62 A 121/2017-182 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobkyně: R. S.  bytem K. 2128/6, B.  zastoupena JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou  sídlem Údolní 550/61, Brno  proti   žalovanému: Magistrát města Brna  sídlem Dominikánské náměstí 1, Brno za účasti: 1. J. B.  bytem L. 2423/23, B.  2. J. B.  bytem L. 2423/23, B.  3. Ing. Bc. D. B.  bytem L. 2423/23, B.  4. V. B.   bytem K. 139  5. R. B.  bytem V. 235/3, B.  6. M. D.  bytem L. 2423/23, B.  7. Bc. Š. D.  bytem L. 2423/23, B.  8. J. F.  bytem S. 66  9. J. F.  bytem L. 2423/23, B.  10. Ing. V. F.  bytem L. 2423/23, B.  11. J. F.  bytem L. 2423/23, B.  12. Mgr. J. L.  bytem L. 2423/23, B.  13. J. O.  bytem J. 194/11, B.  14. L. P.  bytem L. 2423/23, B.  15. B. P.  bytem L. 2423/23, B.  16. J. S.  bytem L. 2423/23, B.  17. A. S.  bytem L. 2423/23, B.  18. J. Š.  bytem Č. 809/51, B.  19. J. V.  bytem L. 2423/23, B.  všichni zastoupeni Mgr. et Mgr. Pavlem Kožínem, advokátem  sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10.3.2017, č.j. MMB/0112153/2017, sp. zn. OUSR/MMB/0071377/2017, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 10.3.2017, č.j. MMB/0112153/2017, sp. zn. OUSR/MMB/0071377/2017, kterým bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městské části města x, x- x, odboru stavebního (dále jen „prvostupňový orgán“), ze dne 15.12.2016, č.j. MCBZAB 12786/16/OS/KYLA, sp. zn. STU/02/08217/16/KYLA, jímž byla podle § 115 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), a § 18c vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, povolena změna dokončené stavby bytového domu L. 2423/23, B., stavebními úpravami s názvem „Vestavba hydraulické zvedací plošiny do zrcadla schodiště“, na pozemku parc. č. x v k.ú. x. Prvostupňovým rozhodnutím byly dále stanoveny podmínky pro provedení stavby. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobkyně namítá nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu nedostatku souhlasu vlastníků se změnou stavby, k čemuž odkazuje na stanovy Společenství vlastníků jednotek L. 23, B. Ze zápisu z členské schůze ze dne 20.4.2016 podle žalobkyně vyplývá snaha vyhnout se povinnosti schválit změnu stavby všemi vlastníky a obejít žalobkyni. Absenci souhlasu všech vlastníků žalobkyně namítala již dne 8.9.2016, prvostupňový orgán se však s její námitkou nevypořádal. V daném případě tak nebyl doložen dle § 110 odst. 2 stavebního zákona platný doklad o právu, tj. rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu. 3. Žalobkyně má dále za zmatečné označení účastníků řízení. Podle správního spisu bylo řízení zahájeno na žádost Společenství vlastníků jednotek L. 23, B., které je tudíž stavebníkem. V oznámení o zahájení řízení a ve správních rozhodnutích obou stupňů jsou pak za stavebníka označeni všichni vyjmenovaní vlastníci, kteří se stavbou souhlasili, v zastoupení Ing. L. P. Podle žalobkyně není zřejmé, zda je stavebníkem společenství vlastníků nebo vyjmenovaní vlastníci. Žalobkyně v řízení vystupuje jako účastník dle § 109 písm. b) stavebního zákona, přičemž její souhlas nebyl dán ani společenství vlastníků, ani jednotlivým stavebníkům. 4. Důvodem nesouhlasu žalobkyně s vestavbou zvedací plošiny je špatný stav statiky domu způsobený špatným podložím v dané lokalitě, který znemožňuje provedení vestavby bez toho, že by došlo k ohrožení života a zdraví obyvatel domu. Stavebníci doložili odborné vyjádření Ing. J. H., které nevyvrátilo obavy žalobkyně. Toto vyjádření je velice obecné, popisuje pouze výtah, není vztaženo k samotnému domu a otázku špatného podloží neřeší. Žalovaný pochybil, pokud nekriticky převzal odborné vyjádření a potvrdil stavební povolení, aniž by bylo skutečně doloženo, že výtah nenaruší statiku domu a nedojde k ohrožení životů a zdraví lidí či zvířat v domě a poškození majetku. Žalobkyně dodává, že instalace výtahu v domě byla již jednou statikem zakázána, a to v době, kdy dům vlastnilo bytové družstvo Průkopník. 5. Žalobkyně také uvádí, že při samotných stavebních pracích bude docházet k nadměrnému hluku a vibracím, které budou ohrožovat zdraví obyvatel domu. Zástupce stavebníků žalobkyni potvrdil, že bude vrtáno do panelu kangem, což kromě dalšího poškození panelu způsobí nadměrný hluk a vibrace. Žalobkyně ve svém podání ze dne 25.7.2018 navrhla, aby zdejší soud ustanovil soudního znalce k posouzení vlivu vestavby hydraulické plošiny na statiku domu. 6. Žalobkyně navrhla, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňové zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobkyně setrvala po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 7. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 8. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu zamítl.      III. Shrnutí vyjádření osob zúčastněných na řízení 9. Osoby zúčastněné na řízení ve společném vyjádření k žalobě uvedly, že podle zápisu ze zasedání shromáždění Společenství vlastníků jednotek L. 23, B., ze dne 20.4.2016 je zřejmé, že pro přijetí usnesení o vybudování výtahu – hydraulické plošiny hlasovali všichni přítomní vlastníci jednotek a další dodatečně souhlasili; otec žalobkyně se nevyjádřil a jediná žalobkyně s hlasovacími právy odpovídajícími 3,55 % nesouhlasí.; žalobkyně se přitom shromáždění vlastníků nezúčastňuje. S odkazem na judikaturu civilních soudů osoby zúčastněné na řízení uvádějí, že v daném případě není vyžadován souhlas všech vlastníků jednotek. Dále uvádějí, že bytové družstvo Průkopník jim opakovaně sdělilo, že žádná zpráva, ve které by statik v minulosti zakázal instalaci výtahu, neexistuje. Tvrzení žalobkyně ohledně statiky domu jsou nepodložená a společenství vlastníků se touto otázkou dostatečným způsobem zabývalo. Jelikož stavba na základě pravomocného stavebního povolení již proběhla, jsou námitky vztahující se k hluku či vibracím při stavbě bezpředmětné. IV. Posouzení věci 10. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).              11. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 12. Prvostupňovým rozhodnutím byla povolena změna dokončené stavby bytového domu L. 2423/23, B., stavebními úpravami s názvem „Vestavba hydraulické zvedací plošiny do zrcadla schodiště“, na pozemku parc. č. x v k.ú. x. Stavební úpravy spočívají v tom, že do stávajícího zrcadla schodiště bytového domu bude instalována typová hydraulická zdvihací plošina Gulliver s nosností 400 kg až pro 5 osob. Plošina je poháněna hydromotorem umístěným v nezávislém ocelovém boxu, který bude umístěn v prostoru bývalé prádelny nebo pod schodištěm. V tomto boxu o rozměru 900 x 1500 x 400 mm je umístěn také řídící systém plošiny. Plošina je umístěna ve vlastní ocelové samonosné prosklené šachtě. Výtahová kabinka sestává z podlahy, jedné stěny a stropu a je vedena ve vodítkách o velikosti T70. Pojezd kabinky zajišťuje hydraulický píst. Dveře jsou ve skleněném provedení, stejně jako šachta. Usazení šachty je řešeno na stávající betonovou podlahu nejnižší stanice bez kopání prohlubně. Pro montáž svislé plošiny je nutné demontovat stávající zábradlí na schodišti, které by překáželo montáži šachty. Zábradlí je namontováno nové. Šachta je ke konstrukci budovy kotvena mechanickými kotvami v každé podestě a do podlahy v nejnižší stanici.       13. Žalobkyně upozorňuje na zmatečné označování účastníků řízení. Podle žalobkyně není zřejmé, zda je stavebníkem Společenství vlastníků jednotek L. 23, B. nebo vlastníci vyjmenovaní v oznámení o zahájení řízení a ve správních rozhodnutích obou stupňů. 14. Ze správního spisu vyplývá, že v žádosti o vydání stavebního povolení podané dne 20.7.2016 je jako stavebník uveden „SVJ domu L. 23, B. – x“ a dále je zde uvedeno, že stavebník je zastoupen Ing. L. P. Správním spisem prochází plné moci, ze kterých plyne, že V. F., J. F., J.F., J. F., Š. D., M. D., J. Č., V. B., R. B., J. B., D. B., J. K., J. B., A. B., E. V., J. V., J. S., A. S., L. P., B. P., J. L., zmocnili Ing. L. P. k zastupování při podávání žádosti o stavební povolení, při vyřízení stavebního povolení, při stavebním a odvolacím řízení, při jednání s dotčenými orgány a při vyřízení kolaudačního souhlasu ve věci instalace svislé zdvihací plošiny (domovního výtahu) pro bytový dům L. 2423/23, B. – x. 15. Z oznámení o zahájení stavebního řízení ze dne 24.8.2016, č.j. MCBZAB 09409/16, vyplývá, že  V. F., J. F., J. F., J. F., Š. D., M. D., J. Č., V. B., R. B., J. B., D. B., J. K., J. B., A. B., E. V., J. V., J. S., A. S., L. P., B. P., J. L., zastoupeni Ing. L. P., jsou označeni jako „stavebník“, který dne 20.7.2016 podal u prvostupňového orgánu žádost o vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby stavebními úpravami „vestavba hydraulické zvedací plošiny do zrcadla schodiště“ na pozemku parc. č. x  v k.ú. x. Také z prvostupňového rozhodnutí plyne stejné označení stavebníka. 16. Podle § 2 odst. 2 písm. c) stavebního zákona je stavebníkem osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. 17. Podle § 109 stavebního zákona je účastníkem stavebního řízení pouze a) stavebník, b) vlastník stavby, na níž má být provedena změna, není-li stavebníkem, c) vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem, může-li být jeho vlastnické právo k pozemku prováděním stavby přímo dotčeno, d) vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu, mohou-li být jejich práva prováděním stavby přímo dotčena, e) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno, f) ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu, může-li být toto právo prováděním stavby přímo dotčeno, g) osoba, o které tak stanoví zvláštní právní předpis, pokud mohou být stavebním povolením dotčeny veřejné zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a o těchto věcech nebylo rozhodnuto v územním rozhodnutí. 18. Podle zdejšího soudu přestože je v žádosti o vydání stavebního povolení ze dne 20.7.2016 uvedeno, že stavebníkem je Společenství vlastníků jednotek L. 23, B., tak podstatné je, že z oznámení o zahájení řízení, z prvostupňového rozhodnutí i z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že jako stavebníci jsou označeny konkrétní fyzické osoby, a to jednotliví vlastníci, kteří s realizací stavby souhlasili (zápis ze zasedání shromáždění Společenství vlastníků jednotek L. 23, B., ze dne 20.4.2016 vč. listiny přítomných, či usnesení o rozhodnutí shromáždění Společenství vlastníků jednotek L. 23, B. o instalaci domovního výtahu – svislé zdvihací plošiny ze dne 2.5.2016), a s nimi také prostřednictvím Ing. L. P. správní orgány jednaly. Podle zdejšího soudu uvedený postup nemohl mít za následek dotčení žalobkyně na jejích právech, což ostatně žalobkyně v této souvislosti ani netvrdí. To, že žalobkyně v řízení vystupuje jako účastník řízení dle § 109 písm. b) stavebního zákona a že její souhlas s realizací záměru na shromáždění společenství vlastníků ani nikdy předtím či poté nebyl dán, je ze správního spisu zcela zřejmé a správní orgány tuto skutečnost nijak nerozporovaly. 19. Pokud jde o souhlas se stavebním záměrem, tak ze zápisu ze zasedání shromáždění Společenství vlastníků jednotek L. 23, B. konaného dne 20.4.2016 vyplývá, že bodem 6 programu byl návrh na úpravy domu na bezbariérový. Na shromáždění vlastníků realizaci modernizace bytového domu spočívající ve vybudování výtahu – hydraulické plošiny odsouhlasilo 100 % přítomných vlastníků, což odpovídalo 83,17 % vlastnických podílů vlastníků bytových jednotek ke společným částem budovy. 20. Pokud žalobkyně namítá absenci souhlasu všech vlastníků a uvádí, že tuto námitku uplatnila již dne 8.9.2016, avšak prvostupňový orgán se s ní nevypořádal, tak k tomu zdejší soud uvádí, že z podání žalobkyně doručeného prvostupňovému orgánu dne 8.9.2016 a nadepsaného jako „Žádost o prověření stavebního projektu na instalaci zdvihací plošiny Gulliver“ nevyplývá, že by žalobkyně uvedenou skutečnost namítala; ze správního spisu nevyplývá, že by žalobkyně upozorňovala v řízení před správními orgány na nutnost souhlasu všech vlastníků se stavebním záměrem, takovou námitku neuplatnila ani v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí. 21. Žalobkyně k nutnosti souhlasu všech vlastníků s realizací stavby zvedací plošiny odkazuje na stanovy Společenství vlastníků jednotek L. 23, B. Z rozhodného znění stanov založených ve správním spisu plyne pouze to (čl. III. bod 9 stanov), že k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu, je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek; stanovy blíže nekonkretizují, co spadá pod „změnu stavby“ či „podstatnou změnu týkající se společných částí domu“ ve smyslu stanov. Jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 16.9.2014, č.j. 26 Cdo 781/2013, stavba výtahu na dvorní fasádě domu rozsáhle zasahující do nosných konstrukcí a střechy a měnící vzhled domu, je změnou stavby, přičemž má-li být výtah umístěn na dvorní fasádě domu, pak stavbu (budovu) půdorysně rozšiřuje a je i vzájemně propojen s dosavadní stavbou (budovou); nejde proto jen o modernizaci, rekonstrukci či stavební úpravu ve smyslu příslušných ustanovení stavebního zákona. O takovou stavbu se podle zdejšího soudu v dané věci nejedná, když z ničeho nevyplývá, že by stavebními úpravami v podobě realizace zvedací plošiny v zrcadle schodiště mělo dojít k rozsáhlému zásahu do nosných konstrukcí či změně vzhledu domu; takový závěr podle zdejšího soudu nevyplývá ani z dokumentace ke stavbě, a nadto žalobkyně ani takové skutečnosti netvrdí. Podle zdejšího soudu se tedy v dané věci nejednalo o změnu stavby bytového domu, k níž by bylo třeba získat souhlas všech vlastníků jednotek. Doklad o právu stavět ve společných prostorách bytového domu v podobě rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijatého podle zvláštního právního předpisu tedy v daném případě stavebníky doložen byl. 22. Pokud žalobkyně uvádí, že ze zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne 20.4.2016 vyplývá snaha účelově se vyhnout povinnosti schválit změnu stavby všemi vlastníky, tak v bodu 6 zápisu je uvedeno, že řešení (v podobě úpravy domu na bezbariérový, konkrétně zřízení vtahu /hydraulické plošiny/ v prostoru schodiště pro usnadnění pohybu osob po bytovém domě) nevyžaduje žádné stavební zásahy do bytového domu, přičemž v usnesení shromáždění je následně uvedeno, že pro realizaci má být zajištěn statický posudek, aby mohla být možná výstavba schválena. Z postupu shromáždění vlastníků, jak jej zachycují listiny obsažené ve správním spisu, nelze dovozovat účelovost postupu stavebníků. Žalobkyně nadto měla možnost napadnout usnesení shromáždění vlastníků žalobou podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, avšak z ničeho neplyne, že by tak učinila.   23. Žalobkyně dále poukazuje na špatnou statiku domu a s tím související riziko ohrožení života a zdraví obyvatel domu v důsledku provedení stavebních úprav. Žalobkyně již v písemnosti „Žádost o prověření stavebního projektu na instalaci zdvihací plošiny Gulliver“, doručené prvostupňovému orgánu dne 8.9.2016, uvedla, že v souvislosti s umístněním zvedací plošiny žádá k přihlédnutí ke stavu domu; zdůraznila své obavy z poškození domu a bytů kvůli nadměrným vibracím a hluku při provádění prací a při provozu zvedací plošiny a dále z narušení statiky domu vzhledem ke špatnému podloží. Dále upozornila na skutečnost, že po rekonstrukcích provedených v bytech již došlo k poškození jádra (spadlé obkladačky, posunuté dveře), posunu dveří do bytů či opadání omítky na balkoně. 24. Ze správního spisu v této souvislosti vyplývá, že stavebníci ve správním řízení doložili posudek ze dne 11.10.2016 zhotovený Ing. J. H., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby. Podle posudku bude montáž výtahu provedena bez otřesů, pouze v minimálním nutném rozsahu dojde k vrtání otvoru o průměru 12 mm do hloubky 100 mm do betonové podlahy a podest pro mechanické ukotvení, jedná se o zcela běžný technologický postup, který nemůže ovlivnit navazující konstrukce. Provoz výtahu je zcela tichý, bez otřesů a vibrací, což bylo ověřeno v objektu P. 1. Přitížení konstrukcí výtahu je zanedbatelné, činí pouze 0,2 kg/cm2 a v žádném případě nemůže narušit statiku domu. Dále správním spisem prochází písemnost Odborné stanovisko k odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí ze dne 26.1.2017, v němž autorizovaný inženýr Ing. J. H., stejně jako v posudku ze dne 11.10.2016, uvedl, že přitížení konstrukcí výtahu je oproti hmotnosti celého objektu naprosto zanedbatelné a nemůže mít negativní důsledky na jeho statiku, přičemž totéž platí pro veškerou stavební činnost v průběhu montážních prací, včetně hluku a vibrací při vrtání otvorů pro kotvení konstrukce do schodišťových prvků, jedná se o běžné stavební procesy nevyžadující specifická opatření. 25. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k této námitce žalobkyně uvedl, že zvedací plošina je certifikovaným výrobkem schváleným evropskou směrnicí o strojních zařízeních 2006/42/EC, certifikovaným organizacemi CE, IMQ, TÜV; zvedací plošina typu Gulliver sestává z vlastní samonosné pozinkované práškově lakované ocelové konstrukce umožňující montáž bez nutnosti stavby zděné nebo betonové šachty s maximální hmotností kabiny a rámu 360 kg. Přitížení konstrukce je zanedbatelné a v žádném případě nemůže dojít k narušení statiky domu. Vlastní montáž výtahu bude realizována bez otřesů, pouze v minimálním nutném rozsahu dojde k vrtání otvorů, speciální montážní systém umožnuje, aby byl výtah namontován během několika dnů, jeho stavebnicový systém stěn šachty usnadňuje celou montáž. Provoz vlastní plošiny je tichý, bez otřesů, je zajištěn hydraulickým pohonem, v technické zprávě projektové dokumentace pro zvedací plošinu jsou uvedeny požadavky týkající se zabezpečení podmínek při realizaci stavby, dodržování bezpečnostních předpisů, technických norem, zejména zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2006 Sb., ČSN EN 1090-1, ČSN EN 13670. Realizací zvedací plošiny nedojde k poškození stavby ani vlastní výstavbou, ani následným provozem. 26. Podle zdejšího soudu se správní orgány s touto námitkou dostatečným způsobem vypořádaly. Podstatné v tomto směru je také to, že žalobkyně uvedené závěry žádným kvalifikovaným způsobem nevyvrací, její argumentace se omezuje toliko na nesouhlas a ničím nedoložená tvrzení.  Žalobkyně měla možnost svoji argumentaci podpořit kupříkladu znaleckým posudkem, a to i v řízení před zdejším soudem; ani své tvrzení, že oslovený odborník jí nemohl v provedení znaleckého posudku k vlivu zvedací plošina typu Gulliver vyhovět, ničím nedokládá (například korespondencí s osloveným odborníkem). Zdejší soud proto považuje za nadbytečné k posouzení správnosti závěrů správních orgánů dokazovat znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce. 27. Pokud jde o tvrzení žalobkyně ohledně špatného podloží pod bytovým domem, tak žalovaný podle zdejšího soudu nepochybil, pokud se touto otázkou blíže nezabýval, když bylo doloženo, že stavebními úpravami nedojde k ovlivnění statiky domu a nosných konstrukcí. S umístěním zvedací plošiny typu Gulliver s ohledem na zanedbatelné přitížení objektu domu uvedená námitka nesouvisí. Nadto zdejší soud dodává, že žalobkyně opět ničím nedokládá riziko poškození domu či ohrožení života a zdraví při instalaci zvedací plošiny či při jejím následném provozu z důvodu špatného podloží pod domem. Uvádí-li žalobkyně, že instalace zvedací plošiny byla již v minulosti statikem zakázána, a to v době, kdy dům vlastnilo bytové družstvo Průkopník, tak toto tvrzení žalobkyně ničím nedoložila ani ve správním řízení, ani v řízení před zdejším soudem.  28. Pokud jde o tvrzení, že samotné stavební práce s ohledem na vibrace a nadměrný hluk ohrozí zdraví obyvatel domu, tak ani tu žalobkyně své tvrzení ničím nedokládá. Ostatně uvedené obavy žalobkyně z negativních dopadů stavebního procesu vyvrátil již výše zmíněný posudek ze dne 11.10.2016 doložený stavebníky. Pokud žalobkyně v této souvislosti odkazuje na skutečnost, že při rekonstrukci domu v roce 2014 měly otce žalobkyně postihnout zdravotní potíže údajně v důsledku hluku ze stavebních prací, tak podle zdejšího soudu se jedná o skutečnost, na jejímž základě nelze mít za prokázané, že by se stavbou bylo spojeno ohrožení zdraví obyvatel domu; zvýšený hluk bývá zpravidla dočasným důsledkem jakýchkoli stavebních prací a skutečnost, že by se v daném případě mělo jednat o zdraví škodlivý nadměrný hluk, žalobkyně nedoložila.  29. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. V. Náklady řízení 30. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, a proto jí nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. 31. Ve vztahu k osobám zúčastněným na řízení pak zdejší soud rozhodl tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení. Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s.ř.s.). V daném případě však žádná z těchto zákonem předvídaných situací nenastala. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 26. září 2019   David Raus v.r. předseda senátu