č. j. 29 A 3/2020-93 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci   žalobce: V. P.  zastoupen advokátem JUDr. Radkem Bechyně  sídlem Legerova 148, Kolín proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje  sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2019, čj. JMK 160341/2019, sp. zn. S – JMK 15212/2019/OD/Mc, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci  1. Městský úřad Znojmo, odbor správní (dále jen „městský úřad“), rozhodnutím ze dne 3. 12. 2018 podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v rozhodném znění (dále jen „zákon o silničním provozu“), zamítl jako nedůvodné námitky žalobce proti záznamům bodů provedeným v jeho evidenční kartě řidiče a potvrdil je. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání a v nynějším řízení brojí proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnutí městského úřadu zčásti změněno a ve zbytku potvrzeno. Provedené změny se týkaly zpřesnění výrokové části a odstranění chyby v psaní, obsahově se žalovaný plně ztotožnil se závěrem městského úřadu. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce uvedl, že žalovaný nerespektoval odvolací důvody a nezabýval se jednotlivými důkazními prostředky, které byly součástí spisového materiálu, případně některé důkazy upřednostnil jednostranně v neprospěch odvolatele. 3. V odvolání uvedl několik rozhodnutí správních orgánů, ze kterých vyplývá, že je běžnou praxí posuzovat jednotlivé podklady (rozhodnutí v blokových řízeních) z hlediska jejich způsobilosti pro provedený záznam bodů řidiče. Žalovaný svým rozhodnutím významně narušil právní jistotu žalobce a jeho legitimní očekávání. 4. Dále uvedl, že jednotlivá rozhodnutí vydaná v blokových řízeních trpí nedostatky. Své výhrady směřoval k jednotlivým pokutovým blokům (ze dne 12. 11. 2016, 7. 4. 2017, 27. 6. 2017, 14. 11. 2017, 20. 4. 2018), přičemž závěrem souhrnně uvedl, že není patrno komu, zejména kdy a kde, potažmo za jaký přestupek byla uložena pokuta v blokovém řízení. 5. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 6. Žalovaný kategoricky odmítl, že by se nezabýval způsobilostí jednotlivých rozhodnutí pro záznam bodů a že by vycházel pouze z oznámení od policie. Po pečlivém přezkoumání podkladů žalovaný dospěl k tomu, že žádné z nich nejsou nezpůsobilé pro záznam bodů. 7. Rozhodnutími jiných správních orgánů není žalovaný vázán, jelikož posouzení způsobilosti podkladů pro záznam bodů v řízení o námitkách vychází z konkrétních skutečností daného případu. Současně pro úplnost poznamenal, že v rámci správního řízení nebylo žádné rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje předloženo. 8. Z ničeho současně nevyplývá a žalobce ani netvrdí, že by se sankcionovaných jednání měl dopustit mimo pozemní komunikaci. 9. S ohledem na výše uvedené navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. IV. Posouzení věci soudem 10. Krajský soud v Brně v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále také „soudní řád správní“), bez nařízení jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného, jakož i předcházející rozhodnutí městského úřadu včetně řízení předcházejícího jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 11. Dle ustanovení § 123b a § 123c zákona o silničním provozu jsou řidiči v souvislosti se spácháním určitých přestupků na úseku bezpečnosti silničního provozu zaznamenávány v registru řidičů body (konkrétní jednání a příslušný počet bodů jsou uvedeny v příloze zákona o silničním provozu) a při dosažení 12 bodů řidič pozbývá řidičské oprávnění (resp. 5 dní po oznámení této skutečnosti). Nesouhlasí-li řidič se záznamem bodů, může podat námitky, což je také podstata nynějšího řízení (žalobce podal námitky proti dosažení 12 bodů). 12. Nejprve je vhodné poukázat na mantinely soudního přezkumu v řízení o námitkách proti provedení záznamů bodů. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2016, čj. 7 As 277/2015-41, lze zjistit, že správní orgán byl v řízení podle ustanovení § 123a a násl. zákona o silničním provozu oprávněn posuzovat pouze to, zda má způsobilé (jednoznačné a určité) podklady (zde pravomocné pokutové bloky) pro provedení záznamu bodů v evidenční kartě řidiče. Tedy, zda zde existuje dostatečný právní podklad (pravomocné rozhodnutí) a zda bodové hodnocení – počet připsaných bodů (jako sekundární trest) odpovídá zákonu (příloze zákona o silničním provozu). V žádném případě však řízení o námitkách proti záznamu do evidenční karty řidiče nelze považovat za další, resp. kvazi opravný prostředek proti rozhodnutí o tom kterém přestupku, jak evidentně mylně dovozuje stěžovatel. 13. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012, čj. 7 As 94/2012-20, vyplývá, že namítaná pochybení musí být natolik závažná, že oznámení či rozhodnutí podle ustanovení § 123b zákona o silničním provozu nelze jako podklad pro zápis vůbec použít, např. z důvodu jeho nesrozumitelnosti, či dokonce nicotnosti. Nelze dospět k jinému závěru, než že ke zpochybnění způsobilosti pokutového bloku jako podkladu pro záznam bodů do registru dojde jedině tehdy, nebude-li na pokutovém bloku přestupek jako konkrétní, individualizované jednání vůbec vymezen. 14. Výše uvedené lze shrnout tak, že předmětem nynějšího řízení jsou v zásadě pouze podklady (resp. jejich způsobilost), na jejichž základě byl záznam bodů proveden, naopak předmětem přezkumu nejsou otázky související se samotnými přestupkovými jednáními, jelikož řízení, o těchto přestupcích, jsou již pravomocně ukončena. 15. Soud rovněž upozorňuje, že obsah a kvalita žaloby zásadně ovlivňuje rozsah a podrobnost soudního přezkumu napadeného rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, čj. 7 Afs 104/2004-54). Správní soudnictví je založeno na zásadě dispoziční, tudíž soud (až na výjimku vad, k nimž musí přihlédnout z úřední povinnosti) přezkoumává pouze ty otázky, s jejichž vypořádáním ze strany správních orgánů žalobce nesouhlasí a předestře je pozornosti soudu prostřednictvím formulovaného žalobního bodu. V této souvislosti je nutno uvést, že žalobce své námitky formuluje pouze zdánlivě konkrétně ve vztahu k jednotlivým podkladům. Ve skutečnosti jsou jeho námitky spíše souhrnného (povšechného) charakteru a obecně vždy popisují řadu vad spočívajících v nedostatečné totožnosti osoby, individualizaci skutku, čitelnosti, srozumitelnosti apod., přičemž častokrát vytýkané vady zcela zjevně danému podkladu neodpovídají. Soud proto svůj přezkum zaměřil na celkovou kvalitu jednotlivých podkladů pro zápis bodového hodnocení, aniž by považoval za nutné (natož účelné) výslovně reagovat na každou jednotlivou (a pouze zdánlivě adresnou) výtku popsanou žalobcem. 16. Přezkum soudu je tedy dle uplatněných žalobních bodů zaměřen zejména na zhodnocení způsobilosti podkladů pro zápis bodového hodnocení řidiče. Při tom v souladu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2014, čj. 4 As 127/2014-39, přezkoumává, zda splňují požadavek dostatečné individualizace skutku a z kombinace uvedených údajů je patrné, jakého konkrétního jednání se žalobce dopustil, a kdy a kde se tak stalo. 17. Soud před posouzením jednotlivých podkladů ještě upozorňuje, že ve věci nedošlo k porušení legitimního očekávání, tak jak tvrdí žalobce. Z výše rekapitulovaných závěrů je zřejmé, že žalobce může v námitkovém řízení legitimně očekávat, že správní orgán přezkoumá podklady pro jednotlivé zápisy bodového hodnocení řidiče z hlediska jejich způsobilosti (ve výše rekapitulovaných intencích). Takového přezkumu se žalobci v nynější věci dostalo. Naopak nemůže legitimně očekávat výsledek řízení, který by nevycházel ze specifik konkrétního případu. Z tohoto pohledu soud považoval důkazní návrhy jinými rozhodnutími jiných správních orgánů za nadbytečné, jelikož věc lze bez problémů rozhodnout na základě podkladů obsažených ve spise. Žalovaný rovněž uvedl, proč pro něj tato rozhodnutí nejsou relevantní. 18. K pokutovému bloku ze dne 12. 11. 2016 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, rodné číslo, místo pobytu, totožnost ověřena dle občanského průkazu). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (obec Litohoř, silnice I/38), které je vzhledem ke spáchanému skutku identifikováno dostatečně. Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Dle specifikace žalobce držel za jízdy mobilní telefon, čímž porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu a naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. f) bodu 1 zákona o silničním provozu. Dle soudu není na závadu absence formy zavinění (úmysl či nedbalost), jelikož k odpovědnosti za přestupek postačuje zavinění z nedbalosti (srov. § 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v rozhodném znění; v aktuální právní úpravě jde o § 15 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění), přičemž zavinění minimálně v této formě vyplývá ze samotného skutku.  Za uvedené jednání byla žalobci uložena pokuta 200 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 2 body – držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla. 19. K pokutovému bloku ze dne 7. 4. 2017 soud uvádí, že osoba přestupce je jednoznačně identifikovaná (jméno, datum narození a rodné číslo, totožnost ověřena dle řidičského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (u obce Kašenec, silnice I/53). Dle specifikace jednání žalobce nerespektoval dopravní značení (B20a), které omezovalo maximální dovolenou rychlost na 70 km/h, přičemž jel v daném místě 97 km/h (po odečtení odchylky měřicího přístroje). Tím se dopustil porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 4 odst. c) zákona o silničním provozu a naplnil skutkovou podstatu ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta 1 000 Kč. Dle soudu opět není na závadu absence uvedení formy zavinění, jelikož minimálně nedbalostní forma vyplývá ze samotného skutku. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náležely žalobci 2 body – překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou mimo obec o více než 10 km/h a méně než 30 km/h. 20. K pokutovému bloku ze dne 27. 6. 2017 (ve výpisu z bodového hodnocení řidiče původně datováno nesprávně na den 28. 6. 2017) soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození a rodné číslo, totožnost ověřena dle občanského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (v obci Krhovice). Dle specifikace jednání se žalobce dopustil porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, tím, že jel v obci rychlostí 63 km/h (z údajů v bloku je zřejmé, že dovolená rychlost činila 50 km/h a naměřená rychlost před odečtem odchylky měření 66 km/h). Za uvedené jednání mu byla uložena pokuta 500 Kč. Dle soudu opět není na závadu absence uvedení formy zavinění, jelikož minimálně nedbalostní forma vyplývá ze samotného skutku. Stručná identifikace místa spáchání přestupku prostřednictvím názvu obce je s ohledem na objektivní stránku skutkové podstaty daného přestupku rovněž dostatečná. Blok je rovněž řádně datován podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 2 body – překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o více než 5 km/h a méně než 20 km/h v obci. 21. K pokutovému bloku ze dne 14. 11. 2017 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození, trvalý pobyt, totožnost ověřena dle občanského a řidičského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (obec Dyje, silnice II/408 u č. p. 144). Dle specifikace jednání se žalobce dopustil nedbalostního porušení povinnosti stanovené v ustanovení § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu, tím, že jel v obci rychlostí 79 km/h (z údajů v bloku je zřejmé, že dovolená rychlost činila 50 km/h a naměřená rychlost před odečtem odchylky měření 82 km/h). Naplnil tedy skutkovou podstatu ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta 2 000 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náležely žalobci 3 body – překročení nejvyšší dovolené rychlosti stanovené zákonem nebo dopravní značkou o 20 km/h a více v obci. 22. K pokutovému bloku ze dne 20. 4. 2018 soud uvádí, že je z něho dostatečně patrné, komu byla pokuta udělena (jméno, datum narození, rodné číslo, trvalý pobyt, totožnost ověřena dle občanského průkazu a řidičského průkazu). Z bloku je zřejmá i identifikace motorového vozidla (registrační značka). Rovněž je zřejmé, jakého jednání se žalobce měl dopustit, je uvedeno datum, čas i místo (obec Brno, ul. Heršpická, křižovatka s ul. Jihlavská). Dle specifikace žalobce nerespektoval na křižovatce červený signál, čímž z nedbalosti porušil ustanovení § 70 odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu. Uvedeným jednáním naplnil skutkovou podstatu § 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona o silničním provozu, za což mu byla udělena pokuta ve výši 1 000 Kč. Blok je rovněž řádně datován a podepsán. Za uvedené jednání dle přílohy zákona o silničním provozu náleží žalobci 5 bodů – nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo. 23. Soud tedy uzavírá, že nemá pochybnosti o bezvadné způsobilosti jednotlivých podkladů pro zápis bodového hodnocení řidiče. Různá úroveň čitelnosti jednotlivých podkladů způsobená rozdílným rukopisem konkrétních úředních osob v soudu nevzbudila jakékoliv pochybnosti o jejich srozumitelnosti či přezkoumatelnosti. Z výpisu z bodového hodnocení řidiče vyplývá, že žalobce dosáhl v důsledku spáchání přestupku ze dne 20. 4. 2018 počtu 12 bodů (resp. tento limit přesáhl a dosáhl počtu 14 bodů). 24. Důvodnou se neukázala ani zcela obecná námitka žalobce o nedostatečném vypořádání odvolacích námitek. V. Závěr a náklady řízení 25. Při přezkumu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 věta první soudního řádu správního soud shledal podanou žalobu nedůvodnou. Proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 26. O náhradě nákladů soudního řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle úspěchu ve věci (srov. § 60 odst. 1 soudního řádu správního). Právo na náhradu nákladů řízení náleží plně úspěšnému žalovanému, ale vzhledem k tomu, že mu nevznikly náklady přesahující jeho běžnou administrativní činnost, nebyla mu náhrada přiznána. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno dne 15. prosince 2021     JUDr. Zuzana Bystřická v.r. předsedkyně senátu