl zapojen do mezinárodního obchodu s drogami, přičemž drogy nakupoval a následně je přes organizovanou skupinu zasílal do ………. Takto obchodoval zejména s tripy různých psychotropních látek jako je LSD, 2C-I, 25-I-NBOMe, které mají většinou halucinogenní charakter a jejich dlouhodobé zneužívání je značně škodlivé pro lidský organizmus, neboť kromě halucinací mohou vést k agresivitě, sebepoškozování a navozování stavu úzkosti. Bylo zjištěno, že E. Ch. měl zálibu v užívání psychotropních látek v různých formách (tripy, tablety extáze, halucinogenní houby), které poskytoval i své partnerce, přátelům a dalším osobám. Také byl zjištěn určitý vztah k omamné látce kokain a konopí. Jmenovaný se dopustil zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku (tudíž úmyslného trestného činu, na nějž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby až 18 let) tím, že nakupoval a prodával psychotropní látky jinému, čin spáchal ve značném rozsahu a ve spojení s organizovanou skupinou působící na území více států. Obžalobu podporuje mimo důkazy získané proti jmenovanému na území ČR (výpovědi svědků, listinné a věcné důkazy, znalecké posudky) i výpověď jednoho ze členů organizované skupiny, který působil na území ….. a přebíral i zásilky s drogami, které do …. přicházely z ČR od E. Ch. Celý text obžaloby je součástí spisového materiálu.   46. Správní orgán na základě uvedeného dospěl k jednoznačnému závěru, že v případě žadatele je dána určitá odůvodněná míra pravděpodobnosti, že z jeho strany došlo na území ČR ke spáchání zvlášť závažného trestného činu, a to nákupu a prodeje psychotropních látek ve spojení s organizovanou skupinou působící na území více států. I přes respektování jedné ze základních zásad trestního řízení – presumpce neviny – nelze přehlédnout, že žadatel již byl z výše uvedeného zvlášť závažného trestného činu obžalován a trestní stíhání proti němu dospělo do jedné z posledních fází, tedy řízení před soudem.   47. V této souvislosti tak dospěl správní orgán k závěru, že v případě žádosti výše jmenovaného o udělení mezinárodní ochrany v České republice je při posuzování důvodů pro udělení doplňkové ochrany nezbytné aplikovat ust. § 15a zákona o azylu, které odmítá možnost udělení takové mezinárodní ochrany osobám považovaným za nevhodné mezinárodní ochrany z důvodu jejich trestné činnosti v zemi, ve které tyto hledaly útočiště. Jak uvádí ve svém rozsudku č. j. 4Azs 60/2007-119 Nejvyšší správní soud, důvody vylučující udělení mezinárodní ochrany se uplatňují již při pouhém důvodném podezření, že zde existují. Není zapotřebí, aby správní orgán o nich nabyl jistotu, nýbrž postačí, když je dána určitá odůvodněná míra pravděpodobnosti, že tyto důvody existují.   48. Správní orgán rozhodující ve věci tak na základě provedeného správního řízení u výše jmenovaného shledal důvody vylučující udělení doplňkové ochrany podle § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu a doplňkovou ochranu tedy udělit nelze.   49. Krajský soud v Brně měl k dispozici správní spis týkající se řízení o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany.   50. V něm jsou založeny tyto důležité podklady pro rozhodnutí ve věci:   51. Jedná se o Poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 12. 6. 2018, doplňky k žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobci, Protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 12. 6. 2018, sdělení Policejního prezidia České republiky, odbor mezinárodní policejní spolupráce ze dne 7. 11. 2018 (sděluje, že na osobu žalobce není v současné době vydán mezinárodní či evropský zatýkací rozkaz) a obžaloba Krajského státního zastupitelství v Brně č. j. 1KZV 72/2017-282.   52. Správní orgán rozhodující ve věci tak na základě provedeného správního řízení u žalobce shledal důvody vylučující udělení doplňkové ochrany podle § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu a doplňkovou ochranu tedy udělit nelze.   53. Podle § 15 odst. 1 zákona o azylu je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, se dopustil vážného zločinu, se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo představuje nebezpečí pro bezpečnost státu, azyl nelze udělit.     54. Ve spise jsou pak založeny: Zpráva Freedom House, Svoboda ve světě 2018 – ….., z ledna 2018, výroční zpráva Human Rights Watch 2018 – Rusko ze dne 18. 1. 2018, Informace Evropského azylového podpůrného úřadu (EASO) – Zpráva EASO o zemi původu – ….., Státní aktéři ochrany – 2.1 Ministerstvo vnitra a policie, z března 2017, Informace ….. Úřadu pro záležitosti cizinců, Zpráva ze zjišťovací mise do ……. 4.18 května 2014, z června 2014 a Zpráva mezinárodní organizace pro migraci (IOM) – Údaje o zemi – ……… z roku 2017, přičemž se všemi podklady rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany byl žalobce seznámen dne 7. 12. 2018.   55. Žalobce ke zdrojům informací a způsobu jejich využití se vyjádřit nechtěl, nenavrhoval ani doplnění podkladů pro rozhodnutí.   56. Ve spise je pak založena obžaloba Krajského státního zastupitelství na obviněného E. Ch. pod č. j. 1KZV 72/2017-282 ze dne 22. 10. 2018, což soud již uvedl.   57. Z textu obžaloby vyplývá, že žalobce jako člen organizované skupiny osob působící nejméně na území ……… po předchozích dohodách ve vzájemné součinnosti a dělbě úkolů, veden společným záměrem s blíže neustanovenou osobou vystupující pod přezdívkou H. T., další osobou vystupující pod přezdívkou S. H., s osobou M. M. R., nar. …….. (odsouzen rozsudkem ………, vedeného pod č. j. 1-91/2018), osobou V. A. B., nar. …… a dalšími dosud neustanovenými osobami, se vědomě podílel na nákupu, organizaci a realizaci vývozu značného množství psychotropních látek do …….., které předtím nakoupil přes internet na …. serverech určených pro nelegální nákup drog.   Posouzení věci krajským soudem.   Žaloba není důvodná.   58. Krajský soud uvádí, že na základě skutečností, které uvedl sám žalobce v žádosti o mezinárodní ochranu, doplňcích této žádosti, v protokolu o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, ze zprávy Policejního prezidia, i zpráv o politické a bezpečnostní situaci v …….., a to i se zaměřením na vojenskou povinnost a vojenskou službu v ….., dospěl k závěru, že žaloba žalobce důvodná není.   59. Žalovaný dle názoru soudu správně zhodnotil, že žalobci nemohl být udělen azyl dle ust. § 12 písm. a) a b) zákona o azylu, kdy v tomto zákonném ustanovení, které bylo citováno z odůvodnění rozhodnutí žalovaného, jsou stanoveny taxativně podmínky, které by musely být na straně žalobce splněny, aby mu mohl být dle tohoto zákonného ustanovení azyl na území České republiky udělen, přičemž ani jedna z těchto zákonných podmínek splněna nebyla, když se soud jednoznačně ztotožňuje s odůvodněním rozhodnutí žalovaného v tomto směru.   60. Na věc nelze v případě žalobce pohlížet jinak, než že žalobce si hodlá legalizovat svůj pobyt na území České republiky, čemuž však nemůže sloužit institut mezinárodní ochrany. Žalobce, pokud hodlá pobývat nadále na území České republiky, by si musel legalizovat svůj pobyt na základě zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, což také po řadu let dříve činil.   61. Žalobce nebyl politicky organizován v ….., žádnou činnost v tomto směru nevyvíjel, žádné problémy se státními orgány ani soukromými osobami na území …….. neměl a nemá, na jeho osobu nebyl vydán mezinárodní či evropský zatýkací rozkaz. Pokud jde o ust. § 12 písm. a), b) zákona o azylu soud tedy shrnuje, že ze skutečností, které sdělil samotný žalobce, ale i z podkladů, které byly zjištěny ohledně politické a bezpečnostní situace v ….., nevyplývá, že by žalobce naplnil některou z podmínek tohoto zákonného ustanovení.   62. Stejná pak je i situace ohledně § 14 – humanitární azyl, kdy i v tomto směru se žalovaný podrobně situací žalobce zabýval, tedy zabýval se jeho situací rodinnou ekonomickou, jeho zdravotním stavem a i v tomto směru soud souhlasí se stanoviskem žalovaného, že žalobci nelze udělit ani azyl dle ust. § 14 zákona o azylu. Žalobce je mladý, zdravý muž, nepřichází ze země ztížené přírodní či lidskou katastrofou.   63. Pokud v žalobě hovořil o podezření z TBC, soud uvádí, že žalobce v tomto směru nedoložil žádnou lékařskou zprávou, že by měl TBC či jiné vážné onemocnění, pokud jde o žalobce, tedy neprokázal, že by měl nějaký závažný zdravotní problém, se kterým by se musel léčit v České republice, a že by případná léčba nebyla možná i v ………. Soud tedy uzavírá, že v žádném případě u žalobce nejsou naplněny podmínky toho, aby mu byl udělen azyl z humanitárního důvodu, nejedná se v jeho případě o žádnou situaci hodnou zvláštního zřetele pro udělení azylu z humanitárního důvodu.   64. Soud pak uvádí, že v případě žalobce nebyl shledán ani důvod pro udělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu, a to proto, že v případě žalobce byla jednoznačně naplněna podmínka ust. § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu, neboť při naplnění podmínek v tomto zákonem ustanovení uvedených, nelze doplňkovou ochranu udělit.   65. Podle § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu doplňkovou ochranu nelze udělit, je-li důvodné podezření, že cizinec, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, se dopustil vážného zločinu.   66. Soud má za to, že v tomto případě bylo jednoznačně prokázáno, že v případě žalobce je důvodné podezření, že se dopustil vážného zločinu. Toto vyplývá jednak z podané obžaloby státní zástupkyni Krajského státního zastupitelství v Brně č. j. 1KZV 72/2017-282, z níž soud i žalovaný citoval, přičemž v této obžalobě je trestná činnost žalobce, z níž je podezírán, velmi podrobně popsána a navíc soud uvádí, že v době, kdy soud vydal rozsudek o zamítnutí žaloby o udělení mezinárodní ochrany, měl zjištěno, že žalobce je umístěn ve …….., jeho trestní věc je vedena u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 53T 5/2018 a dle informací podaných vedoucí trestní kanceláře, dne 18. 2. 2019 byl v trestní věci žalobce vyhlášen již odsuzující rozsudek, kdy byl potrestán trestem odnětí svobody nepodmíněně v trvání 11 let a propadnutí věci a dále trest vyhoštění na 8 let. Rozsudek není dosud pravomocný, dne 19. 3 2019 byl uvedený trestní spis odeslán s odvoláním žalobce na Vrchní soud v Olomouci.   67. Na tomto místě soud uvádí, že jednak z citované obžaloby a také z citace z úředního záznamu z trestní kanceláře Krajského soudu v Brně bylo dle názoru soudu najisto postaveno, že v případě žalobce je důvodné podezření, že se tento dopustil vážného zločinu a soud má za to, že právě z těchto důvodů v souladu s ust. § 15a odst. 1 písm. b) zákona o azylu mu nelze azyl udělit.   68. Po posouzení všech důkazů, soud uzavírá, že žaloba žalobce není důvodná a proto ji dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl.   69. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce ve věci neměl úspěch, náklady řízení mu proto nebyly přiznány, pokud jde o žalovaného, tomu kromě běžné úřední činnosti žádné náklady nevznikly.     Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.     V Brně dne 2. října 2019     JUDr. Jana Kubenová, v. r. samosoudkyně   Za správnost vyhotovení: B. K.