č. j. 29 Af 98/2019-70 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Mariana Kokeše, Ph.D., a JUDr. Faisala Husseiniho, Ph.D., ve věci   žalobce: DIAMANT UNIPOOL s.r.o., IČO: 253 53 209  sídlem Bynina 186, Valašské Meziříčí  zastoupený advokátem JUDr. Jakubem Dohnalem, Ph.D.  sídlem Plzeňská 3350/18, Praha proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství  sídlem Masarykova 427/31, Brno   v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 11. 2019, čj. 45739/19/5000-10470-700938, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci  1. Finanční úřad pro Zlínský kraj (dále jen „finanční úřad“) zahájil u žalobce dne 14. 2. 2017 daňovou kontrolu zaměřenou na dodržování rozpočtové kázně při čerpání dotace poskytnuté na základě rozhodnutí ze dne 18. 8. 2010, čj. 3207-10/5.3NM01-594/10/08200, za účelem realizace projektu „Přestavba areálu firmy Diamant“. Finanční úřad konstatoval tři dílčí pochybení zakládající porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. j) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v rozhodném znění. Ve dvou případech mělo dojít k diskriminačnímu výběru dodavatele (otevření obálek s nabídkami a jejich posouzení až po více než 8 měsících od skončení lhůty pro podávání nabídek a stanovení dílčího hodnotícího kritéria, které nevyjadřovalo ekonomickou výhodnost nabídky) a v jednom případě mělo dojít k neoprávněné změně vysoutěžených podmínek (prodloužení termínu realizace díla). Za tato porušení vyměřil dvěma platebními výměry odvod v souhrnné výši 4 049 731 Kč. 2. V nynějším řízení se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí, kterým žalovaný platební výměry částečně změnil (souhrnná výše odvodu ve změněné výši činila 1 499 900 Kč) a ve zbytku potvrdil. Žalovaný uzavřel, že v případě údajného diskriminačního výběru uchazečů nešlo o porušení rozpočtové kázně, jelikož pojem diskriminace nebyl poskytovatelem dotace jednoznačně vymezen. S porušením rozpočtové kázně neoprávněnou změnou vysoutěžených podmínek se ztotožnil. II. Shrnutí žaloby 3. Žalobce rozporoval právní posouzení skutkového stavu. Odmítl, že by uzavřením dodatku prodloužil vítěznému dodavateli lhůtu o 1 rok. Vzhledem k čekání na rozhodnutí o poskytnutí dotace a nutnosti splnit další podmínky byla smlouva o úvěru uzavřena až dne 15. 6. 2011. Do té doby nebylo možné se stavbou začít. S posunutím termínu dokončení díla tedy bylo fakticky spojeno i posunutí termínu skutečného zahájení prací, ke kterému došlo až v červnu 2011. Vítězný dodavatel tak ve skutečnosti stihnul dokončit dílo v ještě kratší lhůtě, než bylo vysoutěžených 9 měsíců. 4. Dále poukázal na to, že dodatek ke smlouvě o dílo nerozporoval ani poskytovatel dotace, který tuto skutečnost znal a v rámci kontroly ji uvedl do protokolu o výsledku kontroly. Žalovaný svým postupem rozporuje závěry poskytovatele dotace, který uzavření dodatku nepovažoval za porušení dotačních podmínek. Z provedené kontroly žalobci vzniklo legitimní očekávání, které správci daně po sedmi letech od jejího provedení rozporují. 5. Vzhledem k výše uvedenému navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno. III. Shrnutí vyjádření žalovaného 6. Žalovaný uvedl, že v daném případě nedošlo k judikaturou předvídanému konkrétnímu ujištění žalobce, ze kterého by mohlo plynout legitimní očekávání. Poskytovatel dotace se obsahem smlouvy ani jejího dodatku explicitně nezabýval. 7. Argumentace žalobce ohledně toho, že stavba byla fakticky zahájena až v červnu 2011, zůstala jen v rovině tvrzení, které žalovaný hodnotí jako zcela účelové. V žádosti o poskytnutí dotace navíc žalobce uvedl, že financování bude zabezpečeno z vlastních zdrojů. Pokud neměl financování zabezpečeno, mohl vypsané výběrové řízení zrušit, financování zabezpečit a vypsat výběrové řízení nové. 8. Vzhledem k uvedenému navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. IV.  Posouzení věci soudem 9. Krajský soud v Brně (dále také „soud“) v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „soudní řád správní“), bez nařízení ústního jednání přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí žalovaného a rozhodnutí finančního úřadu, včetně řízení předcházejících jejich vydání, a shledal, že žaloba není důvodná. 10. Soud předesílá, že správní soudnictví je ovládáno dispoziční zásadou (sám žalobce vymezuje sporné otázky a vznáší související argumentaci pro podporu svých závěrů prostřednictvím tzv. žalobních bodů). Z toho plyne, že obsah a kvalita žaloby, zásadně předurčuje obsah soudního rozhodnutí a rovněž rozsah a hloubku přezkumné činnosti soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2005, čj. 7 Afs 104/2004-54). V nynější věci žalobce v zásadě pouze opakuje svou argumentaci přednesenou v daňovém řízení, aniž by reagoval na její vypořádání ze strany správců daně. Soud považuje závěry správců daně za správné a v podrobnostech lze na jejich rozhodnutí odkázat (zejm. body 34 a násl. napadeného rozhodnutí). 11. Úskalí prvního žalobního bodu dle soudu spočívá v důkazní nouzi žalobce. Ačkoliv žalobce uvádí, že k prodloužení vysoutěženého termínu pro dokončení díla „fakticky“ nedošlo, jelikož byl adekvátně posunut i začátek realizace díla (na červen 2011), tak proti jeho tvrzení svědčí obsah spisového materiálu, který se nepokusil vyvrátit věrohodnými důkazy. 12. Vzhledem k uvedenému soud sdílí náhled správců daně. Nabídka vítězného uchazeče uváděla, že k dokončení předmětného díla dojde v rámci 9 měsíců od zahájení stavebních prací. K předání staveniště dle podkladů obsažených ve spise (harmonogram) mělo dojít koncem dubna 2010 a k zahájení stavebních prací ke dni 1. 5. 2010. Dle takto stanoveného harmonogramu vysoutěžený termín ukončení prací vycházel na 31. 1. 2011 (pro úplnost dodejme, že si strany ujednaly předání díla už na den 31. 12. 2010). Dne 31. 3. 2010 (tedy ještě před datem zahájení prací dle harmonogramu) strany uzavřely dodatek ke smlouvě o dílo, kterým byl posunut (pouze) konečný termín realizace stavby na 31. 12. 2011. Z přiložené nové verze harmonogramu vyplývá, že realizace projektu bude probíhat v termínu 05/2010-12/2011. 13. Výše uvedené skutečnosti zachycené ve spise jsou dostatečným podkladem pro závěr, že došlo k porušení pravidel pro výběr dodavatelů (v dané věci je jejich rozhodnou verzí znění platné od 1. 9. 2008, č. aktualizace 5/0), konkrétně jejich bodu 5, který zapovídá následnou změnu vysoutěžených podmínek (mimo jiné např. prodloužením termínu dodání), a tím pádem došlo i k porušení rozhodnutí o poskytnutí předmětné dotace. Okolnosti související s financováním realizace projektu (žalobce uvádí, že v dané době neměl zajištěné financování) nemají na závěr o porušení závazných pravidel pro výběr dodavatelů vliv. Žalobce jednoznačně nebyl oprávněn prodlužovat vysoutěženou lhůtu pro dokončení díla a z hlediska konstatování porušení této povinnosti je rozhodné pouze to, že se tak stalo, nikoliv proč k porušení tohoto zákazu přistoupil. Soud proto vyhodnotil žalobní bod nedůvodným. 14. Pro posouzení žalobního bodu věnovaného otázce legitimního očekávání je zásadní, zda se žalobci dostalo ze strany orgánu veřejné moci dostatečně konkrétního ujištění, že se nedopustil porušení pravidel pro výběr dodavatelů (resp. zprostředkovaně i porušení rozhodnutí o poskytnutí předmětné dotace) – srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2012, čj. 1 Afs 15/2012-38. 15. Poskytovatel dotace vypracoval dne 14. 3. 2011 zprávu o realizaci projektu a dne 31. 1. 2012 protokol o výsledku kontroly projektu. V obou těchto dokumentech je v části věnované uzavřené smlouvě s vítězem výběrového řízení uvedeno, že termín realizace byl dodatkem prodloužen (v prvním případě je uveden i důvod – očekávání rozhodnutí o poskytnutí dotace). I u této otázky je soud nicméně zajedno se správci daně, jelikož uvedenou informaci lze dle jeho přesvědčení vnímat pouze jako konstatování existujícího stavu, nikoliv jako ujištění o tom, že tato skutečnost není hodnocena jako porušení bodu 5 pravidel pro výběr dodavatelů, resp. porušení rozhodnutí o poskytnutí předmětné dotace. Ani tento žalobní bod tedy nebyl důvodný. 16. Žalobce sice neučinil předmětem sporu výši vyměřeného odvodu, nicméně soud alespoň pro úplnost zdůrazňuje, že právě při určování jeho konkrétní výměry byla zohledněna řada polehčujících okolností nynější věci (naplnění účelu dotace i smlouvy, dodržení harmonogramu projektu, pochybení shledáno pouze u 1 podmínky ze 14), nicméně prodloužení vysoutěženého termínu dokončení díla o 11 měsíců bylo zároveň zásadní přitěžující okolností (odvod byl stanoven ve výši 10 % z částky použité částky dotace). V. Závěr a náklady řízení 17. Při přezkumu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 věta první soudního řádu správního soud shledal podanou žalobu nedůvodnou. Proto ji podle § 78 odst. 7 soudního řádu správního zamítl. 18. O náhradě nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto dle úspěchu ve věci (srov. § 60 odst. 1 soudního řádu správního). Žalobce neměl v řízení o žalobě úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, ale vzhledem k tomu, že mu nevznikly náklady přesahující jeho běžnou administrativní činnost, nebyla mu náhrada nákladů řízení přiznána. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Brno dne 19. května 2021    JUDr. Zuzana Bystřická v.r. předsedkyně senátu