č. j. 30 A 54/2021 - 66 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY   Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Karla Černína, Ph.D., a JUDr. Ing. Venduly Sochorové ve věci   žalobci: a) F. S.    b) L. S.   proti   žalovanému: Městský úřad Boskovice, odbor výstavby a územního plánování sídlem Náměstí 9. května 2, 680 01 Boskovice za účasti: 1. J. M. 2. P. M.   o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení o odstranění stavby – obnovení původního stavu   takto:   I. Žalovanému se ukládá povinnost vydat ve věci samé rozhodnutí v řízení o odstranění stavby – obnovení předcházejícího stavu stavby, vedeném u žalovaného pod sp. zn. SMBO/10213/2020/STAV/sumb, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit každnému z žalobců na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.   Odůvodnění:   I. Vymezení věci   1. Žalobci se včas podanou žalobou domáhali uložení povinnosti žalovanému vydat rozhodnutí v řízení o odstranění stavby – obnovení předcházejícího stavu stavby vedeném u žalovaného pod sp. zn. SMBO 10213/2020/STAV/sumb, a to poté, co původní prvostupňové meritorní rozhodnutí žalovaného vydané v předmětné věci bylo v odvolacím řízení zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu ze dne 12. 1. 2021, č. j. JMK 3405/2021. Žalobci uvedli, že se marně pokoušeli uplatnit prostředek k  ochraně proti nečinnosti žalovaného tím, že požádali Krajský úřad Jihomoravského kraje o vydání opatření proti nečinnosti žalovaného, ochrana jim však poskytnuta nebyla. V žalobě dále žalobci namítali kromě průtahů v rámci správního řízení i nesprávnost, resp. nezákonnost ve věci vydaných rozhodnutí. Žalobci rovněž rozporovali důvody, pro které jim Krajský úřad Jihomoravského kraje odmítl poskytnout ochranu v rámci institutu opatření proti nečinnosti podle zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu (dále jen „s.ř.“).   II.  Vyjádření žalovaného a osob zúčastněných na řízení 2. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný prakticky pouze popsal dosavadní průběh předmětného správního řízení.   3. Jako osoby zúčastněné na řízení se přihlásily ve stanovené lhůtě p. J. M. a p. P. M.; k věci samé se nevyjádřili. III.  Posouzení věci krajským soudem   4. Žaloba byla podána včas [§ 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)] osobami k tomu oprávněnými. Soud ve věci rozhodl přednostně a bez nařízení jednání za splnění podmínek vyplývajících z ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.   5. Před přistoupením k vlastnímu meritornímu posouzení dané věci krajský soud pouze pro úplnost doplňuje (byť tyto otázky nejsou mezi účastníky řízení sporné), že žalobci se podanou žalobou domáhají vydání rozhodnutí v řízení o odstranění stavby – obnovení předcházejícího stavu stavby, které je rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s.ř.s., jehož vydání se lze nečinnostní žalobou domáhat. Splněna je také podmínka bezvýsledného vyčerpání prostředků obrany, které procesní předpis stanoví k ochraně proti nečinnosti, neboť žalobci podali nadřízenému správnímu orgánu, Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, na kterou tento úřad sdělením ze dne 4. 5. 2021, č. j. JMK 45882/2021 reagoval tak, že sice byl nucen konstatovat, že prvostupňový správní orgán nepostupoval tak, aby došlo k vyřízení věci bez zbytečných průtahů, jak mu ukládá ust. § 6 odst. 1 s.ř., ovšem vzhledem ke skutečnosti, že v současné době je prvostupňovým správním orgáhem pokračováno ve správním řízení, dospěl krajský úřad k závěru, že k datu vydání sdělení nejsou dány důvody k přijetí opatření proti nečinnosti stavebního úřadu ve smyslu ust. § 80 odst. 4 s.ř.   6. Ohledně posouzení věci samé, tj. zda se žalovaný v řízení o obnovení přecházejícího stavu stavby dopouští nečinnosti či nikoliv, pak ze správního spisu vyplynuly pro věc následující rozhodné skutečnosti:   7. Dne 10. 6. 2020 žalovaný vydal oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby – obnovení předcházejícího stavu, podle § 129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) – rekonstrukce střechy RD J. č. p. X spočívající v odstranění části obvodového zdiva na pozemku st. p. X v katastrálním území X, prováděné v rozporu s rozhodnutím ze dne 9. 4. 2020, sp. zn. SMBO 23271/2019/STAV/sumb, č. j. DMBO 7242/2020, jejímiž vlastníky jsou žalobci. Dne 23. 9. 2020 vydal žalovaný v předmětné věci první meritorní rozhodnutí (č. j. DMBO 18255/2020), jím žalobcům jako vlastníkům předmětné stavby nařídil obnovení předešlého stavu stavby. Krajský úřad Jihomoravského kraje k odvolání žalobců rozhodnutím ze dne 12. 1. 2021, č. j. JMK 3405/2021 zrušil citované prvostupňové správní rozhodnutí a věc vrátil k novému projednání správnímu orgánu prvého stupně. V tomto rozhodnutí krajský úřad vytkl žalovanému, že řádně nezjistil skutečný stav věci, neboť nebylo specifikováno, jaké konkrétní opatření či rozhodnutí podle stavebního zákona stavba před odstraněním vyžadovala. Rozhodnutí krajského úřadu nabylo právní moci dne 19. 1. 2021. Toto rozhodnutí bylo žalovanému doručeno dne 13. 1. 2021, dne 25. 2. 2021 převzal žalovaný od krajského úřadu předmětný správní spis. Dne 13. 4. 2021 obdržel Krajský úřad Jihomoravského kraje žádost žalobců na ochranu před nečinností žalovaného. Žalovaný byl výzvou krajského úřadu ze dne 15. 4. 2021 vyzván k zaslání podrobného stanoviska k podání žalobců a k doložení relevantních kopií písemností ze správního spisu. Dne 30. 4. 2021 vydal žalovaný pod č. j. DMBO 8513/2021 oznámení o pokračování předmětného řízení a oznámil, že v jeho rámci upouští od ústního jednání a že dotčené orgány mohou uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky do 15 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Dne 4. 5. 2021 Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal pod č. j. JMK 6588/2/2021 sdělení žalobcům (shora uvedeno) k jejich žádosti o opatření proti nečinnosti žalovaného. Dne 5. 5. 2021 žalobci nahlíželi do předmětného správního spisu a bylo jim sděleno, že k doplnění nových důkazních prostředků pro vydání rozhodnutí nedošlo. Dne 9. 5. 2021 žalobci žalovanému mimo jiné sdělili, že nerozumí, proč jsou vyzýváni, aby se znovu vyjádřili k podkladům rozhodnutí a sdělili své námitky, za situace, kdy se žalovaný dosud nevypořádal s námitkami podanými žalobci již dříve a neragoval na ně.   8. Při posuzování důvodnosti podané žaloby krajský soud předně vycházel z právní úpravy obsažené v § 71 s.ř. upravující lhůty pro vydání správního rozhodnutí.   9. Podle ust. § 71 odst. 3 správního řádu platí, že nelze-li rozhodnutí vydat bezodkladně, vydává je správní orgán nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.   10. Právní úprava lhůt pro vydání rozhodnutí obsažená ve správním řádu je úpravou kogentní, která navazuje na jednu ze základních zásad činnosti správního orgánu, a sice ust. § 6 odst. 1 správního řádu, podle něhož správní orgány vyřizují věci bez zbytečných průtahů. Faktické nedodržování lhůt ze strany správního orgánu, resp. připuštění možného extenzívního výkladu ust. § 71 správního řádu by ve svých důsledních znamenalo porušení předvídatelnosti práva a fakticky ztíženou vymatelnost rozhodovací činnosti veřejné správy.   11. Pokud správní orgán nečiní úkony v zákonem stanovených lhůtách, nebo ve lhůtách přiměřených (nejsou-li zákonné lhůty stanoveny), je nutno užít ke zjednání nápravy ust. § 80 správního řádu upravující ochranu před nečinností.   12. V dané věci je přitom mezi účastníky řízení nesporné, že k datu vydání tohoto rozsudku nebylo správním orgánem rozhodnutí ve věci samé po zrušení jeho předchozího prvostupňového správního rozhodnutí nadřízeným správním orgánem vydáno (tuto skutečnost soud k datu vydání rozsudku u žalovaného ověřil), a že zde ani neexistuje rozhodnutí vydané nadřízeným správním orgánem, Krajským úřadem Jihomoravského kraje, ve smyslu ust. § 80 odst. 4 správního řádu o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí.   13. Jak vyplývá ze shora uvedené rekapitulace podstatného obsahu správního spisu, nabylo rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 12. 1. 2021, č. j. JMK 3405/2021, kterým bylo zrušeno předchozí meritorní rozhodnutí žalovaného a věc mu byla vrácena k novému projednání právní moci dne 19. 1. 2021. Od tohoto okamžiku běží žalovanému nová lhůta k vydání nového rozhodnutí (viz obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 1. 20216, č. j. 4 As 248/2015 – 30). Z obsahu předmětného správního spisu (viz jeho podstatná rekapitulace shora) vyplývá, že od uvedené doby žalovaným nebylo meritorně rozhodnuto a zároveň soud ani nezjistil, že by zde byly dány skutečnosti, které by odůvodňovaly prodloužení lhůty ve smyslu ust. § 71 odst. 3 písm. a), příp. písm. b) správního řádu a ani ze správního spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by odůvnovaly úvahu, že by žalobci jakožto účastníci předmětného řízení nedodržení lhůty svým jednáním způsobili (viz ust. § 71 odst. 4 správního řádu). Shora citované odvolací rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje zavázalo žalovaného pouze, aby specifikoval, jaké konkrétní opatření či rozhodnutí podle stavebního zákona stavba před odstraněním vyžadovala a aby byl posouzen účel staby. V oznámení o pokračování řízení ze dne 30. 4. 2021 žalovaný uvedl, že v řízení upouští od ústního jednání, dne 10. 5. 2021 obdržel žalovaný shora již citované námitky žalobců a od uvedené doby není ve správním spise patrná další činnost žalovaného, která by vedla k vydání meritorního rozhodnutí.   14. Za uvedeného stavu je tedy nutno dospět k závěru, že se žalovaný dopouští v řízení nečinnosti. S ohledem na skutečnost, že v dané věci byla násobně překročena lhůta pro vydání rozhodnutí podle správního řádu, zavázal soud žalovaného k vydání meritorního rozhodnutí v předmětné věci ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (viz výrok rozsudku pod bodem I.).   15. Krajský soud pro úplnost doplňuje, že s ohledem na skutečnost, že předmětem soudního řízení v posuzované věci je otázka namítané nečinnosti žalovaného správního orgánu, nebylo možné se z tohoto důvodu zabývat otázkami směřujícími do věci samé, tj. otázkami vztahujícími se k vlastní stavbě.     IV.  Náklady řízení   16. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobci měli ve věci úspěch, proto mají vůči žalovaného právo na náhradu nákladů řízení před soudem. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku za podanou žalobu ve výši 2 x 2 000 Kč. Žalovanému byla ke splnění povinnosti zaplatit žalobcům každému z nich částku 2 000 Kč stanovena přiměřená lhůta (viz výrok II. tohoto rozsudku). Výrok o náhradě nákladů řízení ve vztahu k osobám zúčastněným na řízení vychází z ust. § 60 odst. 5 s.ř.s., ve spojení se skutečností, že jim soud neuložil plnění povinnosti, na jejímž základě by jim vznikly náklady řízení.       Poučení:   Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.   Brno 16. 6. 2021   Mgr. Milan Procházka předseda senátu