62 Af 43/2017-50 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Celní jednatelství Zelinka s.r.o.  sídlem K Hrušovu 293/2, Štěrboholy, Praha 10  zastoupen JUDr. Janem Slunečkem, advokátem  sídlem Mírové náměstí 48, Louny proti   žalovanému: Generální ředitelství cel  sídlem Budějovická 7, Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2017, č.j. 12197-2/2017-900000-304.1, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.  Odůvodnění: 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.3.2017, č.j. 12197-2/2017-900000-304.1, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 1.9.2016, č.j. 107516-5/2016-530000-11, kterým prvostupňový orgán o žádosti žalobce podle čl. 172 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24.11.2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, jímž se stanoví celní kodex Unie, o opravu údajů uvedených v položce poř. č. 4 v kolonce 33 (Zbožový kód) rozhodnutí prvostupňového orgánu o propuštění zboží do celního režimu volného oběhu MRN 16CZ5300001ASQLG74 ze dne 13.6.2016 a vrácení cla ze zboží popsaného jako „nafukovací matrace na shazování ve tvaru kruhové arény“, rozhodl podle čl. 22 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, za použití § 101 a 102 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), že na základě čl. 5 odst. 28, čl. 116 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a čl. 117 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, s přihlédnutím k prováděcímu nařízení Komise (EU) 2015/1754 ze dne 6.10.2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17.12.2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446, že žalobci vrací částku dovozního cla ve výši 2 782 Kč jako rozdíl mezi částkou cla, která byla původně stanovena a zaúčtována rozhodnutím prvostupňového orgánu o propuštění zboží do celního režimu volného oběhu MRN 16CZ5300001ASQLG74 ze dne 13.6.2016 v položce poř. č. 4, a splatnou částkou dovozního cla.   2. Závěry žalovaného i prvostupňového orgánu napadá žalobce podanou žalobou. I. Shrnutí žalobní argumentace 3. Žalobce uvádí, že mu byla upřena možnost uplatnit právo na slyšení ve smyslu čl. 22 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie; v rámci odvolacího řízení došlo ke změně důvodů pro vyměření cla a žalobci nebylo umožněno vyjádřit se před vydáním rozhodnutí. 4. Žalobce dále podrobnou argumentací dovozuje nesprávnost zařazení zboží. Podle žalobce se nejedná o sportovní potřebu, protože takový sport, k jehož provozování by dovážené zboží sloužilo, neexistuje; zboží podle žalobce odpovídá svými vlastnostmi a užitím pouťové atrakci. Tato atrakce je kompletní, a tak, jak byla dovezena, může sloužit pro běžný provoz; kompresor je externím příslušenstvím a lze použít jakýkoli, který se nabízí na trhu. Žalobce dále odkazuje na závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která byla podle žalobce vydána na obdobné zboží – skákací hrad, zařazené do čísla 9508 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží. 5. V písemnosti „Návrh na doplnění dokazování“ žalobce doložil závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která byla podle žalobce vydána na zboží typu pouťové atrakce – nafukovací plastový válec vyrobený z PVC – zařazené do čísla 9508 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží. 6. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňové zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 7. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. K žalobcovu návrhu na dokazování žalovaný uvedl, že doloženou závaznou informaci o sazebním zařazení zboží žalobce ve správním řízení nepředložil a nenavrhl provést jako důkaz; uvedená závazná informace o sazebním zařazení zboží byla přitom vydána dne 27.10.2016. Podle žalovaného z vyobrazení a popisu výrobku, kterého se závazná informace o sazebním zařazení zboží týká, a výrobku, který je předmětem řízení, je zjevné, že se nejedná o totožné zboží, ani o zboží, které by si alespoň vzájemně odpovídalo ve svých znacích rozhodných pro jeho sazební zařazení. 8. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. Z uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.  III. Posouzení věci 9. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).              10. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutím žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 11. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že žalobce v postavení deklaranta ve smyslu čl. 5 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „nařízení č. 952/2013“), jako nepřímý celní zástupce podnikající fyzické osoby ve smyslu čl. 18 odst. 1 nařízení č. 952/2013 podal dne 9.6.2016 u prvostupňového orgánu celní prohlášení, v němž navrhl propuštění zboží rozděleného do celkem sedmi položek do režimu volného oběhu. V položce poř. č. 4 bylo zboží v celním prohlášení v kolonce 31 popsáno jako „nafukovací matrace na shazování ve tvaru kruhové arény, 1 ks“, přičemž v návaznosti na tento popis žalobce uvedl v kolonce „zbožový kód“ číslo 63064000. Prvostupňový orgán rozhodnutím MRN 16CZ5300001ASQLG74 ze dne 13.6.2016 propustil zboží do režimu volného oběhu, přičemž dovozní clo bylo vyměřeno podle nařízení Komise (EU) 2015/1754 ze dne 6.10.2015, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, za použití celní sazby 12 % ve výši 3 590 Kč. 12. Žalobce následně v podání označeném jako „Návrh na přezkoumání rozhodnutí – JDD: CZ5300001ASQLG74“ ze dne 28.6.2016 navrhl opravit sazební zařazení zboží uvedené v položce poř. č. 4 rozhodnutí o propuštění zboží; uvedl, že po propuštění zboží do volného oběhu zjistil, že zboží bylo sice popsáno jako „nafukovací matrace“, ale bylo nesprávně zařazeno do čísla 6306 Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (podpoložky kombinované nomenklatury 63064000); podle žalobce se jedná o zboží vyrobené a používané pro účely pouťové atrakce, které se sazebně zařazuje do podpoložky 95089000 se sazbou cla 1,7 %, což je podle žalobce zřejmé z popisu zboží a z fotografie výrobku ve faktuře. Žalobce proto požádal o vrácení dovozního cla ve výši 3 081 Kč. Prvostupňový orgán uvedené podání žalobce posoudil v souladu s § 70 odst. 2 daňového řádu jako žádost o ověření správnosti celního prohlášení ve smyslu čl. 48 nařízení č. 952/2013 a vrácení dovozního cla podle čl. 116 a 117 nařízení č. 952/2013; prvostupňovým rozhodnutím následně rozhodl o tom, že dovezené zboží spadá do podpoložky kombinované nomenklatury 95069990 s celní sazbou 2,7 % a přeplatek na dovozním cle činí 2 782 Kč.  13. Spornou otázkou je pouze sazební zařazení zboží „nafukovací matrace na shazování ve tvaru kruhové arény“. Ze správního spisu plyne, že se jednalo o rozměrný výrobek kruhového tvaru v podobě arény s vyvýšeným a pohyblivým pódiem pro více osob, vyrobený z měkkého a vzduchotěsného materiálu, který umožňuje nafouknutí výrobku a zadržení vzduchu uvnitř, zároveň se jedná o materiál dostatečně pevný, aby snesl pohyb a pády více osob; podle vyobrazení se výrobek skládá z nástupní rampy, kruhové arény s vyvýšeným okrajem a pohyblivého pódia uprostřed. Cílem hry je vylézt na pohyblivé vratké pódium a udržet se na něm. 14. Stěžejním právním předpisem pro sazební zařazení zboží je nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23.7.1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení č. 2658/87“). Kombinovaná nomenklatura je založena na celosvětovém Harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, který byl vypracován Světovou celní organizací. Kombinovaná nomenklatura, smluvní celní sazby a doplňkové statistické jednotky jsou obsaženy v příloze I tohoto nařízení, která je každoročně obměňována, a to vždy k 1. lednu příslušného roku v souladu s přijatými opatřeními v celní oblasti. První část přílohy I, tzv. všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury (dále jen „VPVKN“), se vztahuje k sazebnímu zařazování dováženého zboží do jednotlivých kódů. Druhá část přílohy I je pak tvořena samotným celním sazebníkem (kombinovaná nomenklatura, dále jen „KN“), na základě něhož je zboží rozděleno do tříd, kapitol, položek, a případně podpoložek. Při posuzování otázky sazebního zařazení zboží v nyní projednávané věci vycházel zdejší soud ze znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1754 ze dne 6.10.2015, jímž se mění příloha I nařízení č. 2658/87 (dále jen „nařízení 2015/1754“). 15. Sazební zařazování zboží v rámci KN je poměrně komplikovaným procesem, v rámci kterého je nezbytné vycházet z mnoha hledisek. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v souvislosti se sazebním zařazováním zboží v rozsudku ze dne 19.11.2013, č.j. 2 Afs 85/2012-40, je nezbytné „…hledat (za účelem zajištění právní jistoty a usnadnění kontrol) rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží v objektivních charakteristikách a vlastnostech tohoto zboží, jak jsou definovány zněním položky KN a poznámek k třídám nebo kapitolám [viz např. rozsudky Soudního dvora ze dne 18.7.2007 ve věci Olicom (C-142/06), ze dne 20.5.2010 ve věci Data I/O (C-370/08) a ze dne 16.12.2010 ve věci Skoma-Lux s.r.o. v. Celní ředitelství Olomouc (C-339/09)]. Dalším (objektivním) kritériem pro sazební zařazení je účel použití výrobku, pokud je inherentní tomuto výrobku, což musí být možné posoudit v závislosti na objektivních charakteristikách a vlastnostech zboží [viz rozsudky Soudního dvora ze dne 1.6.1995 ve věci Thyssen Haniel Logistic (C-459/93), ze dne 5.4.2001 ve věci Deutsche Nichimen (C-201/99) nebo ze dne 8.12.2005 ve věci Possehl Erzkontor (C- 445/04)].“ 16. Podle bodu 1 VPVKN jsou názvy tříd, kapitol a podkapitol pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak. 17. Podle bodu 6 VPVKN zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek určitého čísla a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole. 18. Dle nařízení 2015/1754 čísla KN 9506 a 9508 spadají do třídy XX „Různé výrobky“, přičemž kapitola 95 zahrnuje „Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části součásti a příslušenství“. Podle zdejšího soudu žalovaný správně poznamenal, že třída XX neobsahuje žádné poznámky ke třídě a současně žádná z poznámek ke kapitole 95 nemá dopad na číslo KN 9506 nebo 9508. 19. Dle nařízení 2015/1754 do čísla KN 9506 spadají „Výrobky a potřeby pro tělesné cvičení, gymnastiku, atletiku nebo jiné sporty (včetně stolního tenisu) nebo hry pod širým nebem, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté; bazény a brouzdaliště“. Do čísla KN 9508 spadají „Kolotoče, houpačky, střelnice a ostatní pouťové atrakce; kočovné cirkusy a kočovné zvěřince; kočovná divadla“. 20. Podle zdejšího soudu správní orgány správně zařadily zboží do čísla KN 9506 a svůj závěr dostatečným způsobem odůvodnily. Pokud jde o objektivní charakteristiky výrobku, ty vyhovují znění čísla KN 9506, protože se jedná o výrobek sloužící ke hře (zábavě) pod širým nebem, obdobně jako je tomu u venkovních skluzavek, průlezek apod., kde je třeba aktivního pohybu uživatelů, přičemž výrobek může být umístěn např. na dětském hřišti nebo na jiném venkovním místě, případně i v dostatečně prostorném interiéru, a aby bylo možné výrobek použít k zamýšlenému účelu (hra, zábava), je potřeba aktivní snahy účastníků atrakce vylézt a udržet se na pohyblivém pódiu, jehož okolí je z bezpečnostních důvodů zajištěno měkkou kruhovou arénou; používání atrakce je podmíněno neustálým aktivním pohybem. Podle žalovaného posuzovaný výrobek slouží ke hře a zábavě pod širým nebem s tím, že ani použití v interiéru není vyloučeno. 21. Charakteristika popsaná správními orgány odpovídá popisu zboží uvedenému v celním prohlášení žalobce a neodporuje jí vyobrazení zboží na faktuře č. 9820-CZ ze dne 13.1.2016 resp. v dalších písemnostech předložených žalobcem správním orgánům. Uvedené charakteristice neodporuje ani popis výrobku uvedený žalobcem v žalobě, podle něhož osoba či více osob, které se na atrakci postaví, jsou nuceny v důsledku mechanismu, který pohybuje středem atrakce, balancovat a postupně padají do vzduchové matrace, což je předmětem jejich zábavy. 22. K možnosti zařazení zboží do čísla KN 9508 coby pouťové atrakce žalovaný nadto upozornil, že toto číslo zahrnuje výrobky, které jsou sice rovněž konstruovány pro zábavu, nicméně uživatelé takových atrakcí jsou zpravidla bezpečně připoutáni (např. kolotoče či horské dráhy), jsou obsluhováni (střelnice), případně pasivně sledují představení (cirkusy, divadla) nebo prohlížejí zvířata (zvěřince). Výrobky tohoto čísla jsou podle žalovaného uzpůsobeny pro kočovný způsob života jejich držitelů, tedy jsou zpravidla umístěny na podvozcích vozidel, jsou konstruovány pro časté přemísťování, skládání a rozkládání. Podle vysvětlivek k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží k číslu 9508 se však pouťové atrakce zařazují do tohoto čísla za předpokladu, že obsahují všechny podstatné jednotky, které jsou potřebné pro jejich provoz; pokud by měl daný výrobek znaky pouťové atrakce, musel by být prvostupňovému orgánu předložen i s kompresorem, který je nutný k provozování nafukovacího výrobku, nicméně z popisu zboží nevyplývá, že by dovezený výrobek byl předložen i s kompresorem. Podle žalovaného uvedený výrobek je určen ke hře a zábavě pod širým nebem a je naprosto vedlejší, zda je používán na pouti, na dětském hřišti nebo v prostorách školy. 23. Pokud žalobce namítá, že se v případě dovezeného zboží nejedná o sportovní potřebu, tak podle zdejšího soudu správní orgány nedovodily, že by předmětné zboží mělo sloužit ke sportovním účelům. Ze znění čísla KN 9506 plyne, že sem kromě výrobků a potřeb pro tělesné cvičení, gymnastiku, atletiku nebo jiné sporty spadají mj. výrobky a potřeby pro hry pod širým nebem. 24. Pokud žalobce namítá, že výrobek odpovídá svými vlastnostmi a užitím pouťové atrakci, neboť je nafukovací, tedy skládací a snadno přemístitelný i bez podvozku, a že po vypuštění vzduchu se přemístí v dodávce či na přívěsném vozíku, tak žalovaný podle zdejšího soudu dostatečně zdůvodnil, že se nejedná o „typickou“ pouťovou atrakci; přestože není vyloučeno, že by bylo možné daný výrobek použít také na pouti, nejedná se o hlavní určení předmětného výrobku. Z napadeného rozhodnutí nelze dovodit ani to, že by žalovaný zužoval rozsah čísla KN 9508 výlučně na atrakce s podvozkem, jak namítá žalobce; žalovaný uvedl, že výrobky čísla KN 9508 jsou zpravidla umístěny na podvozcích vozidel a konstruovány pro rychlé přemísťování, skládání a rozkládání, nelze však dovozovat, že by podle žalovaného byla existence podvozku nezbytnou podmínkou pro zařazení výrobku do čísla KN 9508. Prvostupňový orgán nadto ve svém rozhodnutí odkázal na webové stránky příjemce zboží (správním spisem k tomu prochází úřední záznam ze dne 10.8.2016, č.j. 107516-2/2016-530000-11 resp. příloha k němu), kde je mj. uvedeno, že příjemce zboží půjčuje nafukovací atrakce na dětské dny, firemní akce a večírky či oslavy obce. 25. Pokud žalobce v této souvislosti uvádí, že atrakce je kompletní, přičemž kompresor je externím příslušenstvím a lze použít jakýkoli, který se nabízí na trhu, tak z uvedené argumentace vyplývá, že žalobce nezpochybňuje závěr žalovaného, že dovezený výrobek byl předložen bez kompresoru. Podle zdejšího soudu pokud žalovaný v napadeném rozhodnutí nad rámec úvah prvostupňového orgánu poukázal mimo jiné na to, že do čísla 9508 se pouťové atrakce zařazují za předpokladu, že obsahují všechny podstatné jednotky, které jsou potřebné pro jejich provoz, přičemž daný výrobek nebyl předložen při dovozu i s kompresorem, tak zdejší soud na této úvaze žádné vady neshledává. Podle vysvětlivek k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží k číslu 9508 se pouťové atrakce zařazují do tohoto čísla za předpokladu, že obsahují všechny podstatné jednotky, které jsou potřebné pro jejich provoz, přičemž doplňková vybavení, kdy jako příklad jsou uvedeny mj. motory, generátory proudu atd., se zařazují spolu s atrakcí, pokud jsou s ním dovážena, avšak jsou-li dovážena zvlášť, zařazují se tato oddělená pomocná zařízení do svých čísel. 26. Sazební zařazení provedené správními orgány však předně obstojí i bez ohledu na nutnost provozu výrobku s kompresorem či bez něj; správní orgány dostatečným způsobem zdůvodnily, že výrobek vzhledem ke své objektivní charakteristice spadá do čísla KN 9506 jakožto výrobek pro hry pod širým nebem (přestože není vyloučeno ani využití v dostatečně velkých vnitřních prostorách či na poutích). 27. Žalobce dále namítá, že rozhodující je „pravidlo 3a“, tj. specifičtější popis, jímž je podle žalobce pouťová atrakce. Žalobce také uvádí, že bez ohledu na pravidlo 3 a) lze zboží zařadit podle pravidla 3 c) do posledního čísla, tj. 9508. 28. Podle pravidla 3 a) VPVKN zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje tak, že číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis, má přednost před čísly s obecnějším popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahuje pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží nebo pouze na část položek soupravy (sady) v balení pro drobný prodej, považují se tato čísla za stejně specifická ve vztahu k tomuto zboží, i když jedno z nich obsahuje úplnější nebo přesnější popis zboží. 29. Podle pravidla 2 b) každé uvedení materiálu nebo látky v některém z čísel se vztahuje také na tento materiál nebo látku ve směsi nebo v kombinaci s jinými matriály nebo látkami. Každé uvedení zboží z určitého materiálu nebo látky se vztahuje na zboží sestávající zcela nebo částečně z tohoto materiálu nebo látky. Zařazení zboží sestávajícího z více než jednoho materiálu nebo látky se provádí podle zásad uvedených v pravidlu 3. 30. Podle pravidla 3 c) VPVKN zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje tak, že pokud jej nelze zařadit podle pravidel 3 a) ani 3 b), zařadí se do posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí stejnou měrou v úvahu. 31. Podle zdejšího soudu pravidla 3 VPVKN v dané věci aplikovat nelze, neboť zboží není možné zařadit prima facie do dvou nebo více čísel. Přestože správní orgány uvedly, že nelze vyloučit, že dané zboží se používá také na poutích, tak podstatný je závěr, že použití pro pouťové atrakce nepředstavuje hlavní určení. Správní orgány zařadily výrobek do skupiny „ostatní“ v rámci čísla 9506, protože jej nebylo možné zařadit do skupin předcházejících;  v rámci zařazení do příslušné položky jej dále zařadily do čísla 950699 mezi „ostatní výrobky“, neboť se nejednalo o výrobek pro tělesné cvičení, gymnastiku nebo atletiku, a v rámci podpoložky vzhledem k tomu, že dovezený výrobek není vybavením pro kriket a pólo, jej správní orgány zařadily do podpoložky KN 95069990 (ostatní). Pokud jde o kód TARIC ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení č. 2658/87, tak správní orgány zdůvodnily, že na této úrovni žádné další členění neexistuje, a proto doplnily podpoložku kódem 00.  32. Pokud žalobce odkazuje na závaznou informaci o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“), která byla podle žalobce vydána na obdobné zboží (skákací hrad) zařazené do čísla 9508, tak ze správního spisu vyplývá, že žalobce v průběhu správního řízení odkazoval na ZISZ ES-2014-000533-0319/14. Žalovaný k tomu s odkazem na obsah databáze ZISZ veřejně dostupné na internetu uvedl, že podle laického překladu zveřejněných informací bylo zboží popsané jako nafukovací předmět ve tvaru hradu z plastu v rozměru 5 x 5,5 x 4,5 m zařazeno do kódu KN 9508900090; podle žalovaného uvedená ZISZ vypovídá o tom, jak španělské celní orgány sazebně zařadily možná podobný výrobek, jehož konkrétní podoba a funkce není žalovanému známa. Podle žalovaného uvedenou ZISZ nelze považovat za důkaz, že se dovezený výrobek zařazuje do kódu KN navrženého žalobcem, přičemž žalovanému nejsou známy podrobné informace o výrobku popsaném v dotčené ZISZ ani o držiteli této ZISZ. Podle žalovaného závaznost žalobcem uvedené ZISZ ve vztahu k projednávanému případu ve smyslu čl. 33 odst. 2 nařízení č. 952/2013 nebyla nijak doložena a nelze ji ani dovodit. 33. Pokud jde o ZISZ německých celních orgánů ze dne 27.10.2016 doloženou žalobcem zdejšímu soudu, tak, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2.2.2012, č.j. 1 Afs 4/2012-37, č. 2630/2012 Sb. NSS, „Z čl. 12 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve spojení s čl. 10 a čl. 11 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, vyplývá, že závazné informace o sazebním zařazení zboží se smí dovolávat pouze oprávněná osoba (příjemce informace), a to vůči celním orgánům, které ji vydaly, a vůči celním orgánům jiných členských států. Účastník řízení může v rámci řízení o uložení cla zpochybnit uložení cla tím, že jako důkaz předloží závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, která byla vydána v jiném členském státě, jiné osobě pro totožné zboží. Celní orgán musí v řízení o uložení cla k takové závazné informaci přistupovat jako k důkaznímu prostředku ve smyslu § 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.“. Podle zdejšího soudu správní orgány ve svých rozhodnutích dostatečným způsobem zdůvodnily, proč se žalobcem požadovaným sazebním zařazením dováženého zboží nesouhlasí. Žalobce mohl ZISZ argumentovat již v průběhu správního řízení (napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 2.3.2017); ze správního spisu nevyplývá, že by tak žalobce učinil. S ohledem na dostatečně odůvodněné zařazení posuzovaného zboží správními orgány považuje zdejší soud za nadbytečné ZISZ německých celních orgánů dokazovat. 34. Namítal-li žalobce, že mu byla upřena možnost uplatnit právo na slyšení ve smyslu čl. 22 odst. 6 nařízení č. 952/2013, a v této souvislosti poukazoval-li na to, že v rámci odvolacího řízení došlo ke změně důvodů pro vyměření cla, k nimž se nemohl vyjádřit, tak zdejší soud mu za pravdu nedává. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by v rámci odvolacího řízení došlo ke změně důvodů pro vyměření cla; z napadeného rozhodnutí je zjevné, že žalovaný potvrdil závěry prvostupňového orgánu a v některých aspektech argumentaci prvostupňového orgánu doplnil. Nelze souhlasit se žalobcem, že by důvod „doměření cla“ prvostupňovým orgánem spočíval v tom, že předmětné zboží je nabízeno k pronájmu třetím osobám jako sportovní potřeba; s touto argumentací se vypořádal již žalovaný ve svém rozhodnutí, kde dostatečným způsobem zdůvodnil, proč je tento názor žalobce nesprávný. 35. V rámci řízení před prvostupňovým orgánem byl také žalobce vyzván k uplatnění práva na slyšení podle čl. 22 odst. 6 nařízení č. 952/2013 (výzva k uplatnění práva na slyšení ze dne 10.8.2016, č.j. 107516-3/2016-530000-11). Podle čl. 22 odst. 6  nařízení č. 952/2013 dříve než celní orgány přijmou rozhodnutí, kterým by byl nepříznivě dotčen žadatel, sdělí žadateli důvody, na jejichž základě hodlají rozhodnout, a umožní mu vyjádřit ve stanovené lhůtě počínající dnem, kdy obdržel sdělení, nebo kdy se má za to, že je obdržel, svůj názor. Po uplynutí této lhůty se žadateli příslušnou formou oznámí rozhodnutí. Žalobce svého práva využil, když na předmětnou výzvu reagoval písemností ze dne 15.8.2016 nadepsanou „Uplatnění práva na slyšení (v rámci řízení o Návrhu na přezkoumání rozhodnutí – DD: CZ5300001ASQLG74)“. 36. Zdejší soud s ohledem na výše uvedené neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadených rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. IV. Náklady řízení 37. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 26. září 2019     David Raus v.r. předseda senátu