č. j. 29 A 7/2021-34 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců  JUDr. Mariana Kokeše a JUDr. Faisala Husseiniho ve věci žalobce: S. D.  zastoupený daňovým poradcem ATACON spol. s r.o.  sídlem Veveří 46, 602 00 Brno   proti   žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj  sídlem náměstí Svobody 4, 602 00 Brno   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v souvislosti s podanou žádostí žalobce o zrušení registrace k dani z přidané hodnoty,   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí o zrušení registrace žalobce k dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) na základě žádosti podané žalobcem podle § 106b zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v rozhodném znění (dále jen „zákon o DPH“). Žalovaný o zrušení registrace k DPH ke dni podání žaloby nerozhodl, a proto se žalobce rozhodl proti nečinnosti žalovaného bránit žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v rozhodném znění (dále jen „s. ř. s.“). Důvodem nečinnosti žalovaného přitom měla být skutečnost, že žalobce při podání žádosti o zrušení registrace k DPH nedodržel podmínky pro učinění tohoto podání stanovené v § 101a zákona o DPH, tedy že neučinil žádost ve formátu a struktuře, zveřejněné správcem daně. II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě 2. Žalobce v žalobě uvádí, že žalovaný je bezdůvodně nečinný, neboť dle jeho názoru na žádost o zrušení registrace k DPH nedopadá § 101a zákona o DPH. Podmínky na strukturu a formát podání se dle žalobce uplatní pouze na daňová přiznání, dodatečná daňová přiznání, kontrolní hlášení, souhrnné hlášení nebo jiné hlášení, nebo na přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů. Dle žalobce žádost o zrušení DPH není ani přihláškou k registraci ani oznámením o změně registračních údajů. III. Vyjádření žalovaného 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobce nedodržel strukturu a formát pro podání žádosti o zrušení registrace k DPH, proto je toto podání podle § 101a odst. 4 zákona o DPH neúčinné. Na neúčinné podání se hledí, jako by nebylo nikdy učiněno, proto žalovaný nemůže být v nečinnosti, jestliže na základě neúčinné žádosti žalobce nezrušil jeho registraci k DPH. IV. Posouzení věci soudem 4. Krajský soud se, za splnění podmínek dle § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, v intencích žalobních bodů zabýval tím, zda lze na základě zjištěného skutkového stavu dospět k závěru o nečinnosti žalovaného, přičemž shledal, že žaloba není důvodná. 5. Podle § 79 odst. 1 věty první s. ř. s. se může „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.“ 6. Žalobce namítanou nečinnost žalovaného spatřuje v tom, že žalovaný na základě podané žádosti žalobce dosud nerozhodl o zrušení registrace žalobce k DPH, ačkoliv má žalobce za to, že jeho žádost splňovala všechny zákonem stanovené náležitosti. Žalovaný je naopak toho názoru, že žalobcem podaná žádost tyt náležitosti nesplňovala, konkrétně v ní žalobce nedodržel formální požadavky na strukturu a formát pro podání žádosti o zrušení registrace k DPH, a proto jeho podání vyhodnotil jako neúčinné ve smyslu podle § 101a odst. 4 zákona o DPH. 7. Podle § 101a odst. 2 písm. b) zákona o DPH platí, že „[p]ouze elektronicky lze podat přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.“ Podle § 101a odst. 3 platí, že „[p]odání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.“ Z § 101a odst. 4 pak plyne, že „[p]odání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“ 8. Žalobce za stěžejní žalobní námitku zjevně považuje tvrzení, že žádost o registraci k DPH není podáním, na které by dopadala povinnost učinit jej ve formátu a struktuře, zveřejněné správcem daně. S touto námitkou se nicméně krajský soud neztotožňuje, neboť zrušení registrace k DPH je bezpochyby možno považovat za změnu registračních údajů spočívajících ve vymazání údajů o plátci DPH z registru plátců DPH. Ačkoliv obecná ustanovení o správě daně tuto skutečnost výslovně neobsahují, k uvedenému závěru lze dle krajského soudu dospět na základě analogického výkladu, a to za použití srovnatelné úpravy registrace k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku, vymezené v § 110l a násl. zákona o DPH. Ve zvláštním režimu jednoho správního místa v tuzemsku jsou totiž podle § 110n zákona o DPH používány obdobně jako v běžném režimu správy DPH pro registraci k DPH přihláška k registraci a pro změnu registračních údajů oznámení o změně registračních údajů. Podle § 110o zákona o DPH pak platí, že „[s]právce daně zruší registraci uživatele na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém žádá o zrušení registrace, k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí, pokud uživatel podal toto oznámení do 15 dnů před koncem tohoto kalendářního čtvrtletí.“ Z citovaného ustanovení tak vyplývá, že zákon o DPH považuje zrušení registrace k DPH za změnu registračních údajů, neboť ke zrušení registrace k DPH dochází podle § 110o zákona o DPH na základě oznámení o změně registračních údajů, ve kterém se žádá o zrušení registrace. Dle krajského soudu je proto třeba onu neúplnou právní úpravu žádosti o zrušení registrace DPH v „běžném režimu“ vyplnit výkladem per analogiím, neboť dle krajského soudu neexistuje žádný racionální důvod, proč by zákon o DPH stanovil odlišné podmínky a právní úpravu týkající se žádosti o zrušení registrace DPH v běžném režimu na straně jedné, a žádosti o zrušení DPH ve zvláštním režimu na straně druhé, když obě tato podání jsou povahově shodná, směřují ke shodnému účelu a vyvolávají obdobné důsledky pro daňový subjekt. 9. K obdobnému závěru lze taktéž dospět i za analogického použití obecných ustanovení o registračním řízení dle zákona 280/2009 Sb., daňového řádu, v rozhodném znění (dále jen „daňový řád“). Podle § 127 odst. 1 daňového řádu totiž platí, že „[d]ojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody.“ Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že „[o]znamovací povinnost podle odstavce 1 lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.“ Z citované konstrukce oznamovací povinnosti registrovaných daňových subjektů dle krajského soudu taktéž jednoznačně vyplývá, že žádost o zrušení registrace k dani se podává pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů, neboť žádost o registraci k DPH je součástí oznamovací povinnosti podle § 127 odst. 1 zákona o DPH. 10. Ze správního spisu přitom vyplývá, že žalobce podal žádost o zrušení registrace k DPH dne 16. 11. 2020 datovou zprávu do datové schránky žalovaného ve formátu „DOCX“. Struktura a formát oznámení o změně registračních údajů v době, kdy byla žalobcem žádost o zrušení registrace k DPH podána, byla stanovena pokynem Generálního finančního ředitelství ze dne 16. 12. 2015, GFŘ-D-24, kterým se stanovuje formát a struktura daňové zprávy, č. j. 156035/15/7100-40123-050030, ve znění účinném do 31. 12. 2020. Podle tohoto pokynu se podání, specifikovaná § 72 odst. 1 daňového řádu (přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení), u kterých je zákonem stanovená povinnost podávat je datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správce daně, činí ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD formátu. Žalobce učinil žádost o zrušení registrace k DPH ve formátu „DOCX“, tedy v jiném formátu, než jaký byl zveřejněn správcem daně. 11. S ohledem na výše uvedené závěry proto krajský soud přisvědčuje názoru i postupu žalovaného, pokud v kontextu skutkových okolností nyní projednávaného případu vyhodnotil předmětné podání žalobce (žádost) ze dne 16. 11. 2020 jako podání ex lege neúčinné ve smyslu § 101a odst. 4 zákona o DPH. Nutno přitom podotknout, že žalobce byl žalovaným již dne 25. 11. 2020 o neúčinnosti jeho podání informován a byl vyzván, aby podal novou žádost ve správném formátu. Z uvedených důvodů proto nelze dle krajského soudu dospět k závěru, že by žalovaný byl nečinný, jestliže na základě neúčinného podání žalobce neprovedl navazující procesní kroky vedoucí k výmazu žalobce z registru plátců DPH. V. Závěr a náklady řízení 12. Krajský soud proto uzavírá, že žalovaný se nedopustil žalobcem namítané nezákonné nečinnosti, a proto žalobu podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta) a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, pročež mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal. Nadto žalovaný náhradu nákladů řízení ani nepožadoval. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 31. března 2021 JUDr. Zuzana Bystřická v.r. předsedkyně senátu