č. j. 29 A 78/2019-35 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci   žalobkyně: L. P.  zastoupena advokátem JUDr. Petrem Novotným  sídlem Archangelská 1568/1, Praha proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců  sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha   o žalobě proti rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 25. 4. 2019, čj. MV-40360-4/SO-2018, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci  1. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“), rohodnutím ze dne 30. 1. 2018 ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), zamítlo žádost žalobkyně a neudělilo povolení k dlouhodobému pobytu, jelikož se žalobkyně nedostavila na požádání ministerstva k pohovoru. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání a nyní brojí proti rozhodnutí žalovaného, kterým bylo její odvolání zamítnuto a rozhodnutí ministerstva potvrzeno. II. Shrnutí žaloby 2. Žalobkyně uvedla, že správní orgány si neopatřily dostatečné podklady pro své rozhodnutí, nezjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, nepostupovaly v souladu se zákonem, nešetřily práva žalobkyně a nedbaly na soulad řešení s veřejným zájmem. Dne 6. 12. 2017 měla žalobkyně chřipku a vysoké horečky. Tuto skutečnost ráno telefonicky sdělila správnímu orgánu, přičemž jí bylo dokonce sdělenou, že z databáze ani nevyplývá, že by s ní měl být v daný den výslech veden. Současně poukázala na to, že předložila veškeré nutné doklady o zajištění prostředků k pobytu. 3. Vzhledem k uvedenému navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. III. Shrnutí vyjádření žalované 4. Žalovaná uvedla, že tvrzení žalobkyně o telefonické omluvě není podloženo žádným důkazem. V řízení bylo dostatečným způsobem prokázáno, že se žalobkyně k pohovoru nedostavila, a to bez řádné omluvy, ač na to byla v předvolání upozorněna. 5. Vzhledem k uvedenému navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. IV. Posouzení věci soudem 6. Krajský soud v Brně (dále také „soud“) v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), bez nařízení ústního jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalované a rozhodnutí ministerstva vydané v prvním stupni, včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 7. Dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 46 odst. 1 zákona o pobytu cizinců platí, že povolení k dlouhodobému pobytu ministerstvo cizinci neudělí, jestliže se cizinec na požádání ministerstva nebo zastupitelského úřadu nedostaví k pohovoru nebo nepředloží ve stanovené lhůtě doklady za účelem ověření údajů uvedených v žádosti o dlouhodobé vízum nebo jestliže se i přes provedení pohovoru nebo vyhodnocení předložených dokladů nepodaří tyto údaje ověřit. 8. Žalobkyně uvedla (mimo jiné) několik zcela obecných žalobních bodů směřujících do základních zásad správního řízení, nicméně její nesouhlas (a spor mezi účastníky) ve své podstatě spočívá v tom, zda byl skutkový stav, na jehož základě byla žádost žalobkyně zamítnuta, dostatečně zjištěn. 9. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně byla v rámci řízení o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu předvolána k výslechu na den 6. 12. 2017 na 13:00 a toto předvolání bylo žalobkyni doručeno dne 31. 10. 2017. V rámci tohoto předvolání byla žalobkyně poučena o tom, že nedostavení se k výslechu povede k zamítnutí žádosti a zároveň o tom, jakým způsobem se lze z výslechu omluvit. Ve spise se dále nachází úřední záznam ze dne 6. 12. 2017, z něhož plyne, že se žalobkyně daný den k provedení výslechu bez omluvy nedostavila, přestože byla písemně předvolána. 10. Z judikatury správních soudů vyplývá, že náležitá omluva musí splňovat tři podmínky: omluva musí být učiněna bezodkladně (tj. ihned, jakmile to okolnosti dovolí), v omluvě musí být uveden důvod, který účast na jednání znemožňuje, a důvod omluvy musí být doložen (srov. rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 3. 2020, čj. 57 A 145/2019-33). 11. Soud považuje tvrzení žalobkyně ohledně telefonické omluvy za neprokázaná, jelikož o jejich pravdivosti nesvědčí obsah spisu. I kdyby tomu tak nebylo a žalobkyně se daný den ráno skutečně telefonicky omluvila, tak nelze přehlédnout, že ve správním řízení (ani v řízení před soudem) nebyla důvodnost (tvrzené) omluvy ze strany žalobkyně žádným způsobem doložena, přestože byla o této podmínce řádně poučena. 12. Lze tak uzavřít, že zamítnutí žádosti bylo zapříčiněno nesoučinností žalobkyně se správními orgány, přičemž o naplnění příslušného důvodu pro zamítnutí žádosti nejsou žádné důvodné pochybnosti. Vzhledem k tomuto zjištění bylo nepodstatné, zda žalobkyně předložila doklady nutné ke kladnému vyřízení žádosti, nebo nikoliv. V. Závěr a náklady řízení 13. Při přezkumu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 věta první soudního řádu správního soud shledal podanou žalobu nedůvodnou. Proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 14. O náhradě nákladů soudního řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle úspěchu ve věci (srov. § 60 odst. 1 soudního řádu správního). Právo na náhradu nákladů řízení náleží plně úspěšné žalované. Jelikož jí nevznikly náklady přesahující její běžnou administrativní činnost, nebyla jí náhrada přiznána. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno dne 21. dubna 2021       JUDr. Zuzana Bystřická v.r. předsedkyně senátu