62 Af 73/2017-55 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D. a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobce: Kraj Vysočina  sídlem Žižkova 57, Jihlava proti   žalovanému: Odvolací finanční ředitelství  sídlem Masarykova 427/31, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.7.2017, č.j. 30875/17/5000-10470-712343, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: 1. Žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.7.2017, č.j. 30875/17/5000-10470-712343, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Kraj Vysočina (dále jen „správce daně“) ze dne 21.6.2016, č.j. 1177016/16/2900-31471-109607, kterým byl podle § 139 a § 147 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „daňový řád“), a podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“), žalobci vyměřen odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 2 911 Kč. I. Shrnutí žalobní argumentace 2. Žalobce namítá, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s jeho argumentací, postupoval přepjatě formalisticky a nerespektoval skutečný obsah a smysl dotčené právní úpravy. Skutkový stav byl nesprávně zjištěn a posuzovaný případ byl chybně právně kvalifikován. 3. Podle žalobce dotace poskytované v rámci rozvojových programů nejsou účelově určeny krajům. V daném případě se jednalo o průtokovou dotaci, kde krajský úřad plní roli zprostředkovatele a administrátora dotace a sám nemá rozhodovací pravomoc. V rámci výkonu přenesené působnosti je krajský úřad povinen finanční prostředky přerozdělit školám ve své územní působnosti, které o finanční prostředky na základě vyhlášeného rozvojového programu požádaly a jejichž žádost se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „Ministerstvo“) dotací rozhodlo podpořit. Žalobce odkazuje na Český účetní standard pro některé vybrané účetní jednotky, který důsledně rozlišuje poskytovatele, konečného příjemce, který přijímá transfer s cílem úhrady závazku, a zprostředkovatele průtokového transferu. 4. Přestože je žalobce označen v rozhodnutí o poskytnutí dotace jako příjemce dotace, fakticky vystupuje pouze jako zprostředkovatel a konečný příjemce je uveden v příloze č. 1 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tvrzení žalovaného, že žalobce o poskytnutí dotace na rozvojový program Ministerstvo požádal, se nezakládá na pravdě; žalobce v rámci vyhlášeného rozvojového programu pouze došlé žádosti od škol sídlících v jeho správním odvodu sumarizoval a následně je souhrnně zaslal na Ministerstvo k rozhodnutí o přidělení podpory. Žalobce souhlas s rozhodnutím o poskytnutí dotace svým podpisem nestvrdil. Úkony žalobce, resp. krajského úřadu, byly pouze administrativní povahy; na žalobce nelze přenášet odpovědnost za porušení rozpočtové kázně, jehož se dopustil skutečný příjemce dotace, tedy Základná škola, Základní umělecká škola a Mateřská škola Lipnice nad Sázavou (dále jen „podpořená škola“). Žalobce peněžními prostředky nedisponoval, a proto je nemohl ani neoprávněně zadržovat. Podpořená škola na základě vyúčtování a finančního vypořádání žádné finanční prostředky na účet žalobce nevrátila, žalobce tak ani nemohl porušit rozpočtovou kázeň tím, že by vrátil nevyčerpané finanční prostředky v rozporu s čl. 3 bodem 6, 7 a 8 podmínek použití dotace. 5. Žalobce navrhl, aby zdejší soud napadené rozhodnutí i rozhodnutí prvostupňové zrušil. Na svém procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem. II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného 6. Žalovaný nesouhlasí se žalobou, napadené rozhodnutí považuje za správné a odůvodněné. Věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. 7. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.  III. Posouzení věci 8. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).              9. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a bez jednání za splnění podmínek podle § 51 odst. 1 s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná. 10. Ze správního spisu vyplynuly následující pro věc podstatné skutečnosti. Dne 6.2.2014 vydalo Ministerstvo rozhodnutí č.j. MSMT-3000/2014-1 o poskytnutí neinvestiční dotace ze státního rozpočtu České republiky na rok 2014 ve výši 86 269 Kč, a to podle § 162 odst. 3 a 4 a § 163 odst. 1 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), § 14 zákona č. 218/2000 Sb. a § 28 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“). Jako příjemce dotace je v rozhodnutí o poskytnutí dotace uveden žalobce. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace dále vyplývá, že celková částka dotace ve výši 86 269 Kč byla rozpočtována na platy, resp. mzdy, v celkové výši 63 902 Kč, na zákonné odvody ve výši 21 727 Kč a dále na fond kulturních a sociálních potřeb ve výši 640 Kč; dotace byla určena na motivační složky mezd pedagogických pracovníků, počet podpořených pedagogů byl stanoven na 8,9 a částka podpory na jeden úvazek pedagoga bez zákonných odvodů byla stanovena ve výši 7 180 Kč. Ze správního spisu plyne, že žádost k rozvojovému programu na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání dětí a žáků se znevýhodněním, podala dne 14.10.2013 podpořená škola žalobci. Dne 25.10.2013 poté žádost k uvedenému rozvojovému programu zaslal žalobce Ministerstvu.  11. Ze závěrečné zprávy příjemců dotace z rozvojového programu „Na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se znevýhodněním na rok 2014“, kterou doručila podpořená škola dne 8.1.2015 žalobci, resp. ze závěrečné zprávy příjemců dotace z rozvojového programu „Na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání a vzdělávání dětí a žáků se znevýhodněním na rok 2014“, kterou následně doručil žalobce Ministerstvu, ve spojení s doloženými pracovními smlouvami, vyplynulo, že v rozporu s čl. 1 bodu 2 podmínek použití dotace, které jsou součástí rozhodnutí o poskytnutí dotace, byla pedagogům vyplacena vyšší odměna včetně zákonných odvodů, než jaká jim dle rozhodnutí o poskytnutí dotace náležela ve vztahu k jejich pracovním úvazkům, přičemž rozdíl skutečně vyplacených odměn a odměn podle rozhodnutí o poskytnutí dotace včetně odvodů činí celkem 2 911 Kč. Podle vyúčtování připojeného k závěrečné zprávě doručené žalobci podpořenou školou měla tedy podpořená škola vrátit žalobci část dotace, která byla neoprávněně použita nad rámec maximální částky schválené podpory na jeden úvazek včetně zákonných odvodů. 12. Podle správních orgánů tak došlo k použití dotace v rozporu se stanovenými závaznými ukazateli ve smyslu čl. 2 bodu 3 písm. b) podmínek použití dotace. Částka ve výši 2 911 Kč tedy byla žalobcem neoprávněně použita a měla být vrácena do státního rozpočtu dle čl. 2 bodu 3 písm. d) podmínek použití dotace. Správní orgány vyšly z toho, že žalobce mohl nakládat s poskytnutými finančními prostředky v přenesené působnosti při výkonu svých kompetencí podle školského zákona. Podle podmínek rozvojového programu podávaly školy zřízené kraji a obcemi a soukromé školy žádost o finanční prostředky krajskému úřadu, který žádosti vyhodnotil a zaslal sumarizované požadavky Ministerstvu; školy žádaly o dotaci prostřednictvím krajského úřadu a ten byl následně žadatelem o dotaci u Ministerstva. Dle Příkazu ministra č. 2/2014 ze dne 24.1.2014 je chápán jako příjemce dotace adresát rozhodnutí o poskytnutí dotace, jímž byl žalobce, který musel v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace poskytnout dotaci jiné právnické osobě, tj. podpořené škole, a při poskytnutí dotace tuto osobu zavázat k dodržování účelu, na který byla dotace poskytnuta. Žalobce tak učinil a také podpořené škole uložil, aby případné změny podmínek nebo výše stanovené dotace byly provedeny pouze na základě písemné žádosti podané ke krajskému úřadu, který by následně požádal o změnu rozhodnutí o poskytnutí dotace; žádná změna však požadována nebyla. Podle správních orgánů měl žalobce na základě závěrečného vyhodnocení zjednat nápravu. 13. V posuzovaném případě podle správních orgánů tedy došlo ve smyslu § 3 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb. k zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu a k porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. Datem porušení rozpočtové kázně je podle prvostupňového orgánu 15.2.2015, tedy den, kdy mělo být nejpozději provedeno finanční vypořádání příjemce dotace a vrácena dotace do státního rozpočtu. Mezi účastníky řízení tedy není sporu o to, že v daném případě byla dotace nesprávně čerpána. Sporné je, zda příjemcem dotace byl žalobce a zda za porušení rozpočtové kázně také žalobce odpovídá či nikoli. 14. Pokud žalobce namítá, že se žalovaný dostatečným způsobem nevypořádal s jeho argumentací, tak uvedenou námitku žádným způsobem nekonkretizuje. Správní orgány nejsou povinny vypořádat se s každou dílčí námitkou, pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí. Podle zdejšího soudu z výše shrnuté argumentace správních orgánů je zřejmé, z jakého skutkového stavu správní orgány vycházely, jak vyhodnotily pro věc rozhodné okolnosti a jak je následně právně posoudily. Zdejší soud v tomto směru odkazuje na body 17 až 20 napadeného rozhodnutí, v němž žalovaný zdůvodňuje základní nosný argument pro vyměření odvodu za porušení rozpočtové kázně žalobci, kterým je právní závěr, že žalobce byl jak z formálního, tak materiálního hlediska příjemcem dotace; z obsahu žalobní argumentace je pak zřejmé, že s tímto právním názorem žalobce nesouhlasí.  15. Podle § 3 písm. f) zákona č. 218/2000 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu ve stanoveném termínu. 16. Podle 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. je porušením rozpočtové kázně neoprávněné použití nebo zadržení peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv jejich příjemcem. 17. Podle § 44a odst. 3 odst. a) zákona č. 218/2000 Sb. je fyzická osoba nebo právnická osoba jiná než stát, která porušila rozpočtovou kázeň, povinna provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu, jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. b) tím, že neoprávněně použila nebo zadržela peněžní prostředky podle § 44 odst. 2 písm. j) nebo jestliže porušila rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. i) nebo j) zákona č. 218/2000 Sb. 18. Podle § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném do 19.2.2015, činí odvod za porušení rozpočtové kázně v ostatních případech (tedy v případech jiných než uvedených v § 44a odst. 4 v písm. a/ a b/ zákona č. 218/2000 Sb.) částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň. 19. Z § 163 odst. 1 písm. a) školského zákona plyne, že ze státního rozpočtu lze poskytovat finanční prostředky na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 školského zákona ve školách a školských zařízeních všech zřizovatelů; Ministerstvo poskytuje finanční prostředky na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 krajskému úřadu na zvláštní účet kraje pro školy a školská zařízení, které nezřizuje ministerstvo, registrované církve nebo náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy; krajský úřad v přenesené působnosti tyto finanční prostředky přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost těchto škol a školských zařízení s vědomím zastupitelstva. 20. Zdejší soud předně vycházel ze skutečnosti, že v rozhodnutí o poskytnutí dotace je jako příjemce dotace uveden žalobce; v podmínkách použití dotace (čl. 1 odst. 2 podmínek použití dotace, ve znění dodatku č. 1 k rozhodnutí o poskytnutí dotace) je uvedeno, že dotace je určena na motivační složky platů, resp. mezd, pedagogických pracovníků, přičemž čerpání musí být realizováno v souladu s uvedeným počtem podpořených pedagogů, jimi stanovenými úvazky a do maximální výše schválené částky podpory na jeden úvazek, veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o poskytnutí dotace nelze uskutečnit bez předchozího písemného souhlasu poskytovatele dotací na základě písemné žádosti příjemce dotace, která musí být Ministerstvu doručena nejpozději 15.11.2014. Dále podle čl. 1 odst. 3 podmínek použití dotace krajský úřad v účetnictví řádně a odděleně sleduje nakládání s poskytnutou dotací a uloží právnickým osobám povinnost používat finanční prostředky ze státního rozpočtu hospodárně, efektivně a účelně a odděleně sledovat hospodaření s nimi. Ze čl. 2 odst. 3 podmínek použití dotace plyne, že za závažné porušení rozpočtové kázně podle § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb. se budou považovat zejména případy, kdy finanční prostředky poskytnuté na základě tohoto rozhodnutí krajský úřad použije v rozporu s platnými právními předpisy a v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace, použití finančních prostředků bude v rozporu s jejich účelovým určením a stanovenými závaznými ukazateli, přidělení finančních prostředků právnickým osobám bude v termínu nebo ve výši, která je v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí dotace, vrácení nevyčerpaných finančních prostředků bude v rozporu s podmínkami uvedenými v čl. 3 (vypořádání dotace krajským úřadem) bodech 6, 7 a 8 podmínek použití dotace. Ze čl. 1 odst. 1 podmínek použití dotace plyne, že účel dotace vyplývá ze schválené žádosti, na základě které je dotace poskytována. 21. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace, resp. podmínek použití dotace, které jsou jeho součástí, plyne, že příjemcem odpovědným za dodržování podmínek použití dotace byl žalobce, a to přesto, že žalobce sám pedagogické pracovníky podpořené školy neodměňoval a finanční prostředky předal podpořené škole, která je sama použila. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace vč. podmínek použití dotace je podle zdejšího soudu zjevné, že odpovědnost za dodržení podmínek poskytnutí dotace tížila žalobce, který měl způsob užití finančních prostředků podpořenou školou kontrolovat a měl možnost jej ovlivnit. Ostatně  čl. 3 podmínek použití dotace stanoví pravidla pro vypořádání dotace krajským úřadem, přičemž podle čl. 3 odst. 10 krajské úřady při přidělení finančních prostředků uloží právnickým osobám, aby v rámci plnění rozpočtové kázně zaslaly krajskému úřadu závěrečné hodnocení (závěrečnou zprávu) a vyúčtování poskytnuté dotace a odvedly případné vratky přidělených prostředků a odvody za porušení rozpočtové kázně na zvláštní účet kraje, z něhož byly právnickým osobám finanční prostředky přiděleny; i z uvedeného je odpovědnost žalobce za využití poskytnuté dotace v souladu s podmínkami použití dotace zřejmá. Žalobce mohl zjistit skutečnosti svědčící o nesprávném použití dotace podpořenou školou na základě závěrečné zprávy, ze které vyplynulo, jakým způsobem podpořená škola dotaci použila, a na základě těchto skutečností měl žalobce zjednat nápravu; lze tedy uzavřít, že neoprávněně čerpanou část dotace byl žalobce povinen vrátit v souladu s podmínkami rozhodnutí o poskytnutí dotace zpět do státního rozpočtu, bez ohledu na to, že mu tyto finanční prostředky podpořená škola nevrátila.  22. Závěr správních orgánů o tom, že příjemcem dotace odpovědným za dodržení podmínek použití dotace byl v daném případě žalobce, neodporuje ani Příkazu ministra č. 2/2014 ze dne 24.1.2014 „Zásady poskytování neinvestičních dotací a investičních dotací, které nejsou evidovány v informačním systému programového financování Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy“; podle těchto zásad postupuje Ministerstvo při poskytování dotací podle § 163 odst. 1 školského zákona. Dle čl. 2 písm. k) příkazu č. 2/2014 se pro účely těchto zásad rozumí příjemcem dotace adresát rozhodnutí o poskytnutí dotace; podle čl. 6 odst. 3 příkazu rozhodnutím o poskytnutí dotace nelze přímo ukládat povinnosti a přiznávat práva osobám, které nejsou v rozhodnutí označeny jako příjemce dotace, a nejsou tudíž jeho adresátem; podle čl. 7 odst. 6 příkazu je-li příjemcem dotace kraj, který musí v souladu s rozhodnutím poskytnout dotaci jiné právnické osobě, uloží se mu rozhodnutím, aby právnickou osobu při poskytnutí finančních prostředků zavázal také účelovým určením dotace podle čl. 7 odst. 1 až 3 příkazu. 23. Žalobce dále nesouhlasí se závěrem žalovaného, že podpisem rozhodnutí o poskytnutí dotace vyjádřil souhlas se všemi podmínkami, které byly jeho součástí, a zavázal se tyto podmínky bezvýhradně plnit; žalobce v této souvislosti poukazuje na to, že rozhodnutí o poskytnutí dotace svým podpisem nestvrdil. 24. Této argumentaci žalobce nemůže zdejší soud přisvědčit. Bez ohledu na to, že na rozhodnutí o poskytnutí dotace není podpis žalobce uveden, je nesporné, že žalobce finanční prostředky pro podpořenou školu od Ministerstva obdržel, tyto prostředky podpořené škole poskytnul a dále ji zavázal podmínkami použití dotace (dopis žalobce podpořené škole ze dne 3.3.2014 „Poskytnutí dotace na rok 2014 z rozvojového programu Na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání a vzdělávání žáků se znevýhodněním v roce 2014“), tedy uložil jí mimo jiné  informovat jej do 14.11.2014 o předpokládané výši finančních prostředků, které nebudou do 31.12.2014 z dotace vyčerpány, dále povinnost vypořádat poskytnuté finanční prostředky v souladu s vyhláškou č. 52/2008 Sb., předložit závěrečné hodnocení (závěrečnou zprávu) a vyúčtování poskytnuté dotace do 10.1.2015, či odvést případné vratky přidělených prostředků a odvody za porušení rozpočtové kázně na zvláštní účet kraje, z něhož byly prostředky přiděleny; dále podpořenou školu vyrozuměl o tom, že využití finančních prostředků právnickou osobou podléhá kontrole v souladu s platnými právními předpisy. Pokud žalobce na jednu stranu tvrdí, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nepodepsal, na druhou stranu i z jeho vlastní argumentace plyne, že se uvedeným rozhodnutím včetně podmínek použití dotace řídil, má zdejší soud tuto námitku za ryze účelovou.  25. Pokud žalobce odkazuje na Český účetní standard č. 703 a uvádí, že tento dokument rozlišuje poskytovatele, konečného příjemce, který přijímá transfer s cílem úhrady závazku, a zprostředkovatele průtokového transferu, přičemž dodává, že průtokový transfer je transferem, u kterého poskytovatel (Ministerstvo) určil příjemce a výši transferu a účetní jednotka (žalobce) je povinna poskytnout je příjemci, tak bez ohledu na pravidla účtování nelze dovozovat, že by žalobce nebyl odpovědný za nedodržení podmínek dotace. 26. Zdejší soud s ohledem na výše uvedené neshledal žalobu důvodnou a nad rámec uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. IV. Náklady řízení 27. O nákladech řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení; to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi, kterým byl žalovaný. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému vznikly náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno 7. listopadu 2019     David Raus v.r. předseda senátu