č. j. 30 A 143/2016 - 101 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Ing. Venduly Sochorové a Mgr. Karla Černína, Ph.D. ve věci žalobce:  J. T.  zastoupený advokátem JUDr. Milanem Trlicou  sídlem Horní náměstí 3, Vsetín proti   žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně  sídlem Moravské náměstí 1, Brno   o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 7. 2016, sp. zn. ZKI BR-O-67/613/2016   takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Předmětem přezkumu v projednávané věci je rozhodnutí, kterým žalovaný nevyhověl nesouhlasu žalobce s opravou chyby v katastrálním operátu podle § 36 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“). 2. Dne 23. 3. 2015 obdržel Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín, návrh žalobce na zapsání poznámky spornosti s tím, že u Okresního soudu ve Vsetíně byla podána žaloba na určení, že Ing. D. S., bytem V. N., U p. X, není vlastníkem bytu č. X a podílu 545/22215 na společných částech domu č. p. X a pozemku parcelního čísla 3502, vše zapsané na listu vlastnictví X pro obec a katastrální území X. K návrhu byla připojena žaloba podaná u Okresního soudu ve Vsetíně dne 23. 3. 2015. Katastrální úřad návrhu vyhověl a do katastru nemovitostí k výše uvedeným nemovitostem zapsal dne 23. 3. 2015 poznámku spornosti (řízení vedeno pod sp. zn. Z-709/2015-810). 3. Při kontrole údajů katastru nemovitostí katastrální úřad zjistil, že zápis poznámky spornosti byl proveden chybně. Dne 31. 3. 2016 proto vydal oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí č. j. OR-80/2016-810-07, kterým účastníky informoval, že dle obsahu předložené žaloby doručené Okresnímu soudu ve Vsetíně dne 23. 3. 2015 se nejedná o listinu, podle které by měla být v katastru nemovitostí zaevidována poznámka spornosti, tj. kterou lze v katastru nemovitostí evidovat podle § 24 katastrálního zákona. Katastrální úřad rovněž uvedl, že se nejedná ani o listinu, podle které lze v katastru nemovitostí evidovat poznámku podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona. Provedl proto výmaz poznámky spornosti postupem podle § 36 katastrálního zákona. 4. Žalobce s obsahem oznámení nesouhlasil dopisem ze dne 26. 4. 2016. Katastrální úřad proto zahájil v dané věci správní řízení podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona. Rozhodnutím ze dne 27. 5. 2016, č. j. OR-80/2016-810-16, nesouhlasu žalobce s opravou chyby v údajích katastru nemovitostí nevyhověl. Dospěl k závěru, že zrušením poznámky spornosti došlo k odstranění chybného údaje katastru nemovitostí, který vznikl zřejmým omylem při vedení katastru ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. 5. Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil. Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce nyní projednávanou žalobou. II. Obsah žaloby 6. Žalobce v podané žalobě namítl, že katastrální úřad nebyl oprávněn vymazat zapsanou poznámku spornosti, neboť stále probíhalo občanské soudní řízení. V takovém případě byl katastrální úřad oprávněn poznámku spornosti vymazat až po skončení předmětného soudního řízení. 7. Dle stanoviska správního orgánu by výsledek soudního sporu v případě úspěchu žalobce nevedl ke změně zápisu vlastnického práva evidovaného k předmětné bytové jednotce. Žalobce ale takovou změnu nežádal. Otázka, zda určité soudní rozhodnutí mohlo či nemohlo vést ke změně zápisu v katastru nemovitostí, neměla žádný význam pro poznámku, která se stala předmětem zápisu. 8. Podle § 26 katastrálního zákona se pro zápis a výmaz poznámky použijí přiměřeně ustanovení o zápisu a výmazu záznamem. Z ustanovení § 6, § 19, § 21, § 22, § 24, katastrální zákona vyplývá, že katastrální úřad v případě zápisu záznamu nerozhoduje o právech a povinnostech, nýbrž z úřední povinnosti a bez rozhodovací pravomoci vyznačuje taxativně vymezený výčet práv odvozených od práva vlastnického. Podle ustanovení § 6 katastrálního zákona se poznámkou zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo zapsaných vlastníků a jiných oprávněných, a to mj. k doloženému návrhu toho, v jeho prospěch má být poznámka zapsána. Smyslem a účelem opravy chyby v katastrálním operátu je nastolení souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji, tj. údaji v katastru a údaji dle listin založených ve sbírce listin. Již z této charakteristiky institutu opravy chyby je zřejmé, že opravu tvrzené chyby nebylo možné v daném případě provést. Poznámka spornosti vlastnického práva zapsaná v katastru nemovitostí totiž plně koresponduje s podanou žalobou založenou ve sbírce listin. 9. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí označil za nezákonné. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce v žádosti o zápis poznámky spornosti odkazoval na § 986 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který se v katastrálním zákoně promítá do § 24 odst. 1 věty druhé. Z uvedených ustanovení vyplývají dvě podmínky, za kterých je možné poznámku spornosti do katastru nemovitostí zaznamenat. 11. Při zápisu poznámky spornosti je třeba vyhodnotit, zda o zápis poznámky žádá osoba dotčená určitým zápisem v katastru nemovitostí, tedy osoba, která v důsledku takového zápisu přestala být zapsána jako vlastník či jiný oprávněný, nebo jejíž právo bylo provedeným zápisem omezeno. Zápis musí být rovněž alespoň potenciálně bez právního důvodu. Aby bylo možno splnění těchto podmínek posoudit, je třeba, aby žádost o zápis obsahovala potřebné údaje. Zejména musí obsahovat tvrzení, jakým zápisem je žadatel dotčen, tedy jaký konkrétní výmaz práva či omezení práva, původně v katastru zapsaného v jeho prospěch, byl proveden bez právního důvodu a v čem je spatřována jeho právní bezdůvodnost. 12. Listina, kterou předložil žalobce a která sloužila jako podklad pro zápis poznámky spornosti, výše uvedené podmínky nesplňovala. Žalobce v listině (žalobě) netvrdil, že by zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného bylo dotčeno jeho věcné právo k předmětné bytové jednotce. 13. K zápisu poznámky spornosti tak došlo v důsledku zřejmého omylu pracovníka katastrálního úřadu, který byl provedenou opravou chyby napraven. Jednalo se přitom o omyl právní. 14. Poznámka spornosti nemohla být zapsána ani podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, neboť podaná žaloba u Okresního soudu ve Vsetíně nemohla pro zápis poznámky podle tohoto ustanovení sloužit s ohledem na negativní petit žaloby, na jehož základě by soud nemohl vydat rozhodnutí, které by vedlo ke změně zápisu v katastru nemovitostí. 15. Na základě výše uvedených skutečností žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Doplnění žaloby 16. Žalobce v doplnění žaloby odkázal na § 24 odst. 1 katastrálního zákona a na § 985 a § 986 občanského zákoníku. Povaha práva, jehož ochranu poskytuje § 986 odst. 1 občanského zákoníku, je v případě určovací žaloby dána existencí naléhavého právního zájmu. Negativní petit určovací žaloby není neobvyklý. Rozhodnutí o neexistenci vlastnického práva k nemovitosti by bylo podkladem minimálně pro to, aby bylo zahájeno vkladové řízení podle § 14 odst. 2 katastrálního zákona. V. Průběh dalšího řízení 17. Rozsudkem ze dne 28. 2. 2019, č. j. 30 A 143/2016 - 57, soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že katastrální úřad nebyl v projednávaném případě oprávněn opravit chybu v katastrálním operátu, neboť se nejednalo o zřejmý omyl ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. 18. Proti tomuto rozsudku brojil žalovaný kasační stížností, které Nejvyšší správní soud vyhověl a rozsudkem ze dne 19. 2. 2021, č. j. 3 As 118/2019 - 28, zrušil rozsudek krajského soudu. Nejvyšší správní soud uzavřel, že katastrální úřad je obecně oprávněn opravit zřejmý omyl spočívající v zápisu skutečnosti v katastru nemovitostí na základě listiny, která nesplňuje požadavky stanovené katastrálním zákonem. Podle Nejvyššího správního soudu se o zřejmý omyl hodný opravy jedná tehdy, pokud je skutečnost, že listina není způsobilým podkladem pro provedený zápis (například proto, že vůbec neobsahuje obligatorní, zákonem předepsané náležitosti) zřejmá bez nutnosti hlubší analýzy, zásadně již po jejím prvém přečtení. 19. Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že v projednávaném případě je obligatorní podkladovou listinou pro zápis příslušné poznámky spornosti žádost o její zápis, která musí být nejdéle do dvou měsíců od jejího doručení katastrálnímu úřadu doplněna dokladem o tom, že žadatel své právo uplatnil u soudu, tj. typicky žalobou s podacím razítkem soudu. Při hodnocení, zda poznámka spornosti v nynější věci byla zapsána na základě listiny, která splňuje stanovené požadavky, je tudíž třeba posuzovat, zda příslušné požadavky splňovala žalobcova žádost o její zápis, nikoliv žaloba, kterou bylo možné předložit až dodatečně. 20. Vzhledem k tomu, že se krajský soud v předchozím rozsudku nevyjádřil k otázce, zda žalobcova žádost o zápis poznámky spornosti představovala způsobilý podklad k zápisu, uložil mu Nejvyšší správní soud, aby se touto otázkou v dalším řízení zabýval. V návaznosti na toto posouzení pak bude na soudu, aby určil, zda při zápisu poznámky spornosti došlo ke zřejmému omylu, který mohl katastrální úřad napravit postupem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. 21. Poté, co byla věc Nejvyšším správním soudem vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení, krajský soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili k otázkám nastoleným zrušujícím rozsudkem ze dne 19. 2. 2021, č. j. 3 As 118/2019 – 28. 22. Žalobce ve vyjádření ze dne 23. 3. 2021 zrekapituloval průběh správního řízení a nastínil probíhající občanskoprávní spor probíhající mezí ním a vlastníkem předmětného bytu. Setrval přitom na svém názoru, že katastrální úřad nebyl oprávněn provést výmaz poznámky spornosti. Poznámka spornosti vlastnického práva zapsaná v katastru nemovitostí totiž plně korespondovala s podanou civilní žalobou na určení vlastnického práva. VI. Posouzení věci soudem 23. Soud přezkoumal rozhodnutí žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů. Ověřil přitom, zda rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (ex offo), a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného. 24. Soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). 25. Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 26. Žalobce namítl, že katastrální úřad nebyl oprávněn vymazat poznámku spornosti postupem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. Soud se proto nejprve zabýval posouzením, zda zapsanou poznámku spornosti vůbec bylo možné považovat za chybný údaj, který lze opravit postupem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. 27. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 19. 2. 2021, č. j. 3 As 118/2019 – 28, „[o] zřejmý právní omyl při vedení a obnově katastrálního operátu se tedy bude jednat především v situaci, kdy katastrální úřad provede zápis určité skutečnosti, aniž by mu vůbec byla předložena listina (podklad), která je k provedení daného zápisu podle zákona nezbytná, ale také tehdy, pokud provede zápis za situace, kdy mu předepsaná listina sice předložena byla, avšak není pochyb o tom, že nesplňuje zákonné požadavky, které jsou na ni kladeny, ať již jde o její obsah či formu.“ Z uvedeného vyplývá, že omyl spočívající v provedení zápisu poznámky spornosti do katastru nemovitostí na podkladě listiny, která k takovému zápisu není způsobilá, lze napravit postupem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění rozsudku č. j. 3 As 118/2019-28, který se danou otázkou zabýval. 28. Tato námitka proto není důvodná. 29. Dále soud hodnotil, zda správní orgány v nyní projednávaném případě postupovaly správně, pokud opravily (odstranily) poznámku spornosti zapsanou na základě žalobcovy žádosti ze dne 23. 3. 2015. 30. Podle § 986 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „kdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do veřejného seznamu bez právního důvodu ve prospěch jiného, může se domáhat výmazu takového zápisu a žádat, aby to bylo ve veřejném seznamu poznamenáno. Orgán, který veřejný seznam vede, vymaže poznámku spornosti zápisu, nedoloží-li žadatel ani do dvou měsíců od doručení žádosti, že své právo uplatnil u soudu.“ 31. Na dané ustanovení navazuje § 24 odst. 1, věta druhá, katastrálního zákona, podle něhož platí, že „obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno.“ 32. Obligatorní podkladovou listinou pro zápis poznámky spornosti je žádost o její zápis adresovaná katastrálnímu úřadu. Ta musí být nejdéle do dvou měsíců od jejího doručení katastrálnímu úřadu doplněna dokladem o tom, že žadatel své právo uplatnil u soudu, tj. typicky žalobou s podacím razítkem soudu. Při hodnocení, zda poznámka spornosti v nynější věci byla zapsána na základě listiny, která splňuje dané požadavky, je tudíž třeba nejprve posuzovat, zda příslušné požadavky na zápis poznámky spornosti splňovala žalobcova žádost o zápis, nikoliv přiložená žaloba (viz rozsudek č. j. 3 As 118/2019 – 28, bod 44). 33. Žádosti o zápis poznámky spornosti do katastru nemovitostí musí obsahovat tvrzení o možném dotčení práv, které se zapisuje do veřejného seznamu. Tvrzení, že „osoba byla ve svém právu dotčena provedeným zápisem, nemůže být zcela libovolné, ale musí se opírat o objektivní skutečnost, že tato osoba buďto ve veřejném seznamu zapsána byla, a v důsledku popíraného zápisu být zapsána přestala (tj. právo jí náležející bylo vymazáno zcela nebo zapsáno ve prospěch jiné osoby), nebo došlo k omezení jejího vlastnického práva zápisem věcného práva k věci cizí." [srov. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474). Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, 55 s.]. Zmíněný právní názor potvrzuje rovněž judikatura Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek ze dne 16. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 197/2019, www.nsoud.cz). 34. Z § 986 občanského zákonu a § 24 odst. 1, věta druhá, katastrálního zákona tak vyplývá, že pro zápis poznámky spornosti musí být splněny tři předpoklady: 1) zápis provedený ve prospěch jiné osoby, 2) tvrzení o tom, že zápis byl učiněn bez právního důvodu, a 3) tvrzení o dotčení práv osoby, která se domáhá zápisu poznámky spornosti. Naopak podmínkou pro zápis poznámky spornosti není podání žaloby. Ve veřejném seznamu může být tato poznámka učiněna, aniž byla žaloba podána (viz např. Švestka J. a kol. Občanský zákoník: komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014, komentář k § 986). 35. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce podal dne 23. 3. 2015 žádost o poznamenání poznámky spornosti ohledně vlastnictví bytu č. X a podílu 545/22215 na společných částech domu č. p. X a pozemku parcelního čísla 3502, vše zapsané na listu vlastnictví X pro obec a katastrální území X; vlastnické právo k těmto nemovitostem bylo v katastru nemovitostí evidováno ve prospěch Ing. D. S. V žádosti uvedl, že pan D. H. (předchozí vlastník bytu) prodal Ing. D. S. předmětný byt, aniž by byl sám vlastníkem bytu. Ing. D. S. proto podle žalobce nemohla nabýt vlastnické právo k předmětnému bytu, neboť jej nabyla od nevlastníka. 36. Z výše uvedeného je zřejmé, že žádost o zapsání poznámky spornosti neobsahuje tvrzení o tom, na jakém právu je žalobce dotčen zápisem provedeným do katastru nemovitostí ve prospěch jiného, a to ani implicitně. Aby však mohla být poznámka spornosti do katastru nemovitostí zapsána, muselo by tvrzení o dotčení práv žadatele vyplývat již ze žádosti o zápis poznámky spornosti. Pokud žalobcova žádost vůbec neobsahovala plausibilní tvrzení o dotčení na právu, které by mohlo být zápisem poznámky spornosti chráněno, nemohla být způsobilým podkladem pro zápis poznámky spornosti. 37. Byla-li přesto na podkladě této žádosti poznámka spornosti do katastru nemovitostí zapsána, došlo ke zjevnému pochybení (omylu). Omyl, který katastrální úřad učinil zapsáním poznámky spornosti na podkladě žádosti žalobce ze dne 23. 3. 2015, která nebyla způsobilým podkladem pro takový postup, přitom soud považuje za omyl právní, který je zřejmý bez nutnosti hlubší analýzy v zásadě již po prvém přečtení předmětné litiny, přičemž tato chyba musela být odborníkovi na danou oblast (pracovníkovi katastrálního úřadu) zřejmá (blíže viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007-103, ze dne 26. 4. 2010, č. j. 8 As 12/2009-83, nebo ze dne 22. 1. 2021, č. j. 5 As 44/2018-36). Zjistil-li tedy následně katastrální úřad své pochybení a vymazal-li zápis předmětné poznámky spornosti postupem podle § 36 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, postupoval v souladu se zákonem. 38. Námitka není důvodná. 39. Nad rámec výše uvedeného soud doplňuje, že výše vyslovený závěr soudu by nebylo možné změnit ani v případě, že by soud tvrzení o dotčení žalobcových práv dovodil ze žaloby připojené k žalobcově žádosti. Z ní vyplývá, že žalobce předmětný byt užívá jako nájemce a původní člen bytového družstva. Z těchto skutečností dovozuje naléhavý právní zájem na určení vlastnictví předmětného bytu. 40. Tvrzení žalobce o dotčení na „svém právu“ se vztahuje k právu užívat předmětný byt jako nájemce. Právo nájmu ovšem není právem, které by se do katastru zapisovalo obligatorně, ale toliko fakultativně [srov. § 11 odst. 1 písm. q) katastrálního zákona], přičemž údaj o nájemním právu žalobce v katastru nemovitostí nikdy zapsán nebyl (alespoň to nevyplývá ze správního spisu ani z podané žaloby). Nájemce nemovitosti by však mohl být změnou údajů v katastrální evidenci dotčen pouze tehdy, týká-li se prováděná změna údajů o zápisu nájemního práva k nemovitosti podle § 11 odst. 1 písm. q) katastrálního zákona. Pouze za této situace by byl nájemce nemovitosti oprávněn žádat provedení zápisu poznámky spornosti. V opačném případě nájemce není věcně legitimován k návrhu na zápis poznámky spornosti podle § 24 katastrálního zákona, neboť zápisem vlastnictví nemůže být jakkoli dotčen ve svém právu (viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2016, č. j. 47 A 5/2014 – 117). 41. Ani pokud by soud na žádost žalobce o zápis nahlížel ve spojení s přiloženou žalobou, nebylo by možné uzavřít, že předmětné listiny byly způsobilými podklady pro zápis poznámky spornosti, neboť neobsahovaly obligatorní náležitosti nutné k zapsání poznámky spornosti plynoucí z § 986 občanského zákonu a § 24 odst. 1 katastrálního zákona. 42. K odkazům žalobce na § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona, soud ve shodě s Nejvyšším správním soudem dodává, že v projednávané věci nebyl učiněn zápis poznámky podle předmětného ustanovení, proto je bezpředmětné posuzovat, zda by mohla být hypoteticky poznámka zapsána i podle tohoto ustanovení (viz bod 49 zrušujícího rozsudku č. j. 3 As 118/2019-28). Pro větší přesvědčivost svého rozhodnutí nicméně soud doplňuje, že souhlasí se závěry žalovaného obsaženými v napadeném rozhodnutí, že podle § 23 odst. 1 písm. o) katastrálního zákona by tento druh poznámky mohl být zapsán pouze v případě, že by cílem podané žaloby bylo vydání soudního rozhodnutí, jež bude titulem pro zápis do katastru nemovitostí ve formě vkladu. Muselo by se tedy jednat o případ, kdy by vyhovění podané žalobě mohlo mít za následek vznik některého práva uvedeného v § 11 odst. 1 katastrálního zákona. To v daném případě splněno nebylo, neboť ani soudní rozhodnutí, které by potvrdilo, že Ing. S. není vlastníkem předmětné bytové jednotky, by nemohlo být způsobilým podkladem pro provedení zápisu změn v katastru nemovitostí. Takové rozhodnutí by v daném případě ani nemohlo vytvořit podklad pro vyjasnění právních vztahů mezi účastníky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 251/2013). 43. Námitka tak není důvodná. VII. Závěr a náklady řízení 44. Soud tak na základě všech výše uvedených skutečností neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl. 45. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce ve věci úspěch neměl (žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta), a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, náklady řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly. Poučení: Proti tomuto rozsudku je kasační stížnost přípustná (§ 102 s. ř. s.) Nepřípustná je však taková kasační stížnost, na níž dopadají výluky z přípustnosti stanovené v § 104 s. ř. s. Kasační stížnost lze podat ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 31. května 2021   Mgr. Milan Procházka předseda senátu