62 Af 66/2019-119         ČESKÁ REPUBLIKA   ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Jana Jiráska, Ph.D. v právní věci   žalobce:  DOSING – Dopravoprojekt Brno group, spol. s r.o. sídlem Kounicova 13, Brno zastoupen Mgr. Martinem Bařinkou, advokátem sídlem Marie Steyskalové 62, Brno  proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8.8.2019, č.j. 32673/19/5200-11432-712734,   takto:   I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.       Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 8.8.2019, č.j. 32673/19/5200-11432-712734, kterým byla potvrzena prvostupňová rozhodnutí – dodatečné platební výměry Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj (správce daně) ze dne 3.12.2018, č.j. 4870969/18/3001-51525-712060, a č.j. 4871129/18/3001-51525-712060, kterými byla žalobci doměřena daň z příjmu za zdaňovací období roku 2014 ve výši 441 940 Kč a za zdaňovací období roku 2015 ve výši 711 740 Kč spolu s příslušenstvím. Podle žalovaného žalobce neprokázal faktickou realizaci fakturovaného plnění (zhotovení části projektové dokumentace) subdodavatelem žalobce, a výdaje žalobce za zhotovení části projektové dokumentace jeho subdodavatelem tak podle žalovaného nemohly být zahrnuty do nákladů snižujících základ daně ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „o daních z příjmů“). II. Shrnutí procesního postoje žalobce 2. Podle žalobce nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, a žalovaný tak dospěl k nesprávnému rozhodnutí. Žalobce namítá, že činnost jeho subdodavatele nevyžadovala autorizaci či jiné oprávnění k provedení díla, jak ostatně připustil také žalovaný v napadeném rozhodnutí. Žalovaný měl podle žalobce pochybit také tím, že zkoumal existenci souhlasu investora s prováděním díla s využitím subdodávek. Podle žalobce je podstatná pouze realizace plnění (poskytnutí služeb) a nikoli to, zda žalobce postupoval v rozporu se smlouvou, která měla soukromoprávní povahu. Jestliže byl odpovědnou osobou za zpracování projektů žalobce, musely být jednotlivé projekty opatřeny autorizačním razítkem pracovníka žalobce. Je běžnou praxí, která není v rozporu s živnostenským zákonem a dalšími právními předpisy, že se na vypracování dílčích částí projektu podílí i jiné subjekty a žalovaný tuto již v odvolání předestřenou argumentaci nevypořádal. Není pravdou, že žalobce přenášel důkazní povinnost na správce daně - byl to žalobce, kdo označil a navrhl důkazy k provedení (kolem 300 technických výkresů). Podle žalobce byla prokázána přiměřenost cen subdodávek. Správce daně nezpochybnil poskytnutí plnění a nijak se nevypořádal s tvrzením žalobce o existenci smluvních vztahů. Žalobce unesl důkazní břemeno a z provedených důkazů vyplynula neopodstatněnost prvostupňových rozhodnutí. 3. Žalobce tedy navrhuje napadené i jemu předcházející rozhodnutí zrušit; na tomto procesním postoji žalobce setrval po celou dobu řízení před zdejším soudem, a to i na jednání, které ve věci proběhlo. III. Shrnutí procesního postoje žalovaného 4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě z důvodu podobnosti žalobních námitek s již uplatněnými odvolacími námitkami odkázal na napadené rozhodnutí, a dále uvedl, že setrvává na svém právním názoru. Ve vyjádření k žalobě dále žalovaný uvedl skutečnosti obsahově věcně shodné s argumentací obsaženou v napadeném rozhodnutí. Smluvní ujednání o zákazu využívání subdodavatelů podle žalovaného pouze dokreslovalo skutková zjištění správce daně. 5. Žalovaný tedy navrhuje zamítnutí žaloby pro nedůvodnost. I žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem, a to i na jednání, které ve věci proběhlo.     IV. Posouzení věci 6. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba je přípustná (zejména § 65, § 68 a § 70 s.ř.s.). Zdejší soud přezkoumával napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.); vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Rozhodl bez jednání podle § 51 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce s ohledem na aktuální celospolečenskou situaci související s šířením koronaviru COVID-19 s rozhodnutím věci bez jednání souhlasil. 7. Zdejší soud musel nejdříve posoudit, zda žalovaný vypořádal žalobcem uplatněné odvolací námitky. Podle § 102 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), uvede správce daně (tu žalovaný jako odvolací správní orgán) v odůvodnění důvody výroku nebo výroků rozhodnutí a informaci o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami uplatněnými příjemcem (tu žalobcem). Nevypořádání žalobcem uplatněných odvolacích námitek by nepochybně zakládalo nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť ta je dána (také) tehdy, nevypořádá-li se správní orgán s námitkami či návrhy účastníka správního řízení; z odůvodnění správního rozhodnutí musí být mimo jiné zřejmé, z jakých důvodů správní orgán k námitkám či návrhům účastníka řízení nepřihlédnul, případně proč považuje námitky za liché a jaké skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí. Žalovaný v odst. 14 až 19 (str. 6 a 7 napadeného rozhodnutí) vymezil jednotlivé odvolací důvody a v odst. 44 a následujících (str. 13 a následující napadeného rozhodnutí) odvolací námitky vypořádal. Z napadeného rozhodnutí tak soudu mimo jiné plyne, že podle žalovaného absence příslušného oprávnění na straně MoravaGas CZ s.r.o. byla jednou ze skutečností která vedla k závěru o neprovedení žalobcem deklarované transakce; „…jednalo se o dílčí informaci, která mohla vychýlit pochybnost specifikovanou správcem daně směrem k podpoře tvrzení daňového subjektu nebo naopak…“. Z napadeného rozhodnutí tak je zřejmé, že podle žalovaného nebylo povinností subdodavatele mít zapsanou příslušnou činnost v živnostenském rejstříku, avšak absence tohoto oprávnění mohla indikovat, že ke zpracování projektů a fotodokumentace nedošlo. Žalovaný se v odst. 46 (str. 15 napadeného rozhodnutí) vyjádřil také k chybějící autentizaci technických výkresů ze strany MoravaGas CZ s.r.o. Podle žalovaného nebylo povinností, aby MoravaGas CZ s.r.o. byl uveden na dodaných projektech. Případná autentizace projektů subdodavatelem by nicméně vedla k závěru o zhotovení projektů subdodavatelem žalobce. Také k odvolací námitce o existenci smluvních vztahů se žalovaný v napadeném rozhodnutí vyjádřil. Podle napadeného rozhodnutí po formální stránce perfektní účetní doklady či smlouvy automaticky neprokazují realizaci deklarovaných služeb, a bylo na žalobci, aby realizaci plnění prokázal (odst. 47 a 48 na str. 15 napadeného rozhodnutí). Bylo na žalobci, aby v průběhu daňové kontroly předložil technické výkresy (odst. 50 na str. 16 napadeného rozhodnutí). Žalovaný se tedy otázkou existence smluvních vztahů zabýval. Stejně tak žalovaný vypořádal další odvolací námitky. Není tedy pravdou, že by žalovaný žalobcem v odvolání uplatněnou argumentaci nevypořádal. 8. Klíčovou otázkou v nyní posuzované věci je, zda subdodavatel žalobce – MoravaGas CZ s.r.o. vypracoval technické výkresy (či se podílel na vypracování) a zda zajistil vypracování fotodokumentace mostních objektů pro žalobce. Správce daně v nyní posuzované věci zpochybnil žalobcem uplatněné výdaje dle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve výši 2 326 000 Kč ve zdaňovacím období roku 2014 a ve výši 3 746 000 Kč ve zdaňovacím období roku 2015. Tyto výdaje měly být podle žalobcem předložených faktur vynaloženy za účelem vypracování technických výkresů na jednotlivé stavební práce a v jednom případě vypracování fotodokumentace mostních objektů. Dodavatelem (subdodavatelem) žalobce byl MoravaGas CZ s.r.o. 9. Podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy. Aby mohly být žalobcem vykázané výdaje za plnění poskytnuté subdodavatelem odečteny ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, bylo nepochybně nutné, aby k realizaci transakce – poskytnutí plnění ze strany subdodavatele skutečně došlo. 10. Výzvou ze dne 8.1.2018, č.j. 36320/18/3008-60562-706246, správce daně vyzval žalobce k prokázání oprávněnosti nákladů za zpracování technických výkresů a zhotovení fotodokumentace od MoravaGas CZ s.r.o.  V odůvodnění výzvy správce daně intimoval žalobci své pochybnosti o faktické realizaci deklarovaných plnění, „…tj. zda poskytnuté služby byly vynaloženy v deklarované výši právě za deklarovaná plnění, na základě čeho byly služby u dodavatele objednány, kdo konkrétní práce provedl, jakým způsobem byly sděleny a předány zadávací požadavky, kritéria a parametry obstaravateli, komu tyto požadavky byly předány, v jaké podobě byly předány, jak byly následně po zhotovení díla služby převzaty, zda a kým byla provedena kontrola jednotlivých dodávek služeb na zadaná kritéria, kdy a komu byly nakoupené služby dle výše uvedených dokladů dodány, za jakou cenu, jaký podíl tvořily nakoupené služby dle uvedených dokladů na jednotlivých zakázkách, co a v jakém rozsahu bylo k nakoupeným službám dle výše uvedených dokladů dodáno vlastní činností nebo doplnění další nakoupené subdodávky (které, od kterého dodavatele a na základě kterého dokladu), zda byla nakoupená plnění použita pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, při současném respektování časové a věcné souvislosti dle § 23 odst. 1 ZDP…“. 11. Žalobce ve vyjádření správci daně ze dne 23.1.2018 uvedl, že práce u jeho subdodavatele MoravaGas CZ s.r.o. byly objednávány formou osobní objednávky u jednatele (P. N.), který také spolu s dalším jednatelem (S. Č.) a s dalšími osobami subdodavatelské práce prováděl. Práce byly zadávány na technických poradách, v rámci kterých byla předávána dokumentace v elektronické podobě na flash disku jednateli P. N. Poskytnuté plnění kontrolovali jednatelé žalobce. Podle sdělení MoravaGas CZ s.r.o. ze dne 18.1.2018 „…u jednotlivých obchodních případů bylo dílo (dle správce daně „předmět dodání plnění“) vždy poskytnuto v souladu s ujednáním předmětu smlouvy v příslušné smlouvě o dílo. U jednotlivých obchodních případů bylo v ceně za jednotlivé dílo vždy zahrnuto poskytnutí díla v souladu s ujednáním předmětu smlouvy v příslušné smlouvě o dílo. V jednotlivých případech se jednalo vždy o dodávku technických výkresů v dohodnutém rozsahu. Příslušné technické výkresy byly vždy dodány v elektronické podobě…“. MoravaGas CZ s.r.o. dále v tomto sdělení uvedla, že jednotlivá díla realizoval prostřednictvím S. Č., P. N., Ing. R. S. a Ing. M. Č. Ke sdělení ze dne 18.1.2018 byly přiloženy faktury a smlouvy o dílo k jednotlivým projektům. Faktury vždy obsahovaly identifikaci projektu - kupříkladu „I/40 Most přes Mlýnský náhon v obci Sedlec, ev.č. 40-001“ (faktura č. 2015000183) či „I/23 Vladislav most ev. č. 23-043-DSP, VD-ZDS“ (faktura č. 140328). Tomu odpovídal obsah smluv o dílo v rozsahu jedné strany A4, které se od sebe odlišovaly pouze předmětem smlouvy (čl. 1. smluv) a časem plnění (čl. 2 smluv). Předmět smluv („akce“) byl vymezen obdobně stručně, jako ve fakturách – kupříkladu „I/40 Most přes Mlýnský náhon v obci Sedlec, ev.č. 40-001“ (smlouva o dílo ze dne 5.5.2015) nebo „I/23 Vladislav most ev.č. 23-043 – DSP, VD-ZDS“ (smlouva o dílo ze dne 21.7.2014). 12. To, že k poskytnutí žalobcem uhrazeného plnění (zpracování projektů a vyhotovení fotodokumentace) ze strany subdodavatele (MoravaGas CZ s.r.o.) skutečně došlo, tedy vyjma souhlasných tvrzení žalobce a jeho subdodavatele, plyne také z předložených faktur a smluv o dílo. Podle správce daně a žalovaného z dalších podkladů neplyne, že se subdodavatel na zpracování plnění skutečně podílel, neboť materiály (technické projekty a fotodokumentace), na kterých se měl subdodavatelsky podílet také MoravaGas CZ s.r.o., neobsahují jedinou „stopu“ osvědčující činnost subdodavatele. Svůj závěr opřel správce daně i žalovaný také o to, že subdodavatelem měl být subjekt provozující benzínovou stanici, přičemž jednatelé subdodavatele a jeho zaměstnanci nedisponovali patřičnou autorizací. Nadto podle správce daně a žalovaného podle smluv uzavřených mezi objednatelem (kupříkladu Ředitelství silnic a dálnic) a žalobcem nemohl žalobce využívat služeb subdodavatelů bez souhlasu objednatele. 13. Správce daně zajistil od Ředitelství silnic a dálnic (od jednotlivých závodů) vyjádření, v rámci kterých byly předloženy také smlouvy o poskytnutí služeb (případně o dílo či smlouvy příkazní), jejichž předmětem bylo zhotovení projektových dokumentací k jednotlivým akcím žalobcem. Kupříkladu smlouvou o poskytování služeb ze dne 3.2.2015 se žalobce zavázal zpracovat projektovou dokumentaci ve stupni pro provedení stavby („PDPS“) pro opravu mostů ev.č. 40-001, 43-015, 43-015, 43-017 a 43-020b (odst. 3.1 smlouvy) na silnici I/40 a I/43, a to za 2 011 020 Kč včetně DPH (odst. 6.1 smlouvy). Podle odst. 14.1 smlouvy na žalobce dopadal zákaz zadání celé či části zakázky jiné osobě bez souhlasu Ředitelství silnic a dálnic. Správním spisem prochází technické zprávy, které byly opatřeny hlavičkou žalobce. Na úvodních listech jednotlivých technických zpráv žalobce byli jako odpovědné osoby žalobce uvedeni jednatelé či zaměstnanci žalobce. Také podle smlouvy o poskytování služeb ze dne 30.1.2014 na realizaci zakázky „I/23 Vladislav most ev.č. 23-043 – DSP, VD-ZDS“ – zhotovení projektové dokumentace (odst. 3.1 smlouvy). I v případě této smlouvy žalobce nesměl zadat zakázku (její část) ke zhotovení třetí osobě bez souhlasu Ředitelství silnic a dálnic (odst. 14.1). Cena byla podle smlouvy ze dne 30.1.2014 stanovena na 279 510 Kč včetně DPH. Taktéž na úvodním listu dokumentace k akci „I/23 Vladislav most ev.č. 23-043“ byli nadepsáni pouze jednatelé a pracovníci žalobce včetně firmy žalobce. Podle smlouvy o poskytování služeb č. 14EU-000322 ze dne 25.6.2014 se žalobce zavázal pro Ředitelství silnic a dálnic, správu Olomouc, zajistit prohlídku vybraných mostů. I podle této smlouvy (odst. 14.1) nesměl žalobce zadat zhotovení zakázky jiné osobě bez souhlasu objednatele. Ani z plnění, které souviselo s prohlídkou mostů, neplyne, že by se na jeho zpracování podílel žalobcem tvrzený subdodavatel. Kupříkladu v rámci podkladu most 385-008, most přes trať ČD Brno – Tišnov před Čebínem byly uvedeny jako zpracovatelé pouze osoby spojené se žalobcem (jednatel žalobce). 14. Je pravdou, že správce daně nedisponoval pravomocí interpretovat obsah soukromoprávních ujednání mezi žalobcem a objednatelem. Jestliže však správce daně dokazoval obsahem smluv, které procházely správním spisem, z důvodu omezení využívání subdodavatelů žalobcem, pak podle soudu správce daně svou pravomoc nepřekročil. Plnění ze strany subdodavatele žalobce mohlo být nepochybně poskytnuto i v rozporu se smlouvami uzavřenými mezi žalobcem a Ředitelstvím silnic a dálnic či dalšími objednateli, avšak v takovém případě bylo na žalobci, aby faktickou realizaci fakturovaného plnění prokázal. 15. Vyjma Ředitelství silnic a dálnic zajišťoval žalobce plnění také pro SDS Exmost spol. s.r.o., IDS Inženýrské a dopravní stavby Olomouc, a.s., D.I.S., spol. s r.o. a FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. a SHB, akciová společnost. V těchto případech byli pracovníci žalobce a firma žalobce uvedeni na výsledných projektech, přestože investorem bylo taktéž Ředitelství silnic a dálnic, a žalobce vystupoval jako subdodavatel zhotovitelů (např. soubor „1804301909_06_04_Pricne_ rezy_most_54_023“ na CD „daně z příjmů“ – zhotovitelem pro Ředitelství silnic a dálnic byla D.I.S., spol. s r.o.). Jestliže v případech, kdy žalobce vystupoval jako subdodavatel v projektech zpracovávaných pro Ředitelství silnic a dálnic, byla jeho firma a jeho pracovníci na finálních projektech uvedeni, přestože žalobcem tvrzený subdodavatel na projektové dokumentaci uveden není, mohla absence jakékoli zmínky o subdodavateli na projektové dokumentaci či mostní fotodokumentaci vzbudit důvodné pochybnosti o faktické realizaci žalobcem hrazeného plnění. Nadto ze žalobcem a jeho subdodavatelem předložených faktur a smluv plyne, že se mělo jednat o dlouhodobou spolupráci. Přesto žalobce nepředložil jediný doklad prokazující předání podkladů pro zpracování subdodávek či naopak prokazující převzetí zhotovených částí projektů či mostní fotodokumentace kupříkladu ve formě předávacího protokolu. Namítal-li žalobce, že v odvolání navrhoval předložení cca 300 ks technických výkresů, tak je třeba souhlasit se žalovaným, že to byl žalobce, kdo měl tyto výkresy předložit (a to již v rámci daňové kontroly), neboť se jednalo o výkresy, které žalobce měl k dispozici. Navíc žalobce nijak neuvádí, jak měly tyto výkresy uskutečnění plnění jeho subdodavatelem prokázat.   16. Soud dává za pravdu žalobci v tom, že se na zpracování projektů mohly podílet osoby bez příslušné autorizace. Je běžné, že se při zpracování (zejména komplexních) projekčních prací zapojují osoby bez autorizace. Kupříkladu studenti v rámci praktické stáže nebo placené brigády při studiu se podílejí na vytváření technických projektů. Autorizovaná osoba, která opatří projekt razítkem, je garantem takto zpracovaného projektu a činnost na vytvoření projektu zastřešuje a odpovídá za jeho řádné provedení po odborné stránce. V daném případě, kdy žalobce faktické uskutečnění takových prací společností MoravaGas CZ s.r.o. nedoložil, souhlasí soud se žalovaným, že absence příslušné autorizace u subdodavatele žalobce vzbuzuje další pochybnosti o faktické realizaci žalobcem uhrazeného plnění. 17. Subdodavatel provozoval čerpací stanici, jeho jednatelé a zaměstnanci podle zjištění správce daně nedisponovali autorizací ke zpracování projektové dokumentace (technických výkresů). Ze správcem daně získaných listin či ze žalobcem předložených listin (technických výkresů a fotodokumentace) neplyne, že by se žalobcem označený subdodavatel na jejich tvorbě podílel. Žalobce ani jeho subdodavatel nepředložili důkazy (kupříkladu v podobě předávacích protokolů či vzájemné písemné komunikace), ze kterých by vyplývala jejich průběžná spolupráce. Ostatně ani z vyjádření jednotlivých organizačních složek Ředitelství silnic a dálnic neplyne, že by byly evidovány žádosti žalobce o zpracování projektové dokumentace (její části) prostřednictvím subdodavatele. Za tohoto stavu soud dává za pravdu žalovanému, že žalobce neprokázal faktickou realizaci žalobcem hrazeného plnění za zpracování technických projektů a fotodokumentace subdodavatelem MoravaGas CZ s.r.o., neboť vyjma formálních dokladů z ničeho neplyne účast žalobcem označeného subdodavatele na zpracování projektů či fotodokumentace. 18. Žalobce dále namítá, že byla prokázána přiměřenost vynaložených nákladů na plnění poskytnuté subdodavatelem MoravaGas CZ s.r.o. Jistě si lze představit situaci, kdy je cena za subdodávky „přeplacena“ z důvodu omezeného množství času či množství přijatých objednávek, které z důvodu udržení postavení na trhu nemohl zhotovitel (tu žalobce) odmítnout. Zabýval-li se správce daně otázkou přiměřenosti nákladů na subdodavatele v nyní posuzované věci, svědčí to pouze o tom, že se správce daně problematikou existence subdodávek zabýval komplexně. Tu dává soud za pravdu žalovanému, že otázka přiměřenosti nákladů na subdodávky nebyla předmětem dokazování a samotná přiměřenost nákladů skutečnou realizaci plnění neprokazuje. 19. Žalovaný podle zdejšího soudu aplikoval správný právní předpis, v jeho mezích správnou právní normu, přitom pochybení, jež by mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, se nedopustil ani při její aplikaci na zjištěný skutkový stav. Zdejší soud tak neshledal žádný z uplatněných žalobních bodů důvodným a nad rámec těchto uplatněných žalobních bodů nezjistil žádnou vadu, jež by atakovala zákonnost napadeného rozhodnutí a k níž by musel přihlížet z úřední povinnosti, a proto žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.   V. Náklady řízení 20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, to by náleželo procesně úspěšnému účastníkovi – žalovanému. Zdejší soud však nezjistil, že by žalovanému v souvislosti s řízením vznikly náklady přesahující rámec jeho běžné úřední činnosti, a proto mu náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.   Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.   Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.   V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 12. listopadu 2020       Petr Šebek v.r. předseda senátu